Plánujete rekonstrukci nebo stavbu nové koupelny? Pak stojíte před zásadním rozhodnutím: vsadit na klasické obklady, nebo jít cestou moderního designu. Trendy mluví jasně - éra kachliček a věčného drhnutí spár končí. Betonová stěrka v koupelně už není jen výsadou designových hotelů. Je to dostupné, extrémně praktické a vysoce estetické řešení pro každého. Betonová stěrka je dnes synonymem pro většinu dekorativních stěrek. Tímto názvem se běžně označuje téměř vše - mikrocement, mikroepoxid, minerální stěrky i různé designové systémy. Jenže málokdo ví, že mezi nimi jsou zásadní rozdíly. Na fotografii mohou působit podobně. V praxi se ale liší pevností, odolností proti vodě, pružností i životností.
Cementová omítka jako alternativa k obkladům
Většinou by nás ani nenapadlo uvažovat do koupelny o jiném povrchu než jsou keramické obklady. Obkladačky, pokud jsou vybrány s citem a vkusem, vypadají velmi dobře a snadno se udržují. Mají však jednu velkou nevýhodu, a tou jsou spáry. Kachličky mají jednu obrovskou slabinu - spáry. Právě v nich se drží vodní kámen, nečistoty a v horším případě i plísně. Spáry vodu propouštějí a mohou být příčinou velkých problémů, neboť provlhlým zdivem protéká voda až do stropní konstrukce a může dojít k jejímu uhnití (u dřevěných stropů) nebo korozi výztuže (u železobetonových stropů).
Problém spár lze vyřešit bezspárovým povrchem stěn, například omítkou. Příznivci moderny a poněkud minimalistického směru tento trend rozhodně uvítají. Možná byste ani nevěřili, jak může vodě odolná omítka vypadat v koupelně efektně, o její praktické stránce nemluvě. Tyto cementové omítky se jako hlazené ještě voskují, aby lépe odolávaly vodě a nečistotám. Znovu objevenou technologií je takzvaný marocký štuk (tadelakt), který se nanáší na podklad z cementové omítky. Marocký štuk lze bez obav použít místo obkladů také přímo do sprch, okolí van a umyvadel. Vodě odolné omítky jsou velmi pracné a pochopitelně několikanásobně dražší než omítky běžné.
Co je betonová stěrka a jak se liší od cementové omítky?
Nejčastější otázky jsou přitom jednoduché. Co dát do koupelny? Co do sprchy? Co na podlahu? A co je jen designová stěna? Betonová stěrka je obecně tenkovrstvý minerální nebo polymer-minerální systém v tloušťce několika milimetrů. Nejde o litý beton ani o klasickou omítku. Výsledný efekt může připomínat pohledový beton, ale konstrukčně jde o jiný materiál.
Velmi často se zaměňuje pojem betonová stěrka a cementová stěrka. Cementová stěrka je obecné označení pro materiál na bázi cementu. Obsahuje cement jako pojivo, plniva a případně další přísady. Může být konstrukční, vyrovnávací nebo dekorativní. Betonová stěrka je spíš obchodní nebo vizuální označení. Označuje systém, který vytváří vzhled pohledového betonu. Může být cementový, polymer-cementový nebo kombinovaný. Jinými slovy - betonový vzhled neříká nic o technických vlastnostech.
Čtěte také: moderní koupelna v antracitovém provedení
Nejčastější chyba při výběru je jednoduchá. Lidé si vyberou vzhled a teprve potom řeší funkci. Správný postup je opačný. Nejprve se řeší, jak bude prostor zatížený, jestli bude v kontaktu s vodou a jaký je podklad. Rozdíl mezi správně zvoleným materiálem a nevhodnou volbou se většinou projeví až po čase.
Typy stěrek a jejich použití v koupelně
Betonová stěrka dnes označuje širokou skupinu materiálů. Ne všechny se ale chovají stejně. Koupelna je náročné prostředí. Vysoká vlhkost, kondenzace, teplotní výkyvy a v některých částech přímý kontakt s vodou. Tady nestačí, že povrch dobře vypadá.
Mikroepoxidová stěrka
Pokud mluvíme o sprchovém koutě nebo místech, kde voda pravidelně stéká po povrchu, nejbezpečnější volbou je mikroepoxidová stěrka. Vytváří kompaktní, uzavřený a nepropustný povrch. Má velmi nízkou nasákavost, vysokou chemickou odolnost vůči čisticím prostředkům a dobrou mechanickou pevnost. Do sprchy patří mikroepoxid. Na podlahu systém určený pro podlahové zatížení.
Minerální betonové stěrky
Minerální betonové stěrky, jako je Natural Beton nebo Monolith Beton, lze do koupelny použít také, ale pouze mimo přímý proud vody. Fungují dobře na větších stěnách, kolem umyvadla nebo v části WC, pokud je podklad správně připraven a povrch kvalitně uzavřen ochrannou vrstvou. Do samotného sprchového prostoru bez další ochrany vhodné nejsou. Na běžné stěny lze použít minerální betonové stěrky podle požadovaného efektu.
Hliněná stěrka
Specifickou variantou je hliněná stěrka. Ta má zcela jiný princip. Je difuzně otevřená, přirozeně reguluje vlhkost a přispívá ke zdravému vnitřnímu prostředí. Do koupelny ji lze použít, ale jen tam, kde není přímý kontakt s vodou. Typicky na stropy nebo horní části stěn mimo sprchu.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Stěrky na podlahu
Podlaha je vystavena bodovému zatížení, oděru, nárazům a často i vlhkosti. Nejvyšší technickou odolnost nabízí mikroepoxid. Je vhodný do koupelen, kuchyní, vstupních prostor i do komerčních interiérů. Mikrocement představuje kompromis mezi vzhledem a funkčností. Je tenkovrstvý, má určitou pružnost a vytváří moderní betonový efekt. V rezidenčních interiérech funguje dobře, pokud je správně uzavřen ochranným lakem. Microterrazzo je hustší a konstrukčně robustnější minerální systém s výraznější strukturou. Působí designově silněji než klasická betonová stěrka a zároveň nabízí dobrou mechanickou odolnost. Běžné stěnové betonové stěrky ale na podlahu nepatří. Každý z těchto materiálů má jinou tvrdost, jinou nasákavost a jinou reakci na pohyb podkladu.
Materiál se vybírá podle funkce.
Výhody a nevýhody cementových omítek
Cementová omítka patří k základním omítkovým směsím. Jedná se o omítku z cementové malty, nanášenou obvykle v jedné vrstvě v tloušťce 15-20 mm, ale aplikuje se i jako vícevrstvá. Lze ji použít jako vnitřní i venkovní omítku. Používá se především na tvrdý trvanlivý podklad jako je cihla, kámen, beton. Cementová omítka se řadí k běžně užívaným typům omítek. K jejím přednostem patří zejména pevnost a odolnost proti vlhkosti, což ji předurčuje k použití v prostorách s vyšším zatížením a vlhkostí. Je trvanlivá, cenově výhodná a dobře drží téměř na jakémkoliv tvrdém povrchu. Všechny tyto vlastnosti cementovou omítku předurčují k použití jak pro vnitřní, tak i venkovní prostory. Je ideální pro omítky v prostorách se zvýšenou vlhkostí, jako například koupelny, prádelny, sklepy, garáže, dílny a podobně. I přestože cementové omítky mají mnoho výhod, mají také své nevýhody. Jednou z nich je jejich nižší pružnost ve srovnání s vápennými omítkami.
Nelze ji však použít přímo na trvale vlhké zdi, protože v tomto případě by došlo k uzavření vlhkosti ve zdivu a následnému poškození omítky.
Typy povrchových úprav cementových omítek
- Zatřená cementová omítka - nanáší se dřevěnými hladítky v tloušťce do 15 mm.
- Hladká cementová omítka - povrchová úprava se provádí kovovými hladítky pro docílení hladkého vzhledu bez viditelných spár.
- Pálená cementová omítka - provádí se speciální úpravou povrchu, kdy se na jádro z cementové omítky o tloušťce vrstvy 12 mm následně nanáší velmi jemná cementová malta, která se vypaluje pomocí ocelového hladítka za použití zásypu z cementu a vody.
Srovnání různých typů omítek
Koupelna je stejně jako kuchyně místem, kde je výrazně vlhčí prostředí než v jiných místnostech domu. Složení omítek předurčuje jejich použití v jednotlivých částech domu. Nejčastěji se setkáme s omítkami sádrovými, vápennými a cementovými nebo jejich vzájemnou kombinací. Obecně platí, že omítky obsahující sádru nejsou vhodné do vlhkého prostředí.
Čtěte také: Betonová koupelna: nápady a tipy
| Typ omítky | Vlastnosti a výhody | Nevýhody a omezení | Vhodnost pro koupelny |
|---|---|---|---|
| Cementová omítka | Mimořádně odolná a trvanlivá, vhodná pro místa vystavená silnému zatížení a vlhkosti. Odolná vůči vlhkosti a mechanickému opotřebení. Rychle schne. | Nižší pružnost. Nelze použít na trvale vlhké zdi. | Velmi vhodná pro prostory se zvýšenou vlhkostí. |
| Vápenná omítka | Tradiční, přírodní a prodyšný materiál. Reguluje vlhkost vzduchu. Dobře přilne i k vysoce savým podkladům. Chrání proti řasám, plísním a hnilobě. | Delší doba schnutí, nanáší se ve více vrstvách. | Vhodná, ale vyžaduje delší dobu schnutí. |
| Vápenocementová omítka | Velmi pevná a odolná proti otěru. Pružná, odolná vůči tlakovým zatížením a odpuzuje vodu. Prodyšná, akumuluje vlhkost. Odolná vůči plísním a řasám. | - | Velmi vhodná pro omítání vlhkých místností, např. koupelen. |
| Sádrová omítka | Snadná aplikace, odolnost, estetický vzhled. Reguluje vlhkost vzduchu, zabraňuje vzniku plísní. Rychle tvrdne. | Citlivá na vlhkost, neměla by se používat ve vlhkých místnostech. Tendence praskat při nárazu, křehká. | Nevhodná do vlhkých a mokrých místností. |
| Hliněná omítka | Přírodní a ekologická, reguluje vlhkost, zdravé vnitřní prostředí. Teplá a atraktivní textura. | Menší odolnost, náchylnější k poškození nárazem nebo vodou. | Pouze tam, kde není přímý kontakt s vodou (stropy, horní části stěn mimo sprchu). |
Hydroizolace v koupelně
Ve vlhkém prostředí a zvláště v místech, kde voda přímo dopadá na obklady (okolí vany a sprchový kout), musí být pod odklady hydroizolace. Dejte si proto při případné rekonstrukci pozor na to, zda řemeslníci toto pravidlo respektují. Aby byla vaše koupelna z betonové stěrky nezničitelná i ve sprchovém koutu, je nutné nepodcenit přípravu. K tomu slouží náš hydroizolační nátěr do koupelny. Je to právě tato vrstva, která zajistí, že vlhkost nikdy nepronikne k podkladu. Tento postup zajistí maximální ochranu i v místech dlouhodobě vystavených vlhkosti.
Realizace koupelny s omítkou - krok za krokem
Pokud stojíme před stavbou nové koupelny, máme většinou možnost určit její velikost a současně popustit uzdu svému vkusu a fantazii, protože nejsme limitování prostorem. Na začátku všeho je projekt. Ten musí vycházet z požadavků uživatele a z požadavků normy. Vybavení koupelny si vybíráme podle toho, kolik máme prostoru. Jen málokdy se stane, že můžeme prostor přizpůsobit typu zařízení. Toto všechno byste měli zohlednit v projektu.
1. Instalace vodovodního a odpadního potrubí
Druhá věc, která musí přijít na řadu, je instalace vodovodního a odpadního potrubí. Můžete ji provést i sami, pokud máte zkušenosti a správné nářadí. Jestliže se do toho tedy pustíte, nezapomeňte na záslepky všech rour. Při omítání by mohly být zacákány maltou.
2. Elektroinstalace
Třetím krokem je natažení elektroinstalací. Rozhodně to neprovádějte sami. Tuto práci přenechejte odborníkovi, který je prokazatelně proškolen vyhláškou číslo 50 Sb. o elektroinstalacích a který bude schopen vám vystavit revizi. Až bude první fáze elektroinstalací hotova, vypěchujte krabičky svorkovnic a vypínačů zmačkanými novinami. Opět je to proto, aby se do nich při omítání nedostala malta.
3. Omítání
Když už máme všechny instalace hotové, můžeme se pustit do omítek. Pamatujte, že přesnost pro omítky v koupelně je nezbytná. Tak, jak je rovná omítka, tak rovný bude obklad. Rovinnost omítky v koupelně se nevztahuje pouze na svislost a hrbolatost. Je nutné omítat tak, aby byly přesně dodrženy pravoúhlé rohy. Vycházíme z toho, že další použité předměty jsou koncipovány do pravého úhlu. Když pak třeba usadíte vanu, jejíž strany jsou vzájemně kolmé, tak se nerovnost stěn projeví zvětšenou mezerou a ne vždy jde takovou mezeru zamaskovat k nepoznání. Při omítkách myslete na to, že jakákoliv nerovnost, které se dopustíte, bude odměněna zvýšenými náklady na realizaci obkladů. Jsou lidé, kteří tvrdí, že dobrý obkladač si poradí s každou nerovností. Ne že by to nebyla pravda, ale proč tomu tak musí být? Na vyrovnání křivé omítky je potřeba další materiál a obkladač používá drahé cementové lepidlo. Řeknete si, že těch pár korun mě nezabije, ale to je korunka ke korunce a tak dlouho budete tolerantní k chybám, až najednou zjistíte, že koupelna vás přišla o tři i čtyři tisíce víc, než jste si plánovali. Komu je to jedno, ten není dobrý hospodář. Další plýtvání při nerovných omítkách je plýtváním časem. Průměrnou koupelnu průměrný řemeslník omítá půl dne. Finální omítka pod obklad má být perfektně rovná, hladká, bez děr a bez nedodělků.
4. Hydroizolace a další povrchové úpravy
Ve chvíli kdy můžeme s čistým svědomím říct, že máme omítku v koupelně perfektně provedenou (dřív rozhodně ne), přistoupíme k izolaci proti vodě. Před nanesením izolačního nátěru necháme omítku v koupelně „vyzrát“ alespoň 3 dny, nejlépe do doby, než je úplně suchá. Když nemáme důvod provést dlažbu dřív než obklad, pak izolaci provedeme nejprve na stěnách s přesahem do podlahy. Následuje obložení stěn keramickým obkladem. Je lépe nechat to na profesionálovi, obklad je pak zaspárovaný a čistý. Po dokončení obkladu můžeme izolovat podkladní beton. Pokud chceme podlahové elektrické topení, pak je právě v této fázi čas na jeho položení. Následuje pokládka keramické dlažby se vším, co k tomu náleží, to znamená i silikon vnitřních rohů.
5. Kompletace zařizovacích předmětů
Pak dojde na kompletaci zařizovacích předmětů. Nejdříve vodoinstalatér namontuje a osadí umyvadla, sprchové boxy a zástěny, všechny baterie a vše napojí na odtok. Nakonec nastupuje elektrikář, který provede uzemnění všech kovových předmětů, nasadí zásuvky a vypínače, zprovozní ventilátor a nasadí svítidla. Doplňky můžete instalovat sami, nebo poproste raději instalatéra.
tags: #koupelna #s #cementovou #omitkou