Bez hmoždinek se neobejde žádný domácí kutil ani řemeslník. Hmoždinky zajišťují pevnost a stabilitu uchycených předmětů do zdiva. Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince. V dnešní době je k dostání velké množství různých hmoždinek od různých výrobců. Potřebujete připevnit poličku, skříňku, obraz či držák na televizi? Nevíte si rady, jaké hmoždinky použít právě pro váš projekt? Potřebné informace se dozvíte v tomto článku.
Princip funkce hmoždinek
Hmoždinky se vkládají do otvoru ve zdi, ve kterém se utažením zdeformují. Tím vznikne pevné ukotvení, kdy se zatížení přenese do zdi nebo konstrukce. Druh deformace záleží především na typu materiálu, do kterého hmoždinky montujete.
- Rozepření: Při utahování šroubu se hmoždinka roztáhne a pevně se zaklesne do stěn vyvrtaného otvoru. Ukotvení rámu rozepřením.
- Zauzlení: Zadní část hmoždinky se při utahování stáhne do uzlu, který vytvoří oporu na vnitřní straně dutiny.
- Zkroucení: Při montáži se hmoždinka zkroutí a vytvoří kotevní bod.
Typy hmoždinek podle montáže
- Natloukací hmoždinky: Hmoždinka se zasune do předvrtaného otvoru a vrut se zatluče kladivem. Rychlé a jednoduché řešení pro lehčí až středně těžké konstrukce. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž.
- Šroubovací hmoždinky: Do otvoru se vloží hmoždinka a vrut nebo šroub se zašroubuje pomocí šroubováku nebo vrtačky.
- Závitové (vrtné) hmoždinky: Obvykle se šroubují bez předvrtání přímo do měkkých materiálů (např. sádrokartonu).
Materiál hmoždinek
Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý.
- Plastové hmoždinky: Nejrozšířenější plastové hmoždinky se hodí pro lehké až středně těžké konstrukce v interiéru. Použijete je třeba pro věšení obrazů, zrcadel, menších polic, háčků na ručníky nebo lehčích kuchyňských skříněk. Používají se pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky.
- Kovové hmoždinky: Plastové a kovové hmoždinky poskytují vyšší nosnost a jsou vhodné pro těžké konstrukce a exteriér. Spolehlivě ukotví těžké regály, venkovní svítidla, markýzy nebo satelitní paraboly.
Hmoždinky s límcem a bez límce
Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límec zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.
Výběr hmoždinek podle materiálu stěny
Při výběru vhodných hmoždinek pro zavěšení poličky na zeď musíte vědět, o jakou zeď se jedná. Jak vidíme, i tak běžná věc, jako je uchycení předmětu do zdi pomocí hmoždinky, má svá specifika a správný výběr hmoždinky i postup montáže jsou klíčové pro bezpečné a trvalé upevnění. Špatná volba hmoždinky může vést k nestabilnímu uchycení, poškození materiálu nebo dokonce k pádu předmětu, což může mít závažné důsledky, zvláště u těžkých konstrukcí.
Čtěte také: Instalace kruhové jímky
1. Stěna z betonu nebo plných cihel
Do stěn z betonu nebo cihel použijte například nylonovou rozpěrnou hmoždinku SX, která je vhodná také do přírodního kamene s hutnou strukturou, plné tvárnice z pórobetonu, pórobetonu, plného sádrového panelu, svisle děrované cihly, vápenopískové děrované tvárnice, duté tvárnice z pórobetonu, desky z děrovaných cihel, duté betonové tvárnice atd. Tvar hmoždinky umožňuje použití vrutů do dřeva i dřevotřískových desek od 3 do 12 mm. Límeček hmoždinky zabraňuje jejímu zapadnutí do otvoru. Nylonová hmoždinka S má podobné využití jako SX. Její výhodou je pojistka proti protočení ve vyvrtaném otvoru a krček hmoždinky, který brání uvolnění omítky nebo poškození dlaždiček. Lze použít vruty do dřeva a dřevotřísky od 2 do 16 mm.
Pro kotvení lehkých předmětů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače, které nebudou nijak zatěžovány si vystačíme s obyčejnými univerzálními hmoždinkami, do kterých kotvíme předmět pomocí univerzálních vrutů. Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.
Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek. Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kamen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly.
Pro kotvení pantů vstupních branek do plných cihel, betonu či ztraceného bednění sáhněte po montážní sadě 10 ks kotev do zděných sloupků. Pro dvoukřídlou bránu nabízíme montážní sadu 20 ks kotev do zděných sloupků, ve které najdete všechny součástky v dvojnásobném množství. Při instalaci jednokřídlých vstupních branek sáhnou nakupující nejčastěji po kompletní montážní sadě 10 ks kotev pro vstupní branku do zděných sloupků.
2. Voštinové cihly či pórobeton
Univerzální nylonová hmoždinka UX je také vhodná do betonu, předpjaté betonové desky s dutým jádrem, přírodního kamene s hutnou strukturou, do plných cihel, tvárnic z pórobetonu, desek z děrovaných cihel, dutých betonových tvárnic, sádrokartonu a do dřevotřísky. UX hmoždinka se s každým otočením šroubu stále více uzluje do té doby, než je bezpečně upevněna. Dobré je vědět, že do voštinových cihel typu Porotherm nebo Heluz byste měli vrtat bez použití příklepu. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech.
Čtěte také: Sádrokartonové prostupy
Kotvení do dutých materiálů je obtížnější a má svá specifika a doporučení v závislosti na použitém typu hmoždinky. Pokud budeme kotvit těžší předměty, nebo předměty, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.
Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
3. Pórobeton (Ytong)
Speciálně pro pórobeton byly vyvinuty další dvě hmoždinky, a to speciální hmoždinka pro pórobeton GB, která díky spirálovitým vnějším žebrům dosahuje optimálních výsledků, ovšem jen v případě, že použijete bezpečnostní šroub fischer. Hmoždinka se zaráží kladivem. Pro pórobeton je určena i speciální hmoždinka FTP, se kterou se jednoduše a rychle pracuje. Tuto hmoždinku se samořezným závitem zašroubujete do vyvrtaného otvoru přiloženým přípravkem. Závit se zařízne do měkkého stavebního materiálu, vytvoří tak tvarový styk a zajistí kotvě pevné uchycení. Pro samotné přichycení se použije vrut nebo metrický šroub příslušné délky. Výhodou této hmoždinky je, že nepoškozuje omítnuté povrchy.
Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.
Kotvení do lehčených materiálů se běžné hmoždinky využívají pro nízké až střední zatížení. Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
Čtěte také: odolné materiály pro topeniště
Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí.
4. Sádrokarton a deskové materiály
Do stěny ze stavebních deskových materiálů se těžké předměty obtížněji připevňují. S hmoždinkou pro sádrokarton GK vám to půjde snadno, je totiž přímo určená pro rychlou montáž do sádrokartonu. Osazuje se zašroubováním montážním přípravkem, který je součástí balení. Ten se hodí i k zašroubování vrutů. Hmoždinka pro deskové materiály PD je určená pro všechny typy deskových stavebních materiálů. Má krátkou a širokou rozpěrnou zónu pro malé tloušťky deskových konstrukcí a nepotřebuje žádný montážní přípravek. Rychlá a spolehlivá hmoždinka pro sádrokarton, sádrové dřevovláknité desky a dřevotřískové desky je dutinová kovová hmoždinka HM. Díky jejím rozepřeným vzpěrným prvkům dosáhnete vysokých hodnot pevnosti upevnění. Kromě verze s metrickým šroubem se dodávají také varianty s kruhovým hákem, úhlovým hákem a šroubem s okem.
Kotvení předmětů do sádrokartonu může být náročnější než do pevných materiálů, protože sádrokarton je relativně měkký a má omezenou nosnost. Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou. U těžkých předmětů, jako jsou velké police, televizory nebo těžké kuchyňské skříňky, je potřeba pevnější kotvení.
Hmoždinky do sádrokartonu mají speciální konstrukci se širokým závitem nebo křidélky pro rozložení zatížení na větší plochu. Díky ostrému závitu je rovnou přivrtáte. Používají se pro police na knihy, nástěnné skříňky, věšáky na šaty nebo montáž lehkých svítidel. Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá.
5. Fasády a zateplené stěny
Kotvení do fasády pomocí hmoždinek může být ošemetná záležitost, zvláště pokud je fasáda už zateplená. Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Můžeme je rozdělit podle několika kritérií: způsob montáže - natloukací a šroubovací; materiál trnu hmoždinky - plast (na polystyren), ocel (na minerální vatu); materiál, do kterého se kotví - třídy A, B, C, D, E. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.
Jak správně izolaci ukotvit?
- Použijte hmoždinku o správném průměru talířku - pro polystyrenové desky EPX, XPS nebo Perimetr je vhodný průměr talířku 60 mm, pro minerální vlnu potom 140 mm.
- Hmoždinku instalujte ve správný čas - ten nastává až po tom, co je vytvrzené lepidlo, kterým se fasádní desky připevňovaly, izolace by se totiž mohla hnout a ztratila by svou přídržnost, zároveň může dojít k nerovnostem v ploše fasády.
- Připravte si otvory pro hmoždinky - ty musíte umisťovat do předem vyvrtaných otvorů ve zdivu - trn hmoždinky by do něj měl zasahovat v délce minimálně 5 až 6 cm. Pamatujte také na to, že pokud je pod zateplením dutinové zdivo, nesmíte do něj vrtat s příklepem - došlo by k poškození a hmoždinka by nedržela na místě.
- Vhodné zapuštění - talířek hmoždinky by měl být zapuštěn maximálně 1 mm do izolantu - po nanesení omítky by se jinak mohly vytvořit kruhové obrysy. Tomuto postupu se říká povrchová montáž.
- Zápustná montáž - hmoždinky se dají také pomocí speciálního nástroje zapustit celé včetně talířku. Vzniklý otvor se po instalaci hmoždinky uzavře zátkou z minerální vlny - hmoždinky se pak neobjevují na fasádě a méně také vedou teplo.
Použití šroubovacích hmoždinek do fasády
Šroubovací hmoždinky do fasády je nutné použít v těchto případech:
- materiály zdiva kategorie E, například typu autoklávový pórobeton;
- pohledová vrstva bude tvořena obkladovými pásky.
Použití plastových hmoždinek do fasády
Podkladový materiál typu:
- A (beton), B (plné zdivo), C (děrované zdivo), D (pórovité kamenivo).
Závrtné hmoždinky do fasády
Pro hmoždinky určené k použití s izolacemi silnějšími než 14 cm je vhodné použít závrtné hmoždinky, které se do izolace skryjí a netvoří se tak tepelné mosty. Mají ocelový šroub a vytváří s izolantem pevný spoj. Otvor vytvořený při vrtání se vyplní zátkou nebo pěnou vhodnou k tomuto účelu.
Kotvení lehkých a středně těžkých předmětů do fasády
V zásadě se lze při kotvení do zateplených fasád odpíchnout od hmotnosti předmětu, který tam chceme upevnit, a podle toho zvolit vhodnou hmoždinku. Pro lehké předměty o hmotnosti do 10 kg (kamery, čidla, osvětlení, různé tabulky) využijete do polystyrenu hmoždinky z nylonu, například od společnosti Fischer, které mají vysoký závit a snadno omítkou i polystyrenem projdou. Ačkoli se to nezdá, i v takovém materiálu, jako je polystyren budou tyto hmoždinky schopné lehčí předměty udržet. Navíc hmoždinky FID vyráběné v délce 50 či 90 mm neprojdou skrze tepelnou izolaci a nemůže se tak vytvořit tepelný most, kterým by unikalo teplo. Její instalace je možná i bez předvrtání otvoru, je to vhodné pouze v případě, že omítka je silnější než 5 mm.
Pro ukotvení předmětů do 20 kilogramů je vhodné použít hmoždinky do fasády, například Fischer Thermax, které zároveň slouží jako konzola.
Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.
Chemické kotvy
Chemická kotva (malta) představuje řešení pro extrémní zatížení. Funguje na principu vytvrzení chemické hmoty v otvoru. Chemická malta nabízí nejvyšší nosnost - využijete ji pro kritické spoje s extrémním zatížením. Pro běžné použití si vystačíte s klasickými hmoždinkami. Profesionály oblíbená chemická vinylesterová malta FIS VS se hodí do betonu bez trhlin, plných cihel včetně vápenopískových, pórobetonu, svisle děrovaných cihel, tvárnic včetně dutých a porézních z lehčeného betonu. Jednotlivé typy této malty mají různé výhody: FIS VS 100 P se šroubovacím pístem vytlačujete ručně, FIS VS 150 a FIS VS 300 T aplikační pistolí na silikony - všechny to jsou vysoce hybridní malty pro nejvyšší zatížení téměř ve všech stavebních materiálech.
Chemickou kotvu lze použít u všech běžných stavebních materiálů i za nepříznivých podmínek. Za teplot nad nulou ztvrdne za 2 až 13 minut, na mrazu do 24 hodin. Aplikuje se přímo do předvrtaného otvoru, do kterého následně zasunete závitovou tyč.
Praktické tipy pro montáž a demontáž hmoždinek
Zásadní předností hmoždinek je snadná instalace, kterou zvládne každý.
- Vyberte správný vrták. Průměr vrtáku musí přesně odpovídat průměru hmoždinky, tzn. pro hmoždinku 8 mm použijte vrták 8 mm. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu.
- Vyvrtejte otvor správné hloubky. Otvor by měl být o 5-10 mm hlubší než délka hmoždinky. Hloubka otvoru musí být delší, než délka hmoždinky, aby šla celá zarazit do otvoru.
- Vyčistěte otvor. Prach a drobky z vrtání vysajte vysavačem nebo vyfoukejte.
- Zasuňte hmoždinku. Hmoždinka by měla jít zasunout rukou nebo lehkým poklepáním kladívkem. Pokud nejde zasunout, je otvor malý.
- Zašroubujte vrut nebo šroub. Používejte pouze vruty doporučené výrobcem hmoždinky. Pro správnou funkčnost, pevnost a nosnost ukotvení pomocí hmoždinky je důležitá správná volba rozměru vrutu nebo metrického šroubu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu.
Jak vytáhnout špatně namontovanou hmoždinku?
- Do plastové hmoždinky našroubujte vrut o jeden rozměr větší, než jste původně použili.
- Kovovou hmoždinku můžete zatlouct hlouběji do zdi tak, aby nepřekážela.
Univerzální hmoždinky a speciální řešení
Univerzální přístup nabízí chytré hmoždinky jako Fischer DuoXpand nebo Fischer DuoPower, které automaticky volí správný princip uchycení podle materiálu. V plném zdivu se rozepřou, v porézní struktuře se zkroutí.
S našimi hmoždinkami a montážními sadami upevníte kování bran a vrat i lehčí materiály. Pro montáž plotovek a plotových latí do jeklu (dutého kovového profilu) se hodí hmoždinky s nerezovým vrutem FISCHER P 9 K (5 × 45 mm). Lehčí prvky - držáky plotových polí, lišty nebo dekorativní lamely - upevníte výše zmíněnou chytrou hmoždinkou FISCHER DuoPower 10 × 50 s nerezovým vrutem. Maximální zatížení hmoždinky se odvíjí od materiálu, ve kterém ji kotvíte. Hmoždinkami FISCHER DuoXpand 8 × 80 mm FUS s pozinkovaným šroubem připevníte k betonovému podkladu např. Pro montáž plotovek na kovové rámy jsou ideální hmoždinky s distančním límcem (např. FISCHER P 9 K), které zajišťují mezeru pro odvětrání a chrání dřevo před hnilobou.
Tabulka: Přehled doporučených hmoždinek dle materiálu a zatížení
| Materiál stěny | Zatížení | Doporučený typ hmoždinky | Příklad |
|---|---|---|---|
| Beton, plná cihla | Lehké (obrázky, světla) | Nylonová rozpěrná (SX, S), Mungo MN, univerzální plastové | Fischer SX, Mungo MN |
| Beton, plná cihla | Těžké (konzoly, regály) | Konstrukční hmoždinky, chemická kotva | Dlouhé konstrukční, FIS VS |
| Voštinové cihly, duté tvárnice | Střední až těžké (police, skříňky) | Univerzální nylonová uzlovací (UX), Mungo MU, rámové hmoždinky | Fischer UX, Mungo MU |
| Pórobeton (Ytong) | Nízké až střední (lehké police, lampy) | Speciální hmoždinka pro pórobeton (GB, FTP), Mungo MQ, uzlovací hmoždinky | Fischer GB, Fischer FTP, Mungo MQ |
| Sádrokarton, deskové materiály | Lehké (obrazy, lehké police) | Sádrokartonové hmoždinky (GK, PD), dutinové kovové (HM) | Fischer GK, Fischer PD, Fischer HM |
| Sádrokarton, deskové materiály | Těžké (velké police, TV, skříňky) | Rozvírací plastové/ocelové hmoždinky, kotvy s tvarovým stykem | Hmoždinky s křidélky, deštníkové kotvy |
| Zateplená fasáda | Lehké (kamery, čidla, osvětlení do 10 kg) | Nylonové hmoždinky s vysokým závitem | Fischer FID |
| Zateplená fasáda | Středně těžké (předměty do 20 kg) | Hmoždinky do fasády s konzolou | Fischer Thermax |
| Fasáda (izolace) | Přídavné upevnění izolačních desek | Talířové hmoždinky (natloukací/šroubovací, plast/ocel trn) | Talířové hmoždinky s průměrem 60/140 mm |
Při zavěšování krátké knihovničky přišroubujte konzoly nejprve k poličce. Tu přiložte ke stěně, vyrovnejte podle vodováhy a vyznačte místa, kde budete vrtat. Do vyvrtaných otvorů vložte (podle materiálu, z něhož je stěna) odpovídající hmoždinky a poličku přišroubujte. Rozestup mezi konzolemi ovlivňuje druh materiálu, z něhož jsou knihovničky vyrobené. Nejmenší únosnost mají police z dřevovláknitých desek, proto jejich konzoly upevněte v rozestupu 450 mm. Při větším rozestupu se police s knihami bude prohýbat. Vzdálenost konzol pro police z 18 mm překližky stačí 750 mm. Díky upevňovacímu materiálu od Fischera budou police i s těžkými knihami držet spolehlivě.
tags: #kruhove #hmozdinky #vyuziti