Vyberte stránku

Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Správný výběr druhu krovu má zásadní vliv na statickou bezpečnost, životnost stavby a energetickou účinnost budovy. Historicky nejrozšířenějším druhem střechy na českém území je sedlová střecha, a to jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i domů v řadové zástavbě. Je častou střešní konstrukcí u chalup a domů ve vysokohorských oblastech.

Typy střech a jejich specifika

Střechy je možné rozdělit podle několika kritérií, které hrají roli v celkovém tvaru stavby, rychlosti odvodu srážkové vody nebo pořizovací ceně střechy. Před návrhem tvaru střešní konstrukce je důležité navštívit příslušný stavební úřad a informovat se o regulativech pro danou oblast, kde chceme stavět novou stavbu.

Sedlová střecha

Sedlová střecha je velmi oblíbená, protože její stavba je považována za poměrně jednoduchou a rychlou stavbu domu. Její konstrukce je tvořená dvěma střešními rovinami, ohraničenými okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin pak tvoří hřeben. Krov přenáší zatížení do obvodových zdí. Různé typy sedlové střechy umožňují zvolit vhodnou variantu pro konkrétní budovu.

  • Symetrická sedlová střecha s rovnými svahy: Úhel sklonu svahů takové střechy dosahuje až 45 stupňů, což umožňuje zamezit zatížení konstrukce (např. v případě sněžení a větru).
  • Sedlová střecha se zlomenými svahy: Umožňuje vybavení podkroví pod střechou. V tomto případě jsou svahy v horní části střechy jemnější a dno - s ostrým svahem.
  • Asymetrická sedlová střecha: Hřeben střechy je odsazeně od středu. Pokud byla sedlová střecha původně plánována jako asymetrická, pak v podkrovním prostoru můžete bezpečně vybavit obytné podkroví, ale pro tento účel je třeba vypočítat využitelnou plochu.

Pro domy patrové je sedlová střecha ideální volbou, protože umožňuje využít prostor pod střechou pro bydlení. Doporučený sklon sedlové střechy s možností realizace podkroví je 35°. Minimální sklon sedlové střechy je 5°.

Další typy střech

  • Pultová střecha: Má jednu střešní rovinu s pultovou a okapní hranou a dvěma štíty. Je vhodná pro moderní domy, přístavby nebo garáže. Konstrukce je jednoduchá a relativně nenákladná, často se používá u nízkoenergetických domů. Chybí ji podkrovní část. Pro nízký sklon pultové střechy je doporučena pouze lehká plechová krytina (například falcovaná krytina), asfaltové šindele nebo vláknocementové šablony.
  • Valbová střecha: Má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny nazývané valby. Okapy těchto rovin jsou ve stejné výšce jako okapy sedlové střechy. Tato střecha je ideální pro přízemní stavby, jako jsou například bungalovy. Je charakteristická svým tvarem a mohou snadno tvořit také zastíněnou terasu kolem stavby.
  • Polovalbová střecha: Od valbové střechy se odlišuje tím, že okapy valby jsou v jiné výškové úrovni, než jsou okapy sedlové střechy.
  • Mansardová střecha: Má čtyři střešní roviny. Dvě roviny jsou mezi hřebenem a okapem z každé strany a mají zpravidla jiný sklon.
  • Stanová střecha: Má čtyři střešní roviny a leží na čtvercovém půdorysu stavby. Jednotlivé roviny se sbíhají do středového vrcholu a připomínají tvar čtyřbokého jehlanu.
  • Plochá střecha: U dřevostaveb s rovnou střechou je jednou z hlavních výhod možnost využití střechy jako terasy nebo zahrady.

Součásti krovu sedlové střechy

Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny. Následující tabulka popisuje jednotlivé prvky a jejich funkce:

Čtěte také: Vše o valbových střechách

Prvek Popis a funkce Typický průřez (příklady)
Mauerlat (pozednice) Trámy položené na obvodových zdech, do kterých se uchytí krokve. Rozkládá zátěž z krokví na nosné stěny. Důležité je dodržet rovinu, vodorovnost a vzdálenosti mezi trámy (obvykle 90 až 120 cm). Na pozednice se obvykle volí masivní dřevo (dub, modřín, borovice). 100x100 mm, 150x150 mm (článek uvádí i 14x14 cm)
Vazné trámy Trámy spojující protilehlé pozednice krovu. Ne vždy jsou však použity, na nových stavbách se tuhost krovu řeší upnutím pozednice do pozedního věnce.
Vaznice (vrcholová, mezilehlá) Slouží ke statickému propojení krokví a přenášejí veškeré zatížení střechy na podpory. Jsou podepřeny sloupky. Vrcholová vaznice: 14x20 cm
Sloupky Dřevěné trámky podepírající středovou, popř. vrcholovou vaznici. Přenášejí zatížení do vazných trámů. U typické vaznicové soustavy jsou vaznice podpírány svislými sloupky. 16x16 cm
Krokve Základní nosný prvek střechy, který utváří střešní rovinu a vytváří sklon sedlové střechy. Jsou uloženy na pozednici a vaznicích. 10x18 cm (článek uvádí i 50x160 mm až 100x200 mm)
Kleštiny Vodorovný dřevěný prvek spojující dvě protilehlé krokve. Umožňují volný půdorys podkroví u některých krovových soustav. 6x18 cm
Pásky Zavětrovací prvky.
Zavětrování/Ztužení krokví Slouží k zamezení pohybu krokví a zajišťují stabilitu krovu v podélném i příčném směru.
Hřeben Průnik střešních rovin sedlové střechy.
Štít Pokračování stěny se střešními svahy. U sedlové střechy ve tvaru trojúhelníku.
Kontralatě Pomocí těchto latí vytvoříme provětrávanou mezeru mezi střešními latěmi a pojistnou hydroizolací.
Střešní latě Slouží jako podklad pro střešní krytinu. Jsou instalovány kolmo k nohám krokví. 6x4 cm

Klasifikace krovů podle konstrukčního řešení

Existuje několik základních typů krovů, které se liší konstrukcí, použitím a nosností. V postupu montáže jsme se věnovali pouze hambalkové a vaznicové soustavě, jelikož jsou na našem území prakticky výhradně zastoupené. Existují různé konstrukční variace těchto krovových soustav, které byly konstruovány s ohledem na provozní charakter krovu, nebo například s ohledem na typ krytiny.

Vaznicový krov

Vaznicový krov je nejčastěji používaný typ krovu v rodinných domech a podkrovních stavbách. Skládá se z vazného trámu, na koncích, popř. i uprostřed uloženého na zdech, sloupech nebo jiných podporách. Je tvořen soustavou krokví, které jsou podepřeny vodorovnými prvky - vaznicemi. Ty jsou dále podpírány sloupky a kleštinami. Pokud chybí střední podpory při větším rozponu, zavěšuje se vazný trám na sloupky věšadel. Vazný trám přenáší veškeré zatížení střechy na podpory, a proto mají být sloupy a vzpěry, které přenášejí toto zatížení, na vazném trámu co nejblíže u podpor, aby tento trám byl co nejméně namáhán na ohyb. Vazný trám se sloupy, vzpěrami, rozporami a kleštinami vytváří plnou vazbu.

  • Výhody: Vysoká variabilita, možnost vytvoření obytného podkroví, dobrá nosnost. Pevná konstrukce s možností většího rozpětí mezi obvodovými zdmi - 8 až 10 metrů bez potřeby dodatečných sloupů.
  • Nevýhody: Vyšší náročnost na přesnost provedení a kvalitu materiálu, složitější montáž.
  • Nosnost: Závisí na rozponu a dimenzování prvků, běžně až 5-8 kN/m².

Rozeznáváme tedy krovy se středními podporami a bez středních podpor. U typické vaznicové soustavy jsou krokve vzdáleny 0,9-1,2 m. V místě vikýřů a střešních oken je přerušení krokve řešeno pomocí výměny. U složitějších střech jako jsou valby, polovalby, mansardy, vznikají úžlabí, kde jsou zkrácené krokve vynášeny zesílenou nárožní nebo úžlabní krokví.

Typy vaznicových soustav

  • Stojatá stolice: Jedná se o vaznicovou soustavu, u které jsou vaznice podpírány svislými sloupky, které přenášejí zatížení do vazných trámů. Počet vaznic, a tedy i počet a umístění sloupků se liší podle rozponu střechy.
  • Ležatá stolice: U této krovové soustavy jsou sloupky, které podepírají vaznice, konstruovány našikmo.

Hambalková soustava

Tato soustava je díky volnému půdorysu s minimalizovaným množstvím sloupků velice vhodná pro půdní vestavby. V plné vazbě hambalkové soustavy jsou začepovány krokve do vazného trámu. Ve vazbách prázdných, tzv. jalových, jsou nahrazeny vazné trámy tzv. krátčaty (v místě, kde se krokve čepují). Krátče je krátký trámek, který je podepřen na jednom konci pozednicí a na druhém konci výměnou, osazenou mezi dvěma vaznými trámy. Každý pár krokví je spojen vodorovným trámkem, tzv. hambalkem. Při větších rozpětích krovu se kromě toho ukládá ještě na vaznici. Hambalek bývá podepřen buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou, popř. ležatou stolicí.

Venkovský dům střední má typickou kleštinovou krovovou soustavu. Tato konstrukce krovu je charakteristická tím, že nemá vnitřní sloupky, což umožňuje volný půdorys podkroví.

Čtěte také: Vše o sedlových střechách

Krokvový krov

Krokvový krov je nejjednodušší typ střešní konstrukce, vhodný pro menší stavby jako chaty, garáže, přístřešky nebo altány. Jeho základ tvoří dvě krokve, které se opírají o obvodové zdi a spojují v hřebeni. Rozpětí mezi zdmi bývá zpravidla do 6 metrů, což umožňuje úsporu materiálu i práce. Při správném návrhu a pevném kotvení zvládne i těžší krytinu, avšak vyžaduje přesnost při výpočtu sklonu a délky krokví.

  • Výhody: Jednoduchá konstrukce, rychlá montáž, nízké náklady.
  • Nevýhody: Omezené rozpětí, nevhodný pro větší stavby.
  • Nosnost: Do 4-6 kN/m² v závislosti na sklonu a dimenzích.

Příhradový (vazníkový) krov

Příhradový neboli vazníkový krov je moderní řešení využívané především u větších hal, skladů, průmyslových objektů nebo novostaveb s větším rozpětím. Jeho konstrukce se skládá ze dřevěných nebo ocelových prvků spojených do trojúhelníkových polí, čímž vzniká pevná a lehká soustava. Navíc se vazníky vyrábějí předem ve výrobní hale, což výrazně zkracuje čas montáže na stavbě. Tento typ krovu umožňuje snadnou integraci tepelné izolace a vedení elektroinstalace přímo mezi vazníky. I když jeho montáž vyžaduje odborníky, výsledkem je odolná a přesná konstrukce s dlouhou životností a minimálními nároky na údržbu.

Plánování a příprava stavby krovu

Než se pustíte do samotné stavby, je klíčové důkladné plánování. Střecha i krov musí být navrženy statikem nebo projektantem, protože nesprávné dimenzování může ohrozit stabilitu celé konstrukce.

Výkresová dokumentace

Ve výkresové dokumentaci najdeme podrobný výkres krovu i s potřebnými detaily. Podle tohoto výkresu si sestavíme tabulku jednotlivých prvků. Jednotlivé prvky se třídí podle průřezu. Spočítáme jednotlivé prvky, rozdělíme je podle délek a vytvoříme tabulku těchto prvků. Nesmíme zapomenout na nadmíry. Na většině pil řežou řezivo na celé metry. V tom případě můžeme např. kleštiny, které mají cca 2,5 m zdvojit do jednoho pětimetrového prvku. S takto připravenou tabulkou se obrátíme na námi vybraného dodavatele (stavebniny, či v lepším případě přímo na pilu). Objednáme si také cca 0,5 m³ stavebních prken, která budeme jistě potřebovat při montáži krovu.

Dobře navržený střešní plán sníží náklady na nákup stavebních materiálů. V procesu návrhu je nutné vypočítat použitelnou plochu a na základě získaných dat rozhodnout, jak vysoké budou sloupky. Při stavbě střešní konstrukce je důležité vypočítat maximální zatížení na střeše domu, na všech krokvech a překrývajících se nosnících. Posilování krokví může být nutné, pak se provádí úpravy projektu. Například budete muset použít další obložení nebo dřevo s větším průřezem, než bylo plánováno. Hmotnost celého systému vazníků je důležitá.

Čtěte také: Pultová střecha: konstrukce a výhody

Výběr a ochrana materiálu

Výběr materiálů pro systém vazníků je důležitým krokem při přípravě uspořádání střešní konstrukce. Dřevo by mělo mít vlhkost 12 až 18 %, aby se po montáži nedeformovalo. Materiál nemá uzly, poškození a červí díry, je dobře zpracován a impregnován speciálními sloučeninami (pro bezpečnost a spolehlivost při provozu). Takové dřeviny, jako je modřín, cedr, smrk nebo borovice, se snadno zpracovávají, takže se nejčastěji používají v krovu. Trámy jsou vyrobeny ze dřeva o šířce 10 až 15 cm a tloušťce 5 cm, v tomto případě se obvykle používá použité dřevo, které po uspořádání střechy již nezmění tvar.

Před zabudováním by měla být elektrickým vlhkoměrem změřena vlhkost dřeva a v případě vysokých hodnot je nutno dřevěné prvky vhodným způsobem vysušit. Před montáží natřete všechny prvky kvalitní impregnací proti hnilobě, plísním a škůdcům. V exponovaných místech (např. dotykové plochy s betonem) použijte speciální hydroizolační nátěr.

Dřevo je rozděleno do tříd. Prvotřídní materiál jde k vytvoření závěsných trámů a šluků.

Výpočet sklonu střechy

Správný sklon ovlivňuje nejen odtok vody, ale i životnost krytiny. Minimální sklon závisí na typu materiálu - pálená taška minimálně 22°, betonová 20°, plechová 14° a asfaltový šindel 12°. V oblastech s vyšší sněhovou zátěží (např. horské oblasti) je doporučen strmější sklon.

Se standardní šířkou domu 6-8 m, úhel svahů je 45 stupňů, ale to nestačí pro prostor v podkroví. Při úhlu sklonu 60 stupňů bude konstrukce dražší, ale celá střecha bude lepší.

Montáž krovu sedlové střechy krok za krokem

Samostatná instalace krovu systému sedlové střechy je lepší s asistenty, protože mnoho prvků konstrukce nelze instalovat samostatně. Pokud máte vše připravené, můžete se pustit do práce. Níže najdete stručný a praktický postup, jak postavit střechu svépomocí a jak vyrobit krov od A do Z.

1. Příprava podkladu a osazení pozednic

Nejprve se vytáhly ručně nahoru pozednice a přikotvily se pomocí závitovek M16 na chemickou kotvu. Dřevěný rám je upevněn kolíky, utěsněn do dostatečné hloubky. Mauerlat se montoval paralelně s hřebenem budoucí střechy. Tím se vybere závit svorníků M12. Prvek může vyčnívat nad beton až do 30 mm. Výška nosníku může být překročena s ohledem na hydroizolační vrstvu střešní krytiny. V dřevěném trámu by měly být vyvrtány otvory, kterými je materiál připevněn (přitažen) k nosníku (matice a podložky).

2. Výroba a osazení krokví a vaznic

Pokud jsme natolik zruční a zvládneme montáž krovu sami, musíme si nejprve připravit na stavbě rovnou plochu (podium), na kterou můžeme narýsovat v měřítku 1:1 řez krovem. Na tomto řezu vidíme přesný tvar jednotlivých prvků (krokví a kleštin) a polohu pozednice a vaznice. Tvar krokví si orýsujeme na hranoly, které jsme si koupili na pile. Vyřežeme jednu první krokvi a tu budeme používat jako šablonu na orýsování zbylých krokví. Stejný postup aplikujeme na kleštiny.

Tesař na zemi vyrobil z jedné desky takovou maketu krokve, kde měl naznačena sedla krokví a podle této desky si vyřezal všechny krokve. Poté již nakrátil na třetiny vrcholovou vaznici, která je spojena vždy nad sloupkem. Nyní osadíme mezilehlé vaznice. Pozednice a vaznice je nutno osadit velice přesně. Rozměříme polohu jednotlivých párů krokví a vyznačíme si ji na pozednice a mezilehlé vaznice. Namontujeme jednotlivé páry krokví. K jejich spojování a připevňování použijeme kování, které je popsáno ve výkresové dokumentaci.

3. Montáž kleštin a ztužení

Když máme osazeny a připraveny všechny krokve, přistoupíme k montáži kleštin. Kleštiny přichytíme proti sobě a poté je provrtáme skrz krokev a spojíme závitovou tyčí. Pod matku závitové tyče používáme velkoplošné podložky určené k montáži krovu. Veškeré šroubovací spoje je nutno před zakrytím dalšími konstrukcemi dotáhnout. Řezivo, které jsme si přivezli z pily, má jistě vysoké procento vlhkosti a jednotlivé prvky sesychají. V přítomnosti objemných konstrukcí, pokud je potřeba zpevnit konstrukci, jsou vyztuženy šrouby, vzpěrami a podpěrami. Běh (hřebenový nosník) je kladen na speciální podpěry. Posilování krokví pomocí šluků se provádí podle principu: čím blíže k hřebenu, tím jsou masivnější. Utahování činí dřevěnou tyč s velkým průřezem. Systémy krokví jsou přišroubovány. Je důležité používat podložky a plechy z kovu.

4. Instalace štítů a hřebenového nosníku

Instalace krovu v tomto případě zahrnuje instalaci extrémních vazníků, které budou sloužit jako jejich rám. Pro příslušnou konstrukci rámu se musí zkontrolovat svislost konstrukcí se stejnou výškou. Na horní straně štítů jsou namontovány na hřebenu (běh), pak je namontován zbytek příhradové konstrukce. V počáteční fázi jsou na okrajích instalovány dva štítové nosníky. Pro spolehlivost a pohodlí na okrajích (mezi vrcholy vazníků) je tažen kabel. Mělo by být stanoveno tak, aby označilo místo pro budoucí brusle. Při instalaci mezilehlých trámů bude zapotřebí kabel.

5. Izolace a laťování

Na takto dokončený krov je již možno natáhnout paropropustnou fólii a zajistit ji kontralatěmi. Kontralatě jsou podtěsněny páskou na latě. Poslední fází před pokládkou střešní krytiny je laťování. Střešní latě se instalují kolmo k nohám krokví. Tepelná izolace, nejčastěji minerální vlna, se vkládá mezi krokve, čímž snižuje tepelné ztráty až o 30 %. Mezikrokevní + podkrokevní tepelná izolace - izolace uložená mezi krokvemi + pod krokvemi z důvodu eliminace tepelných mostů. Pro zateplení sedlové střechy se používá zpravidla vata v rolích, případně vata v deskách, nebo PUR panely (nadkrokevní izolace). Parotěsná fólie je velmi důležitá, protože brání průniku vlhkosti a par z interiéru budovy do vnitřních částí tepelné izolace, kde by mohla zkondenzovat.

V některých skladbách střech se objevuje také přídavná polystyrenová izolace mezi střešní krytinou a krokvemi. Střešní latě se však pak musí kotvit dlouhými šrouby, což je značná komplikace. Navíc je tloušťka střechy příliš velká, což zhoršuje prosvětlení interiéru střešními okny.

6. Pokládka střešní krytiny a dokončovací práce

Dalším navazujícím krokem může být montáž střešních oken a položení krytiny. Pálená střešní krytina se pokládá na horizontální latě, které jsou položeny v druhém směru než kontralatě přibité ke krokvím krovu. V projektu venkovský dům střední je navržena pálená krytina. Před montáží oplechování je nutno celou střechu nalaťovat. To by mohl udělat pokrývač. Na závěr se montují hřebenáče, okapy, oplechování, sněhové zábrany a závětrné lišty. Váš projekt domu může pokračovat montáží oplechování komínu, okapních svodů a žlabů. Aby nedocházelo k úniku během deště, kolem okrajů stěn činí převis asi 55 cm, což pomůže chránit horní části stěn před vlhkostí.

Materiály střešní krytiny

Na střešní krytině je závislý systém vazníků. Jako poslední použitý profil může být břidlice, měkká střecha nebo kovová dlažba.

  • Břidlice: Pro zastřešení se používá všude. Tato střešní krytina se vyznačuje relativní pevností, nízkou cenou a odolností vůči teplotním rozdílům. Materiál však má určitou hmotnost, a proto je nutné, aby střecha byla opatřena silným příhradovým systémem.
  • Kovová střešní krytina: V posledních letech se mezi střešními materiály rozšířila kovová střešní krytina. Materiál se snadno instaluje a má atraktivní vzhled. Plechy pro zastřešení jsou vhodné pro použití, protože jsou lehké. V tomto ohledu může být vzdálenost mezi krokvy velká (například 600-950 mm s profilovou tyčí 150x50 mm).
  • Vlnitá lepenka: Může být vyrobena z pozinkovaného ocelového plechu se speciálním ochranným nátěrem (proti vnějším povětrnostním vlivům). Moderní profesionální podlahy se liší barvou, šířkou zvlnění. Krok mezi krokvemi pro vlnitou lepenku bude záviset na typu profilu, na úhlu sklonu a konfiguraci střechy. V tomto případě je pro nosníkový systém použit nosník s průřezem 50-75 mm.

Faktory ovlivňující volbu krovu

Volba správného krovu je ovlivněna několika faktory:

  • Rozpětí stavby: Čím větší rozpětí, tím robustnější konstrukce je potřeba.
  • Typ střechy: Každý tvar střechy má své konstrukční požadavky.
  • Účel podkroví: Obytné podkroví vyžaduje jiný typ krovu než neobytné.
  • Klimatické podmínky: Sněhové a větrné zatížení musí být zohledněno při dimenzování.

Tesařské spoje a jejich důležitost

Pokud jde o tesařské spoje, v praxi jsou dodržována dvě základní pravidla, jež zabezpečí správné chování a přípustné zatížení nosné konstrukce šikmé střechy. Ve většině případů se napojují vaznice v místech sloupu, což ze statického hlediska není správné (tento spoj je povolen pouze tehdy, je-li zajištěn prvek proti působení ohybového momentu). Druhým základním pravidlem je maximální znalost vlastností dřeva z hlediska sesychání a bobtnání. Dřevo v podélném směru sesychá zhruba desetkrát více než v příčném, což může způsobit nemalé problémy. Pokud máme čep dlouhý 100 mm a dlab také 100 mm, pak dojde k vyzvednutí čepu z dlabu z důvodu sesychání, proto musíme kvůli rozdílnému sedání vnést do konstrukce rezervu. Ta se uvádí jako minimálně deset procent délky (případně hloubky) prvku. Pro spolehlivost konstrukce by mělo být stabilní spojení prvků celého systému vazníků.

Možná rizika a chyby při výběru a montáži krovu

Při výběru a montáži krovu se můžete setkat s riziky a chybami:

  • Nedostatečné dimenzování: Může vést k deformaci nebo zhroucení konstrukce.
  • Špatný výběr typu krovu: Nevhodný krov může omezit využití podkroví nebo zhoršit tepelně-technické vlastnosti.
  • Nekvalitní materiály: Nízká kvalita dřeva nebo špatné spoje snižují životnost krovu.
  • Neodborná montáž: Chyby při montáži mohou vést k poruchám statiky a zatékání.

Při nesprávně nakresleném svahu a jeho konstrukci hrozí nebezpečí zvýšení zatížení střechy. Existují také chyby v konstrukci větracích prvků. Pokud se volba typu střechy a způsobu montáže zvolí nesprávně, dojde ke zhroucení střešní konstrukce. Důležitost výpočtu střešního systému sedlové střechy nelze podceňovat.

Doporučení pro spotřebitele

Pro spotřebitele se doporučuje:

  • Vždy konzultujte návrh krovu s statikem nebo projektantem.
  • Volte certifikované materiály a ověřené dodavatele.
  • Nechte si zpracovat statický výpočet a výkresovou dokumentaci.
  • Zvažte budoucí využití podkroví - obytné prostory vyžadují jiný přístup než půda.
  • Kvalitně vyrobený krov a správně zvolená krytina vám zajistí střechu s životností 30 až 60 let - jde o investici, která se rozhodně vyplatí.

Doporučuje se přenechat odborníkům návrh krovu a statický výpočet, montáž vazných trámů, oplechování střechy a montáž svodového systému. Mnoho přípravných a pomocných prací zvládnete i sami, například přípravu řeziva, ošetření impregnací, broušení nebo natírání dřevěných prvků, úpravu krokví podle projektu, montáž paropropustné fólie, kontralatí nebo jednoduché latování.

tags: #krov #sedlova #strecha #s #terasou #průvodce

Oblíbené příspěvky: