Kotvení pozemních staveb je klíčovým aspektem zajištění jejich stability a dlouhodobé funkčnosti. Je nezbytné respektovat řadu legislativních předpisů a technických norem, které stanovují požadavky na navrhování, provádění a užívání staveb.
Funkční požadavky na základy
Požadavky na funkci základů vyplývají z několika zdrojů:
- Předpisy obecně závazné, jimiž jsou zejména:
- Stavební zákon č. 183/2006 Sb.
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
- Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
- Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb.
- Technické normy.
- Zvláštní přání stavebníka.
Při práci s těmito předpisy a normami je třeba vždy pracovat s jejich platným zněním.
Závazné požadavky
Mezi závazné požadavky patří zejména:
- Ustanovení § 156 zákona č. 183/2006 Sb., které se týká tepla.
- Ustanovení § 152 a 153 zákona č. 183/2006 Sb., které se týká dozoru.
- Ustanovení § 13 zákona č. 22/1997 Sb., které se týká prohlášení o shodě s platným zákonem a technickými předpisy a stanoveného postupu posuzování shody.
Vybrané výrobky používané při zakládání staveb
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. specifikuje vybrané výrobky používané při zakládání staveb, mezi něž patří:
Čtěte také: Kariéra v statice pozemních staveb
- Prefabrikované výrobky z betonu, železobetonu a předpjatého betonu pro stěny a vodorovné konstrukce.
- Geosyntetické materiály (membrány a textilie).
- Kovové a plastové kotvy do betonu.
- Popílky a granulát pro násypy a zásypy.
- Prefabrikované výrobky pro drenáže.
- Horninové kotvy.
- Předpínací systémy stavebních konstrukcí a jejich prvky.
Dále je důležité zmínit ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb.:
- Ustanovení § 6 se týká stability stavby.
- Ustanovení § 9 se týká základových konstrukcí a bude dále rozebráno. Týká se také profilů, mostů a propustků a posouzení mezních deformací připojovacích potrubí. Dále se týká překlopení.
- Ustanovení § 10 se týká ochrany zdraví a životního prostředí, neboť stavba nesmí ohrožovat zdraví a životní prostředí zejména následkem: uvolňování látek nebezpečných pro zdraví, znečištění vzduchu a půdy, výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích. Stavby musí být také odolné vůči vlivům atmosférickým a chemickým, záření a otřesům. Tyto hodnoty jsou stanoveny pro jednotlivé typy staveb.
- Ustanovení § 18 se týká ochrany stavby před vodou. Pokud hrozí vniknutí vody při povodních, musí být stavba přizpůsobena tomuto nebezpečí. Stavba musí být chráněna před agresivními vodami a látkami, které ji poškozují. Základy a spodní část stavby musí být chráněny proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě (zejména u zemin soudržných). Prostor pod podlahou musí být větratelný nebo může být proveden bez podlahy.
Doporučené normy a opatření
Vedle předpisů a norem je vhodné dbát zejména na ustanovení těchto norem:
- ČSN 731001 Základová půda pod plošnými základy.
Pro zajištění základních požadavků na stabilitu stavby je vhodné respektovat dále uvedená opatření, která se týkají například vzniku trhlin v základovém i nadzákladovém zdivu a deformacím podlah v suterénu, dále poruchám inženýrských sítí, které vstupují do objektu, a také poruchám funkce oken a zejména dveří, především v suterénu nebo v přízemí.
Zakládání staveb a ochrana proti promrznutí
Plošné základy jsou nejčastějším typem základů a roznáší zatížení z paty stěny nebo sloupu. Základová půda je nosné betonové desky pod celým půdorysem nosné konstrukce. Vodorovný základ přenáší síly do nosných vrstev pod povrchem základové půdy. Zajištění vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) je důležité v souladu se stavebním zákonem. Dle zákona č. 254/2001 Sb. a dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb. v § 20, odst. „c) vsakování dešťových vod (§ 21 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.)“ je pro stavby pro bydlení splněno, pokud je stavba částečně nebo úplně uzavřená a je trvale umístěna na jednom místě. To platí také pro stavby vybavenosti nebo stavby pro výrobu a služby. V citovaném § 21, odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. je uvedeno: „Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno.“
Nejmenší hloubka založení pro ochranu proti promrznutí je v našich podmínkách zakládání v hloubce 0,8 m. Pokud se jedná o nechráněný, vyvýšený terén nebo pokud hloubka promrzání v zimě bývá větší, je vhodné hloubku založení přiměřeně zvětšit. Častou příčinou poruch je promrzání základové spáry. Některé z častých příčin těchto poruch zde uvádíme:
Čtěte také: Profesor Lederer a jeho inovace
- Založení na ploše obdélníku, kde hrany nesledují směr vrstevnice a hloubka založení není dosažena po celé délce. Když je vše zakryto, poruchy se projeví po první zimě.
- Základy nejsou dostatečně ochráněny a ztrácí své tepelně izolační schopnosti, např. v důsledku vlhkosti. V tomto případě bude vyhovovat extrudovaný pěnový polystyren.
- Část stavby je vyvýšena nad původním terénem, část je zaříznuta do původního terénu. Pokud v zaříznuté části půdorysu má být situována obytná místnost s podlahou, a základová spára se touto úpravou dostala do zámrzné oblasti, musí být základy tepelně izolovány.
- Objekt obsahuje garáž v suterénu. Zde je důležité odvodnění pod podlahou garáže. Izolace se umisťuje pod podlahu, neboť celý suterén je dostatečně zahlouben. Riziko promrzání hrozí pod prahem vjezdových vrat do garáže, kde není dosaženo nezámrzné hloubky. Je vhodné provést izolaci pod částí vjezdu v šířce alespoň 1 m od líce garáže. Vhodným materiálem může být i v tomto případě extrudovaný pěnový polystyren.
Příčiny poruch základů
Poruchy základů, které se projeví poklesy nebo nadzvednutím stavby, vznikají tehdy, když napětí v základové spáře překročí vypočtené hodnoty ve statickém výpočtu. Tento stav může být způsoben některou z dále uvedených příčin:
- Chyba ve statickém výpočtu: Numerická chyba ve statickém výpočtu. I když není častá, nicméně se vyskytuje. Zkušení stavebníci si všimnou, když je základ podezřele subtilní, a požádají statika o kontrolu výpočtu.
- Koncepční chyba ve statickém výpočtu: Toto je častější a méně snadno odhalitelný typ chyby. U nízkopodlažních staveb je to významná příčina poruch. Odhalení takové chyby je obtížná.
- Změny zatížení za provozu stavby: Neuvážené změny zatížení za provozu stavby mohou vést k významnému přitížení základové spáry. Pokud se přitížení vyrovná pomalu, nelze se spoléhat na nárůst pevnosti v důsledku konsolidace.
- Přitížení vlivem výstavby sousedního objektu: Přitížení základové spáry vlivem výstavby sousedního objektu.
Techniky zajištění stability
Pro zajištění stability staveb a zemních konstrukcí se využívají různé techniky:
- Hřebíkování zemin: Slouží pro zajištění stability strmých svahů soustavou krátkých vrtaných kotevních prvků - hřebíků.
- Mikrozápory: Využívají se k pažení stavebních jam, při zajišťování nestabilních území apod. Slouží zejména pro zajištění stability stěn stavebních jam pažením. Zápory jsou tvořeny ocelovými nosníky osazenými do vrtů minimálně o průměru 460 mm. Pažení stavebních jam je doplněno výdřevou a/nebo stříkaným betonem.
- Zemní kotvy: Kotva přenáší tahové síly působící na konstrukci prostřednictvím injektovaného kořene do horninového okolí.
Typy základů
Základová půda. Na místě před prováděním stavby. Nosné betonové desky pod celým půdorysem nosné konstrukce. Roznáší zatížení z paty stěny nebo sloupu. Vodorovný základ. Přenáší síly do nosných vrstev pod povrchem základové půdy.
| Typ základu | Popis | Hlavní funkce |
|---|---|---|
| Plošné základy | Nejčastější typ, základové pasy nebo desky | Roznášení zatížení z konstrukce do základové půdy |
| Hlubinné základy | Pily, piloty, studny, kesony | Přenášení zatížení do hlubších, únosnějších vrstev základové půdy |
| Hřebíkování zemin | Soustava krátkých vrtaných kotevních prvků | Zajištění stability strmých svahů |
| Mikrozápory | Ocelové nosníky osazené do vrtů | Pažení stavebních jam, zajištění nestabilních území |
| Zemní kotvy | Kotvy s injektovaným kořenem | Přenášení tahových sil do horninového okolí |
Čtěte také: Kompletní projektové služby Blansko
tags: #vše #o #kotvení #pozemních #staveb