Objevte Nejlepší Stupně Tmelení Sádrokartonu a Typy Tmelů pro Perfektní Výsledek!

Sádrokarton patří mezi nejoblíbenější materiály pro rychlé úpravy interiéru. Umožňuje vytvářet hladké stropy, podhledy i příčky bez mokrých procesů a s minimální hmotností. Nedílnou součástí kvalitně provedených sádrokartonových konstrukcí je správné tmelení.

Řeč je o tom pomyslném malíčku, za kterým se skrývá věc zdánlivě nepodstatná, ale ve skutečnosti důležitá, neboť dělá z celého díla funkční a esteticky krásný objekt - jsou to sádrové a pastózní tmely. Jejich použití je daleko širší než tmelení sádrokartonových konstrukcí. Počínaje vyrovnáváním či přetmelením omítek a stěrkováním betonových monolitických či prefabrikovaných konstrukcí zdaleka nekonče.

Typy tmelů Knauf a jejich vlastnosti

Označení CE je známka toho, že výrobek odpovídá požadavkům Evropského hospodářského prostoru (EHP) a splňuje příslušné požadavky normy ČSN EN 13963. Zdánlivě nepodstatné číslo a písmenko, například 4B-EN 13963 (Knauf Uniflott), však udává jeho přesný typ a doporučené použití. Zjednodušeně se dá říci, že čím vyšší toto číslo je, tím je tmel ušlechtilejší (4B/4A je tedy nejvyšší).

Tmely třídy 1A, 2A, 3A a 4A tuhnou jen při vysychání na vzduchu a jsou většinou pomalu tuhnoucí. Tmely třídy 1B, 2B, 3B a 4B tuhnou při chemické reakci a vysychání na vzduchu a jsou většinou rychle tuhnoucí (normálně tuhnoucí). Pomalu tuhnoucí znamená v řeči smrtelníka déle než 3 hodiny (dle okolních podmínek je tmel tuhý a suchý třeba až za 7 dní).

Některé vlastnosti tmelu běžný uživatel přímo nezjistí, jako například přídržnost k desce, pevnost v tahu za ohybu. Ale pak jsou i vlastnosti, které pozná na první pohled či na první „ohmat“. Mnohdy jsou však tyto vlastnosti pro zpracovatele rozhodující. Mezi ně patří například lehkost rozdělávání, snadnost nanášení, přídržnost na špachtli, propadání, odtrhávání se od příčných hran desek. Specialitou je například možnost kletování (vyhlazování), vytvářet různé tloušťky aplikace, popřípadě snadnost broušení.

Čtěte také: Rychletuhnoucí beton Knauf BN 30 – Recenze

Nutno podotknout, že to, co se někdy může zdát jako výhoda, je naopak skrytá nevýhoda. Například v případech, kde sádrokartonář ocení velmi snadnou brousitelnost, malíř spláče nad výdělkem, protože se tmel pohybem válečku začne odbrušovat a vymývat. Přitom šikovnost při tmelení a seškrábnutí hrudek přebývajícího tmelu cca hodinu po aplikaci, může nutnost hrubého broušení úplně odstranit. V praxi jsou většinou používány tmely 3. a 4.

Na závěr si krátce představme sádrové tmely Knauf pro základní tmelení (tmely třídy 3B), a to Fugenfüller Leicht a Gelbband, dále výborný tmel pro tmelení bez pásky Knauf Uniflott (4B) a pastózní tmely pro finální tmelení, konkrétně Knauf F2, Knauf Readygips, Knauf Rotband Finish a Knauf Uniflott Finish. Speciálním a velmi oblíbeným produktem pro jakost tmelení Q4 je pak sádrová stěrka Multi-Finish, popřípadě strojně zpracovatelná verze Multi-Finish M.

Ještě jedna drobná, ale důležitá poznámka o snášenlivosti tmelů. Tmely pastózní (třída A) lze nanášet na tmely sádrové (třída B), ale obráceně nikoliv.

Třída tmelu	Typ tuhnutí	Rychlost tuhnutí	Příklady tmelů Knauf
1A, 2A, 3A, 4A	Vysychání na vzduchu	Pomalu tuhnoucí (> 3 hodiny)	Knauf Readygips, Knauf F2, Knauf Rotband Finish (pastózní tmely)
1B, 2B, 3B, 4B	Chemická reakce a vysychání na vzduchu	Rychle tuhnoucí (normálně tuhnoucí)	Knauf Fugenfüller Leicht, Gelbband (3B), Knauf Uniflott (4B)

Stupně jakosti tmelení sádrokartonových konstrukcí (Q1 - Q4)

U tmelení sádrokartonových konstrukcí vyvstává jedna zásadní otázka, a to je typ tmelení (spárovací systém), který je dán mnoha požadavky. Celkem je můžeme rozdělit do 4 stupňů jakosti, které označujeme Q1 až Q4. Je to kombinace jednotlivých tmelů, stavební chemie a šikovnosti rukou. Je nutné upozornit na fakt, že standard v tmelení sádrokartonových konstrukcí je tmelení stupněm jakosti Q2.

V praxi se používají rozdílná, často subjektivní kritéria, která se kromě rovinnosti orientují především na optické vlastnosti (např. viditelnost formátů desek či viditelnost a zřetelnost spár).

Čtěte také: Knauf rychletuhnoucí beton: Aplikace

V případě, že se při přejímce má brát ohled na speciální světelné poměry - např. „ploché světlo“ nebo umělé osvětlení - musí objednavatel zajistit, aby podobné světelné podmínky byly k dispozici již při tmelení.

Q1 - Základní tmelení

Popis: Je technicky nejnutnější tmelení určené pro prostory bez estetických nároků. Toto tmelení zabezpečuje odolnost při požáru, statickou funkci opláštění a slouží k akustickému utěsnění povrchu konstrukce.
Postup: Tato operace zahrnuje zaplnění spár sádrokartonových desek a překrytí viditelných částí upevňovacích prostředků včetně zakrytí výztužných pásek, pokud je potřebné (dáno tvarem hran desek a použitým typem tmelu). Přebytečný spárovací tmel se odstraní - seškrábne špachtlí. Viditelné stopy po nářadí jsou přípustné. Při tmelení spodních vrstev u vícevrstvého opláštění je nutné jejich vyplnění tmelem. Následné tmelení upevňovacích prostředků není nutné.
Použití: Základní tmelení zahrnuje i zakrytí výztužných pásek, pokud je použití pásek na základě zvoleného systému tmelení potřebné (závisí na druhu spárovacího tmelu, tvaru hran desek a druhu podkonstrukce).

Q2 - Standardní tmelení

Popis: Standardní tmelení postačuje pro obvyklé nároky na plochy stěn a stropů. Jeho účelem je srovnání spárovaných ploch s povrchem desek bez stupňovitých přechodů.
Postup: Stupeň Q2 zahrnuje kroky Q1 s dodatečným tmelením s cílem dosáhnout rovných přechodů mezi deskami. Podmínkou je, že nesmí zůstat viditelné otisky po zpracování nebo stopy po nářadí. Tmel se buďto skletuje, nebo seškrábne ještě v lehce zavlhlém stavu špachtlí, a po zaschnutí jen lehce přebrousí. U pastózních tmelů (Knauf Readygips, Knauf F2, Knauf Rotband Finish) je toto přebroušení doporučeno provádět do 3 dnů po zaschnutí tmelu. Na závěr je doporučeno případné nerovnosti přebrousit.
Použití: Q2 tmelení je vhodné pod tapety s hrubou a středně hrubou strukturou, dále pod nelesklé nátěry nanášené strukturovanými válečky a pod vrchní omítky s velikostí zrna přes 1 mm. Při bočním nebo spodním osvětlení nelze vyloučit viditelné stopy.

Q3 - Zvýšené nároky

Popis: Tmelení se zvýšenými nároky překračujícími požadavky standardu.
Postup: Postup zahrnuje kroky tmelení Q2 a širší přetmelení spár včetně přetažení zbývajícího povrchu kartonu desek stěrkovou hmotou pro uzavření pórů (tzv. nulová tloušťka). Při tomto stupni zpracování se snadnost broušení finálního tmelu projeví jako velké negativum - snadno se probrousí „nulová tloušťka“ a na některých místech tak místo hladkého povrchu bude probroušený povrch kartonu vyžadovat opětovné tmelení. Proto je brousitelnost tmelů Knauf F2 a Knauf Readygips volena jako zlatá střední cesta mezi extrémně tvrdými a extrémně měkkými tmely. TIP: Při použití tmelu Rifino Top v kombinaci se speciální celoplošnou špachtlí jde stupně kvality povrchu Q3 dosáhnout i bez broušení.
Použití: Q3 tmelení je vhodné pod tapety s jemnou strukturou, matné nátěry a vrchní omítky, jejichž zrnitost nepřesahuje 1 mm.

Q4 - Nejvyšší nároky

Popis: Tmelení splňující nejvyšší nároky na kvalitu finálního povrchu. Povrchová úprava, která splňuje nejvyšší nároky podle této klasifikace, minimalizuje možnost viditelných liniových nerovností povrchu desek a spár.
Postup: Tento stupeň tmelení zahrnuje postup Q2 a celoplošné natažení finálního tmelu v tloušťce cca 3 mm, dále jeho následné rozetření a případné dobroušení (Knauf Readygips, Knauf Uniflott Finish) nebo zakletování v případě stěrky Multi-Finish. Pro splnění nejvyšších nároků na tmelený povrch je nutné provést jeho celoplošné přetmelení. Na rozdíl od speciálního tmelení Q3 se celá plocha pokryje souvislou vrstvou vhodného tmelu či stěrky, ideálně Rimano Glet XL. Nedílnou součástí úspěchu při tmelení na stupeň jakosti Q4, při použití stěrky Multi-Finish, je předchozí aplikace penetrace Knauf Putzgrund, která zajistí kromě přilnavosti menší sycení sádrokartonových desek vodou. Současně umožní pohodlné zpracování i velkých ploch v této nejvyšší kvalitativní třídě.
Použití: Q4 je vhodný pod hladké obklady s leskem, kovové nebo vinylové tapety, lazury a středně lesklé nátěry, případně pod jiné vysoce kvalitní techniky povrchových úprav (např. speciální tapety). Stupeň tmelení Q4 minimalizuje viditelné efekty bočního osvětlení. Nelze je však vyloučit 100%, již vzhledem k rukodělnému zpracování těchto hmot. V jednotlivých případech může ve spojení se speciálními povrchovými úpravami a technikami nastat nutnost dalších opatření pro přípravu povrchu před jejich aplikací (např. nelesklé nátěry/povlaky). Je nutno brát ohled na možnost rozdílné nasákavosti povrchu v různých místech plochy, což může mít vliv na konečný vzhled povrchové úpravy.

Montáž sádrokartonových konstrukcí

Níže uvádíme podrobný návod na montáž sádrokartonových konstrukcí včetně potřebného nářadí a tipů pro kvalitní výsledek.

Stropy a podhledy

Sádrokartonový podhled na stropě se používá pro vyrovnání nerovností, zakrytí rozvodů nebo zlepšení akustické a tepelné izolace místnosti. Montáž sádrokartonového stropu spočívá ve vytvoření lehké ocelové konstrukce upevněné do stávajícího stropu a obvodových stěn, na niž se připevní sádrokartonové desky.

Konstrukci tvoří obvodové UD profily po obvodu místnosti a nosné CD profily rozmístěné napříč stropem. UD profily se ke stěnám kotví pomocí natloukacích hmoždinek a před montáží se na ně nalepí pěnové těsnění pro odhlučnění. CD profily se upevňují ke stropu pomocí přímých závěsů (případně závěsných drátů u snížených podhledů) a vzájemně se fixují pomocí samořezných šroubů LB 3,5×9,5 mm. Sádrokartonové desky se ke konstrukci kotví rychlošrouby TN se zápustnou hlavou.

Postup montáže stropu/podhledu

Vyměření úrovně podhledu: Na stěnách vyznačte požadovanou výšku nového stropu po obvodu místnosti (laserem nebo vodováhou a značkovací šňůrou). Pamatujte na tloušťku sádrokartonové desky, aby výsledná výška byla správná.
Montáž UD profilů: Na vyznačenou úroveň po obvodu připevněte UD profil (profil ve tvaru “U”) ke stěnám. Před montáží nalepte na zadní stranu profilu samolepící těsnicí pásku pro akustické oddělení. UD profily kotvěte do stěn vhodnými hmoždinkami (např. průměr 6 nebo 8 mm délky 40-60mm) ve vzdálenosti cca 50 cm mezi kotvami.
Instalace závěsů na strop: Do nosného stropu (betonového či jiného) připevněte přímé závěsy podle rozvržení budoucích CD profilů. Závěsy rozmístěte v řadách tak, aby vzdálenost mezi závěsy v řadě byla maximálně 100-120 cm a řady závěsů byly od sebe vzdáleny cca 40 cm (tedy v místech, kde povedou CD profily). Každý přímý závěs upevněte jednou nebo dvěma hmoždinkami do stropu. Pro snížené podhledy se používají delší závěsy nebo závěsné dráty s háčkem a pérové rychlozávěsy.
Osazení CD profilů: Připravte CD profily požadované délky (můžete je zkrátit nůžkami na plech). Konce CD profilů vložte do obvodových UD lišt na protilehlých stěnách. Pro každý CD profil použijte potřebný počet závěsů - ohněte ramena závěsu okolo profilu a zajistěte je dvojicí samořezných šroubů LB 3,5×9,5 mm. CD profily instalujte rovnoběžně vedle sebe ve vzdálenosti 41,5 cm (osová vzdálenost pro desky šíře 125 cm). Délkový přesah CD profilů řešte pomocí spojek (nasazením vnitřních spojek na konce profilů). U rozsáhlejších podhledů se doporučuje křížový dvojitý rošt: v jednom směru vedou primární CD profily (např. po 100 cm), do nichž se pomocí křížových spojek upevní sekundární CD profily ve vzdálenostech 40-50 cm. Vznikne tak pevná mříž, ke které lze šroubovat desky kdekoliv v ploše.
Vyrovnání konstrukce: Po upevnění všech CD profilů zkontrolujte rovinatost roštu (případné nerovnosti vyrovnejte povolením či podložením závěsů). Všechny profily by měly lícovat v jedné rovině, což zajistí rovný podhled.
Vložení izolace (volitelně): Do prostoru nad sádrokartonový podhled je možné položit minerální izolaci (např. rolovanou skelnou vatu) pro zlepšení zvukové izolace a tepelné izolace stropu. Izolaci vkládejte před montáží desek mezi CD profily, neměla by profilem prohýbat podhled.
Montáž sádrokartonových desek: Desky zdvihněte ke stropní konstrukci (práce ve dvou lidech nebo s pomocí zvedáku výrazně usnadní manipulaci). Desky přiložte dlouhou hranou kolmo na CD profily. Připevňujte je pomocí vrutů TN 25 mm do každého profilu - po obvodu desky ve vzdálenosti cca 15 cm od sebe, uprostřed desky max. po 20-25 cm. Hlava vrutu musí být zapuštěna těsně pod povrch (neprotrhnout však papír). Jednotlivé desky montujte s posunutými (tzv. vázanými) spárami - nesmí vznikat křížové spáry. Mezi okrajem desky a stěnou ponechte mezeru ~5 mm.
Tmelení a dokončení: Spáry mezi deskami vyplňte sádrokartonářským tmelem (např. Uniflott, Rokoplast apod.) a vložte do nich výztužnou pásku (skelnou samolepící nebo papírovou). Přetmelte také hlavičky všech vrutů. Po zaschnutí tmelu přebrušte dohladka spojovací místa (případně naneste finální jemný tmel). Napojení podhledu na stěny je vhodné přetmelit akrylovým tmelem. Po celkovém vyzrání tmelených míst povrch napenetrujte a následně můžete strop vymalovat.

Příčky

Sádrokartonové příčky jsou lehké dělicí stěny, které umožňují rychle členit prostor. Jejich výhodou je nízká hmotnost, suchý proces výstavby a možnost vést uvnitř stěny instalace (elektro, voda apod.). Nosnou konstrukci příčky tvoří spodní a horní UW profil (upevněný k podlaze a stropu) a svislé CW profily (stojiny) zasunuté mezi ně. Šířka profilů (např. 50 mm, 75 mm) se volí podle požadované tloušťky a výšky příčky. Před montáží profilů na podlahu a strop se na ně opět lepí pěnové těsnění pro akustické oddělení.

Čtěte také: Jak používat Knauf Rychletuhnoucí Beton Jemný BN30?

Postup montáže příčky

Vytyčení polohy: Na podlaze si vyznačte polohu budoucí příčky (např. tužkou a vodováhou nebo pomocí popisovací šňůry). Z této linie přeneste pomocí olovnice nebo laseru body na strop, aby byla příčka přesně svislá. Na stěnách vyznačte koncové linie příčky.
Montáž UW profilů: Na podlahu a strop připevněte obvodové UW profily (profil ve tvaru “U” otevřený do strany). Nejprve na jejich spodní plochu nalepte samolepící těsnění, pak je položte na vyznačené linie a ukotvěte. Do betonu použijte natloukací hmoždinky (průměr např. 6-8 mm, plastové nebo kovové) každých ~80 cm, do dřevěného stropu či podlahy vruty do dřeva. Konce UW profilů u stěn přišroubujte i do bočních zdí (pokud to podklad umožňuje).
Osazení CW stojin: Připravte svislé CW profily (stojny) o délce rovné světlé výšce místnosti. První CW profil vložte mezi UW lišty u stěny; na bok profilu, který přiléhá ke stěně, nalepte těsnění. Profil připevněte ke stěně (pomocí průvlaků nebo šroubem do hmoždinky) pro zvýšení tuhosti rohu. Následně osazujte další CW profily ve vzdálenosti 60 cm od sebe (při použití desek šíře 120 cm). Spodní a horní konce jednoduše zasuňte do UW profilu - obvykle se stojiny nekotví šrouby, drží samy. Pokud je třeba stojnu zafixovat, lze ji přichytit drobným šroubkem LB z boku skrz UW profil.
Zpevnění otvorů: Pokud je v příčce plánován otvor pro dveře, je nutné jej vyztužit. Po stranách dveří použijte zdvojené CW profily těsně vedle sebe (pro vyšší pevnost kotvené k UW i vzájemně sešroubované). V místě nadpraží vsuňte vodorovný UW profil mezi stojny ve výšce horního okraje zárubně a připevněte jej ke stojinám šrouby. Tím vznikne pevný rám pro osazení dveří.
Instalace a izolace: Před uzavřením příčky sádrokartonem veďte v konstrukci případné rozvody - elektroinstalaci v chráničkách protáhněte předvrtanými otvory ve stojinách. Poté vložte mezi CW profily izolaci (minerální vatu v deskách nebo rolích) o tloušťce odpovídající šířce profilu. Izolace zlepší zvukovou neprůzvučnost i tepelnou izolaci příčky.
Opláštění první strany: Začněte opláštit jednu stranu příčky sádrokartonovými deskami. Desky orientujte nastojato (delší rozměr vertikálně). Přišroubujte je k svislým CW profilům vruty TN 25 mm s roztečí kolem 25 cm. Důležité: desky nikdy nešroubujte do spodního ani horního UW profilu - příčka musí umožnit nepatrný pohyb stropu a podlahy, jinak hrozí praskliny. Pokud výška místnosti vyžaduje skládat desky nad sebou, dbejte na to, aby svislé spáry v sousedních pásech desek byly vzájemně posunuté (nevycházely na stejném profilu).
Opláštění druhé strany: Po opláštění první strany a případném vložení izolace uzavřete příčku připevněním desek z druhé strany. Postup je stejný, pouze opět dbejte na vzájemné posunutí spár vůči protilehlým deskám - žádné místo ve stěně by nemělo mít spáru skrz celou tloušťku. Spodní okraj desek u podlahy nechávejte cca 1 cm nad úrovní podlahy (zamezí vzlínání vlhkosti a přenášení kročejového zvuku; mezera se zakryje lištou nebo vyplní pružným tmelem).
Tmelení a úpravy: Všechny spáry mezi deskami na příčce vytmelte sádrokartonářským tmelem a vyztužte vložením pásky. Stejně tak zatmelte zahloubené hlavy vrutů. Po vyschnutí tmelu povrch zbrousíte do hladka, případně doplníte finální stěrku. V rozích napojení příčky ke stávajícím stěnám a stropu použijte akrylový tmel, který překryje dilatační spáry. Poté je možné povrch opatřit malbou nebo například obklady (v případě koupelny používejte zelené impregnované desky).

Potřebné nářadí pro montáž sádrokartonu

K montáži sádrokartonu budeme potřebovat nejen samotný materiál, ale také vhodné nástroje a pomůcky. Níže je uveden přehled základního nářadí, které využijete při stavbě sádrokartonových konstrukcí:

Měřicí nástroje: Svinovací metr pro naměření vzdáleností, tužka na vyznačení linií a vodováha nebo laser pro kontrolu vodorovné a svislé roviny.
Značkovací šňůra: Takzvaná brnkačka (lajnovací šňůra) s barvou k rychlému vyznačení přímých čar (např. půdorysu příčky) na větší vzdálenosti.
Řezací nástroje na sádrokarton: Ostrý odlamovací nůž pro naříznutí kartonu a oříznutí desek, případně ruční pila na sádrokarton (větší otvory a výřezy). Pro kruhové otvory (např. pro bodová světla) lze použít speciální vykružovák.
Nástroje na kovové profily: Ruční nůžky na plech k nastříhání ocelových profilů na potřebnou délku. Dále se mohou hodit kleště na profily (tzv. dírkové kleště) k rychlému spojování CD profilů s UD bez šroubů.
Šroubovací nástroje: Aku vrtačka/šroubovák s nástavcem (bitem) pro sádrokartonové vruty. Ideální je využít nástavec s dorazem, který zajistí správné zapuštění vrutu do desky. Dále kladivo (pro zatlučení natloukacích hmoždinek) a případně gumová palice pro usazení profilů.
Nářadí pro tmelení: Míchací nádoba a míchadlo (může být nástavec do vrtačky) pro přípravu sádrového tmelu. Špachtle různých šířek - úzká cca 8 cm pro nanášení tmelu do spár a širší 20-30 cm pro roztažení a zarovnání tmelu do ztracena. Brusný bloček nebo držák a brusná mřížka (zrno cca 120) pro přebroušení zaschlého tmelu nebo si půjčte u nás elektrickou žirafu.
Ochranné pomůcky: Při řezání a broušení sádrokartonu vzniká prach - používejte respirátor a ochranné brýle. Při manipulaci s profily a deskami jsou vhodné pracovní rukavice (ostré hrany plechů).
Drobné pomůcky: Prodlužovací kabel k nářadí, smetáček a lopatka na úklid prachu a odřezků, případně štafle nebo pracovní plošina pro práce ve výšce.

Tipy pro práci se sádrokartonem

Na závěr několik užitečných tipů a doporučení, které se při práci se sádrokartonem osvědčily:

Aklimatizace materiálu: Sádrokartonové desky skladujte před montáží v místnosti, kde budou instalovány, ideálně alespoň 24 hodin. Zamezíte tak jejich deformaci vlivem rozdílu vlhkosti a teplot.
Volba desek dle prostředí: Do koupelen a vlhkých prostor používejte impregnované (zelené) sádrokartonové desky, které lépe odolávají vlhkosti. Pro požárně odolné konstrukce (kotelny, komínové obezdívky) jsou určeny protipožární (červené) desky.
Správná délka vrutů: Pro opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm použijte vruty délky 25 mm. V případě dvojitého opláštění (dvě vrstvy desek) zvolte delší vruty (min. 45 mm), aby měl vrut dostatečné zakotvení v profilu.
Rozmístění vrutů: Dodržujte doporučené rozteče vrutů - u okrajů desek cca 15 cm, v ploše desky kolem 20-25 cm. Příliš řídké kotvení může způsobit odstávání desky, naopak příliš husté může desku zbytečně oslabit.
Vazba spár: Sádrokartonové desky vždy montujte tak, aby spáry byly v jednotlivých řadách posunuté. Nikdy by se neměly křížit čtyři rohy desek v jednom bodě - takové místo je náchylné k prasklině. Posun spár alespoň o jeden profil (40 cm) zajistí pevnější vazbu.
Napojení na okolní konstrukce: Obvodové profily (UD, UW) oddělte od stěn a stropu pomocí pěnové pásky - zamezíte přenosu vibrací a zvuku. Napojení hotového podhledu či příčky na stěny a strop vyplňte pružným akrylovým tmelem, který dilatuje a nepraská.
Nejčastější chyba - šroubování do UW profilů: U příček se vyvarujte kotvení sádrokartonových desek do vodorovných UW profilů (u podlahy a stropu). Tyto profily slouží jako vedení pro stojiny a mohou se nepatrně pohybovat - vrut v nich by způsobil prasklinu v desce. Desky se kotví jen do svislých CW profilů.
Broušení a prach: Při broušení spár vzniká jemný prach, který se snadno šíří. Uzavřete proto dveře do okolních místností a zakryjte nábytek. Po dokončení broušení vysajte nebo opatrně zameťte prach (nikoli vlhkým hadrem, ten by vytvořil šmouhy na povrchu).
Finální úpravy: Před malováním sádrokarton vždy penetrujte vhodným penetračním nátěrem - sjednotí savost povrchu a zlepší přilnavost barvy. K upevňování předmětů na hotové konstrukce používejte speciální hmoždinky do sádrokartonu (tzv. hmoždinky MOLLY nebo drážkové hmoždinky, plast nebo kov), případně při montáži předem vložte výztuhy.

tags: #knauf #stupne #dokonceni #sadrokartonu

Knauf Stupně Tmelení Sádrokartonu a Typy Tmelů