Napojení komína na střešní konstrukci patří k nejsložitějším a zároveň nejzásadnějším detailům každé střechy. Ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci, nesprávně provedený prostup komína může vést nejen k zatékání a poškození střešního pláště, ale také k riziku požáru. Je vždy třeba myslet na to, že za bezpečné napojení komína na střešní opláštění nese zodpovědnost ten, kdo na něm provedl poslední úpravu.
Definice a rozdělení komínů
Stavební příručka definuje komín jako svislou konstrukci s průduchem a sopouchy, které slouží k napojení spotřebičů ke komínu. Podle uspořádání dělíme komíny na průběžné, podlažní a komíny se společným sběračem. Průběžný komín je ten, jehož průduchy začínají v nejnižším podlaží a sopouchy jsou zaústěny v jednotlivých patrech. Když průduch začíná v příslušném podlaží, jde o komín podlažní. Komíny se také dělí podle typu spalin od používaného paliva, tedy na komíny na tuhá paliva, kapalná a plynná.
Komíny se dělí dle počtu plášťů na jednoplášťové, dvouplášťové, tříplášťové a víceplášťové (používají se pouze výjimečně).
- Jednoplášťový komín má vnitřní část pláště vymazanou pouze cementovou maltou. Tyto komíny už se v zásadě nepoužívají, ale pořád jsou k vidění ve starých budovách.
- Dvouplášťový komín má plášť vyvložkovaný, a to většinou ze šamotových, nerezových či keramických vložek.
- Tříplášťový komín je vytvořen speciálními tvarovkami, které mezi pláštěm a vložkou vytvoří vzduchovou mezeru.
Klíčové komponenty komína
- Komínový plášť - musí být nehořlavý a odolný vůči účinkům spalin.
- Komínové sopouchy - slouží k napojení spotřebičů ke komínu a měly by být co nejkratší. V závislosti na jejich délce se zvyšuje i jejich sklon (délka 250 mm - lze vodorovně, do 500 mm - stoupavý sklon nejméně 1:10, od vzdálenosti 500 mm - sklon se zvyšuje). Minimální vzdálenost dvou sopouchů při napojování více spotřebičů do komínového tělesa je 300 mm.
- Vybírací otvory slouží k vybírání sazí, popílku nebo kondenzátu. Měly by být umístěné na přístupném místě minimálně 300 mm nad nehořlavou podlahou. Velikost otvoru je min. 120 x 250 mm, otvor musí být opatřen dvojitými nehořlavými, plechovými či cementovými dvířky.
- Vymetací otvor se navrhuje v případech, kdy není možné čistit průduchy ze střechy. Je umístěn většinou na půdě. Výška komínu nad vymetacím otvorem nesmí přesáhnout 6 m.
Výběr komínového systému a materiály
Před začátkem výstavby komína je klíčové rozhodnout, jaké palivo bude používáno - tuhá, kapalná nebo plynná. Pro různé typy paliv musí být splněny určité parametry komínového průduchu.
Nejčastěji používaným materiálem pro konstrukci komínů je keramická cihla. Stojí za to věnovat pozornost skutečnosti, že ne každý typ je v tomto případě vhodný. Materiál, ze kterého jsou vyrobeny tvarovky komínového systému s otvory pro vložení komínové vložky, by měl odpovídat materiálu použitému při zdění budovy. U novostaveb jde o zásadní rozhodnutí. Vyzdíváte dům keramickými tvarovkami? Použijte stejný materiál tvarovek i pro komín. Vyzdíváte pórobetonem (např. Ytong)? Použijte komínové tvarovky ze stejného materiálu.
Čtěte také: Krok za krokem: Montáž komínové hlavy
Největší předností keramických komínů jsou vlastnosti šamotové vložky, která je požárně odolná a plynotěsná a navíc má tak hladký povrch, že téměř zamezuje ulpívání sazí. Nosným prvkem keramických komínů jsou jednoprůduchové a dvouprůduchové tvárnice z lehčeného betonu. Existují i tvárnice s větracími šachtami.
Vícevrstvé samostatné komíny sestávají z nerezové vložky, minerální rohože a pláště z leštěného nerezového plechu, přírodního hliníku nebo z barevného hliníku. Takové komíny se používají buď v interiérech nebo jako venkovní (kotvené do fasády, kde jsou významným architektonickým prvkem). Komín vedený vně pláště domu je výhodný z hlediska rychlé a snadné realizace, navíc neubírá prostor v interiéru.
Podle čeho vybíráme komínový systém?
- Podle druhu připojeného spotřebiče (typ a světlá šířka vložek).
- Výšky komínového tělesa.
- Účinné výšky komínového tělesa.
- Potřebné výšky komínového tělesa nad rovinou střechy.
Zdění komína a požární bezpečnost
Komín uvnitř domu by měl probíhat proti jedné z nosných stěn a procházet sklonem střechy tak, aby nekřížil hřeben ani střešní úžlabí. Je třeba zajistit, aby byl zděný komín uvnitř domu oddělen od dřevěných konstrukcí - z důvodu požární bezpečnosti. Takové dilatační spáry, široké 2-5 cm, se vyplní minerální vatou. V případě stropů a dalších dřevěných konstrukcí musí být jejich šířka větší (minimálně 10 cm) a musí být vyplněny minerální vatou. Mezera mezi komínem a nedřevěným stropem by měla být 5 cm na každé straně. Takto vzniklý prostor musí být vyplněn minerální vlnou.
Dalším pravidlem, které je třeba vzít v úvahu při konstrukci komína, je správné spárování. Za prvé, spáry by měly být plné, těsně vyplňovat prostor mezi cihlami. Nedoporučuje se provádět zednické práce na prázdných nebo zapuštěných spojích, protože se v těchto místech hromadí voda a tím oslabuje životnost komína. Důležité je i správné uspořádání cihel. Jejich jednotlivé vrstvy by měly tvořit tzv. běhounové spojení, ve kterém jsou vertikální svary vyrovnány poloviční délkou cihel.
Čtěte také: Rozměry a postup montáže betonové komínové desky
Klimatická vlhkost může po konstrukci komína zatékat do interiéru. Zásadní je kvalitní odizolování prostupu komína střechou. Prostup musíme důsledně utěsnit a zvenčí komín oplechujeme. Až poté pokládáme kolem komína střešní krytinu. Komín musíme navíc shora utěsnit před každou přestávkou ve výstavbě, jinak konstrukce zvlhne. Především tepelná izolace mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa nesmí přijít do styku s vlhkostí - ztratila by své izolační vlastnosti a vznikly by tepelné mosty. Výstavbu komína zakončíme umístěním komínové stříšky na hlavu komína. Bráníme tak pronikání nadměrného množství srážek do komínové vložky.
Prostup komína střechou
Komínové těleso by mělo být vzdáleno od hořlavých hmot min. 5 cm. Dle platných norem musí být komín vždy vzdálen minimálně pět centimetrů od hořlavých konstrukcí, a to formou větrané vzduchové mezery. Tento požadavek představuje základní protipožární ochranu, kterou nelze obejít. Pokud jsou trámy nebo jiné hořlavé látky ve zdivu kde je sopouch, vzdálenost mezi sopouchem a trámem má být 30 cm. Ideálním řešením je komín protáhnout nad sousední střechu a izolaci v zateplovacím systému v místě komínu s přesahem cca 30 cm nahradit minerální izolací.
„Paropropustné fólie bývají z plastových materiálů, které jsou hořlavé, a jejich přímý kontakt s horkým komínem je tedy nepřípustný,“ upozorňuje odborník z Betonpresu. Správný postup tak spočívá v použití speciálních systémových napojovacích sad, které zajistí mechanicky bezpečné, pružné a zároveň těsné napojení střešních vrstev ke komínu. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména napojení paropropustné membrány, tedy spodní dodatečné hydroizolační vrstvy. Aby bylo možné tuto fólii bezpečně a trvale přilepit, využívá se v místě prostupu speciální límec z pěnového skla. Ten je nehořlavý, vodotěsný a zároveň stabilní.
Oplechování nebo utěsňovací pásy
Napojení komína na skládanou krytinu vyžaduje buď klasické oplechování, nebo moderní utěsňovací pásy. Tradiční oplechování z mědi, hliníku či pozinku bývá extrémně odolné, vyžaduje však precizní klempířskou práci. U tradičního oplechování je například nutné detailně se zaměřit na dilatační lišty či správné ukončení vodní drážkou. Utěsňovací pásy jsou naproti tomu flexibilní a snadno se instalují. Jejich životnost je o něco kratší, ale nabízejí rychlé a efektivní řešení. Ať už zvolíme kteroukoliv z variant, důležité je, aby střešní fólie u komína končila minimálně pět centimetrů nad taškami a byla správně zalepena páskou. Bez správného ukončení fólie totiž stoprocentní těsnost nikdy nezískáme.
V praxi se bohužel často setkáváme s chybami v podobě chybějících dilatačních lišt, špatně ohnutých plechů nebo nedostatečné výšky oplechování. Výsledkem je pak zatékání dešťové vody a následné poškození izolace a dřevěných částí krovu či dokonce promrzání tepelné izolace. Takové poruchy se obvykle projeví do pěti let od montáže a jejich oprava bývá nákladná.
Čtěte také: Cihlové obklady: přehled vlastností
Nyní se podíváme na tabulku s minimálními výškami komínů nad střechou dle typu střechy a sklonu:
| Typ střechy | Sklon střechy | Minimální výška komína nad střechou | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Plochá střecha | méně než 20° | 1,5 m nad atikou (u přetlakových a vysokopřetlakových komínů 0,5 m) | V oblastech s normálními sněhovými podmínkami. |
| Šikmá střecha | více než 20° | 0,65 m nad hřebenem střechy (do vzdálenosti 2 m od hřebene) | Pokud je komín od hřebene dál než 2 m, výška se měří od větrného úhlu (10°). |
| Nástavba na ploché střeše | 1 m nad šikmou rovinou, vytvořenou úhlem 10° od střešní atiky nástavby. | ||
| Kotel TURBO do 30 kW | 0,4 m nad rovinou šikmé nebo ploché střechy. | Při přetlaku v komínovém ústí. |
Nejčastější chyby při stavbě komínů
- Špatné založení komína: První komínovou tvárnici stavíme na vybetonovaný sokl, který musí být tak vysoký, aby první tvárnice začínala nad úrovní budoucí podlahy včetně podlahové krytiny. Opačně je to chyba.
- Ucpané kanálky zadního odvětrání: Rohy tvárnic komínového pláště jsou proto opatřeny kanálky pro zadní odvětrání. Ty musí zůstat po celé výšce komína volné. V kanálcích nesmí být napadaná malta, která by je ucpala.
- Špatně položené šamotové vložky: Šamotové vložky musí být v komíně správně orientovány. Spojují se na pero a drážku - pero musí být vždy nahoře a drážka dole, nikdy naopak!
- Prostup stropem bez tvárnic: V žádném případě nesmíme provést prostup stropem bez tvárnic. Prostup provedený použitím pouhé vložky je natolik fatální chybou, že takový komín nesmí být puštěn do provozu.
- Nedostatečná dilatace: Před omítáním musíme spoje komínového pláště nejprve překrýt síťkou a teprve potom až komín omítneme. A pozor, je třeba, aby vždy zůstala v místě napojení kouřovodu alespoň 1 cm dilatační spára mezi šamotovým dílem a omítkou.
- Nevhodná výška zaústění kouřovodu: Vždy záleží na typu spotřebiče, kterým budeme vytápět. Jemu přizpůsobíme výšku zaústění kouřovodu.
- Nedostatečné utěsnění proti zatékání: Komín musíme navíc shora utěsnit před každou přestávkou ve výstavbě, jinak konstrukce zvlhne. Především tepelná izolace mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa nesmí přijít do styku s vlhkostí - ztratila by své izolační vlastnosti a vznikly by tepelné mosty.
tags: #kominova #zed #strecha #informace