Když se řekne živý plot, většina z nás si nejspíš představí pečlivě zastřižené keře lemující zahradu. Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům. Živé ploty nás ochrání i před hlukem a také zadrží mnoho prachu. Oblíbené jsou i na vesnici, kde dotváří venkovský ráz.
Jeden rostlinný druh podél celé zahrady, to je klasický obrázek živého plotu. Jde to ale i jinak. Díky správnému namixování vhodných dřevin můžete vykouzlit překrásný plot, který navíc působí velmi přirozeně. Pracovat se dá také s různými výškovými úrovněmi, používat nižší rostliny, keře i stromy. Vhodné je kombinovat různě barevné a v různou dobu kvetoucí druhy. Díky tomu se pak plot zbarvuje a kvete od jara až do podzimu.
Co kdyby ale tento prostor mohl přinášet nejen estetický dojem, ale i chutné plody nebo širší ekologické funkce? Jedlý živý plot si můžeme představit jako řadu rostlin, jejichž plody můžeme průběžně během roku sklízet. Základní myšlenkou jedlého živého plotu tedy je, že si jej sestavíme z těch druhů, ze kterých máme užitek. Každá dřevina v živém plotu plní svou specifickou funkci - některé poskytují husté olistění pro soukromí, jiné kvetou či plodí a přitahují užitečný hmyz.
Druhy rostlin vhodné pro kombinované živé ploty
Pro jejich rychlý růst však musíme řešit kromě zdobnosti listů, květů a plodů a možnosti řezu také výběr vhodného druhu a odrůdy právě s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší časový úsek. Dále by nás měly zajímat i nároky na péči a půdu. Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Roli hraje hloubka výsadby, hustota (spon, resp. vzdálenost rostlin), ale i její správné provedení a to dokonce ve vhodnou dobu. Vše je přitom závislé právě na zvoleném rostlinném druhu.
Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem. Na jaře rozkvétá záplavou drobných žlutých květů a koncem léta plodí sytě červené dřínky.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Aronie, známá také jako černý jeřáb, se vyskytuje ve formě keře nebo roubovaného stromku na kmínku. Na jaře je obsypána drobnými bílými květy a na podzim přináší tmavě fialové až černé plody - malvičky. Ty jsou bohaté na antioxidanty a skvěle se hodí do šťáv, kompotů nebo jako přírodní barvivo.
Muchovník je ideální volbou pro živé ploty, ať už preferujete volně rostoucí variantu, nebo plot pravidelně zastřihujete. Dobře snáší řez a jeho proměnlivost během roku z něj dělá vizuálně atraktivní keř. Na jaře rozkvétá bohatými bílými květy, v létě přináší chutné fialové bobule, které si nejlépe vychutnáte přímo z keře - pokud vás nepředběhnou ptáci, zejména kosáci. Na podzim se jeho listy zbarvují do oranžovo-červených odstínů a dodávají zahradě jedinečný šarm.
Josta je skvělou volbou pro ty, kteří chtějí, aby jejich živý plot nejen dobře vypadal, ale i chutnal. Tento kříženec černého rybízu a angreštu roste bujně a nejlépe prospívá na slunném stanovišti s dostatkem vláhy. Její plody jsou aromatické, bohaté na vitamín C a lze je využít do šťáv, koláčů nebo jen tak na mlsání.
Třešně, višně, jabloně, švestky nebo špendlíky mohou být skvělou součástí živého plotu. Na rozdíl od solitérně pěstovaných stromů není potřeba věnovat se pravidelnému tvarování - stačí občasný řez, který usměrní jejich růst. V živém plotu si mohou růst přirozeně a bujně, což je výhodou. Navíc není nutné sázet pouze ušlechtilé odrůdy, skvěle poslouží i plané stromky. Další výhodou je možnost přirozené regenerace - z pecek mohou vyklíčit nové semenáčky, které zahustí plot nebo poslouží jako silné podnože pro případné roubování.
Určitě se proto nerozhodujte impulzivně, ale dobře zvažujte a také dobře počítejte. U rychle rostoucích dřevin navíc nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru. Tato nejrychleji rostoucí dřevina snese bez problémů mrazy až -35 stupňů Celsia a je mimořádně vhodná k formování, čili řezu. Zdobný je malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vejce a vyžaduje hojnou zálivku. Obzvláště v době sucha je třeba stále zalévat, je proto na zváženou, jaké jsou naše možnosti a hlavně zdroje vody.
Ptačí zob (Ligustrum) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae) je dlouhodobým králem dřevin vhodných pro živé ploty. Jelikož je stálezelený, zajistí nám soukromí trvale, výborně přitom snáší řez, je odolný vůči nízkým teplotám a není náročný na půdu. Hustou korunu si však udrží pouze díky stálé (tedy pravidelné) prořezávce, jako volně rostoucí se proto nedoporučuje. A v prvních letech musí být řezy opravdu radikální, aby koruny zhoustly. Zdobný je tmavě zelenými kožovitými listy, ty však mohou být u některých kultivarů i žluté.
Dalším oblíbencem pro živé ploty je hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae). Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar. Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy.
Pámelník (Symphoricarpos) je rodem patřícím do čeledě zimolezovité (Caprifoliaceae) a je v podobě živých plotů tak trochu neposlušným neurvalcem. Roste totiž strašlivě rychle, jednoduše řečeno, řez je třeba provádět několikrát v sezóně a po každém řezu zcela obnoví svůj chuligánský vzhled nejdéle do dvou měsíců. Ideální je proto řez každý měsíc. Navíc silně odnožuje, pod zemí má dlouhé kořeny, které není možné ze země téměř dostat. Prorůstá proto vlastně všude a všemi směry.
Pokud uvažujete o pámelníku, možná bude vhodnější vsadit raději na zimostráz (Buxus). Tohoto krasavce lze řezem upravit až do neuvěřitelných geometrických tvarů, ale třeba i živých soch. V podobě živých plotů jde doslova o fenomén, který prostě nemůže nudit. Stinnou stránkou zimostrázu je však pomalý růst, roční přírůstky jsou opravdu velmi malé, obzvláště při náročném tvarování. Pokud však již dosáhnete po mnoha letech požadovaného tvaru a vzrůstu, je doslova věčný a zavděčí se vám.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Zerav (Thuja) z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) je vlastně takový tak trochu otloukánek. Jedni bez něj nemohou žít, jiní jej doslova nenávidí a to především pro jeho všudypřítomnost. Přesto jde však o velmi vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné. Obzvláště doporučené jsou pro živé ploty kultivary „Smaragd“ a „Brabant“, každý zerav ale pro živé ploty využít nelze, prodává se ohromné množství kultivarů.
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii), známý také jako notkacypřiš Leylandův a nebo nesprávně cypřišek Leylandův, je stálezelený jehličnan, který roste velice rychle. Rychle rostoucí cypřišovec Leylandův dorůstá výšky 20 až 25 (vzácně i 30) metrů, má pravidelnou, kompaktní a široce kuželovitou korunu a husté zavětvení, které sahá až k zemi. V podobě živých plotů je tak vyřešen obvyklý problém jehličnanů, kterým bývá vyholování zdola. Vzhledem k hybridnímu původu taxonu jsou ale semena téměř vždy sterilní.
Tis červený a nebo také obecný (Taxus baccata) je též diskutabilním, přesto ale hojně využívaným druhem v živých plotech. Tato dvoudomá stálezelená jehličnatá dřevina z čeledi tisovitých (Taxaceae) je stínomilná, roste velmi pomalu a je celá silně jedovatá. Při vhodné volbě kultivaru a pravidelném řezu však dosáhneme pomocí tisu geometricky přesných ohraničení pozemků, na finální podobu si ale počkáme dosti dlouho.
Pro živé ploty z jehličnanů obecně platí pomalejší růst snad s výjimkou právě výše zmíněných zeravů (ale také to není žádný sprint) a opravdu rychle rostoucího cypřišovce Leylandova, přičemž řez růst u většiny druhů ještě více zpomaluje. Ostatně mnohé druhy nejsou pro řez příliš vhodné. Dalším takovým příkladem je jalovec (Juniperus) z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae).
Velmi vhodný je pro živé ploty dřišťál (Berberis). Tento rod zahrnuje až 500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, vysokých 1 až 5 metrů a s otrněnými výhony. Dřišťály rostou po celé planetě kromě Antarktidy a mnohé jsou silně invazivní. Výška dřišťálu je závislá na volbě odrůdy a pokud chcete živý plot celoročně neprostupný a neprůhledný, pak je třeba zvolit stálezelený kultivar dřišťálu. Dřišťály nemají vysoké nároky na půdu, dobře zvládají i sucho a existuje mnoho zajímavých odrůd, které se liší nejen barvou listů.
Velmi zajímavým řešením pro živé ploty je mochnovec křovitý (Dasiphora fruticosa), jinak též mochna křovitá (resp. byl dlouho znám pod vědeckým jménem mochna křovitá (Potentilla fruticosa)). Dosáhneme jím celkem nízkých a půvabných živých plůtků se zlatavě žlutými květy. Jedinou stinnou stránkou takového živého plotu je pak jeho opadavost. Na pěstování je nenáročný, pozor však, postupně rád zplaňuje a utíká nám do okolní přírody.
Pokud hledáte živý plot, který vám při pohledu na zahradu bude evokovat dovolenou v tropech, a to třeba i v lednu, správnou volbou bude bambus. Tato všestranně využitelná rostlina dobře roste i v našich podmínkách. Ze stovek druhů bambusů totiž můžete vybrat mrazuvzdorné a dobře rozrůstavé druhy. Obrovskou devizou živého plotu z bambusu je, že kombinuje hlavní výhody jehličnanů i listnáčů. Místo jehličí má veselé listy, a ještě k tomu na zimu neopadává a zachovává si svou typickou zelenou barvu.
Péče o živý plot
Aby váš živý plot byl zdravý a krásný i po mnoha letech, je důležité o něj pravidelně pečovat. Správná údržba zajistí, že rostliny nebudou trpět chorobami a škůdci a že váš plot bude hustý a rovnoměrný.
- Hnojení - rostliny potřebují výživu pro silný růst, zejména na jaře, kdy se začínají aktivně rozvíjet.
- Zálivka - pravidelná zálivka je klíčová, zejména v letních měsících, kdy může být půda suchá.
- Ochrana proti škůdcům - některé druhy živých plotů jsou náchylné k napadení škůdci nebo plísněmi.
Výběr rostlin do živého plotu najdete zde. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Rostliny hnojte až ve 2. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně.
Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
tags: #kombinovaný #živý #plot #druhy #rostlin