Kotvení povlakové hydroizolace, případně tepelné izolace a dalších vrstev, se v mnoha případech jeví jako nejefektivnější metoda při opravě staré zatékající střechy nebo při pokládce střechy nové. Má řadu výhod, přičemž k těm nejdůležitějším patří nezávislost volně položené (jen mechanicky upevněné) hydroizolace na dilatačních pohybech podkladu. Radikální změny v přístupu k plochým střechám si vyžádaly nové materiály a technologie, které se objevily v devadesátých letech. Na halách s plochými střechami z trapézového plechu jsou kotvené střešní skladby nejrozšířenější. Tato technologie výrazně převažuje i při rekonstrukcích plochých střech na všech typech budov, včetně paneláků.
Inovativní řešení pro ploché střechy od EJOT
Společnost EJOT uvedla na trh tři inovativní řešení, která mají pomoci zhotovitelům plochých střech ušetřit čas a peníze na místě a zároveň eliminovat zbytečnou práci a usnadnit proces instalace od začátku do konce.
1. Kombinace ZTR/HTK-2G
Společnost EJOT uvedla na trh předmontovanou kombinaci upevňovacího prvku a teleskopické podložky pro použití pro spádové izolace. Upevňovací prvky DABO® (zušlechtěná ocel) s povrchovou úpravou Climadur zajišťují lepší korozní odolnost. Díky podpůrnému účinku talířové podložky je zajištěno pochozí provedení. Produkty lze pořídit i samostatně.
2. Taška na bok
Předem sestavený upevňovací systém TKR/HTK 50 doplňuje snadno dosažitelná taška. Tato odolná taška je určena k připevnění kolem pasu pomocí bederního pásu. To znamená, že montážníci mohou mít vždy předem smontované upevňovací prvky snadno po ruce, což zvyšuje efektivitu a rychlost montáže. Taška na bok eliminuje potřebu neustálého ohýbání při vybírání upevňovacích prvků z krabice, a tím snižuje namáhání zad montážníka. Zmíněná taška pojme až 500 upevňovacích prvků a obsahuje přehlednou stupnici na vnější straně pro okamžitou identifikaci délky kombinace upevňovacích prvků.
3. Prodloužení bitů M6 x 600 mm
Další novinkou je prodloužení bitu s pružinovým kolíčkem pro střešní kotevní prvky s plastovými teleskopickými podložkami. Automatická fixace kotevního prvku na prodloužení dovoluje ergonomickou montáž ve vzpřímené poloze bez rizika spadávání teleskopu. Po ukončení montáže kotvy se prodloužení s bitem z kotevního prvku jednoduše vytáhne. Při fixaci teleskopu na prodloužení je současně naveden montážní bit do drážky šroubu bez chodu utahovačky. To prodlužuje životnost bitu.
Čtěte také: Využití chemické kotvy v praxi
Mechanické kotvení ploché střechy: Principy a podklady
Mechanickým kotvením ploché střechy se rozumí připevnění požadovaného střešního souvrství pomocí mechanických kotev k podkladu. Kotví se vždy do nosného podkladu, který je nutné v některých případech prověřit výtažnou zkouškou prováděnou na stavbě. Zkouška se provádí tehdy, jestliže existují pochybnosti o vhodnosti podkladu, zejména u rekonstrukcí, a je prováděna dle řídícího pokynu pro evropská technická schválení ETAG 006, příl. D. Existují i další možnosti zajištění střešního souvrství, např. lepení nebo přitížení, ale tyto aplikace mají také jistá omezení.
Výběr kotevního prvku a typy podkladů
Při výběru kotevního prvku je zásadním ukazatelem podklad, do kterého se má kotvit. Nejčastější podklady jsou beton a trapézový plech. Dále se vyskytují pórobeton, dřevo (včetně OSB desek) a překližkové desky. V současnosti se také setkáváme s požadavky kotvit do polystyrenbetonu, který plní funkci tepelněizolační anebo zajišťuje spádování střechy. V případě montáže střešního souvrství s tepelnou izolací je nejrozšířenější způsob kotvení pomocí plastové teleskopické podložky a šroubu.
Zátěž a vlivy na střešní kotvu
Střešní kotva je prvek, který je staticky a dynamicky extrémně namáhán (zejména sáním větru). Je ovlivňován neustálými změnami teplot a tudíž i pohybem rosného bodu v souvrství (možnost vzniku koroze na kovových částech). Plastové střešní teleskopy EJOT jsou vyráběny z vysoce kvalitního plastu Polyamid (HTK) a Polyethylen (EcoTek).
Role tepelné izolace
V současné době, kdy stále vzrůstají normové požadavky na tepelný odpor střešních konstrukcí, se paralelně setkáváme s požadavkem na technické řešení kotvení těchto izolantů. V případě, že jsou instalovány spádové klíny, není výjimkou, že v nejvyšších místech dosahuje tl. tepelné izolace 40 cm i více. Často se také můžeme setkat s již zateplenou střechou např. 5 až 8 cm, kterou je nutné dodatečně zateplit. Nejrozšířenějším typem použitých tepelných izolací jsou polystyren a minerální (kamenná) vlna.
SFS - Lídr v mechanických upevňovacích systémech pro ploché střechy
S více než 50 lety zkušeností a celosvětovou reputací jako lídr v oblasti mechanických upevňovacích systémů, nabízí společnost SFS inovativní a vysoce efektivní řešení pro ploché střechy. Produkty SFS, vyvinuté odborníky a vyráběné v jejich vlastních továrnách, nastavují nové standardy v oblasti kotvení hydroizolací a tepelných izolací. Díky širokému portfoliu kotevních systémů poskytují realizačním firmám flexibilitu a bezkonkurenční možnosti pro efektivní montáž.
Čtěte také: Montáž chemické kotvy krok za krokem
Přizpůsobení každé střešní konstrukci
Ať už se jedná o ocelovou, dřevěnou nebo betonovou konstrukci, SFS nabízí ideální systémové řešení. Technologie SFS jsou navrženy tak, aby byly efektivní i na problematických podkladech. Bez ohledu na specifické požadavky stavby vám SFS nabízí nejvyšší úroveň kvality pro bezpečné kotvení střešních systémů.
Certifikovaná kvalita pro maximální bezpečnost
Produkty SFS jsou prověřeny a certifikovány pro široké spektrum použití. Ať už jde o celokovové nebo teleskopické kotvicí systémy, kotvení v přesahu nebo indukční svařování v ploše, technologie SFS splňují všechny požadavky na bezpečnost a kvalitu. Certifikace potvrzují, že řešení SFS jsou spolehlivá i v náročných podmínkách.
Vysoká efektivita a precizní montáž
S pomocí speciálně vyvinutých strojů a nástrojů pro montáž upevňovacích prvků SFS je zajištěn perfektní výsledek při každé instalaci. Technologie SFS garantují správnou a rychlou montáž s maximální efektivitou, což šetří čas a zvyšuje produktivitu práce na staveništi.
Komplexní podpora a služby na míru
Společnost SFS je silným partnerem, který vás podporuje na každém kroku. Nabízí odborné technické poradenství, provádí výtažné zkoušky přímo na stavbě a zajišťuje výpočty zatížení větrem.
Normy a legislativa v oblasti kotvení plochých střech
Seznámení se základními normami a zákonnými předpisy, jimiž se řídí zpracování kotevních plánů systémů mechanicky kotvených pružných střešních hydroizolačních povlaků (MEFAWAME) je klíčové. Hlavní důraz je kladen na nejčastější chyby při stanovení hodnot sání větru a posouzení odolnosti kotevního systému. Možnosti optimalizace výběru komponent mechanicky kotveného systému.
Čtěte také: Kotvy z nerezu pro beton
Střešní konstrukce s mechanicky kotveným hydroizolačním povlakem právem patří k nejoblíbenějším řešením skladby střechy nejen v průmyslové, ale i občanské a bytové výstavbě. Je tomu tak z důvodu rychlosti výstavby, malé závislosti na počasí i často nižší finanční náročnosti. Občas se argumentuje i údajnou nezávazností technických norem.
Podle §4 Zákona č. 22/1997 Sb. nejsou sice české technické normy obecně závazné, podle §160 Zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a §9 Vyhlášky č. 268/2009 Sb. Ve smyslu Stavebního zákona (§160) a ČSN EN 1990 (čl. 4.2) je zhotovitel stavby povinen u kotvené střešní konstrukce nezpochybnitelně prokázat mechanickou stabilitu a odolnost, což je jeden z nejdůležitějších požadavků kladených na stavby. Je také povinen dodržovat technické normy a stavby navrhovat i provádět v souladu s normovými hodnotami (viz Vyhláška č. 268/2009 Sb.).
Zatížení větrem a normy
Zatížení stavby nebo konstrukce se v současné době určuje (pouze) podle ČSN EN 1991-1-4. Česká technická norma pro určení zatížení větrem ČSN EN 1991-1-4 platí již od dubna 2007. Je s podivem, že se stále setkáváme se stanovením zatížení podle neplatných norem - např. podle DIN 1055, která se svými výsledky blíží hodnotám podle zrušené české normy, tedy přibližně polovičním až čtvrtinovým ve srovnání s oněmi platnými podle Eurokódu.
Řídící pokyn ETAG 006
Řídící pokyn ETAG 006 z března 2000 je ve smyslu ČSN EN 1990 a Zákona č. 22/1997 platným podkladem pro posouzení vhodnosti výrobku k určenému použití. Tento pokyn, původně vydaný již v roce 2000, byl v listopadu 2012 aktualizován s poměrně významnými změnami. Je však nutno podotknout, že srozumitelnost tohoto dokumentu je stále spíše horší, některá ustanovení jsou nepřesně nebo nesrozumitelně formulována, což vede k nejednoznačné interpretaci a neoprávněnému „zvýhodnění“ některých výrobků. Pokyn je nicméně schválen a je platný.
Největší změnou, jejíž nerespektování přináší nejvážnější problémy a pochybení, je zcela odlišný způsob posuzování stavebních výrobků - v tomto případě stanovení hodnoty dovoleného namáhání resp. Podle ETAG 006 je garantem hodnoty dovoleného namáhání kotevního systému (zatím výlučně) výrobce hydroizolace, jako (formální) dodavatel celé sestavy. Provedení příslušných zkoušek je poměrně finančně náročné, zpracování výsledků do podoby ETA autorizovanou osobou je navíc i časově náročné.
Důsledkem je, že řada výrobců nemá pro své systémy ETA a kvalifikované posouzení odolnosti kotevního systému je tak prakticky nemožné. V tom případě se používá „stará“ hodnota 0,400 kN. Na druhé straně jsou i výrobky, pro něž byla ETA vydána, nebyla však zveřejněna (zpřístupnění výsledků zkoušek totiž - nepochopitelně - není povinné) nebo dokonce není jednotlivými dodavateli respektována.
Řídícím pokynem ETAG 006 popsané metodiky zkoušení komponent MEFAWAME buď nejsou zcela jednoznačně definovány, nebo jsou formulovány tak, že dovolují dezinterpretaci a zkreslení výsledků vlivem subjektivní chyby posuzovatele.
Jeden z význačných evropských výrobců střešních kotev shromáždil výsledky všech zkoušek systémů kotvených hydroizolací, které byly provedeny v různých evropských zkušebnách s jeho kotvami. Z grafu 1 je patrno, že z pohledu jednotlivých typů a výrobců vykazuje kotevní systém nejvyrovnanější výsledky s klasickým těžkým bitumenovým pásem, určeným pro mechanické kotvení. Modifikovaný SBS pás má také poměrně vyrovnané výsledky, hodnoty jsou ale navíc cca. o 20 % lepší.
Na grafu 2 jsou zobrazeny výsledky odolnosti kotevního systému stejného hydroizolačního pásu renomovaného evropského výrobce a to pro tloušťky 1,2 mm a 1,5 mm. Zajímavé je, že hodnota pro tl. Může to znamenat, že druhý z ústavů neprovedl zkoušku vinou špatného postupu, stejně jako to, že tloušťka hraje v určování odolnosti větší roli, než je výrobce ochoten přiznat. Možné je však i jiné vysvětlení rozptylu naměřených hodnot, a to např. Nějakým jiným subjektivním vlivům by napovídaly i výsledky zkoušek pro jinou fólii na bázi PVC-P, prováděné v rozmezí let 2008-2012 toutéž předepsanou metodikou. Kuriózní je, že zkouška z roku 2011 byla zahrnuta jako podklad pro sestavení ETA a podle ní se kotvy, použité ve zkoušce z roku 2012, vůbec nesmí použít.
Pokud výrobce MEFAWAME zvolí tuto cestu, dopustí se v touze po co nejlepším výsledku často fatálního omylu. Může tím výrazně omezit možnost používání kotev jiných výrobců - jejich použití je možné buď jen za podmínky drastického omezení výpočtové odolnosti kotev, nebo je použít nelze vůbec.
Navíc se automaticky nabízí možnost využít deklarovaných vlastností certifikovaných výrobků pro úsporu investičních nákladů, snížení pracnosti a zároveň zvýšení spolehlivosti střešní konstrukce.
Optimalizace kotvení
Tabulka 4 dokladuje výsledek optimalizace, provedené na pokyn realizační firmy, jíž se nelíbil navržený způsob kotvení, jenž byl v souladu s normou vypočten pro jí vybranou kombinaci „cenově výhodné“ hydroizolace a kotevního systému. Po změně skladby na materiály, jež jsou jen mírně dražší, došlo k výrazné úspoře na počtu kotev i výměře svárů pro přelepení vložených řad kotev.
Současná úprava navrhování a posuzování mechanicky kotvených hydroizolačních povlaků podle Eurokódů je určitě prospěšná - vnáší do celé problematiky prvky objektivity. V oblasti stanovení zatížení se jedná např. V současnosti je bohužel pouze na odpovědnosti autorizované osoby činné ve výstavbě, že na základě dostatečné průvodní technické dokumentace navrhne bezpečný výrobek do stavby. V nejlepším případě jsou tyto vlastnosti doplňovány zodpovědnými výrobci dobrovolnou certifikací. U řady materiálů pak výrobce tyto vlastnosti neuvádí s tím, že je to nad rámec jeho zákonných povinností.
Společnost HPI-CZ, s.r.o. ve spolupráci s firmou EJOT (kterou na trhu v ČR zastupuje) nabízí zákazníkům možnost zapůjčení montážních strojů (automatů ECOset, HTK a ručních poloautomatů HSL HTK a HSK HTK a dalších).
Nejčastější chyby a mýty v kotvení plochých střech
Při příchodu nových technologií na počátku devadesátých let většina výrobců povlakových hydroizolací poskytovala jasné systémové předpisy pro aplikaci svých výrobků. Platilo to stejně jak pro fólie, tak pro asfaltové pásy. Tzn., že na začátku byl dobrý technický servis, vycházející z letitých zkušeností výrobců s aplikacemi na západě. Později poptávka vzrostla kvůli výstavbě montovaných hal. Současně se začaly ve velkém opravovat původní střechy panelových budov, jako součást revitalizací a zateplování objektů. Do tohoto momentu můžeme zařadit začátek jakéhosi zlomu v kvalitě, provázeného prvními poruchami.
Příčiny zhoršení kvality
- První příčinou zhoršení kvality je rostoucí počet realizací plochých střech, které ale kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků čím dál častěji pokládá pracovní síla bez odpovídajícího vzdělání.
- Druhým, neméně podstatným důvodem, je vzrůstající tlak na cenu a termín. Na straně nezodpovědných realizačních firem se projevuje snahou o rychlý zisk za špatně odvedenou práci. Konkrétně to pak v praxi vypadá tak, že se šetří na nesprávných místech.
Pokud není dodržena technologie a nejsou respektované platné normy, předpisy a mnohdy i selský rozum, musí dříve nebo později (vlivem jedné či více příčin) dojít k poruchám kotvených plochých střech. Záporný tlak, tedy sání, vyvolané větrem, způsobuje často havárie střešních plášťů. Působením větru vzniká permanentní dynamická zátěž, která rozkmitává střechu a její jednotlivé vrstvy. Vítr ve svých silnějších projevech dokáže narušit soudržnost jednotlivých vrstev. Dochází-li k poruchám kotvených střech vlivem větru, jsou příčinami většinou podcenění důležitých faktorů a neznalost problematiky.
Typické chyby při realizaci
- Použití nevhodných kotev pro daný podklad nebo dokonce použití kotev, které na plochou střechu vůbec nepatří (např. chybná geometrie kotvy v přesahu).
- Nekvalitní kotevní prvky se mohou z podkladu uvolňovat, a tím proděravět upevněnou hydroizolaci. Kotvy z nekvalitních materiálů s nedostatečnou pevností se zase deformují a přestávají plnit svůj úkol. Neošetřené prvky podléhají korozi a části z nekvalitního plastu praskají.
- Častou příčinou havárií je i podcenění únosnosti podkladu. Pokud nejsou provedené výtažné zkoušky, tak nikdo s jistotou neví, co podklad vydrží.
- Velmi často při realizaci střech chybí náležitě zpracovaný kotevní plán v souladu s normami a předpisy. Vzniku poruch nezabrání ani kotevní plán zpracovaný chybně.
- Při realizaci kotvení by neměly chybět ani osvědčení o parametrech jak kotev, tak upevňovaného hydroizolačního pásu.
- Velkým přečinem proti předpisům bylo zaměňování kvalitních kotev za různé kutilské výrobky. Firmy, ve snaze ušetřit, nakupovaly v železářství nebo si samy vyráběly kotevní prvky, samozřejmě bez potřebné pevnosti a dalších parametrů.
- Byla a dodnes často je opomíjená korozní odolnost kotev. Platí to jak pro kovové, tak pro plastové části. U nekvalitních materiálů dojde k narušení kotvy korozí a ke křehnutí plastu. Kvůli tomu selže kotva a s ní i celá střecha. Tato situace se ještě zhoršila nástupem některých asijských výrobků.
- Kapitolou sama pro sebe je časté používání fasádních hmoždinek, popřípadě natloukacích hmoždinek na střeše.
- Dalším omylem, který provází kotvené střechy, je neznalost působení sání větru na ploše střechy. Na mnoha střechách bylo správné řešení kotvení nahrazené jednoduchým principem „po třiatřiceti“, tzn. v celé ploše byly kotvy rovnoměrně instalované s roztečí 33 cm.
Mýty o kotvených střechách
Nástup nové technologie kotvených střech vyvolal řadu mýtů a zavádějících tvrzení. Šlo o otázku tepelných ztrát, způsobených kotevními prvky. Je pravda, že kotevní prvek tvoří tepelný most. Podle provedených měření ale kotva snižuje tepelný odpor dané střešní konstrukce pouze o 0,5 až 2,5 %. Záleží přitom na typu a materiálu kotvy (jinak vychází celokovová kotva z nerezové oceli než kotva s plastovým teleskopem a tělem z uhlíkové oceli). Uvedené snížení tepelného odporu je nepatrné a může být minimalizované použitím určitého typu kotvy nebo zvětšením tloušťky tepelné izolace. Pokud jde o perforaci parozábrany, tak řešením je zohlednit tento stav již při tepelně technickém výpočtu pro danou střechu. Tam, kde by tento fakt mohl sehrát negativní roli, je namístě vždy navrhovat parotěsnou zábranu z asfaltových modifikovaných pásů. K tomuto tématu ještě zbývá uvést jednu důležitou informaci, a to, že součet všech průrazů parozábrany (např. střešním šroubem do trapézového plechu) se vůči dané střeše pohybuje v poměru 1:10 000 až 1:25 000.
Často je nutné opravovat kotvené ploché střechy krátce po jejich dokončení (v horizontu několika let nebo dokonce jen měsíců). Nevyhnutelný proces postupného selhávání a havárií některých plochých střech má však i pozitivní přínos. Můžeme se z nich poučit a v budoucnu se chyb vyvarovat. Tak jako u všeho platí i o problematice mechanicky kotvených hydroizolačních povlaků, že záleží na tom, kdo to dělá. Pokud se návrhu i realizace ujmou profesionálové v pravém slova smyslu (nikoliv podle honosnosti jména zaměstnavatele), může vzniknout velmi ekonomická a spolehlivá střešní konstrukce. Je však nutno všemi dostupnými prostředky nejen šířit nové teoretické poznatky, ale i aktivně zpracovávat připomínky a zkušenosti z praxe a účinně je zahrnovat do zákonných předpisů a norem popř.
tags: #kotva #ploche #strechy #delka #45cm #informace