Cihlové obklady jsou vhodné k obkládce interiérů i exteriérů a jsou vyrobeny na bázi lehkého betonu. Vzhledem k jejich popularitě a estetickému vzhledu, který dodávají budovám, je důležité znát správný postup montáže. Tento článek poskytuje detailní návod, jak správně namontovat cihlové pásky na fasádu, včetně přípravy, lepení a spárování.
Příprava před montáží
Před nákupem pečlivě změřte obkladovou plochu a nezapomeňte přičíst ještě 10 % rezervu na průřezy. Pokud si chcete nařezávat i obklady rohů, doporučujeme rezervu 15 %. Práci si výrazně usnadníte rohovými díly, kterých kupte o 5 % více. Nevyužitý materiál je vratný, proto raději kupte více než méně. Promyslete vhodný termín pro práci venku.
Kontrola podkladu
Ujistěte se, že podklad má dostatečnou nosnost pro vámi zvolené obklady. Hmotnost obkladů naleznete vždy u daného produktu a je uváděna v kilogramech na běžný metr nebo metr čtvereční. Je nutné včas zkontrolovat veškeré plochy, na které bude zateplovací systém aplikován. Ideálním podkladem jsou minerální materiály. Veškeré plochy musí vykazovat naprosto bezchybnou soudržnost všech vrstev, které jsou součástí podkladu. Minimální požadavek na přídržnost podkladových vrstev musí být 1,5 N/mm². Veškeré uvolněné části podkladu musí být odstraněny a srovnány. V případě nerovností je potřeba s dostatečným předstihem provést vyrovnání podkladu dle jeho typu. Nerovnost se zjišťuje dvoumetrovou latí.
V případě, že zdivo, na které má být provedeno zateplení, vykazuje zvýšenou vlhkost jakéhokoliv typu (zemní vlhkost, zatékání, průsaky atd.) je zakázáno provádět montáž zateplovacího systému, aniž by před tím byly odstraněny příčiny zvýšené vlhkosti a zajištěno vyschnutí zdiva. V případě, že nelze vlhkost odstranit, je nutné zvolit jiný systém zateplení, např. systém s odvětrávanou mezerou.
Potřebná stavební chemie
K lepení cihlových obkladů budete potřebovat také stavební chemii. Penetračního nátěru spotřebujete zhruba 100 g/m² v závislosti na nasákavosti podkladu. Důkladně připravte obkladovou plochu. Obkladovou plochu ošetřete penetračním nátěrem, který snižuje nasákavost a zvyšuje přilnavost lepidla.
Čtěte také: Dřevěné sloupky v betonu: Jak na to
Montáž soklové lišty
Pro montáž se doporučuje použít soklové hliníkové lišty tloušťky minimálně 0,8 mm. Rozměry profilu soklové lišty musí odpovídat tloušťce desek tepelné izolace. Soklová lišta se kotví do podkladu pomocí zatloukacích hmoždinek. Hmoždinky jsou od sebe vzdáleny podle profilu lišty (tloušťka izolantu) a typu podkladu 300-500 mm. Nerovnosti podkladu lze kompenzovat vkládáním vymezovacích podložek pod lištu v místě kotvení hmoždinkou. K podélnému napojení lišt se používají plastové spojky. Je zakázáno napojovat soklovou lištu na nároží nebo v koutech.
Zateplení a příprava podkladu pro obklad
K zateplení se používají tepelně izolační desky z fasádního pěnového polystyrenu nebo fasádní desky z minerální vlny, v daném případě s kolmou orientací vlákna. Vlivem vlastní hmotnosti obkladových pásků na líci ETICS, doporučujeme ve všech případech celoplošné lepení izolantu. Je-li systém ETICS v kontaktu s terénem, a nebo méně než 200 mm nad přilehlým terénem, je nutno použít tepelněizolačních desek se sníženou nasákavostí (Perimetr, extrudovaný polystyren).
Lepením izolantu
K lepení izolantu použijeme tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo), kterou připravíme podle návodu na obalu. Desky klademe na suchý penetrovaný podklad od soklové lišty vzestupně na vazbu v ploše i na nárožích. Desky se lepí na těsný sraz. Spotřeba lepící malty pro lepení desek je 3-6 kg suché směsi na 1 m² podle drsnosti a rovinnosti podkladu. Minimální technologická pauza mezi nalepením desek izolantu a zahájením kotvení je 24 hodin.
Kotvení izolačních desek
Izolační desky přikotvíme talířovou hmoždinkou nebo injektovanou kotvou, která zajistí přenos sil od sání a tlaku větru. Četnost, typ a rozmístění všech kotevních prvků (talířové hmoždinky, injektované kotevní prvky Spiral Anksys, rámové hmoždinky) určuje projekt, nebo statický výpočet (obvykle dle ČSN 73 2902 a souvisejících předpisů) v závislosti na konkrétních podmínkách (druh podkladu, druh izolantu, rozměry objektu, větrová oblast, umístění v terénu, plošná hmotnost použitého obkladu, příp. další faktory). Navržený druh talířových hmoždinek, nebo kotev Spiral Anksys, musí být při použití v certifikovaných systémech s daným izolantem v souladu s platnou ETA.
Talířová hmoždinka musí být vždy umístěna v místě nanesení lepicí hmoty, nesmí procházet dutinou (mezerou) mezi izolantem a podkladem. Maximální doba, po kterou mohou být instalované hmoždinky vystaveny klimatickým podmínkám bez zatření stěrkovou hmotou, nebo povrchovým obkladem, je 6 týdnů. Při upevňování tepelného izolantu kotvícími prvky, které jsou osazovány přes výztužnou síťovinu, tj. talíř hmoždinky je v poloze nad síťovinou, se hmoždinky osazují nejlépe tehdy, když stěrková hmota ještě nezatuhla. Zapuštěné talíře osazených hmoždinek se do nezaschlé hmoty zatřou do roviny vnějšího líce výztužné vrstvy používanou stěrkovou hmotou. Při instalaci kotvících prvků nesmí dojít k výraznému prohnutí armovací tkaniny, který by mohl způsobit posun tkaniny a snížit soudržnost armovacího souvrství.
Čtěte také: Materiály pro kotvení do betonu
V souladu se statickým návrhem kotvení může být současně s talířovými hmoždinkami, nebo kotvami Spiral Anksys, použito doplňkové mechanické kotvení, přenášející smykové zatížení dané hmotností použitého obkladu (např. rámové hmoždinky s roznášecím talířkem). Rámové hmoždinky se umisťují také přes armovací tkaninu, v pravidelném rastru, jehož rozměr je součástí statického návrhu kotvení. Konkrétní pokyny pro montáž talířových hmoždinek, kotev Spiral Anksys, nebo rámových hmoždinek je vždy dán konkrétním typem použitého kotvícího prvku.
Vytvoření základní vrstvy
K vytvoření základní vrstvy použijeme tenkovrstvou cementovou maltu a sklovláknitou výztužnou tkaninu. Při použití cihlových pásků na zateplovací systém používáme silnější sklotextilní tkaniny s vyšší gramáží. Tato tkanina je „pancéřová“, to znamená, že časem nedochází k vytažení a uvolnění tkaniny. Základní vrstvu provádíme nanášením tenkovrstvé malty na suché a čisté izolační desky. Nejprve maltu rozetřeme rovnou stranou hladítka s důkladným zatřením do podkladu (důležité pro zajištění potřebné přídržnosti) a následně zajistíme rovnoměrné plošné množství malty zubovou stěrkou (obvykle se zubem 10 x 10 nebo 12 x 12 mm). Základní vrstva se vyztužuje vtlačením tkaniny ze skelných vláken do nanesené stěrkové hmoty v celé ploše až k okrajům. Výztužná tkanina musí být uložena bez záhybů a řádně vypnuta.
Samotná montáž cihlových pásků
Montáž systému začněte připevněním zakládací lišty (šířka dle izolantu) do předem stanovené úrovně. Mezi jednotlivými lištami ponechejte mezery 3-5 mm, pro eliminaci dilatace, případně použijte plastové spojovací spony. V případě nerovnosti podkladu je nutné zakládací lištu v místech připevnění zatloukacími hmoždinkami podložit distančními podložkami, které zabrání jejich případné deformaci. Na zakládací lištu, která je připevněna k podkladu přes hmoždinky příslušné délky a průměru, osadíme první řadu desek izolantu (polystyren, nebo minerální vlna). Po osazení první řady desek provedeme jejich směrovou korekci.
Lepení cihlových pásků
Než se pustíte do lepení obkladů, musíte si být jisti, že obkladová plocha unese vámi zvolené obklady. Nejprve si zakreslete přímku, v případě obkladu fasády uzavřenou linii kolem celého obvodu. Pro snadnější instalaci první vrstvy můžete použít opěrnou lať. Jednotlivé obklady berte průběžně z více balení, abyste zajistili variabilnost barvy i reliéfu. Každý cihlový obklad očistěte a ocelovým hladítkem na něj naneste lepidlo v tenké vrstvě do 6 mm. Pokud lepíme cihlové pásky, je nutné nakreslit linii představující ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ, v případě úplné fasády je nutné nakreslit uzavřenou linii kolem celého domu. V případě, že obkládáme i vnější rohy stěny, začínáme lepením rohových obkladů a na ně navazujeme obklady. Obklady je možné řezat bruskou s diamantovým kotoučem. Před lepením odstraňte veškeré nečistoty a nepřesnosti ze zadní strany obkladu. Lepidlo nanášejte na obklad (vodorovně) a na stěnu (svisle) pomocí zubového ocelového hladítka o velikosti zubů 8×8×8 mm nebo 10×10×10 mm, poté obklad rovnoměrně přitlačte.
V jednom pracovním kroku osazujeme maximálně 5 vrstev tvarovek nad sebou, potom je nutná minimálně 12 hodinová technologická přestávka, která zaručí, že se osazené tvarovky dokonale přilnou a celá konstrukce se vlastní vahou nezbortí. Pokud pokládáte více jak 5 vrstev obkladu je možno pokračovat v práci po cca 12 hodinách technologické přestávky rovněž s maximálním množstvím vrstev 5, kdy musí opět následovat technologická přestávka.
Čtěte také: Postup kotvení plotu do zdi
Dilatační spáry
Obklad je nutné podle potřeby rozdělit dilatačními spárami (doporučená maximální velikost jednotlivých celků je 4 × 4 m). Rovněž je nutné dodržovat dilatační objektové spáry. Nezapomínejte dodržovat dilatační spáry. Maximální velikost jednotlivých bloků obkladu je 4 × 4 metry. Pokud jsou na obkladové ploše rozložena okna v menším rozestupu (1), není nutné dilataci provádět.
Spárování
Připravte si spárovací hmotu a pomocí spárovací lžíce nebo zednické špachtle nanášejte do dilatačních spár mezi obklady. Po úplném zaschnutí lepidla (v případě celé fasády cca 14 dní po ukončení lepení) nanášíme spárovací malty do mezer mezi dlaždice dle návodu na obalu spárovacího materiálu. Nejlepší efekt se dosáhne se spárovacím materiálem o menší hrubosti, než je tloušťka dlaždice. Pro zajištění jednotné barvy spáry, je vhodné provést spárování v jednom dni za stejného počasí.
Při zpracování spárovacích hmot doporučujeme před přidáním záměsové vody dokonale promíchat suchou směs z celého balení pro eliminaci případného „setřesení“ při dopravě. Při spárování jednotlivých částí (úseků) je nutné dodržovat stejné podmínky při konečné úpravě povrchu spár s ohledem na klimatické podmínky hlavně dbát na stejnou úroveň zavadnutí spárovací hmoty. Při zpracování spárovací hmoty v jednotlivých částech stavebního díla v různých úrovních zavadnutí je vzhledem k technologickým vlastnostem spárovacích hmot možné dosáhnout odlišné světlosti (tmavosti) odstínu po konečném vyschnutí spárovací hmoty. Důležité je dodržení rozměrů spár, zejména jejich min.
Impregnace
Po ukončení prací je nutné povrch ošetřit impregnačním prostředkem, která umožňuje udržet obklady v čistotě. Impregnaci vybíráme dle použitého typu cihlového obkladu. Impregnační nátěr není potřeba ředit.
Typy kotvení a jejich únosnost
Kotvy pro cihelné přizdívky se rozdělují do tří skupin únosnosti podle hodnoty FRd, a to skupin s únosností do 4,7 kN; 9,5 kN a 14,2 kN.
| Typ kotvy | Skupina únosnosti (FRd) |
|---|---|
| Standardní kotvy | do 4,7 kN |
| Zesílené kotvy | do 9,5 kN |
| Vysoce únosné kotvy | do 14,2 kN |
Kotvy pro přírodní kámen se v zásadě dělí na kotvy nosné, které přenášejí vlastní tíhu kamenného obkladu a tlak a sání větru, a na kotvy přídržné, které přenášejí pouze tlak a sání větru. Je mnoho typů kotev, které přenášejí zatížení od 500 do 4 000 N na jednu kotvu. Pro kotvení fasád z cihelného pohledového zdiva existuje mnoho kotev, respektive spon, které přenášejí tlak a sání větru. Na čtvereční metr se počítá řádově se sedmi sponami.
Důležité poznámky a bezpečnost
Během celého průběhu montáže je bezpodmínečně nutné dodržet všechna doporučení výrobců jednotlivých komponentů celého systému. Montáž tohoto systému má svá pravidla a specifika, která jsou pro bezporuchovou funkčnost systému nezbytná. Proto montáž musí provádět firma, která tyto systémy provádí a má s nimi zkušenosti, nebo je zaškolena výrobcem systému. Pro použití záměsové vody je nutné použití vody z ověřeného zdroje (nejlépe pitná voda přímo z vodovodního řadu).
Častou příčinou poruch je podceňování vlivu klimatických podmínek. Zcela zásadní je nezpracovávat materiály systému za nevhodného počasí. Rozmezí teplot je doporučeno mezi +5 ºC až +25°C. Pro práci s jednotlivými komponenty systému používejte zásadně čisté nářadí dle doporučení dodavatele systému. Dodavatel a výrobce nenese žádnou odpovědnost za nedodržení návodu k použití.
Závěrečná kontrola a údržba
Kontrola již hotového kontaktního fasádního zateplovacího systému quick-mix s povrchovou úpravou kamenným obkladem či cihlovým páskem se provádí dle potřeby. Zakazuje se neodborná montáž dodatečných kotvících prvků do zateplovacího systému. Vzhledem k vlastnostem nevyžadují tyto systémy za standardních podmínek užívání žádnou speciální údržbu. Údržba se provádí čistěním za sucha, mokrým čištěním nebo např. nanesením impregnačního nátěru. Mokré čištění se provádí tlakovou vodou. Tlak vody se musí přizpůsobit daným podmínkám na základě provedené zkoušky čištění tak, aby nedošlo k porušení povrchu zateplovacího systému. Zakazuje se používat pro čištění látky s podílem organických rozpouštědel, hydroxidy, kyseliny nebo jiné chemikálie.
Specifika kotvení větraných fasád
Větrané fasády nabývají v moderní architektuře stále větší obliby. Nejen pro své technické parametry, ale především kvůli estetickému účinku. Při realizaci obkladu nekontaktním způsobem (obvykle jde o provětrávanou fasádu) se obklad zavěšuje na nosnou konstrukci, která plní funkci statickou, a to pomocí prvků, jako jsou nosné kotvy s podložkami, případně tyčové a spojovací prvky, a nosný rošt. Fasádní systém se doplňuje tepelnou izolací z hydrofobních materiálů, která se ukotvuje k podkladu. Tepelná izolace musí být chráněna před pronikáním vlhkosti do skladby - obvykle se používá pojistná hydroizolace z difuzně otevřené fólie. Fólie zároveň brání ochlazování povrchu tepelné izolace vnějším vzduchem pronikajícím mezi její vlákna. Doporučuje se proto volit takové kotvy, které nesvádějí vodu do skladby, nebo kotvy opatřit odkapovými kroužky a použít tepelnou izolaci s nakašírovanou textilií bránící prochlazování tepelné izolace.
Volba upevňovacího systému
Volba konkrétního typu upevňovacího systému závisí na zatížení, které kotva přenáší, typu podkladu a požadovaném způsobu uchycení. Kotevní prvky se mohou umístit jak ve vodorovné, tak i svislé spáře mezi deskami, nebo mohou být viditelné v ploše (v případě přiznaných kotevních prvků). Na trhu rovněž existují systémy, které umožňují realizovat zcela zakryté prvky. V případě realizace injektovaných kotev do nosné konstrukce je třeba zpracovat detailní plán fasády s přesným rozmístěním kotev. Je nutno respektovat požadavky na rovinnost obkladu a bezpečné uchycení desek. Kotvy pro zainjektování musejí být v konstrukci uchyceny minimálně kotevní délkou a uchycení kotev musí být přesné ve všech směrech, protože rektifikace těchto kotev je velmi omezená a obtížná. Je možné použít více druhů kotev na jedné fasádě, například kotvy různé délky v případě ustupující konstrukce. Při použití kotev upevněných hmoždinkami (zpravidla se používají celokovové čepové kotevní šrouby) se většinou na umístění kotev nekladou tak přísné požadavky. Většina soudobých systémů umožňuje rektifikaci ve všech třech směrech v řádu několika desítek milimetrů.
Nejčastější způsob uchycení desky na kotvu je pomocí trnů (průměr trnu se pohybuje mezi 4 až 6 mm). Kotvy opatřené trny je možno umístit jak ve svislých, tak i vodorovných spárách obkladu. Jsou-li kotevní prvky ve svislé (vertikální) spáře, pak nosná kotva nese plné zatížení celé desky (poloviční hmotnost levé a poloviční hmotnost pravé desky) a přídržná kotva slouží pouze ke stabilizaci desky (proto mohou být přídržné kotvy slabší a s menší kotevní délkou). Přídržné kotvy však musejí být schopny přenést zatížení působící kolmo na rovinu desky - zpravidla zatížení desek účinky větru. V praktických aplikacích se zpravidla často kombinují oba způsoby.
Novodobé systémy umožňují zcela skrýt upevňovací prvky. Šrouby se upevňují do otvorů vyvrtaných speciálním vrtákem; pro větší pevnost se používají šrouby s rozpěrným koncem. Tyto upevňovací systémy se zpravidla kombinují s dvousměrnými nosnými rošty. Velkou výhodou je i možnost snadného řešení detailů bez nutnosti použití atypických konstrukčních prvků. Například kamenné pásky tvořící špalety oken se přišroubují ke kovovým úhelníkům upevněným ke kamenným deskám obkladu. Tloušťky kamenných desek se zpravidla používají v rozsahu 20 až 40 mm. Úchyty jsou z plechu z nerezavějící ocele a nýtují se nerezovými nýty na svislé prvky nosného roštu. Předností používání úchytů je především malá tloušťka desky v rozmezí 8 až 15 mm.
Tepelné mosty
Otázkou tepelných mostů se poslední dobou vážně zabýváme. V katalogu Kotvy pro cihelné přizdívky máme tabulku, ve které jsou pro každý typ kotvy vyčísleny hodnoty tepelné vodivosti v závislosti na stupni únosnosti kotvy, vyložení kotvy a také podle tloušťky tepelné izolace.
Dřevěný obklad na jednovrstvém zdivu Porotherm
Podklad pro dřevěný obklad musí splňovat minimálně následující podmínky. Pro splnění požadavků tepelné ochrany budov, zároveň nosného prvku pro obklad s využitím jednovrstvého zdiva, je velmi vhodné řešení řady Porotherm EKO+ ve variantě 44 EKO+ nebo také 38 EKO+. Efektivním řešením podkladu pod dřevěný obklad je Porotherm T vatová, s ohledem na výbornou kombinaci tepelnětechnických podmínek a statiky, kotvení.
Velmi častá je otázka omítek na vnější líc jednovrstvého zdiva. Je to zároveň otázka na uzavření zdiva z cihelného systému Porotherm s ohledem na vzduchotěsnost, ochranu proti větru, ale také ochranu stěny před vnější vlhkostí, zejména v situaci větrem hnaného deště, nebo zafouknutého sněhu. Není nutné vždy provádět kompletní skladby omítek a postačí pro vyrovnání jádrová omítka v tl. 10 mm, která dokáže zaručit vyrovnání povrchu a uzavření všech spár ve zdivu. Lze provádět i ošetření povrchu stěrkou s vloženou armovací tkaninou v tl. 3 mm. Zde nelze zaručit zcela vyrovnání podkladu, ale lze tak ošetřit základní vlivy na „otevřené“ zdivo, kde po takovémto ošetření nemůže do spár pronikat vzduch, vlhkost, radon apod.
Dřevěný rošt a jeho funkce
Dřevěný rošt musí splnit klíčové požadavky. Především správné dimenzování latí s ohledem na zatížení, tedy statiku. Statiku jak pro kotevní, tak s ohledem na účinky větru. Ale rošty pod dřevěným obkladem nemají jen statickou funkci, ale i důležité odvětrávání. Dřevěný obklad na fasádě si můžeme představit jako „svislou skladbu střechy”, u které je také zásadní návrh větracího prostoru. Návrh musí být proveden tak, aby svislé latě umožnily dostatečné proudění vzduchu. Tedy podobně jako u skladby a konstrukce střechy využít svislé latě v rozměru 40 x 60 mm. Přímá závislost je pak na správném dimenzování přisávacích a výdechových otvorů. Klíčové jsou detaily u otvorů. Oken a dveří. Z tohoto pohledu je důležitý hlavní směr pokládky obkladů, zda se bude jednat o vodorovnou skladbu, svislou, nebo diagonální. Pro dřevěný rošt je velmi důležitá volba kotvicí techniky. Kotvení do cihly Porotherm T vatové je vzhledem k její konstrukci vnitřních nosných žeber efektivnější. Ale stejně tak lze ale využít i cihly EKO+. V obou případech je nutné vrtat bez příklepu a využít pro kotvení průvlečné rámové kotvy. Například od firmy Fischer SXRL se šroubem a zápustnou hlavou, která je předurčena ke kotvení právě roštu dřevěného obkladu. Nesmíme při projektování dřevěné konstrukce na fasádě zapomenout na vnější vliv účinků větru a celkově posoudit i statické působení dřevěného obkladu. Rozteče latí mohu být rozdílné s ohledem na finální obklad, ale zpravidla je rozteč latí v rozmezí 400 až 600 mm. Důležité je také kotvení samotného obkladu do podkladní konstrukce (latí). Ta je nejvíce namáhána účinky povětrnosti a zejména větru.
Detaily návrhu dřevěného obkladu
V návrhu je velice důležité nezapomenout na to, že obklad nesmí nikdy přijít na režné zdivo, ale vždy musí být podklad přiměřeně ošetřen před samotnou montáží. Další důležitou věcí v návrhu je dostatečně provětrávaná mezera, která je ideální okolo 40 mm. A samozřejmě s tím spojená veškerá místa, která musejí umožnit odvětrávané mezeře větrat. Jedná se o místa přisávání vzduchu nejčastěji u paty obkladu, nad ostěním v rozích apod. Stejně tak důležitá jsou místa, kudy mezera odvětrává u střešní konstrukce případně i v místech parapetů a atiky.
Kombinace s fotovoltaickými moduly
Osazování fotovoltaických modulů na fasádu je možné případně i v kombinaci s dřevěným obkladem. Zde je však důležité si uvědomit, že dřevěný obklad je z požárního hlediska hořlavý a je nutné počítat s určitým požárněbezpečnostním odstupem od fasády. V případě panelů na fasádě je tak vhodné volit kotvení technologie FV panelů i z hlediska vyššího rizika požáru jako nehořlavé. Tedy ideálně kovovou konstrukci, na které budou panely zavěšeny a mezera mezi dřevěným obkladem a obkladem z FV panelů bude oddělena. V principu se dřevěné obklady navrhují u menších staveb nebo RD. Kombinace FV panelů a dřevěné fasády přináší vyšší požární riziko a je vždy nutné požárněbezpečnostní posouzení nejenom dřevěných fasád obecně, ale zejména i s ohledem na kombinaci se zabudovanou technologií, kterou představují FV moduly.
tags: #kotveni #cihelneho #obkladu #steny