Sklizeň obilí je klíčovou zemědělskou operací, ve které hrají hlavní roli sklízecí mlátičky, známé také jako obilné kombajny. Tyto stroje se v průběhu let výrazně vyvíjely, od jednoduchých konstrukcí až po moderní stroje s pokročilou elektronikou a asistenčními systémy. Pojďme se projít malou historií použití obilných kombajnů u nás a nahlédnout na ty, které udávají v tomto oboru krok dnes, včetně detailního srovnání žacích lišt.
Historie obilných kombajnů v Československu
V období před listopadem 1989 se po lánech českých zemí proháněly stroje sovětské nebo východoněmecké produkce. Dnes je to jinak. Připomeneme si typy, které jsme při žních na našich polích běžně vídali nebo ty, které se u nás vyvíjely, ale nevyráběly.
Sovětské kombajny
- Stalinec - 4 a později jen S - 4 / S-4M: Jako první se k nám z tehdejší SSSR dovážel sovětský obilný kombajn S-4. Ten se začal podle portálu wikipedie vyrábět jako Stalinec - 4 v roce 1947. V polovině 50. let byl modernizován a označen za typ Stalinec - 4M. Po smrti sovětského vůdce J. V. Stalina a „odhalení kultu osobnosti“ byly sovětské kombajny přejmenovány, takže dostaly označení S-4 a S-4M. Od roku 1950 se dovážely samozřejmě také do tehdejšího Československa.
- Sklízecí mlátička SK-3: Dalším typem sovětského kombajnu, který se k nám dovážel, byla Sklízecí mlátička SK - 3. Jejím výrobcem byl Taganrožský kombajnový závod v Taganrogu. Stroj vyráběly i továrny Roststelmaš v Rostově na Donu nebo Kombajnový závod v Krasnojarsku. Celkem bylo podle portálu agronews.ru vyrobeno 169 000 strojů. V letech 1961 a 1962 se tento typ kombajnu dovážel i do Československa.
- Sklízecí mlátička SK-4 / SK-4M: Sovětský kombajn SK - 4 byl nástupcem SK - 3. Vyráběl se od roku 1962 do roku 1974. Výrobcem byl opět Taganrožský kombajnový závod v Taganrogu. Stroj vyráběla také továrna Roststelmaš v Rostově na Donu. Od roku 1970 byl podle wikipedie dodáván modernizovaný kombajn SK-4M. Obou typů bylo celkem vyrobeno 855 589 kusů. Od roku 1963 byl kombajn dovážen i do Československa. Celkem k nám bylo exportováno přes 12 tisíc strojů.
- Sklízecí mlátička SK-5 Niva: Byl další sovětský kombajn, který se dovážel i k nám. Jednalo se svým způsobem o modernizovaný kombajn SK-4, který měl řadu zlepšení. Tato sklízecí mlátička měla dále modernizované některé prvky pohonu, ovládání, změněnou konstrukci pojezdové spojky a výrazným nepřehlédnutelným zlepšením byla uzavřená kabina pro obsluhu. Kombajn byl od roku 1974 dovážen i do Československa.
- Sklízecí mlátička SK-6 Kolos: Byl dalším ze sovětských kombajnů, který byl exportován do spřátelených zemí tehdejšího východního bloku, takže také do Československa. Stroj už měl podle Katalogu zemědělských mechanizačních prostředků kabinu vybavenou klimatizací. Měl i možnost kontrolovat všechny důležité uzly na rozvodové desce, třístupňovou převodovku a kapalinové brzdy s možností brzdit pravé nebo levé kolo. Vyráběl se v modifikaci s dvěma mlátícími bubny jako SK-6 II nebo s dvěma bubny, z toho jedním hřebovým, jako SKPR-6. V letech 1974 až 1979 se dovážel k nám.
Československé kombajny
První moderní kombajny se u nás objevily v době II. světové války, v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Jednalo se podle portálu docplayer.cz o výrobky německé firmy Claas. O výrobě kombajnu československé konstrukce začalo být uvažováno až v rámci znárodněného hospodářství po únoru 1948. Konstrukcí byl pověřen moravský závod Agrostroj Prostějov, vzniklý z někdejší strojírny Wikov.
- ŽM-300 z Prostějova: Po úspěšném vývoji prototypů ŽM-18 (1949) a ŽM-21 (1952) byl v závodu roku 1954 zkonstruován typ ŽM-300, který byl úspěšně otestován podle Historie Wikov Agrostroj Agrozet o žních roku 1955. Následně bylo rozhodnuto o zahájení jeho sériové výroby, jakožto prvního sériově vyráběného typu kombajnu v ČSR. Jeho výroba však byla na základě rozhodnutí tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) převedena do maďarského závodu EMAG. Přesto bylo v Prostějově vyrobeno na 600 kusů těchto strojů. Písmena ŽM tvoří zkratku pro žací mlátička. Centálně plánované hospodářství v rámci RVHP pak odklonilo výrobu kombajnů do Maďarské lidové republiky, kde byl ŽM-300 a později i jeho vylepšená verze ŽVM-300 vyráběny minimálně do roku 1962. I přes pokračující vývoj strojů v Agrostroji Prostějov byly v následujících letech socialismu ve vozových parcích nejdříve protežovány hlavně sovětské kombajny S-4 a SK-6 Kolos.
- Projekt zašlapaný do země (Sklízecí mlátička 500): Sklízecí mlátička 500, jak zněl oficiální název československého kombajnu, měla ambice stát se jedním z nejmodernějších zemědělských strojů a s největší pravděpodobností se prosadit i na světovém trhu. Bohužel se tak nestalo a konstruktéři z podniku Agrostroj Prostějov, kde se na jeho vývoji pracovalo, zažili obrovské rozčarování. Paradoxně, jak píše portál AutoRoad, v té stejné době, kdy finišovaly přípravy pro sériovou výrobu SM 500, se začalo s dovážením moderního německého kombajnu Fortschritt E512. Ten ovšem v žádném z ohledů nemohl s SM 500 soupeřit. Tlaky komunistické RVHP dospěly k tomu, že se nakonec celý projekt musel předat do NDR. Stroj, do jehož výroby se prostějovští konstruktéři pustili v roce 1968 sami, tak zůstal pouze o trojice prototypů a vývoj československá vláda v roce 1972 ukončila. Kombajn přitom neměl ve světě obdoby a předběhl ostatní minimálně o patnáct let.
Východoněmecké kombajny Fortschritt
Později byly v Československu protežovány stroje vyráběné v NDR.
- Fortschritt E512 dostával přednost: Byl obilní kombajn vyráběný východoněmeckým kombinátem VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen v NDR v letech 1967 až 1988. Stroj byl poháněn čtyřválcovým vznětovým motorem IFA 4 VD 14,5/12-1 SRW s výkonem 105 koní a objemem 6 560 kubických centimetrů. Do Československa byl dovážen od roku 1968. Na svou dobu se jednalo o dobrý kombajn, kterému podle portálu wikipedia dávali čeští zemědělci přednost před sovětskými typy SK-5 Niva a SK-6 Kolos, které byly značně poruchové. Kombajn byl průběžně modernizován, nejviditelnější změnou byl přechod otevřeného prostoru obsluhy, krytého pouze stříškou, v uzavřenou prosklenou kabinu. Jeho nástupcem byl typ E514.
- Fortschritt E514 už měl palubní počítač: Další z obilných kombajnů vyráběných v Německé demokratické republice. Jednalo se o nástupnický stroj kombajnu Fortschritt E512. Jeho výrobcem byl opět kombinát VEB Kombinat Fortschritt Landmaschinen. Jeho produkce probíhala od roku 1983. Dovážel se i do Československa. Umožňoval výmlat obilnin, luštěnin, ale i olejnin. Měl možnost výbavy celou řadou adaptérů na sklizeň různých plodin. Další vylepšením oproti původní řadě byl palubní počítač, který sledoval měření hektarů, rychlosti, sklizňové ztráty a podobně. Stroj byl poháněn čtyřválcovým vznětovým motorem IFA 4 VD 14,5/12-1 SRW s výkonem 115 koní a objemem 6 560 kubických centimetrů.
- E516, první s hydrostatickým pojezdem: Obilní kombajn vyráběný Fortschrittem v NDR v letech 1977 až 1988. První prototyp byl vyroben v roce 1974, sériově se začal vyrábět až od roku 1977. Do Československa byl dovážen od roku 1978. Po vývoji stroje E 512 bylo potřeba vyrobit nový vylepšený stroj. Tento požadavek měl splňovat právě kombajn E 516. Ten byl, jak se lze dočíst na portálu wikipedia, prvním kombajnem s hydrostatickým pojezdem, upustilo se od variátoru, a jeho výkon narostl až o 100% oproti E512. Bylo vyrobeno přes 15 000 kusů tohoto typu.
- Vlakovou lodí byl Fortschritt E517: Byl obilný svahový kombajn, vyráběný v NDR a posléze již ve sjednoceném Německu od roku 1988. Po privatizaci výrobního podniku dostal tento kombajn označení MDW Fortschritt E517. Dovážel se i do Československa. Tato řada měla o zhruba 40 procent větší záběr sklizně obilovin proti kombajnům řady E516. Znamenalo to rychlejší sklizeň a menší spotřebu paliva. Kombajn E517 byl dalším vývojovým stupněm E516. Vyznačoval se množstvím novinek. Měl nové třívrstvové čištění, kabinu s možností dodávky klimatizace, širší sortiment přídavných zařízení pro různé typy sklizně. Jeho následovníkem byl kombajn řady E518. Poruchovost těchto kombajnů byla minimální. Rozměry tehdejších silnic ve vesnicích znamenaly, že když projela E517 s demontovaným ústrojím, uloženým na valníku a taženým za sebou, musela protijedoucí auta uhnout a zastavit. Kombajn byl zajímavý svým rozměrným žacím záběrem a minimální ztrátovostí sklizně zrna, ztráty tvořily méně než 2 procenta.
- Moderní řady odvozené od E517: Pak už byly typy odvozené od legendární E517 s V6 motory a větším záběrem - E521, E523 a E524 a poté odvozené od E524, tedy E525 a E527 STS, kde byl posledním typem MDW Arcus.
Moderní sklízecí mlátičky a žací lišty
Dnes je v nabídce pestrá škála kombajnů z celého světa. V našem zemědělském sektoru mají své zastoupení rozličné značky výrobců z různých zemí světa. Často jsou to stroje Claas, John Deere, New Holland, Case IH, Sampo, Deutz - Fahr, Challenger nebo Gomselmash.
Čtěte také: Recenze umělých listů
První kombajny se objevily v Americe, ale moc se neujaly. V Evropě to dopadlo lépe, když v roce 1936 odborníci z továrny Claas ve vestfálském Harsewinkelu na panství Zschernitz u Halle/Salle v Sasku-Anhaltsku poslali na pole první žací vazač. Dnešní moderní kombajny jsou vybaveny špičkovou elektronikou a jsou již konstruovány tak, že nepotřebují častou údržbu, jako je výměna řemenů a další opravy. Kabina je pohodlná a klimatizována, tudíž má obsluha komfort a zpravidla v podstatě jezdí sám.
Žací lišty a sklizňové adaptéry
Žací ústrojí sklízecích mlátiček a sklizňové adaptéry od společnosti CLAAS Vám poskytnou vhodné řešení pro každý požadavek ve Vašem podniku. Naše široká paleta žacích ústrojí CLAAS zajišťuje od samého začátku dokonalý řez a umožňuje Vaší sklízecí mlátičce efektivní práci a vysoký výkon. Nezáleží na tom, zda chcete sklízet obilí jako pšenici, žito, ječmen, oves a triticale nebo řepku, kukuřici, slunečnici, rýži, sóju apod. Naše žací ústrojí využijí celý výkonový potenciál Vaší sklízecí mlátičky.
- Řada CERIO: Se dokonale hodí pro vysokou rázovou sílu a vysokou plošnou výkonnost, ať už s nízkými výnosy nebo v oblastech s vysokým výnosem. Konstrukční řada žacích ústrojí CERIO 930 až 560 je optimální alternativa pro sklizeň obilnin. S funkcemi, jako je manuálně přestavitelný stůl žacího ústrojí a velký vkládací průběžný šnek, poskytují tato žací ústrojí velkou přizpůsobitelnost a dokonale se hodí pro různé stavy porostů a různé druhy obilí.
- Žací ústrojí VARIO: Pro maximální všestrannost. Naše žací ústrojí VARIO poskytuje nejlepší nastavení stolu, jaké najdete na trhu. S modely od VARIO 930 až po VARIO 500 poskytují potřebám odpovídající nastavení stolu žacího ústrojí pro obilí a řepku, což může vést ke zvýšení výkonu celého stroje až o 10 %.
- Standardní žací ústrojí: Naše standardní žací ústrojí, jako jsou například C 490 až C 370, jsou vybavena osvědčeným pevným stolem a poskytnou Vám vynikající přehled a nejvyšší kvalitu. S výbavou, jako je třeba robustní pohon kosy a vkládací průběžný šnek MULTIFINGER, se postarají o vynikající tok materiálu a jsou tak nejlépe vhodná pro použití v obilí. Zejména v malých strukturovaných oblastech je mnoho výhod.
- Žací ústrojí MAXFLEX: Pro sklizeň těsně nad zemí. Žací ústrojí MAXFLEX 1200 až 560 jsou dokonalým řešením pro sklizeň plodin těsně nad zemí, jako jsou například sójové boby, hrách a čočka. Díky flexibilní kose a univerzální použitelnosti poskytují maximální flexibilitu a nejvyšší komfort při sklizni různých plodin.
- Sklopné žací ústrojí: Umožňují rychlou a snadnou montáž a demontáž bez dalšího přepravního vozu. S funkcemi, jako je mechanický pohon adaptéru a plynulé nastavení výšky vkládacího průběžného šneku, poskytují maximální flexibilitu a jsou ideální pro použití na malých strukturovaných plochách.
- Žací ústrojí SUNSPEED: Zaujme svojí jedinečnou koncepcí, velmi vysokým plošným výkonem s nejnižšími ztrátami a snadnou koncepcí ovládání.
- Sklizňové adaptéry SWATH UP: Jsou čelní adaptéry pro čisté a spolehlivé sbírání řádků. S jedinečnou koncepcí sběru řádků poskytují ústrojí sklízecích mlátiček SWATH UP efektivní a spolehlivý sběr řádků různých druhů plodin. Modely SWATH UP jsou optimalizované pro bezeztrátový sběr sklízeného materiálu a přesvědčují automatickou regulací pracovní rychlosti, která se přizpůsobuje rychlosti jízdy. Díky své účinnosti a výkonnosti se osvědčují i za nejobtížnějších podmínek a podporují úspěch sklizně ve všech pěstitelských oblastech.
Srovnání žacích lišt MacDon a Varifeed
V praxi se často srovnávají různé typy žacích lišt, zejména pásové lišty MacDon a šnekové lišty Varifeed. Každá lišta má své pro a proti.
Pásové lišty MacDon
Někteří farmáři prohlašují o MacDonu: "Je to to nejlepší co jsem kdy viděl". Používá se v Americe a Austrálii na 3t porostech. U pásových lišt je klidně možné, že takové výnosy prostě MacDon nedá. Při rychlosti 5 km/h a rychlosti koeficientu otáček přihaněče 1,25, byly ztráty u lišty MacDon 0,33% (27,52kg/ha). To není zas tak markantní rozdíl oproti Varifeedu. Vyšší ztrátovost probíhá u MD oproti Varifeedu kvůli netěsnosti na krajích pásů a v oblasti, kde dochází ke změně směru dopravovaného materiálu z příčného na podélný a tato změna směru je provedena dvěma příčnými a jedním středovým podélným pásovým dopravníkem, kde právě dochází k nejvyšší ztrátovosti z důvodu netěsnosti přechodů mezi jednotlivými pásovými dopravníky, protože je tam jednoduše "díra". Další nedostatek kvůli této díře nastává při dosekávání pásku obilí. Problém mi to dělalo v řepce s lištou MacDon, kdy jsem jel podle levé strany a měl jsem lištu nahoře a přihaněč taktéž maximálně nahoře. Problém nastával díky přihaněči u MD, kdy se prsty vracejí vrchem a způsobovalo to, že se laser pilot neustále zapínal a vypínal při zastínění přiháňkou laserového paprsku. Rozdíl v ceně není zanedbatelný oproti Varifeedu. Životnost lišty MD nemusí být 1 mlátička. Zkušenosti z provozu za oceánem ukazují, že ta lišta přežije 2-3 mlátičky. To, že na liště je integrován transportní vozík, je za louží normální. Má to lišta NH, Honey Bee a i MacDon. Problémem u nás je s brzdami, kdy pro zajímavost na liště Honey Bee jsou brzdy provedeny elektricky a max. rychlost je 15 km/h.
Šnekové lišty Varifeed
Při rychlosti 5 km/h a rychlosti koeficientu otáček přihaněče 1,25, byly ztráty u Varifeedu 0,24% (19,78kg/ha). Varifeed má o 19 % nižší ztráty než MD. V ležácích se teprve pozná pan kombajnér. Teď jde o to, jak si obsluha nastaví kopírování lišty, nemyslím pouze výšku strniště, ale parametry jako jsou citlivost zdvihu a naklápění a také rychlosti zdvihu a kopírování. Dále jestli případně použije nadzvedáky, které jsou pro spoustu obsluh tabu a je to kontroverzní a žhavé téma. Někdo je používá a někdo je nesnáší! Další věc je práce v samotném ležáku, zasunutí stolu, práce s přihaňěčem... Každý na to máme svůj názor.
Čtěte také: Jak montovat rohovou lištu
V jednom podniku s dvěma novými CR9.90 s lištami New Holland, které na první pohled připomínají MacDon stříknutý na žluto, obsluha uváděla, že tato lišta je lepší než šneková. Nicméně si stěžovali na to, že sice tato lišta je licencovaná McDonem, ale do McDonu má hodně daleko. Opěrná kola, která u MD podporují mechanické kopírování, jsou u těchto lišt NH prý "jen na ozdobu". Při práci se nezdálo, že by lišta jela po kolech. Maximálně se v nějakém zhoupnutí od kol odrazí a zase se nesou ve vzduchu. Bylo vyjmenováno mnoho nedostatků této lišty ve srovnání s MacDonem FD. Srovnávat s F, v žádném případě s FD.
| Typ lišty | Ztrátovost (%) | Ztrátovost (kg/ha) |
|---|---|---|
| MacDon | 0,33% | 27,52 kg/ha |
| Varifeed | 0,24% | 19,78 kg/ha |
Asistenční systémy pro sklizňové adaptéry
Aby byl adaptér veden vždy v optimálním postavení vůči zemi, mají sklizňové adaptéry sklízecích mlátiček CLAAS na přání automatické systémy CONTOUR a AUTO CONTOUR a garantují tak stále nejlepší výsledky. Automatické nastavení adaptéru umožňuje individuální ukládání jeho hodnot do paměti a přizpůsobení měnícím se podmínkám. Automatika přihaněče a automatika VARIO přispívají ke snížení únavy řidiče a zajišťují precizní nastavení. Automatický režim parkování a přepravy stejně jako automatická pracovní poloha značně usnadňují provoz.
New Holland jde cestou, že má 1 "oko" na snímání posečené a neposečené hrany na kabině. Funguje to bez problémů a nespornou výhodou je přítomnost jednoho "oka", které se natáčí a tím dokáže navigovat na obě strany.
Údržba a čištění kombajnů
Čištění sklízecí mlátičky by se nemělo provádět na poli. Plevel se šíří několika způsoby. Jedním z nich může být špatně vyčištěná sklízecí mlátička. YouTube kanál Comité Technique Désherbage Centre Ile de France nahrál video, které rozdělil do 8 základních operací čištění. Každá z nich může trvat 20 až 30 minut. Z videa se například dozvídáme, že by se měly zaplevelené pozemky sklízet jako poslední (ve sklizňovém období nebo v den sklizně), pokud je to možné.
Čtěte také: Montáž a vlastnosti MDF lišt
tags: #kopirka #listy #kombajn #informace