Dříve, než se začne s montáží, bude třeba připravit podklad, ke kterému se montovaná stavba ukotví. Vhodným podkladem jak pod montovanou garáž, tak pod montovaný zahradní domek, je betonová základová deska (nazývaná také základová deska či takzvaná „deka“). Zhotovuje se z betonu a ocelové výztuže (kari sítě). Pod samotnou betonovou desku je třeba položit vrstvu štěrku, která slouží jako drenáž.
Příprava podkladu
Nejprve byste si měli na vybranou montovanou stavbu najít na svém pozemku vhodné místo. Dalším krokem je výběr optimální velikosti a konkrétních rozměrů montované garáže či montovaného domku. Přípravu betonového podkladu plánujte na období, kdy už ani v noci nemrzne.
Vyznačení obrysu a výkop
Na zvoleném místě si vyznačte obrys budoucí betonové desky. Rozměry závisí na vybrané stavbě, přičemž podklad by měl být na každé straně alespoň o 5 cm větší. Půdorys si můžete vyznačit tak, že do rohů zatlučete kolíky a obrys vytvoříte pomocí motouzů, ale lze použít například i vápno nebo dřevěné lišty. Na vyznačené ploše vykopejte jámu s hloubkou minimálně 30 cm. Alespoň 15 cm je potřeba na štěrkový podsyp - lůžko, k tomu počítejte ještě 10 až 20 cm na samotný železobeton.
Bednění a zhutnění
Zemina z okrajů výkopu nesmí v žádném případě odpadávat do betonu, proto je třeba jámu zabednit deskami. Bednicí desky umístěte tak, abyste později mohli pomocí nich zarovnat povrch betonové desky. Jejich polohu precizně zkontrolujte pomocí vodováhy. Vodorovný povrch podkladu je totiž u montované garáže důležitý. Lůžko ze štěrku nebo směsi štěrku a písku vytváří pod základovou deskou drenážní vrstvu. Na celou plochu rovnoměrně nasypte štěrk nebo štěrkopísek a vrstvu zhutněte např. vibračním strojem (tzv. žábou).
Hutnění vrstev pod betonem
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku, je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat. V mém případě bylo nutné objednat 15,5 * 8 (velikost domu) * 0,25 (vrstva kameniva) * 1,25 (rezerva pro zhutnění) * 1,5 (hmotnost 1 m3 kameniva) ≈ 60 tun materiálu. Bagrista nevezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 - 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje.
Čtěte také: Správný poměr cementu pro beton
Rozvody a výztuž
V případě potřeby proveďte také přípravu na přívod elektřiny, případně také vody. My jsme podle projektu položili kromě ocelové výztuže i ohebné plastové hadice, tzv. husí krky, které jsme nechali vyčuhovat nad budoucí povrch betonu. Rozvody si naplánujte ještě před betonováním. Dodatečné sekání do betonu je zbytečně náročné a může oslabit podklad. Na celou plochu budoucí základové desky uložte kari sítě, které beton vyztuží a zpevní. Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci. Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB.
Podkladní beton
Podkladní beton se používá při stavbě základů / základových desek. Úkolem podkladního betonu není nést nebo přenášet zatížení konstrukce, ale zajistit vyrovnání a ochranu tepelné izolace a základové desky. Když začneme připravovat půdu pro stavbu, nejprve zpevníme půdu a připravíme štěrkový podklad. Tento podklad je třeba pro další výstavbu dodatečně vyrovnat podkladním betonem. Někdy se stává, že výztuž základové desky není právě nejlépe položená a dostatečně chráněná. Podkladní beton ji proto dodatečně chrání. Podkladní beton se nalije na zhutněnou vrstvu písku a štěrku, ve které byly předtím položeny všechny rozvody kanalizace, vody a elektřiny.
Podkladní beton musí být širší než šířka základová deska, na každé straně postačí asi 30-40 cm. Pokud by byl podkladní beton širší, znamenalo by to nadměrnou spotřebu materiálu bez reálného dopadu na pevnost nebo funkci samotných základů. Bednění podkladního betonu může být jednodušší než bednění samotného nosného železobetonu. Pokud rozměry a hustota podkladního betonu nepůsobí tlakem, tj. Standardní třída podkladního betonu je C12/15. Jedná se o prvek, který neobsahuje mnoho cementu - stačí jeden pytel na plnou míchačku. Lze jej namíchat i na staveništi. Toto malé množství cementu je dostačující, protože podkladní beton nemusí být příliš pevný. V podstatě neplní nosnou funkci. Obecně se podkladní beton vyrábí smícháním cementu a písku v poměru 1:3 až 1:5; pro základovou desku je potřeba více cementu, pro podkladní beton méně.
Když je vše připraveno pro betonování základů nebo základové desky, měl by být přizván odborník na geomechaniku, aby poskytl informace o dalším utváření terénu nebo určil, jaké parametry jsou potřebné pro předpětí pro podkladní beton a základy. Povrch podkladního betonu musí být co nejrovnoměrnější. To je důležité zejména v případě, že se hydroizolace pokládá přímo na něj. Podkladní beton se vylévá na zhutněný podklad, který musí mít co nejrovnoměrnější povrch bez nerovností, prohlubní a dutin. Přes něj se položí vrstva tepelné izolace XPS odpovídající pevnosti. Při pokládání tepelné izolace se po obvodu umístí bednění a těsnicí fólie, aby se zabránilo úniku cementového mléka. Poté následuje instalace ocelové výztuže a vylití betonové základové desky. Po instalaci tepelné izolace lze okamžitě pokračovat v práci.
Podkladní beton a základová deska - rozdíly
Všeobecně používaný pojem „základová deska“ vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější (jedná se o jinou konstrukci). Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech. Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Drobná odbočka ke správnému názvosloví. Základová deska není podkladní beton na pasech! Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují. Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Čtěte také: Míchání betonu: Postup
Typy štěrku a jeho použití
Když se řekne beton, jeho kostru tvoří vhodné kamenivo. Mezery, které vzniknou díky kameninovým zrnům, se vyplní cementovou hmotou a jako celek vznikne velmi pevná a tuhá směs. Štěrk, stejně jako jiná kameniva, nachází své uplatnění prakticky na každé tradiční stavbě. Přičemž štěrk patří k těm nejčastěji používaným, protože štěrk je základní složkou betonu, který se používá například pro základové desky domu. I při současném narůstajícím trendu suchých staveb se prostě bez štěrku jen tak neobejdete. Na trhu je nepřeberné množství druhů štěrku a vyznat se v nich není pro laika úplně jednoduché.
Do betonu se používá tzv. drcený štěrk spíše jemnějšího charakteru, tedy s nižší frakcí. Frakce štěrku je totiž ukazatel hrubosti daného kameniva, čím menší je číslo frakce tím menší jsou jednotlivá zrnka kameniva. Frakce udává, jaká nejmenší a největší zrna kameniva se v dané štěrkové (či jiné kameninové) směsi nacházejí. Do betonu se však používá štěrk s frakcí 4-16 mm, někdy je doporučován jemnější štěrk s frakcí 4-8 mm. Tyto vlastnosti jsou závislé především na tom, pro jaké účely má být beton použit. Štěrk do betonu frakce 4/8 mm. Nejideálnější volbou štěrku do betonu je pak obecně štěrk s frakcí 8/16.
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Štěrkový podsyp pod podkladní beton
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku.
Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Zde je nebezpečí průsaku vody a další komplikace. Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí. Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Čtěte také: Kolik stojí cihla?
Míchání betonu
Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad. Poměr složek v betonu se řídí využitím betonu. Vždy záleží na tom, k čemu beton bude sloužit. Pokud na jednu lopatu cementu dáte 2 lopaty štěrkopísku a 2 lopaty písku, získáte kvalitní a pevný beton. Beton do základů, stropů a jiných nosných konstrukcí by měl být kvalitní a je nutné, aby každé zrnko písku a štěrku bylo obaleno cementem. Toho se docílí dostatečnou dávkou cementu a dostatečně dlouhou dobou mísení betonové směsi.
Jak již bylo výše uvedeno, poměr štěrku se při míchání betonu trochu odlišuje podle toho, o jaký typ betonu se jedná. V praxi se rozlišuje základní beton, nosný beton, a ještě betonový potěr (příp. betonová mazanina). Samozřejmě, že běžně na stavbách jednotlivé suroviny nevážíme, ale mícháme je spíš podle poměru jednotlivých složek. Většinou se beton míchá v poměru 1:2:3 až 1:2:4, tedy na jednu lopatu cementu připadají dvě lopaty písku a tři až čtyři lopaty štěrku. Pokud by byl poměr štěrku vyšší nebude beton dostatečně pevný a může mít tendenci se drobit, protože je nutné, aby každé jednotlivé zrnko bylo pokryto cementem. Právě ta nepokrytá budou mít následně tendenci odpadávat.
Míchání betonu: Doporučené metody
Doporučujeme míchat cement a vodu s pískem nebo štěrkem tak dlouho, dokud směs nedosáhne požadované pevnosti. Doporučená metoda závisí na celkovém množství:
- Míchání betonu v míchačce: Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout. Přidejte čtyři jednotky štěrku. Přidejte jednu jednotku cementu. Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.
- Míchání středního množství betonu pomocí stavebního míchadla: Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše kompletně promíchejte stavebním míchadlem. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit. Míchadlem vše rozmíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
- Míchání malého množství betonu v maltovníku: Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše promíchejte zednickou lžící. Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit. Zednickou lžící směs zpracujte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Tabulka poměru surovin pro různé typy betonu
| Typ betonu | Cement (kg/m3) | Poměr lopat (cement:písek:štěrk) | Voda |
|---|---|---|---|
| Základový beton | 250 | 1:2:3 | Odpovídající množství |
| Konstrukční nosný beton | 350 | 1:2:2 | Odpovídající množství |
| Betonový potěr | 300 | 1:4:0 | Odpovídající množství |
Domácí výroba betonu z cementu, písku a štěrku je nejlevnější způsob výroby. Objem vody, který je potřebný pro zamíchání betonu, nelze jednoznačně určit. Vždy záleží na tom, zda je písek a štěrk suchý či mokrý (tedy pokud je skladován venku, nebo uvnitř budovy). Voda se dávkuje dle toho, jakou konzistenci betonu potřebujete. V některých případech je potřeba řidší směs, která zateče do spár, v jiném případě je potřeba směs hustší (například pro betonování podlahy).
Lití betonu a ošetření
Nyní můžete nalít na výztuž vrstvu betonu. Beton rovnoměrně rozhrňte po celé ploše do požadované výšky, zhutněte jej a utlačte (např. pomocí dřevěného hranolu). Nakonec povrch zarovnejte latí do roviny tak, aby byl rovný a hladký. Rovinnost zkontrolujte pomocí vodováhy. Na základovou desku se běžně používá univerzální beton třídy C 16/20 (B20), u menší stavby postačí beton C 12/15 (B15). Menší množství betonu si můžete namíchat klasicky ze suché směsi (prodává se v pytlích) lopatou v kolečku, do které přidáte požadované množství vody. Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice. Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo přímo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouho stahovací lať s vodováhou. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. Začátek betonáže (7 kubíků betonu). Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem.
Ošetření betonu a vytvrzení
O čerstvý beton je třeba pečovat. Zejména pokud je teplo, měli byste jej zalévat, protože při rychlém odpařování vody by mohl popraskat. I příliš mnoho vody však betonu škodí, proto to s kropením nepřehánějte. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám. Po třech až pěti dnech je beton vytvrzen přibližně na 70 %. Tehdy můžete odstranit bednění. Beton však potřebuje až 28 dní na to, aby úplně vyzrál. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet.
Tipy pro přípravu kvalitního betonu
Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi. Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost. Častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota. Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu. Ať už budete míchat hotovou betonovou směs s vodou, nebo vytvářet beton ze vstupních surovin, proces míchání nepodceňujte. Je důležité, aby se v cementové kaši obalilo každé zrnko písku. V opačném případě by se mohl beton drolit a neměl by dostatečnou pevnost.
Typy betonových směsí
Než se pustíte do výběru konkrétní betonové směsi, zamyslete se, jaké vlastnosti od materiálu vyžadujete a k jaké práci jej budete využívat. Běžnou betonovou směs můžete snadno zaměnit s jiným typem stavebního materiálu:
- Beton pro vysoké pevnosti: je vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další.
- Potěry či „potěrový“ beton: jemný, méně pevnostní a nekonstrukční je vhodný pro hrubé betony, vytváření betonových mazanin podlah pod dlažbu, koberce a jiné povrchy.
- V různých třídách: jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce.
- Rychleschnoucí betony: využijete tam, kde potřebujete pokračovat ve stavebních pracích bez delších technologických přestávek, ale nemůžete nechat materiál pořádně vyzrát.
tags: #kolik #sterku #se #dava #pod #podkladni