Stavební sezona začala a touhu bydlet ve vlastním zastaví jen máloco. Dnes se na stavební trh dodávají ze sortimentu cihel pálených nejčastěji cihly broušené s výškou h = 249 mm a u těchto je tedy vzájemná převazba min. Při dopravě a manipulaci s výrobky je samozřejmě nutné zachovat opatrnost a držet se pokynů výrobce, ale v případě, že jsou dodrženy, jsou veškeré obavy liché. Z pórobetonu lze přitom zrealizovat bezmála celou hrubou stavbu - nosné zdivo, příčky, nosné a nenosné překlady, ztužující věnce a stropy, to vše v jednotném výškovém formátu 250 milimetrů - aby bylo možné prvky podle potřeby skládat do konstrukcí, takže pod obvodovou i stropní omítkou „pracuje“ stejný materiál. Referenčních staveb právě z betonu s velkým obsahem pórů neustále přibývá a ohlasy jejich stavitelů a uživatelů jsou více než kladné. Dodejme, že kromě toho atomy hliníku podporují při autoklávování v hydrotermálních podmínkách tvorbu minerálu tobermoritu, který přímo zodpovídá za pevnost a tuhost výsledného výrobku. Ten patří - při současném trendu výstavby nízkoenergetických a pasivních objektů - k vysoce sledovaným hodnotám.
Porfix a jeho pevnost: Mýty a realita
Je třeba se obávat obsahu hliníku v pórobetonu? Lze se spolehnout na dostatečnou mechanickou odolnost vylehčených tvárnic? Prvním tématem, o kterém je zejména v laických kruzích v souvislosti s pórobetonem často řeč, je hliník. Ten hraje jednu z doplňujících rolí při výrobě pórobetonových tvárnic a dalších produktů z tohoto materiálu. Kritici občas poukazují na jeho škodlivost pro lidský organismus. Jak to tedy vlastně je? Faktem je, že ačkoli je hliníkový prášek v pórobetonových blocích opravdu obsažen, obavy v této věci jsou zbytečné. Patří pouze mezi pomocné výrobní suroviny, konkrétně na sebe bere roli plynotvorné látky. Jde o to, že pro dosažení požadované objemové hmotnosti pórobetonu a také proto, aby hmota při odlevu směsi nezatuhla hned po uvolnění vodíku, což by znehodnotilo celou výrobu, je zapotřebí průběh plynu při výrobě pórobetonu vhodně sladit s nabýváním počáteční pevnosti hmoty.
To, jak daná směs „nakyne“ má významný vliv na celkovou pórovitost a s tím úzce související výslednou hodnotu objemové hmotnosti, s jejímž nárůstem se přímo úměrně zvyšuje pevnost, ale naopak snižuje tepelná vodivost materiálu. Hmota se následně nalévá do forem, v nichž tuhne a vytváří svou typickou pórovitou strukturu. Hliník nakonec zůstává ve stavebních blocích přítomen jen ve formě stabilního oxidu hlinitého, Al2O3, který vytváří minerál korund nebo rubín s využitím v brusné technice, resp. šperkařství. Na závěr této podkapitoly zmiňme ještě, že se zvyšujícím se obsahem oxidu hlinitého roste žáruvzdornost tvárnic, a doplňme, že pórobeton je podle ČSN zařazen do kategorie nehořlavých stavebních materiálů (třída A), lze jej tedy využít i pro budování protipožárních stěn (vzhledem k jeho nízké objemové hmotnosti i v kombinaci s ocelovým skeletem).
Přehnané tvrzení o křehkosti tvárnic z pórobetonu bylo snad již v minulosti všeobecně vyvráceno. V autoklávu dochází k hydratační reakci materiálu. Jde o zrychlené tuhnutí a zrání v prostředí o definované teplotě a velmi vysokém tlaku. Po nalití zdrojového materiálu (tekutá pórobetonová hmota) do forem dochází k produkci bublin, potažmo k nabývání výrobku na objemu a jeho následnému zatuhnutí. Poté je rozkrájen a umístěn do autoklávu, kde dochází k hydratační reakci. Jde o zrychlené tuhnutí a zrání v prostředí o definované teplotě a velmi vysokém tlaku. Výsledkem je produkt „vylehčený“, ale pevné struktury.
Přesto nebo naopak proto, využijme tento bod k vyzdvihnutí charakteristických vlastností tohoto materiálu, konkrétně stavebního systému PORFIX, který je všeobecně považován za vysoce pevný a odolný a aplikovatelný nejen do konstrukcí rodinných, ale i bytových domů, a to až o čtyřech nadzemních podlažích. Jeho výhoda, oproti jiným zdicím materiálům, spočívá rovněž v nízké specifické hmotnosti tvárnic či stavebních konstrukcí, která výrazně usnadňuje veškerou manipulaci s nimi. Pozorného čtenáře jistě napadne, jestli se poslední zmíněná vlastnost s výše uvedenou pevností vzájemně nevylučují? Tvárnice PORFIX P6-650 kupříkladu nabízejí zvýšenou pevnost v tlaku 6 N/mm2 (Newton na milimetr čtvereční), což si lze představit tak, že pórobetonová krychle o hraně 1 decimetr ustojí závaží o hmotnosti 6 tun. Při hmotnosti jednoho kusu této tvárnice 29,4 kilogramů to znamená, že je tvárnice vhodná pro zdění nosných konstrukcí vícepodlažních budov, kde se předpokládá, že budou stěny namáhány a podléhat vysokému zatížení. Rozsáhlý komplex nájemních domů a bytův malebném prostředí slovenského Modrého Kamene byl vybudován právě z PORFIXu.
Čtěte také: Správný poměr cementu pro beton
Tabulka: Přehled typů tvárnic PORFIX a jejich vlastnosti
| Typ tvárnice | Spotřeba (ks/m2) | Rozměry (d. × v.) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Porfix Premium P2-400 (PDK) | 8 | 500 mm × 250 mm | S perodrážkou a kapsou |
| Porfix P2-440 (PDK, HL) | 8 | 500 mm × 250 mm | S perodrážkou a kapsou, hladké |
| Porfix P4-600 (PDK, HL) | 8 | 500 mm × 250 mm | S perodrážkou a kapsou, hladké |
PORFIX a tepelná izolace: Cesta k pasivnímu domu
Je možné postavit pasivní dům z pórovitého betonu, a to bez přidané tepelné izolace? Tento rodinný dům v Podkrkonoší byl za použití tvárnic P2-400 a U-profilů PORFIX postaven bez dodatečné tepelné izolace. V souvislosti se zděním zmiňme možnost dalšího zjednodušení výstavby, které nabízejí tvárnice PORFIX Premium P2-400 na bázi křemičitého písku. Jejich tepelněizolační parametry (λ = 0,083 W/(mK)) a špičkové hodnoty tepelného odporu (R = 5,88 m2.K/W) umožňují absenci tepelné izolace. Tvárnice jsou navíc provedeny systémem pero-drážka-kapsa, takže na svislých plochách do sebe zapadají a není je zde potřeba lepit. Doporučená skladba obvodové stěny s tepelně-izolační tvárnicí PORFIX Premium P2-400 tloušťky 500 milimetrů. Pórobetonové bloky jsou navíc snadno opracovatelné, jejich řezání, broušení či drážkování je jednoduché a rychlé a vzniká při něm minimum odpadu.
PORFIX systémové řešení pro celou hrubou stavbu
Existuje systémové řešení z pórobetonu, jež pokryje celou hrubou stavbu? V obci Sokoleč u Poděbrad stojí nový Senior Park. Stavitel pan Jaroslav nabízí seniorům nový domov. Pro výstavbu tohoto objektu si vybral zdicí systém PORFIX. Systémové řešení PORFIX zahrnuje jak tvárnice ve třech pevnostně objemových třídách určené především ke stavbě obvodových zdí, ale také příčkovky užívané ponejvíce jako vnitřní dělicí stěny. Ty, stejně jako zdicí bloky, dle vlhkostní situace pohlcují nebo uvolňují vlhkost vzduchu, a napomáhají tak udržovat vnitřní klima na adekvátní úrovni. Především pak urychlují stavění. Jde totiž o prefabrikované dílce dostupné v případě příček i v maxi provedení (na vyzdění 1 metru čtverečního jsou potřeba pouze 4 kusy příčkovek o délce a výšce 500 milimetrů).
V sortimentu stejného dodavatele se nacházejí i nosné a nenosné překlady (situované nad stavebními otvory) a U-profilů a fixované lepidlem určené na překlady a věnce. Systémové U-profily fungují jako ztracené bednění a zaručují realizaci uceleného tepelněizolačního systému s minimem tepelných mostů. Na každém překladu je šipkou naznačen směr kladení, které díky zabudovaným závěsným okům probíhá za použití zdvihacího zařízení. Tím se dostáváme k další části systému PORFIX, a sice zastropování stavby. Kladečský výkres poskytuje dodavatel bezplatně. Postup je univerzální: Stropní nosníky lze klást přímo na tvárnice nosných stěn a je potřeba je při betonáži podepřít montážními podpěrami. Následně jsou takzvaně na sucho vkládány stropní vložky, a to v kolmém směru k připraveným nosníkům. Hned po vyarmování a bez technologických přestávek jsou betonem zalévány mezery mezi jednotlivými vložkami (včetně věnců). Stropní nosníky pak mají již z výroby na spodní straně 10milimetrovou pórobetonovou vrstvu zajišťující materiálovou stejnorodost povrchů (homogenní podhled v interiéru umožňuje vysekání drážek). Stropní nosníky lze klást přímo na tvárnice nosných stěn a je potřeba je při betonáži podepřít montážními podpěrami.
Doplňkové produkty PORFIX pro kompletní řešení
- Zakládací malta PORFIX: Speciálně určená pro založení první řady obvodového pórobetonového zdiva. Výrobce deklaruje pevnost v tlaku 10 MPa a prodlouženou dobu zpracovatelnosti až 120 minut.
- Tenkovrstvá zdicí malta: Pro klasické zdění pórobetonového zdiva.
- Nerezová spojka: Zajišťuje kotvení nenosných příček k nosné konstrukci, což garantuje stabilitu a pružnost spoje zároveň.
Zdění pod věnec s PORFIXem: Praktické pokyny a tipy
Zdění obvodových zdí s tvárnicemi PORFIX: Po výškovém zarovnání a očištění ložné plochy nanášejte zdicí maltu rovnoměrně po celé ploše na horizontální i vertikální spoj (kromě tvárnic PDK) pomocí zubové zednické lžíce. Dbejte na to, aby spáry byly cca 2 milimetry. Důležité je správné provázání tvárnic. Přesah svislých styků musí být minimálně 100 mm. Pomocí šňůry nebo vodováhy průběžně kontrolujte vodorovnost a svislost stěn. Zdění na tenkovrstvou maltou nebo lepidlem patří k modernějším a úspornějším způsobem spojování stavebních prvků. Nivelačním přístrojem nebo laserovou vodováhou se zjistí výškové nerovnosti na podkladové desce a určí se nejvyšší bod na osazení první tvárnice. Vytyčí se strany (položí se rohové tvárnice) a přeměří se úhlopříčky. V nejvyšším rohu základové desky se na hydroizolační pás nanese zakládací vápenocementová malta v tloušťce min. 10 mm. Do zakládací malty se osadí první tvárnice pery k vnějšímu líci. Po osazení rohových tvárnic se podle zednické šňůry osadí do lože z vápenocementové malty tvárnice první řady. Provede se výšková kontrola nivelačním přístrojem, resp. laserovou vodováhou. Znovu se zkontrolují délky a úhlopříčky. Druhá a další řada tvárnic se zdí na tenkovrstvou lepicí maltu. Suchá směs malty se smíchá s vodou (7,5 l vody / 25 kg pytel) nízkootáčkovým elektrickým míchadlem na homogenní směs bez hrudek. Nechá se přibližně 5 min. Tento rodinný dům v Krkonoších byl vybudován z pórobetonu. Majitel si daný materiál vybral pro jeho snadnou opracovatelnost a systémovou komplexnost.
Chyby při zdění a jak jim předcházet
Tento příspěvek zazněl na loňských seminářích Heluz od A do Z a je zaměřen na nejčastější příčiny trhlin ve zdivu. Většině z nich se však dá předejít správným postupem, ať už při návrhu nebo vlastním provádění. Některé z chyb se v praxi opakují dokonce tak často, že je už někdy jako chyby ani nevnímáme. Hlavním ze základních stavebních požadavků, který nikdo nezpochybňuje, je požadavek na mechanickou odolnost a stabilitu v průběhu celého životního cyklu staveb. V případě zděných staveb se však často mnohem více řeší tepelné mosty, úspora energie a v poslední době akustika. Ve statických výpočtech často posouzení zdiva není buď vůbec a nebo se odehraje na jednom formátu A4. Ale doba se nám mění. Změnily se jednak materiály - místo cihel plných nebo prvních cihel děrovaných CD, CDm nebo CD Týn s pevností cihel P7 až P25 vyzdívaných nejčastěji na vápenocementové malty, tu dnes máme cihly nejčastěji v pevnosti P8 a P10, rozměrově podstatně větší, s velkým procentem děrování a s vylehčeným cihlářským střepem. Současně se ale změnily i představy o bydlení. Dnešní rodinné domy jsou často velmi prostorné, nechceme se příliš svazovat, takže preferujeme volné dispozice, z čehož vyplývají velká rozpětí místností, s minimem vnitřních nosných zdí, chceme široká okna nebo i celé prosklenné stěny. Navíc se ani nedodržuje zásada, že by nosné stěny měly probíhat od základu nad sebou přes všechna podlaží, často mají domy předsazená nebo naopak uskočená patra apod. Dále dnes není problém najít na internetu jakoukoliv informaci - počínaje kuchařskými recepty až třeba právě na dnešní oblíbené „blogy” na téma: „Jak stavět svépomocí”.
Čtěte také: Míchání betonu: Postup
Pravidla správného zdění
- Kombinace cihel a malt: Vždy je třeba pamatovat na to, že zdivo se skládá z cihel a malty. A není cihla jako cihla. Cihly se podle materiálu řadí ještě do několika skupin podle způsobu a procenta děrování. Proto je třeba při návrhu zděných stěn nebo pilířů používat „rozumné“ kombinace cihel a malt. Hodně namáhané zděné pilíře navrhovat tedy např.
- Převazba zdiva: Na výslednou (skutečnou) únosnost zdiva pak nemají vliv jen mechanické parametry těchto základních materiálů (cihel a malty), ale také jejich vzájemné uspořádání, tj. především správná převazba zdiva, a to proto, aby se stěna nebo zděný pilíř choval jako jeden nosný prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1. Pro cihly o výšce h do 250 mm má být vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot).
- Modulace: Pro snadné provádění je výhodné navrhovat půdorysnou dipozici v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se při návrhu ovšem zapomíná na fakt, že tento modul 250 mm se měří od vnitřního rohu zdiva. I proto výrobci pálených cihel vyrábějí tzv.
- Řezání cihel: Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, pak se mají zásadně dělit pilou, nikoliv zednickým kladívkem či sekyrou apod.
- Svislé spáry: U cihel, které jsou upravovány řezem, nebo nejsou cihly těsně u sebe na sraz a na tzv. pero a drážku, je důležité svislou styčnou spáru mezi cihlami vyplnit maltou (svislé spáry do šířky 5 mm lze výjimečně vyplnit PU pěnou v případě technologie zdění na PU pěnu).
- Ukládání řezaných cihel: Při zdění se nemají nikdy osazovat cihly svou řezanou stranou směrem do ostění stavebního otvoru, ale řezanou stranou cihel se mají „schovat“ dovnitř stěny nebo pilíře a v místě řezu mezi cihlami se promaltuje svislá spára. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání (např.
- Nanášení tenkovrstvé malty: U cihel broušených je nutné nanášet tenkovrstvé maltové lože podle technologických předpisů výrobce - zpravidla pomocí nanášecích válců. Nanášení tenkovrstvé malty malířskými nebo jinými válečky je určitě rychlejší, ale touto technologií zpracování malty nelze zajistit její správné nanesení jednak v dostatečném množství, ale i v požadované materiálové struktuře malty, a tak nelze při tomto způsobu nanášení malty zaručit takové pevnosti zdiva, kterou deklarují výrobci.
Prostorová tuhost a stabilita objektu
Dále je třeba při návrhu zajistit prostorovou tuhost a stabilitu celého objektu. Pokud má objekt tuhou stropní konstrukci, pak postačí obvodovou stěnu ztužit po délce příčnými stěnami tloušťky alespoň 250 mm ve vzdálenosti max. 25 m. Pokud ale strop není ve své rovině tuhý, pak by ztužení příčnými stěnami mělo být po max. 12,0 m. Tuhost objektu v tomto případě pak zajišťují ztužující věnce navrhnuté jako tzv. větrové nosníky. Obecně je známo, že u cihelného zdiva je možné vykonzolovat zdivo v šířce vyložení rovné 1/6 šířky cihly, avšak „podklady“ se rozchází v tom, zda jde o šířku širší nebo užší cihly. To ale neznamená, že nejde zdivo vykonzolovat více. Zde je již nutné ověřit statickým výpočtem, že je dostatečná únosnost styčné spáry zdiva v patě stěny. Nejslabší místo průřezu však zpravidla není „užší“ cihla v místě soklu, ale první „širší“ cihla. Tato cihla totiž musí zajistit roznesení vnitřních namáhání (z šířky X na šířku Y) a to ve své výšce - většinou 250 mm. Čím větší je excentricita vykonzolované stěny, tím dochází ke zvýšení mimostředného působení svislého zatížení, které v konečném důsledku snižuje výslednou únosnost v základové spáře (taženou část průřezu je nutné vyloučit ze započitatelné plochy průřezu stěny). Tento výpočet podle základů stavební mechaniky ale neumí zohlednit vnitřní namáhání v průřezu (zde přichází v úvahu hlavně smykové napětí v samotné cihle, které vzniká při rozdílných normálových (tj. tlakových) zatížení na horní a „užší“ spodní styčné spáře cihel). Ani v žádné normě není zatím stanovena metodika, jak by bylo možné toto vnitřní namáhání do statického výpočtu zahrnout. Čím větší vyložení (vykonzolování), tím samozřejmě větší namáhání, které lze zohlednit například snížením využití průřezu. Ani zdivo tl. zdivo tl. zdivo tl. aniž by na stavbě docházelo k nějakým statickým problémům, pokud bude zdivo přitíženo tuhou stropní konstrukcí (např. Ještě se nabízí i jiné technické řešení soklu a to využití plněných cihel v první řadě. Buď první řadu cihel vysypat přímo na stavbě polystyrénem nebo využít cihly již plněné z výroby. Pro zdivo z cihel FAMILY 50 toto provedení detailu při tepelně technickém posouzení na lineární činitel prostupu tepla vyhoví i doporučeným normativním hodnotám pro nízkoenergetické domy. V praxi se tento detail relativně často řeší a na stavbách tak nevznikají poruchy.
Jednovrstvé zdivo vs. zdivo se zateplením
Každá obvodová stěna musí přenášet účinky od svislého zatížení a od bočního zatížení větrem. Na našem stavebním trhu se sice také vyskytují zděné obvodové stěny vícevrstvé, sendvičové nebo s nějakým typem obkladu, ale investor se většinou rozhoduje mezi dvěma základními variantami. Podle toho jakých tepelněizolačních vlastností (parametrů) požaduje uživatel dosáhnout, se navrhuje tloušťka stěny. U zdiva se zateplením při použití vápenopískových cihel s pevnostmi bloků P15 (P20) vyhoví někdy ze statického hlediska už tloušťka zdiva 175 mm (při stropní konstrukci tuhé ve své rovině). Pro obvodovou stěnu z pálených cihel děrovaných s pevností P8 (P10) nebo zděnou z pórobetonu se doporučuje optimální tloušťka zdiva 250 nebo 300 mm. Každé řešení i zvolený materiál má své výhody i nevýhody. Zjednodušeně se dá říci, že jednovrstvá konstrukce bez zateplení je jednodušší na provádění z důvodů omezení různých technologických procesů, což přináší při vlastním zdění minimalizaci chyb. U zdiva se zateplením je zase jednodušší řešení detailů po tepelně technické stránce.
Firma HELUZ doporučuje v místě uložení stropů na zdivo v místě styku vložit asfaltový pás pod i nad stropní konstrukci, a to z důvodů statických, tepelněizolačních a akustických. V případě jednovrstvého zdiva někdy dochází v tomto detailu ke „konfliktu“ mezi statiky a tepelnými techniky, jaká má být ideální tloušťka tepelné izolace v úrovni stropu. Pro tepelnětechnické posouzení je nejvýhodnější mít v tomto detailu co největší tloušťku tepelné izolace, z pohledu statiků by postačilo tak okolo 100 mm, protože větší tloušťky tepelné izolace mají již vliv na únosnost obvodového zdiva v hlavě a patě stěny (zvětšuje se excentricita reakce od uložení stropu a současně se zmenšuje zatěžovaná plocha). Např. pro rodinné domy (jedno a dvoupodlažní) byly vzájemným průnikem těchto oborů stanoveny u zdiva z cihel FAMILY maximální tloušťky tepelné izolace - viz obr. Přehled max. Plněné cihly FAMILY 25 2in1 jsou optimální cihly pro řešení detailů ve zdivu šířky 500 mm, kde se zde vhodně doplňuje jak jejich pevnost, tak i nízký součinitel prostupu tepla. V případě takovýchto větších tlouštěk tepelné izolace je samozřejmě potřebné statickým výpočtem ověřit únosnost zdiva v hlavě a patě s uvažováním „nezatížené“ plochy zdiva.
Uložení překladů a pozednic
Obecně je třeba v místě uložení překladů nebo průvlaků apod. posoudit v kontaktní ploše zdivo na napětí v soustředěném namáhání. Pokud zdivo nevyhoví, pak je třeba v místě uložení pod překlady nebo průvlaky apod. Ideální poloha pozednice je ze statického hlediska nejvhodnější za osou nadezdívky, blíž k vnitřnímu povrchu, neboť pak svislé zatížení od krovu bude přispívat ke stabilizaci nadezdívky. Pokud je to dispozičně možné, pak je výhodné také pozednici kotvit šikmými táhly (např. Omítnuté jednovrstvé zdivo je obecně nejosvědčenější a jedna z nejtrvanlivějších povrchových úprav zdiva. I omítek je dnes ale velmi mnoho druhů. Správný návrh vyžaduje nejen dobrý projekt, ale i kvalitní materiál a nakonec dobrou prováděcí stavební firmu, která s konkrétním materiálem umí pracovat a má také „rozumný harmonogram” postupu prací.
Nasákavost a hygroskopické vlastnosti PORFIXu
A jak je to s nasákavostí tohoto materiálu? V „kuloárech“ se občas hovoří o tom, že pórobeton ve srovnání s jinými zdicími materiály příliš navlhá. Jde však o nesmysl, který zřejmě vznikl při nesprávných realizacích, spočívajících například v aplikaci nevhodné (paronepropustné) povrchové úpravy vnitřních či vnějších ploch difuzně otevřených pórobetonových stěn materiálem se špatnou paropropustností (daná řešení tak neumožňovala odvod vlhkosti z konstrukce). Je zřejmé, že do určité míry je hygroskopický každý materiál včetně keramiky, standardního betonu a samozřejmě i dřeva. Zásadní je proto kvalitní provedení založení stavby včetně hydroizolační vrstvy.
Čtěte také: Kolik stojí cihla?
tags: #Porfix #zdění #pod #věnec