Mechanické kotvení je nejběžněji používaným způsobem stabilizace střešních povlakových krytin. Důvody k použití právě tohoto systému upevnění jsou prosté: nízká ekonomická náročnost, jednoduchá montáž a možnost provádění za téměř jakýchkoli klimatických podmínek. Kotvení povlakové hydroizolace, případně tepelné izolace, se v mnoha případech jeví jako nejefektivnější metoda pro opravu staré zatékající nebo navržení nové ploché střechy.
Legislativní rámec a návrh kotvení
Návrh mechanického kotvení je nutné provádět vždy v souladu s ČSN EN 1991-1-4 a ETAG 006. Při návrhu mechanicky upevněného střešního pláště je třeba respektovat rozměry střechy, její výšku, umístění budovy v terénu a danou větrnou oblast. Výsledkem je podrobný plán kotvení s přesně vymezenými segmenty střechy a přesné počty a umístění kotevních prvků. Vlivem použití empirického návrhu kotev či hodnoty Fdov = 0,4 kN může dojít k nedostatečnému kotvení střešního pláště nebo naopak ke zbytečnému zvýšení nákladů.
Podle normy se nejprve určí základní rychlost větru, následně se vypočítá střední rychlost větru a intenzita turbulence větru. Na základě těchto hodnot se vypočítá maximální dynamický tlak větru qp(z). Tlak větru, který působí na střešní konstrukci, se získá jako součin maximálního dynamického tlaku a součinitele tlaku větru we = qp(z) . cpe, 1.
Tabulka: Optimalizace počtu kotev
| Parametr | Požadavek / Hodnota |
|---|---|
| Minimální množství kotev | 2 ks/m² |
| Vzdálenost prvků v řadě | 120 - 500 mm |
| Cíl optimalizace | Téměř 100% účinnost kotev |
Technické požadavky na kotevní prvky
Jednotlivé kotevní prvky musí být konstruovány s ohledem na velké dynamické zatížení, kterému budou po celou dobu životnosti vystaveny. Kotevní prvky jsou od prvého dne zabudování do ploché střechy vystaveny působení různých korozních vlivů. Minimálním požadavkem je absolvování alespoň 12 Kesternichových cyklů bez známek koroze. Problém koroze kotevních prvků se netýká pouze jejich kovových součástí, ale korozí a předčasným stárnutím jsou degradovány i plastové části - teleskopické podložky.
- Celokovové kotvy: Tvořené šroubem a přítlačnou podložkou.
- Teleskopické kotvy: Tvořené plastovým teleskopem a ocelovým šroubem; odstraňují možnost porušení hydroizolace při našlápnutí.
Příčiny poruch a havárií
Pokud dochází k poruchám a haváriím kotvených střech vlivem větru, je to většinou zapříčiněno podceněním důležitých faktorů a neznalostí problematiky. Častou příčinou havárií je i podcenění únosnosti podkladu. Pokud nejsou provedené výtažné zkoušky, nikdo s jistotou neví, co podklad vydrží. Dalším omylem, který provází kotvené střechy, je neznalost působení sání větru na ploše střechy. Nedodržení požadavků na kotvení může vyústit nejen v problémy s předáním střešní konstrukce, ale i v negativní ovlivnění pojistitelnosti celé stavby.
Čtěte také: Použití ocelových kotev v betonu
Výběr kvalitních šroubů, správné dotažení a pravidelná kontrola upevnění pomáhají předcházet problémům, jako je zatékání do střechy nebo uvolnění plechů při silném větru. Při realizaci plochých střech je proto nutné klást důraz hned na několik zásadních kritérií, protože přijetí systému „pokus - omyl“ se zejména u realizace střech a střešních plášťů nevyplácí.
Čtěte také: Použití mechanických kotev do betonu
Čtěte také: Kotvy pro beton: Průvodce výběrem
tags: #kotvení #lehkých #střešních #plášťů #principy #a