Koloseum, jedna z nejznámějších památek na světě, je ikonou starověkého Říma a zároveň symbolem moci a velikosti římského impéria. Možná, že je to vůbec nejslavnější stavba celého Říma, jeho symbol a poznávací znamení - největší amfiteátr, jaký byl kdy postaven, tyčící se bezmála dva tisíce let na východním konci Fora Romana. Vloni si Koloseum prohlédlo více než šest a půl milionu návštěvníků.
Historie a výstavba Kolosea
Koloseum nebylo vždy nazýváno Koloseem. Jeho původní jméno znělo Flaviovský amfiteátr (Amphitheatrum Flavium) podle dynastie Flaviů, která Koloseum založila a vládla impériu od roku 69 do 96 n. l. Historici se domnívají, že současný název pochází z „Kolosu Nera“, 35 metrů vysoké bronzové sochy, která stála před amfiteátrem.
Stavbu amfiteátru zahájil císař Vespasián v roce 72 n. l. jako třípodlažní. Vnější arkády měly v přízemí dórské polosloupy, v 1. patře iónské a ve druhém korintské. Kvůli budování amfiteátru byla z Věčného města až do 40 kilometrů vzdáleného Tivoli vybudována zbrusu nová silnice, jelikož se tam nacházel lom, z jehož kamenů Koloseum vznikalo. V roce 80 n. l., rok po Vespasiánově smrti, otevřel Koloseum sto dní trvajícími hrami jeho syn a nástupce Titus, který nechal arénu zvýšit o třetí patro bez arkád. Koloseum bylo postaveno na místě, kde se rozkládalo okrasné jezero patřící k rezidenci Vespasiánova předchůdce, císaře Nera, známé jako Zlatý palác či Domus Aurea. Jinými slovy v nestabilním, podmáčeném a bahnitém terénu.
Koloseum je největším amfiteátrem, který kdy byl postaven. Jeho obvod měří 527 metrů, délka činí 188 metrů a šířka 156 metrů. Původní výška činila kolem 50 metrů. Dodejme hned, že vnější stěna s arkádami zůstala dnes zachována pouze na severní straně. Na jižní vidíme přímo vnitřní stěnu, vnější prstencové chodby a vnější stěna s arkádami padly ve středověku a v renesanci za oběť těžbě stavebního materiálu. A že ho bylo v Koloseu dost. Travertin z Kolosea najdeme v řadě římských paláců včetně těch, které si postavily rodiny Farnese či Barberini.
Hypogeum a velarium
Méně známým faktem o Koloseu je, že pod jeho pískem se nacházelo složité podzemní město. Tento prostor, známý jako hypogeum, obsahoval spletité chodby, místnosti a výtahy, které sloužily k přepravě zvířat, gladiátorů a rekvizit do arény. Takzvané hypogeum ale není součástí původní stavby. Vybudovat ho po Titově smrti v roce 81 n. l. nechává jeho mladší bratr Domitianus (51-96). Otroci sem vytáhli slony za pomoci kladek z podzemí. Byly tu i řemeslnické dílny, špitály, kostelíky i zahrádky, ostatně ještě v 19. stol. vznikaly kresby zachycující popásající se domácí zvířata uvnitř Kolosea.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
K Věčnému městu se blížily temné bouřkové mraky. Námořníci z válečné flotily z Misena se proto dali do práce a začali nad Koloseem, které bylo plné lidí, natahovat plachty. Okolo roku 90 n. l. „Šlo o takzvané velarium, které divákům poskytovalo ochranu jak před sluncem, tak před deštěm,“ vysvětluje současný italský publicista Mauro Poma.
Zábava v Koloseu
Koloseum bylo postaveno jako zábavní centrum, kde gladiátoři a zvířata bojovali na smrt pro pobavení diváků. Koloseum mělo velmi sofistikovaně propracovaný systém 80 vstupních bran, přístupových schodišť a chodeb do čtyř sektorů hlediště, rozdělených podle společenského postavení diváků. Sedmdesát šest z 80 vstupů Kolosea bylo určeno pro širokou veřejnost, zatímco čtyři brány postavené na světové strany plnily jedinečné role. Důležití hodnostáři používali severní a jižní brány. Dvě zbývající brány byly pro gladiátory, ale sloužily dvěma velmi odlišným účelům. Brána života, nacházející se na východní straně Kolosea, je místo, kudy gladiátoři vstupovali před začátkem představení. Brána smrti, umístěná na západní straně, je místo, kudy byli vynášeni nešťastní gladiátoři. Vstup na hry byl pro všechny Římany zdarma, protože císaři používali arénu k prosazování svých politických cílů. Cizinci, kteří neměli pro vůdce žádný politický užitek, museli za zhlédnutí her zaplatit.
Gladiátorské zápasy byly jedním z hlavních důvodů výstavby Kolosea. Poslední doložené ludii gladiatorii, zápasy gladiátorské, se v Koloseu konaly na počátku 5. stol. za císaře Honoria. Jeho nástupce Valentinianus III. je pak v roce 438 úředně zakázal. Hovoříme tedy dohromady o nějakých 350 letech. Některé odhady udávají zhruba 700 000 mrtvých, jiné ale až půl druhého milionu. Poslední lov zvěře proběhl v Koloseu v roce 523.
Gladiátorské zápasy byly tak populární, že se do nich chtěl zapojit i císař Commodus. Commodus byl posedlý gladiátorskými boji a bojoval by s exotickými zvířaty a gladiátory v aréně. Tyto boje byly považovány za skandální a nehodné císaře, ale Commodovi na tom zjevně nezáleželo; liboval si v těchto aktech posilujících ego.
Tajná Commodova chodba
Návštěvníci světoznámého Kolosea budou mít poprvé po téměř dvou tisících letech možnost projít tajnou chodbou, která umožňovala římským císařům nepozorovaně vstoupit do starověkého amfiteátru. Tajná chodba, známá jako Commodův průchod (Commodus Passage), pojmenovaná po římském císaři Luciusovi Aureliusovi Commodovi, který vládl mezi lety 180 a 192 n. l., se veřejnosti otevřela letos 27. ledna 2024. Commodus byl známý svou vášní pro gladiátorské hry a z historických pramenů vyplývá, že když procházel tímto tunelem, někdo se ho neúspěšně pokusil zavraždit. Chodba byla objevena v 19. století. U vchodu do chodby archeologové objevili zbytky dekorativních prvků znázorňujících výjevy z arény, včetně vyobrazení lovu kanců, zápasů s medvědy a akrobatických vystoupení. Archeologové poznamenali, že tato umělecká díla poskytovala vhodnou předehru k brutální zábavě, která čekala za nimi. „Návštěvníci si nyní mohou vyzkoušet, jaké to bylo být císařem vstupujícím do arény,“ řekla Barbara Nazzarová, architektka, která dohlížela na restaurátorské práce. „S trochou fantazie a pomocí AI rekonstrukce mohou ocenit dekorace, štuky, fresky a mramor, které pokrývaly zdi.“ Projekt zahrnoval konzervaci a restaurování dekorativních štuků a omítek a instalaci nového chodníku.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Poškození a rekonstrukce Kolosea
Koloseum bylo během své existence poškozeno několikrát, a to zejména zemětřeseními a vandalismem. Roku 846 zasáhlo Řím silné zemětřesení, které vážně poškodilo i Koloseum. Ke zhroucení dalších stěn došlo po zemětřesení v roce 1349. V průběhu středověku bylo dokonce využíváno jako zdroj stavebního materiálu pro jiné stavby. Část stavby zase sloužila jako kamenolom. Nicméně v průběhu let proběhlo několik rekonstrukcí, které pomohly udržet tuto ikonickou stavbu v co nejlepším stavu pro budoucí generace.
Ještě papež Klement XI., ten, který nechal postavit v aréně zastávky křížové cesty, využíval Koloseum jako travertinový lom. Definitivní konec ničení této stavby přišel až za Benedikta XIV., jenž v roce 1749 prohlásil Koloseum za místo posvěcené krví křesťanských mučedníků. S pokusy o vyklizení Kolosea začal už nijak úspěšně Napoleon, později v 19. stol. se sice Koloseum konečně dostalo pod památkovou ochranu, ale na kompletní archeologický průzkum, při němž bylo mj. objeveno hypogeum, podzemní část vybudovaná až za Domitiana, třetího a posledního císaře flaviovské dynastie, si muselo počkat až do začátku 20. století.
Italská vláda schválila projekt rekonstrukce Kolosea navržený italským studiem Labics a architektem Fabiem Fumagallim. Návrh počítá s kompletní obnovou podlahy v její původní rozloze. Podlaha bude tvořena uhlíkovými lamelami doplněnými o modifikované dřevo Accoya, vyráběné speciální úpravou borovicového masivu. To má extrémní odolnost a stálost, díky čemuž je ideální právě pro využití u podlah vystavených vlivům počasí. Díky variabilitě tak budou mít návštěvníci zcela nový zážitek, jelikož se jim budou taje Kolosea odkrývat postupně. Podlaha navíc pomůže chránit spodní struktury, ve kterých bude regulována vlhkost a teplota. Rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2023, což znamená, že jedna z nejnavštěvovanějších italských památek bude na nějaký čas znepřístupněna. Díky tomu si budou moci návštěvníci projít celý vnitřní prostor Kolosea napříč a poznat, jaký výhled měli dávní gladiátoři obklopení jásajícími tribunami, kde usedalo 50 až 80 tisíc diváků.
Významné restaurace
Důvodem k oslavám 1. července 2016 bylo dokončení první etapy nejrozsáhlejší restaurace Kolosea v jeho historii, na kterou firma Todʼs, majitelé známé značky luxusního koženého zboží, věnovala 25 milionů eur. Trvala více než čtyři roky a soustředila se především na vyčištění a opravení severní a jižní fasády. Nikdy v novověku nevypadalo Koloseum tak dobře jako nyní.
Koloseum v současnosti
Koloseum má v současnosti speciální význam v boji proti trestu smrti. Když je ve světě zrušen trest smrti v některé zemi, italské úřady osvětlí Koloseum zvláštním způsobem.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
Koloseum je často zobrazováno v populární kultuře, zejména ve filmech a televizních pořadech. Asi nejznámějším příkladem je film Gladiátor z roku 2000, který zobrazuje život římského generála Maxima, jenž se stal gladiátorem a bojoval v Koloseu. Přestože režisérovi Ridley Scottovi bylo povoleno natáčet uvnitř slavného amfiteátru, rozhodl se, že Koloseum musí vypadat jako nové, aby znovu vytvořil vznešenost starověkého Říma. Náhradní Koloseum bylo postaveno na Maltě a mnoho exteriérových záběrů bylo vytvořeno počítačově.
Návštěva Kolosea
Základní vstupenky do Kolosea zahrnují přístup do samotného amfiteátru, na Palatin a do římského Fóra. Vstupenky lze zakoupit přímo na pokladnách u Kolosea, Palatinu nebo Fóra. Online rezervace vám umožní vyhnout se frontám a získat přístup do Kolosea v předem stanoveném čase. Vstupenky lze zakoupit na oficiálních webových stránkách nebo prostřednictvím ověřených prodejců. Pokud plánujete navštívit více památek v Římě, může se vyplatit zvážit nákup kombinovaných vstupenek nebo Římského turistického průkazu (Roma Pass). Pro ty, kdo chtějí získat podrobnější informace a zajímavosti o Koloseu, jsou k dispozici prohlídky s průvodcem. Tyto prohlídky nabízejí možnost navštívit Koloseum s odborníkem, který vám poskytne podrobné informace o jeho historii a architektuře. Najednou jich tam z bezpečnostních důvodů mohou být nejvýše tři tisíce, jakmile se dosáhne tohoto počtu, vchod se zavře a musí se čekat, přičemž přednost mají předem ohlášené skupiny. Individuálním turistům lze doporučit, aby si přivstali a vydali se do arény nejlépe hned s jejím otevřením (od 8:30 hod.).
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Původní název | Flaviovský amfiteátr |
| Zahájení stavby | 72 n. l. (císař Vespasián) |
| Dokončení stavby | 80 n. l. (císař Titus) |
| Délka | 188 metrů |
| Šířka | 156 metrů |
| Výška | Téměř 50 metrů |
| Obvod | 527 metrů |
| Kapacita | Asi 50 000 diváků (odhady až 80 000) |
| Počet vstupních bran | 80 |
| Poslední gladiátorské zápasy | Počátek 5. století n. l. |
| Poslední lov zvěře | 523 n. l. |
tags: #koloseum #strecha #velirium