Objevte Nejkrásnější a Nejfunkčnější Živé Ploty pro Vaši Zahradu!

Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních. Živý plot je ideálním doplňkem zahrady - dokáže vytvořit přirozenou bariéru, nabídnout soukromí, působit esteticky a poskytnout útočiště pro místní faunu. Kromě toho, že poskytuje soukromí a ochranu, vytváří také prostor pro přírodu a biodiverzitu. Živý plot není jen zelenou stěnou oddělující váš pozemek od okolí - je to živoucí součást zahrady, která poskytuje soukromí, tlumí hluk a chrání před větrem. Jeho výhodou je dlouhověkost, krásný vzhled během celého roku a přínos pro biodiverzitu.

Proč si pořídit živý plot?

Soukromí a ochrana: Živý plot tvoří přirozenou bariéru proti pohledům sousedů a kolemjdoucích, čímž dodává zahradě soukromí. Vhodně vysoký živý plot poskytuje stín a úkryt před větrem. Správně zahuštěný živý plot působí i jako bariéra proti všudypřítomným zvířatům v sousedství.
Estetika: Správně zvolený živý plot je krásný po celý rok. Zároveň může být estetickým prvkem, který rámuje prostor a přitahuje ptáky i užitečný hmyz.
Podpora biodiverzity: Živý plot slouží jako útočiště a zdroj potravy pro ptáky, hmyz i drobné savce.
Přirozený přechod: Živý plot vytváří harmonické spojení mezi zahradou a přírodou.

Typy živých plotů

Jednotlivé druhy živých plotů se od sebe liší jak vzhledem, tak požadavky. Živé ploty se nejčastěji rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé.

Stálezelené živé ploty: Stálezelené rostliny živého plotu jsou skvělou volbou, když chcete udržovat zeleň po celý rok a zároveň zajistit kryt a ochranu. Zákazníci většinou raději volí neopadavé živé ploty, protože zabezpečují soukromí po celý rok. Navíc velmi dobře vypadají. Kompaktní a husté stálezelené keře (například tis nebo ptačí zob) jsou ideální do tvarovaných živých plotů a jejich roční přírůstek umožňuje vytvořit v relativně krátké době živý plot odpovídající výšky.
Opadavé živé ploty: I některé opadavé keře jsou skutečnou ozdobou zahrady. Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu.
Kvetoucí živé ploty: Pokud ale nejste pro klasiku a hledáte něco odlišného, nezapomeňte si prohlédnout živé ploty kvetoucí, které jsou výjimečné svými barevnými květy zpestřující celou zahradu. Pestré živé ploty se záplavou květů nebo plodů zahradu opticky obohatí. Volně rostoucí kvetoucí živé ploty jsou pastvou pro oči po celý rok. Kvetou a plodí velmi dlouho - některé z nich dokonce i v zimě. Kromě toho se mnoho živých plotů na podzim pyšní atraktivním zbarvením listí.

Nejoblíbenější rostliny/dřeviny na živý plot

Jehličnaté dřeviny

Tis červený (Taxus baccata L.): Pro výsadbu tvarovaných živých plotů je tis velmi vhodný například proto, že mimořádně snadno zmlazuje. Má výjimečnou schopnost rašit z adventních pupenů i ze starého dřeva kmínků. Pro živé ploty jsou nejlepší odrostlé semenáče, které se mohou buď nechat volně růst na živý plot netvarovaný, nebo pravidelně sestřihovat do nejrozmanitějších tvarů. Stříhaný živý plot z tisů je vůbec nejhezčí a není zvlášť náročný. Upozornění: Celý tis - dřevo, jehlice i semena - je jedovatý, ale s jednou výjimkou - červený míšek plodu, který obklopuje semena, je možné jíst.
Zerav západní (Thuja occidentalis L.): Má několik vlastností, pro které je patrně nejoblíbenější a nejčastěji používanou dřevinou pro výsadbu živých plotů. Je plně odolný mrazu, rychle roste, je celkem nenáročný. Ze zeravu lze vytvořit hladké, 1 až 5 m vysoké a 0,5 až 2 m široké stěny. Chcete-li, aby byl živý plot ze zeravu opravdu pěkný, zvolte světlé stanoviště a středně těžkou až jílovitohlinitou a dostatečně vlhkou půdu bohatě zásobenou živinami. Pravidelně sestřihávané živé ploty občas důkladně zalijeme a každý druhý rok je přihnojíme kvalitním kompostem. Ještě lepší než základní druh je forma Thuja occidentalis Malonyana, která na zimu nehnědne, nýbrž zůstává celá zelená. Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja. Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty. Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“ (tůje západní “Smaragd“), Thuja occidentalis “Brabant“ (tůje západní “Brabant“), Thuja plicata “Martin“ (tůje obrovská “Martin“) a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“ (thuje obrovská “Gerderland“), Thuja occidentalis “Holmstrup“ (thuje východní “Holmstrup“), Thuja occidentalis “Malonyana“ (thuje východní “Malonyana“) a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu. V posledních letech jsou tuje trochu dehonestovány, že zahrada pak působí jako hřbitov. U Thuje Occidentali Martin ale můžete krásně živý plot tvarovat a vytváří zelenou hradbu.

Stálezelené listnaté dřeviny

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L.): Jako většina stálezelených rostlin bobkovišeň nesnáší přímé slunce a nejlépe se jí daří v polostínu, v propustné zásadité půdě s dostatkem živin. Při velkých mrazech může někdy v zimě namrzat, ale velmi dobře regeneruje. Z bobkovišně lze vytvářet 1 až 1,5 m vysoké stálezelené tvarované živé ploty. Rychle rostoucí stálezelený keř s velkými listy, který vytváří robustní živý plot.
Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium L.): Cesmína je velmi atraktivní, ale je poměrně značně choulostivá. V zimě často namrzá a při jejím nákupu budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vyžaduje kvalitní živné půdy, které nemají být příliš lehké, ale přitom musí být propustné. Nesnáší přeschnutí půdy a přímé slunce, zejména v zimě. Má krásné lesklé listy a červené plody, které dodávají plotu na zajímavosti v zimě. Výborně snáší tvarování. Ale v horských oblastech stále namrzá.
Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens L.): Může se použít pro tvarované ploty až do výšky 1,5 m. Je to jedna z mála dřevin, které rostou jak na plném slunci, tak ve stínu. Prospívá v každé normální zahradní zemi, ale nejlépe se mu daří v písčitohlinité půdě. Nevhodné jsou jen těžké a příliš vlhké půdy. Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus).

Opadavé listnaté dřeviny

Habr obecný (Carpinus betulus L.): Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Stočené uschlé habrové listy zůstávají na větvích často až do jara a opadávají teprve při rašení. Habrový plot tak i v zimě zůstává téměř neprůhledný. Dřevina není náročná na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Je polostinnou dřevinou. Pro velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování, je jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování živých plotů. Lze z něj vytvářet tvarované živé ploty třeba jen metr vysoké, ale i mohutné, až 6 m vysoké, a přitom poměrně úzké. Aby byly tvarované habrové ploty pěkné, vyžadují pravidelný řez a půdu bohatou na živiny. Velmi účelné je přihnojování organickým hnojivem. Habry tvoří hustý opadavý plot, který na podzim zbarvuje do krásných barev a část listů si ponechává i přes zimu. Jsou odolné a snášejí různé půdní podmínky. Ideální volba pro hustý a vysoký plot. Velmi oblíbený opadavý keř, který si i po opadání listů udržuje hustou strukturu.
Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.): Hloh je nenáročná dřevina, která se spokojí takřka s každou půdou a dobře snáší sucho, žádá však plné výsluní. Trnité větve hlohu poskytují výbornou ochranu zpěvným ptákům, kteří ho rádi vyhledávají ke hnízdění. Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro neprostupnost patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných živých plotů. Lze z něj vytvářet nenáročné, absolutně nepropustné a přitom působivé tvarované živé ploty vysoké 1 až 2 m a široké 50 až 100 cm. Pokud chcete, aby měl hlohový plot hladký vzhled, je dobré ho stříhat dvakrát ročně, nejlépe v červnu a znovu koncem zimy. Nejvhodnější vzdáleností pro výsadbu neproniknutelného hlohového plotu je 30 až 40 cm.
Javor babyka (Acer campestre L.): Tento druh javoru je vhodný pro vytvoření živých plotů vysokých 1,5 až 3 m a širokých 0,8 až 1,5 m, mohou však být i vyšší. Lze je zakládat jak na výsluní, tak i ve stínu, musí se ale pravidelně krátce stříhat, protože jinak hůře obrůstají.
Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.): Tuhé tmavozelené listy opadávají počátkem zimy a u kultivaru „Atrovirens“ vytrvávají na keři dokonce až do jara. Volně rostoucí keře kvetou v červnu až červenci drobnými krémově bílými kvítky, ale ve tvarovaných živých plotech tento druh nekvete. Ptačí zob by se měl stříhat dvakrát ročně, počátkem léta a poté na podzim nebo během zimy. Tvarovat můžete jak nízké, tak vysoké živé ploty. Na stanoviště není ptačí zob náročný, daří se mu téměř v každé půdě na výsluní i ve stínu. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů. Rychle rostoucí, snadno tvarovatelný keř, který je polozelený - v mírných zimách si ponechává listy. Má bílá květenství a černé plody.
Zlatice prostřední (Forsythisa x intermedia Zab.): Keř se vysazuje jako solitéra nebo do volně rostoucích živých plotů, snáší velmi dobře hluboký řez, a hodí se proto také na tvarovaný živý plot. Výhodou zlatice (neboli zlatého deště) je její naprostá otužilost, odolnost vůči škůdcům, rychlý růst, brzké rašení a nevadí jí ani přistínění. Zlatice není náročná na půdu.
Buk lesní (Fagus sylvatica): Buk je ideální pro formální živý plot, který se dá dobře tvarovat. Elegantní dřevina s krásnými podzimními barvami.

Další vhodné rostliny pro živé ploty:

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea): Tento stálezelený keř kvete krásnými bílými květy na jaře a na podzim vytváří červené žluté nebo oranžové plody, které lákají ptáky. Hlohyně je velmi odolný a snáší i sušší podmínky. Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy.
Dřišťál (Berberis): Nabízí širokou paletu kultivarů s různou barvou listů a plodů.
Hortenzie (Hydrangea): Pro živý plot se hodí zejména hortenzie stromkovitá, která kvete bohatě a je možné ji stříhat. Má dekorativní květenství a je vhodná do polostínu. Pro květinové živé ploty používáme okrasné keře jako je hortenzie.
Tavola kalinolistá: Na tavolu kalinolistou musíme mezi všemi okrasnými dřevinami obzvlášť upozornit. Díky kontrastu tmavě červených listů a světlých květů je rostlina stejně jako vajgélie velmi atraktivní. Navíc je mimořádně mrazuvzdorná a rychle rostoucí. Dorůstá do šířky asi jeden metr a výšky cca 150-200 cm. Zasaďte tavolu kalinolistou na slunné až polostinné stanoviště a udržujte mezi jednotlivými rostlinami vzdálenost asi jeden metr, abyste získali co nejhustěji kvetoucí živý plot. S květy můžete počítat v letních měsících červen a červenec. Pro květinové živé ploty používáme okrasné keře jako je tavola.
Pustoryl panenský: Pokud chcete udělat něco dobrého pro včely a hmyz, hodí se nejen vajgélie, ale také pustoryl panenský jako rostlina do živého plotu. V porovnání s mnoha jinými keři má velké a otevřené květy. Včely se tak snadno dostanou do vnitřku a mohou sbírat nektar. Pustoryl panenský je rychle rostoucí a hodí se na slunné až polostinné stanoviště. V závislosti na odrůdě dorůstá do šířky 150-250 cm. Dosahuje výšky až 4 m.
Meruzalka krvavá: Meruzalka krvavá nemá žádné plody vhodné ke konzumaci, v dubnu však potěší sytě červenými nebo růžovými květy. Meruzalka krvavá je jako kvetoucí živý plot mrazuvzdorná, relativně snáší řez a preferuje slunné až polostinné stanoviště. Výškou a šířkou vzrůstu se téměř neliší od zlatice. Má však plody a je proto na rozdíl od stálezelených živých plotů dobrou volbou pro nektarodárnou zahradu. Pro živý plot vysaďte keře do řady ve vzdálenosti asi jednoho metru. Rostou keřovitě a jejich přírůstek je obvykle až 40 cm za rok. Na nesprávný řez reaguje živý plot deformovaným růstem. Meruzalka krvavá je kromě toho pomalu rostoucí - proto odstřihávejte pouze staré výhony u báze.
Šeřík: Šeřík je známý svým bohatým, barevným květenstvím a díky snášenlivosti sucha je oblíbenou rostlinou pro živé ploty. Opadavý keř upřednostňuje podle druhu jílovitou půdu bohatou na živiny nebo vlhkou půdu s malým obsahem vápna. V každém případě je však nutno zabránit přemokření. Za ideální čas výsadby živého plotu platí podzim. Dbejte na to, aby měly jednotlivé rostliny dostatek místa. Ve srovnání s azalkou vyžaduje šeřík následně pouze málo vody. Péče se rovněž omezuje na několik bodů: Na jaře zeminu obohaťte kompostem a s menšími řezy počkejte na konec května. Šeřík Charles Joly má purpurovou barvu květů.
Tavolník: Ať už druhy tavolníku japonského, nebo čechrava, keře nadchnou od dubna do května nápadnými a obzvláště početnými květy. Výška je cca 150-200 cm, šířka vzrůstu je cca 125 cm. Vzrůst většiny tavolníků je vzpřímený, některé druhy však rostou polštářovitě a jsou proto vhodné i jako půdokryvná rostlina. Řez provádějte pouze v případě potřeby, většinou jednou ročně. Ideálně stříhejte na podzim po odkvětu klasickými nůžkami na živý plot.
Svída bílá Siberian Perls: Svída bílá Siberian Perls je atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast.

Jak vysadit kvetoucí živý plot

Před výsadbou kvetoucího živého plotu je třeba věnovat pozornost několika aspektům. Nejprve myslete na stanoviště. Podle vlastností půdy se hodí některé druhy živých plotů více, jiné méně. Věnujte pozornost také světelným podmínkám. Pokud využívají zahradu děti nebo domácí zvířata, zohledněte před výsadbou ideálně také to, zda je živý plot pichlavý nebo jedovatý. Za určitých okolností se také vyplatí plánovat souhru barev.

Správná doba výsadby pro kvetoucí živé ploty je zpravidla na jaře nebo na podzim. V prvním kroku napněte v místě výsadby v rovné linii šňůru. Poté vyhlouběte jámu pro keř a zapracujte hnojivo. Rostliny rozmístěte podle svého plánu. Pokud kombinujete keře kvetoucí na jaře a keře kvetoucí v létě, dbejte na to, abyste rostliny pro živý plot vysadili střídavě. Postavte je do jámy a zakryjte kořeny zeminou. Po přišlápnutí vyrovnejte keře, vytvořte tzv. zalévací okraj a zalijte je.

Při výběru rostlin na živý plot se vyplatí mít na paměti různé aspekty, jako jsou půdní podmínky, sluneční záření a klima.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Péče o živý plot

O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete. O péči konkrétního živého plotu se dozvíte v detailu produktu. Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce.

Živý plot potřebuje pravidelnou péči, aby si zachoval svůj tvar a hustotu.

Řezání: Tvarování živého plotu je klíčové pro udržení jeho hustoty a požadovaného tvaru. Řez by se měl provádět minimálně jednou ročně, ideálně na jaře nebo na podzim. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně.
Hnojení a zavlažování: Především u mladých rostlin je důležité zajistit dostatek živin a vláhy. Pro rychlý růst a zdravý vzhled se doporučuje používat hnojiva s vysokým obsahem dusíku, zejména na jaře. Rostliny hnojte až ve 2. roce. Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná.
Ochrana proti škůdcům a chorobám: U živých plotů se mohou objevit škůdci, jako jsou mšice, svilušky nebo plísně.

Další důležité aspekty:

Správná rozteč: Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami závisí na jejich druhu. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat. Nejvhodnější vzdáleností pro výsadbu neproniknutelného hlohového plotu je 30 až 40 cm.
Příprava půdy: Před výsadbou živého plotu je vhodné půdu důkladně připravit. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem.
Výběr doby výsadby: Nejvhodnější dobou pro výsadbu živého plotu je podzim nebo jaro. Prostokořenné časně zjara a na podzim. V průběhu března a dubna je ideální doba k přesazování dřevin. Okrasné keře a živé ploty pohnojíme proleželým kompostem. Pokračovat můžete i ve výsadbě nových dřevin. Na řadě jsou především pozdně rašící opadavé dřeviny, jako je buk, habr nebo vilín. Je třeba brát zřetel na mohutně rozrůstající se druhy, na jejich prostorovou náročnost a přizpůsobit tomu výběr stanoviště.
Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu.
Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek.

Výběr správného živého plotu je důležitým krokem při plánování zahrady. Každá dřevina má své specifické vlastnosti, a proto je důležité zvážit všechny aspekty - od funkce plotu přes rychlost růstu až po nároky na údržbu. Správně zvolený živý plot vám nejen zpříjemní pobyt na zahradě, ale také zlepší její mikroklima a estetický dojem. V této kategorii naleznete velké množství zajímavých druhů živých plotů.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování

tags: #krasny #zivy #plot #druhy