Když jde o spojování různých materiálů, jsou vruty a šrouby neocenitelnými pomocníky. I když se často zaměňují, mezi těmito dvěma typy spojovacího materiálu existují zásadní rozdíly, které je důležité znát pro správný výběr a použití. Oba dokážou vytvořit pevný spoj a v případě potřeby je lze rozebrat.
Zásadní rozdíly mezi vruty a šrouby
První a zásadní rozdíl mezi šroubem a vrutem lze vidět hned na první pohled. Šroub je zakončen závitem, který zapadá do potřebného protikusu - například matice, kterých je samozřejmě více druhů. Šrouby se utahují za pomoci šroubováku či klíče nebo imbusu v závislosti na druhu hlavy. Společně s maticí a podložkou tak šroub vytváří rozebíratelný spoj.
Vruty jsou druhem samořezného šroubu, jsou tedy na konci opatřeny špičkou. Zatímco se vrut díky ostrému a širokému závitu pevně zaryje do dřeva, sádrokartonu nebo hmoždinky, šroub potřebuje ke spojení protikus - matici. Vruty se nejčastěji využívají do měkkých materiálů jako je dřevo, sádrokarton nebo plast. S použitím hmoždinky je můžeme použít i do pevných materiálů (cihla, beton a pod.). Pro spojování stavebních dřevěných konstrukcí nebo kotvení do zdiva se vruty uplatňují častěji. Pokud ale potřebujete vytvořit spoj, který budete častěji demontovat, lepší službu vám poskytnou klasické šrouby.
Konstrukce vrutů a šroubů
Vruty i šrouby mají čtyři části - hlavu, drážku, dřík a závit. Každý vrut se skládá ze tří částí - hlavy s drážkou, dříku a závitu.
Typy hlav
Hlavním viditelným rozdílem mezi jednotlivými typy vrutů je provedení hlavy. Může mít různý tvar a rozličnou drážku, která umožňuje snadné našroubování pomocí vhodného šroubováku. Při výběru vhodného typu vrutu tuto otázku nepodceňujte, má být hlava vrutu po zašroubování v rovině se spojovaným materiálem, nebo má přesahovat? Hlava šroubu nebo vrutu je zpravidla to jediné, co zůstane viditelné. Při jejím výběru je proto potřeba myslet i na estetickou funkci.
Čtěte také: Výhody a nevýhody hybridní stavby
- Zapuštěná (zápustná, kuželová) - Většina běžných vrutů se vyrábí v provedení se zápustnou hlavou. Spodní část hlavy má tvar kužele, proto zapadne do vyvrtaného otvoru a hlava zůstane v jedné rovině s materiálem, takže nijak nevyčnívá. Zápustné hlavy se používají všude tam, kde chceme mít hladký přechod. Do této skupiny se řadí vruty se zápustnou a čočkovitou hlavou. Se zápustnými se nejčastěji setkáme při sestavování nábytku.
- Čočková (čočkovitá) - Má také kónickou spodní část, díky níž zapadne do materiálu. Na rozdíl od zapuštěné hlavy má ale horní část mírně vypouklou ve tvaru čočky. Vruty s čočkovitou hlavou díky kónické spodní části hlavy také zapadnou do materiálu a zůstane viditelná pouze vyboulená část.
- Půlkulatá - Tvoří ji kulová úseč, tedy „seříznutá“ koule. Hlava svírá s dříkem pravý úhel, takže do materiálu nezapadá, ale dosedá na něj. Může mít i límec. U konstrukcí, kde by měl být kontakt hlavy s upevňovaným materiálem co největší (např. kování), se často upřednostňují vruty s půlkulatou hlavou.
- Talířová - Je specifická a málo používaná, najdete ji třeba na tesařských vrutech. Vypadá skutečně jako talíř obrácený dnem vzhůru, který vyčnívá nad spojovaný materiál.
- Šestihranná - Šestihranné hlavy bez drážky jsou typické pro šrouby, ale používají se také u speciálních vrutů. Etalonem mezi šrouby je šestihranná hlava.
Typy drážek
Abyste mohli vrut přišroubovat, potřebujete mít po ruce vhodný šroubovák nebo bit. Většina hlav má kruhový tvar a potřebují tzv. drážku, aby se daly otáčet. To neplatí pro šrouby se šestihrannou hlavou, které mají tvar šestiúhelníku a nevyžadují drážku. Starší vruty, které se šroubovaly ručním šroubovákem, vyžadovaly předvrtání vrtákem odpovídajícím malému průměru vrutu.
Šroubování vrtačkou, k němuž došlo zejména ve čtyřicátých letech v souvislosti se zbrojní výrobou, si vynutilo konstrukci vrutů jiného typu - namísto rovné drážky začaly být v jejich hlavách vylisovány prohlubně křížového tvaru, které šroubovací nástavec poháněný vrtačkou samočinně centrovaly.
- Průběžná (plochá) - Nejstarší a dnes téměř nepoužívaný typ. Nezajišťuje dostatečný přenos síly a často způsobuje vyklouznutí šroubováku či nástavce. Pro jednoduchou výrobu byla dříve hojně využívána plochá drážka hlavy jak u šroubů, tak vrutů. Vzhledem k jednoduchému prokluzu, nízké odolnosti a špatné trvanlivosti je lepší se jejímu použití vyhnout kdekoli je to možné.
- Křížová Philips (PH) - Starší typ křížové drážky, která byla zavedena roku 1933. Pro namáhanější spoje se místo jednoduchého křížku Philips začala od roku 1955 používat vylepšená varianta Pozidriv.
- Křížová Pozidriv (PZ) - Novější typ křížové drážky, který je doplněný o další křížové zářezy. Zajišťuje větší plochu dosedacích křidélek.
- TORX (TX) - Drážka ve tvaru hvězdičky patří v současnosti k nejpoužívanějším. Zajišťuje dokonalý kontakt bitu s drážkou, a tak nemá tendenci vyskakovat. Velmi dobrý přenos krouticího momentu rovněž zajišťuje hlava typu TORX zavedená roku 1965 firmou Camcar. Torx má profil šesticípé hvězdy s oblými cípy, odpovídající tvar je vylisován v hlavě šroubu či vrutu, takže přenos energie je rovněž dokonalý.
Pozor: Aby byl přenos krouticího momentu co nejlepší, nepoužívejte bity PH pro vruty s drážkou PZ a obráceně.
Kvalitní 1/4" TORX bity vynikají houževnatostí a odolností proti ulomení. Vynikající torzní tuhost potom předurčuje některé kusy k práci v rázových utahovácích. Pro speciální účely lze použít i šrouby s komplikovanějšími hlavami. Různí výrobci se snaží podmínit servisování jejich výrobků speciálním nářadím za použití děrovaných, asymetrických nebo přerušovaných drážek. Jednat se může například o TORX drážku s prostředním kolíkem (tzv. TORX plus), Ribe, trojlist, vrtuli, trojhran, vidle, nebo jiné specifické a bezejmenné tvary.
Dřík a závit
Na celé ploše dříku, nebo jen jeho části, je vytvořený závit. Má výrazné stoupání a ve srovnání s dříkem je mnohem širší. Šrouby se odlišují od vrutů jemnějším závitem. Vruty se dle závitu dělí na částečný a plný závit. Plný je od špičky závitu až k hlavě vrutu. Délka částečného závitu se liší a je vždy udávaná výrobcem.
Čtěte také: betonové obklady v interiéru
Materiály a povrchové úpravy
Vruty se nejčastěji vyrábí z nelegované uhlíkové oceli, která se pro zvýšení ochrany před korozí povrchově upravuje. Po mnoho desítek let se pro spojování dřevěných a dřevotřískových desek vyráběly vruty z běžné měkké uhlíkové oceli.
- Zinkování - Obvyklým způsobem povrchové úpravy je zinkování, které je pro většinu aplikací dostačující. Pozinkované vruty můžete používat nejen v interiéru, ale i exteriéru. Povrchová úprava těchto vrutů je provedena zinkováním: žlutý nebo bílý zinkochromát s vysokou odolností proti oděru je nanesen galvanicky. Toto pokovení zároveň výrazně zvyšuje korozní odolnost vrutů a umožňuje je používat i ve vlhkém a mokrém prostředí.
- Nerezová ocel - Potřebujete-li vytvořit spoje v materiálech, které budou dlouhodobě v kontaktu s vodou či vysokou vzdušnou vlhkostí, upřednostněte vruty z nerezové oceli. Ty se podle odolnosti vůči klimatickým vlivům rozdělují do tříd A1 až A5. Nejběžnější jsou vruty z nerezové oceli třídy A2, většina kvalitních terasových vrutů však spadá do třídy A4.
- Fosfátování - Vruty do sádrokartonu jsou taktéž z oceli, ošetřeny fosfátem.
Vzhledem k větším nárokům na pevnost a spolehlivost spojů se materiálem pro tyto vruty staly uhlíkové kalené oceli, většinou s cementovaným povrchem (cementování oceli je povrchové zušlechťování oceli zvyšováním obsahu uhlíku v povrchové vrstvě výrobku v ochranné atmosféře). Výsledná tvrdost vrutů od Fischera dosahuje hodnoty 48-50 HRC stupně tvrdosti podle Rockwella.
Speciální typy vrutů
Po boku běžných univerzálních vrutů, které jsou určené do dřeva a hmoždinek, existují i mnohé další typy:
- Konstrukční vruty - Jsou podobné běžným univerzálním. Protože však mají na dříku i malý vrtáček a frézku, jsou samořezné, a tedy nepotřebují předvrtání. Urychlují montáž a uplatňují se u tesařských konstrukcí či při realizaci dřevostaveb.
- Turbo vruty - Umožňují kotvení do zdiva a jiných plných materiálů bez použití hmoždinky.
- Vruty do sádrokartonu - Vyrábí se s různými typy závitů a určené jsou pro upevňování sádrokartonových desek k ocelovým profilům. Vruty do sádrokartonu mají specifickou povrchovou úpravu, tzv. fosfátování.
- Podstavcové vruty - Poznáte je na první pohled, protože nemají drážku, ale šestihrannou hlavu.
- Terasové vruty - Slouží především pro spojování terasových prken k dřevěnému roštu. Jsou nerezové, a tak odolají i dlouhodobému kontaktu s vodou. Obvykle mají na dříku malou frézku, díky které není potřeba desky předvrtávat. Terasové vruty mají nejčastěji drážku typu TORX (pro maximální efektivitu krouticího momentu) a často i dodatečná žebírka.
Kombišrouby (kombivruty)
Kombišrouby představují kombinaci vrutu a šroubu, resp. závitové tyče. Kombinovaný šroub je kombinace vrutu do dřeva a závitové tyče - metrického závitu. Jedna část šroubu, vrut s hrubým závitem, je určena pro zavrtání do dřeva. Druhá část kombinovaného šroubu má metrický závit, proto se používá ke spoji podložka a matice. Kombinované šrouby se také často používají do zdiva s použitím hmoždinky.
Kombivruty tvoří další skupinu zboží. Kombivrut kombinuje vlastnosti vrutu a šroubu. Hrubý závit do dřeva (do hmoždinky) Vám umožňuje aplikaci do materiálu s různou kotevní hloubkou. Vlastní prvek, který chcete na zeď či dřevěný rošt posléze upevnit, lze pak namontovat za pomoci matice, na tu část kombivrutu, která je opatřena metrickým závitem. Vlastní aplikaci kombivrutu lze realizovat klíčem přes šestihran, který je mezi oběma částmi vrutošroubu (s výjimkou nejkratších délek) nebo přes torx drážku, která je na vrcholu části šroubu s metrickým závitem.
Čtěte také: Moderní exteriéry: dřevo v kombinaci s moderními obklady
Kombinované šrouby jsou vyrobeny z pevnostní oceli třídy 4,6 a s povrchovou úpravou zinek bílý. Nabízí se různé průměry M6, M8 a M10 a délky od 50 do 100 mm. Se šestihranným středem či bez něj.
Výběr vrutů a hmoždinek
Pokud vybíráte vruty pro kotvení do zdiva, budete potřebovat také hmoždinky. Obecně platí, že průměr vrutu by měl odpovídat alespoň polovině průměru hmoždinky. V opačném případě by mohl začít prokluzovat. Vrut by měl být také o několik milimetrů delší než hmoždinka. Pokud máme již nakoupené hmoždinky, je potřeba do nich pořídit správný vrut. Při výběru nás bude zajímat jeho délka a průměr. Vrut by měl být o pár mm delší než je hmoždinka.
Inovace ve výrobě vrutů: Vruty Fischer Power Fast
Po mnoho desítek let se pro spojování dřevěných a dřevotřískových desek vyráběly vruty z běžné měkké uhlíkové oceli s hlavou šestihrannou, válcovou, zápustnou, čočkovou či půlkulatou a s průběžnou drážkou. Tyto vruty, které se šroubovaly ručním šroubovákem, vyžadovaly předvrtání vrtákem odpovídajícím malému průměru vrutu.
Když se začalo šroubovat vrtačkou, samo předvrtání i ruční šroubování vyžadovalo množství času a neumožňovalo žádnou mechanizaci, protože šroubovák poháněný vrtačkou měl tendenci vypadávat z drážky, takže poškozoval okolí, opětné zavádění břitu šroubováku do drážky zdržovalo. Šroubování vrtačkou si vynutilo konstrukci vrutů jiného typu - namísto rovné drážky začaly být v jejich hlavách vylisovány prohlubně křížového tvaru, které šroubovací nástavec poháněný vrtačkou samočinně centrovaly.
Nová řada vrutů Fischer Power Fast vychází z moderních konstrukcí vrutů s křížovými hlavami, ale má ještě několik dalších vylepšení:
- Zdvojený závit u hrotu - Aby se vrut snáze „zakousl“ do materiálu, tato úprava navíc snižuje nebezpečí, že se nepředvrtaný materiál při motorovém šroubování rozštípne.
- Odváděcí frézovací drážky - V průběhu závitu je vrut opatřen jednou nebo dvěma odváděcími frézovacími drážkami usnadňujícími odvod třísek, které zároveň zlepšují pronikání vrutu do desky. Drážka, která se používá u vrutů s částečným závitem od délky 50 mm, pomáhá vést vrut a zabraňuje jeho svírání materiálem.
- Zesílené napojení hlavy - Častá závada křížových vrutů jiných konstrukcí - utržení hlavy při nadměrném vynaložení síly při šroubování - byla zcela odstraněna jednoduchou fintou: výrobce napojení hlavy vrutu na dřík zesílil.
- Malé výstupky na spodní straně zápustných hlav - Při dotahování si tyto výstupky „vyfrézují“ v materiálu příslušný prostor, kam zápustná hlava lépe zapadne. Výstupky navíc brání protočení vrutu v materiálu. Řešení se uplatní při spojování tvrdých materiálů (tvrdé dřevo, lamino, desky OSB, plech).
- Hluboká drážka - Drážka Pozidriv či Torx je hluboká, aby při šroubování vrtačkou či elektrickým šroubovákem nehrozilo vyskočení nástroje z hlavy vrutu.
- Povrchová úprava kluzkou hmotou - Povrch je opatřen tenkou vrstvičkou kluzké hmoty (asi modifikací teflonu - výrobce to nespecifikuje), usnadňující šroubování do nepředvrtaných materiálů a snižující energetické nároky na šroubování - úspora energie je markantní zejména u akumulátorových šroubováků.
Tvar hlavy vrutů Power Fast umožňuje používat je i pro tzv. skrytou montáž zejména palubkového obložení. Vruty Power Fast se vyrábějí v mnoha velikostech (délka 12 až 60 mm, průměr 2 až 6 mm, v provedení Torx délka 35 až 300, průměr 3 až 6 mm) i v nejrůznějších provedeních: s hlavou Pozidriv nebo Torx, s povrchovou úpravou bílý nebo žlutý zinkochromát.
Fischerovy vruty najdou výborné uplatnění například při stavbě nebo opravách rodinných domků, stejně jako na chalupě. Ušetří nám dost námahy a práce s nimi je rychlá. Díky optimálnímu přenosu síly a frézovací drážce na spodní straně hlavy se ty pro dřevostavby snadno a bez otřepů na dřevě do materiálu zapustí. Další výhoda - nemusí se vůbec předvrtávat a speciální tvar závitu při šroubování snižuje tření podobně, jako úprava šroubu voskováním.
V následující tabulce shrnujeme klíčové rozdíly mezi šrouby a vruty:
| Vlastnost | Šroub | Vrut |
|---|---|---|
| Zakončení | Závit | Špička (samořezný) |
| Protikus | Matice | Materiál (dřevo, sádrokarton, hmoždinka) |
| Rozebíratelnost spoje | Ano, častější demontáž | Ano, méně častá demontáž |
| Použití | Pevné, opakovaně rozebíratelné spoje | Do měkkých materiálů, s hmoždinkou i do tvrdých |
| Typ závitu | Jemnější | Hrubší, širší |
tags: #kombinace #vrutu #a #sroubu #informace