Deset centimetrů stačí. A určitě dej vatu, pak to dýchá… Pokud tuto, nebo jakoukoliv podobnou laickou radu poslechnete, máte problém. Určení toho kolik a jakého izolantu je potřeba, není úplně snadné. Odpověď vám musí dát odborník, který vezme v potaz mnoho faktorů. A taky je dobré pamatovat na souvislosti. Nezateplujeme jen proto, aby nám klesly účty za vytápění. Jak velkých úspor chceme dosáhnout, jaké budou naše platby za energie. Touto rozvahou by mělo začínat každé plánování zateplování.
Energetické standardy a tloušťka izolace
Pro nově vznikající budovy je dnes nutné mít Průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně energetický štítek. Ten je ale primárně určen jako podklad pro to, abyste měli představu, kolik budete platit za užívání. Pokud se bavíme přímo o parametrech izolace, pak vhodnější je zabývat se pojmy nízkoenergetický a pasivní dům. Do první kategorie jsou řazeny stavby, jejichž roční spotřeba tepla na vytápění je do 50 kWh/m2. O pasivních domech pak hovoříme tehdy, pokud tato hodnota nepřesáhne 15 kWh/m2. Mít nízkoenergetický dům není mantra, rozhodně je ale dobré se k němu přibližovat.
Rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem je zásadní. Za nízkoenergetický dům se považuje takový, jehož spotřeba energie na vytápění se pohybuje v rozmezí od 15 do 50 kWh/m2 za rok. Pod 15 kWh/m2 pak hovoříme o pasivním domě. Trend současnosti je energeticky úsporné bydlení s minimálními nároky na spotřebu energie při vytápění. Kompletní zateplení moderního domu se v dnešní době považuje už téměř za standard. Nízká spotřeba energie je dokonalou souhrou několika elementů: kvalitního projekčního návrhu, technologií a materiálů. Důležitou roli v tomto systému hrají i tepelné izolace.
Rosný bod v konstrukci
Tlak, teplota, rosný bod. Není to tak dávno, co tyto informace každé ráno hlásili v rozhlase. Znalosti o tom, co je rosný bod, se ale každému, kdo řeší zateplení, vyplatí oprášit. Jde o teplotu, při které je vzduch zcela nasycen vodní parou a už nezvládne více absorbovat. Tehdy přichází ke slovu kondenzace, kdy vodní pára získává podobu kapek vody. Odtud se také odvíjí hodnota minimální tloušťky izolace. Na složence poznáte i deset centimetrů polystyrenu, ale reálných úspor se nejspíše nedočkáte.
Pro výpočet rosného bodu při zateplení potřebujeme znát křivku prostupu tepla konstrukcí. Rosný bod je veličina závislá na teplotě a vlhkosti vzduchu, kdy samotný výpočet rosného bodu v konstrukci je kombinací grafického záznamu a výpočtu. Ve stavebnictví se nejčastěji používá Mollerův h-x diagram a tabulkové hodnoty. Pro snadnější pochopení můžeme použít optickou metodu. Základ tvoří zrcadlo, z jedné strany je zrcátko ochlazované vzduchem, z opačné svítí LED dioda.
Čtěte také: Výhody vápenopískových cihel
Fyzika je zákon, se kterým nelze bojovat a voda je nepřítel všech konstrukcí. Rosný bod v konstrukci je problém. Hrozí plísně, vlhkost, zdravotní riziko i poškození nosné konstrukce. Při zateplení se rosný bod posune do vrstvy izolantu, čímž ochráníme nosnou konstrukci. Bojíte se, že dům nebude „dýchat“? Aby nedocházelo k hromadění vlhkosti a vytváření vhodného prostředí pro růst a množení plísní, musí dům „dýchat“. V případě pasivních a nízkoenergetických domů však tento problém spolehlivě řeší systémy rekuperace, které zajišťují řízenou obměnu vzduchu. Ve vnitřních prostorách bude vždy příjemné klima, a to při minimálních tepelných ztrátách. Rekuperační systémy totiž nejen že zajišťují obměnu vydýchaného vzduchu za čerstvý, ale současně předávají zbytkové teplo.
Převážně v chladných obdobích roku jsou stavební konstrukce více namáhány vlhkostí. Ohřátý a vlhkostí nasycený vzduch z interiéru (na cca 21 °C) má díky paropropustnosti stavebních materiálů tendenci se zdivem protlačit na venkovní stranu stavby a tlakově se vyrovnat se vzduchem ochlazeným, třeba na -15 °C, který je méně nasycený vlhkostí. Tlak vzduchu má snahu se dále vyrovnávat z oblasti s vyšší do nižší tlakové hladiny. „Problém nastává v okamžiku, kdy se ohřátý a vlhký vnitřní vzduch začne zbavovat vlhkosti v místě, kde narazí na chladnou, tzv. kondenzační zónu nebo také zónu rosného bodu. Jakmile tato situace nastane v jednovrstvé, nezateplené stěně, vzdušná vlhkost zcela jistě zkondenzuje ve zdivu. Dlouhodobé namáhání zdiva takto zkondenzovanou vlhkostí může vést k oslabení jeho únosnosti, růstu plísní a dalších organismů a k jeho postupné celkové degradaci a znehodnocení. Aby k tomuto jevu nedocházelo, musí jednovrstvé zdivo vykazovat kladnou bilanci vlhkosti v konstrukci - musí být natolik prodyšné, aby umožnilo během teplého období roku přebytečnou vlhkost odpařit a vysušit.
Naproti tomu u zdiva opatřeného z vnější strany tepelněizolační obálkou, dojde při správném navržení konstrukcí ke kondenzaci vždy až v rovině tepelného izolantu a zdivo je tak stále v suchu a bezpečí, bez opakovaného cyklického namáhání vlhkostí. Další výhodou zateplených stěn je daleko menší ovlivňování teploty vnitřních povrchů v důsledku výkyvů teplot vnějších. V létě není zdivo náchylné k přehřívání a naopak v zimě k nadměrnému vychládání. „V konstrukci sice může voda kondenzovat, ale jen pokud je zaručena kladná bilance - tedy že se jí za daný časový úsek více odpaří, než kolik ji zkondenzuje. Zároveň musí být vody méně, než činí množství stanovené podle hmotnosti konstrukce. Dobře spočítané a kvalitně realizované zateplení tyto podmínky splní vždy,“ přidává často opomíjený fakt Ing.
Tepelné ztráty a komfort
Kolik tepla nám unikne z domu ven? Tak se ve stručnosti dá popsat tepelná ztráta budovy. Ta nám pak řekne, jak výkonný zdroj tepla potřebujeme a jaká bude spotřeba. Udává se v kW, jako jednotka času se bere hodina. Správný výpočet musí zahrnout celou obálku domu. A aby byl výčet faktorů kompletní, vypočítává se pro různé teploty. Pro většinu území se bere jako referenční teplota -12 °C, pro výše položené oblasti je to -15 °C, v případě hor pak -18 °C.
Topíme na 23 stupňů a stejně nám není teplo. Jak je to možné? Ve starých domech bez tepelné izolace docela běžný jev. Do hry nám totiž v této souvislosti vstupuje pojem teplotní komfort. Ten nastává tehdy, pokud součet teploty vzduchu v místnosti a povrchové teploty stěn a podlahy dává součet 38 °C. Takže pokud jsou stěny dobře zateplené a jejich teplota je 18 stupňů, pak stačí topit na 20 stupňů. U starých domů, ale může povrch zdí vykázat klidně i 14 stupňů.
Čtěte také: Zkušenosti s KM Beta taškami
Doporučená tloušťka izolace a materiály
V úvodu jsme mluvili o tom, že univerzální rada ohledně šířky izolantu není. A platí to. Je ale jedno číslo, které je dobré respektovat. „Jedna věc je minimální síla izolace, aby byly splněny požadavky na úsporný provoz a rosný bod se posunul do izolantu. I pokud výpočet stanoví méně, je vhodné zvolit izolaci alespoň 20 centimetrů,“ říká hlavní technolog KM Beta Ing. Jsou pro to dobré důvody - třeba v podobě instalace předokenních žaluzií, předsazené montáže oken nebo mnoha neočekávaných detailů, které se často řeší až v samotném průběhu stavby. „Vždy je dobré mít rezervu pro případy, kdy je nutné kvůli instalacím materiál izolace ubírat.“
Jednoduše řečeno taková, která bude správně izolovat. Základem je zvolit optimální tloušťku tepelní izolace, ukazatelem pro výpočet je součinitel tepelné vodivosti s jednotkou W/mK. Pokud se v těchto pojmech ztrácíte, není nic snazšího než se obrátit na naše regionální manažery. Dokážeme vám zprostředkovat tepelněizolační materiál a navrhnout tak komplexní řešení přímo na míru vašeho bydlení.
Ať už na stavbu pasivního domu zvolíte cihly, pórobetonové tvárnice nebo stěny z litého betonu, všechny je třeba doplnit o vhodnou tepelnou izolaci. S kvalitním izolačním materiálem totiž při stejné tloušťce obvodové stěny dosáhnete lepší tepelnětechnické vlastnosti budovy. Navíc tím zmenšíte mnohé tepelné mosty a oddělíte fasádu od terénu. Pro pasivní standard masivních konstrukcí je většinou nutná celková tloušťka obvodové konstrukce asi 50 centimetrů. Poměr zdiva a tepelné izolace bývá obvykle 1:1, čili 25 - 30 cm stěny a 20 - 25 cm tepelné izolace. Řešení tohoto parametru je však individuální, podle konkrétních podmínek stavby. Tepelnou izolací fasád pasivních domů bývá nejčastěji polystyren nebo minerální vlna v požadované tloušťce. Určující parametr je součinitel tepelné vodivosti. V principu se dá říci, že čím menší součinitel, tím lepší tepelněizolační vlastnosti materiálu. Současné tepelněizolační materiály dnes nabízejí hodnotu 0,03 až 0,04 W/m2K.
Tabulka typických hodnot součinitele prostupu tepla pro nízkoenergetické a pasivní domy
| Typ budovy | Součinitel prostupu tepla (U) [W/m2K] | Přibližná tloušťka tepelné izolace |
|---|---|---|
| Nízkoenergetický dům | 0,25 - 0,15 | 120 - 200 mm |
| Pasivní dům | Pod 0,15 | 240 - 300 mm a více |
Jedná se samozřejmě o přibližné hodnoty. Důležité je také nezapomínat na detaily a řešení tepelných mostů.
Systém KMB SENDWIX - řešení pro pasivní domy
KMB SENDWIX je první ucelený systém vícevrstvých konstrukcí na českém trhu, který vychází z moderních evropských trendů ve stavebnictví. Celý systém sestává ze tří základních variant obvodových konstrukcí, které se navzájem liší použitými materiály i výsledným vzhledem fasádní vrstvy. U vrstvené stěny KMB SENDWIX přebírá tepelně izolační vlastnosti vrstva z polystyrenu nebo minerální izolace s tloušťkou od 120 mm pro běžné stavby, od 240 mm pro nízkoenergetické stavby a nad 300 mm pro pasivní stavby. Nosnou konstrukci obvodového pláště tvoří vysoce pevné vápenopískové kvádry s tloušťkou 175, 200, 240 a 290 mm.
Čtěte také: Betonová taška KM Beta review
Filozofie společnosti KM Beta, a. s., je ulehčit stavební proces všem jeho účastníkům. Nabízí bezplatný výpočet potřebného množství stavebního materiálu na zdění, zateplení stavby, ale i úpravy povrchů podle projektové dokumentace. Pracovníci KM Beta, a. s., jsou vždy nápomocni bezplatnou konzultací - ať už se jedná o pomoc investorům, architektům nebo realizačním společnostem. Pomoc představuje rovněž doprava materiálu na místo určení v dohodnutém termínu. Ve společnosti KM Beta, a. s., neplatí, že dobrý servis a péče o zákazníka vyhánějí cenu zdicího systému do závratných výšek. Ta je totiž srovnatelná s cenou standardních jednoplášťových konstrukcí. Užitek, který díky svým vlastnostem KMB SENDWIX nabízí, vysoce převyšuje možnosti jednoplášťových konstrukcí. Je přece určen pro energeticky úsporné až pasivní domy a přináší výrazné úspory tepla i kratší otopnou sezonu.
Klíčem k jejich funkčnosti je ale správný návrh a výběr stavebního systému, který ovlivní celkovou pohodu v domě. Podle statistik tráví obyvatelé českých domácností až 90 % volného času doma. I proto je důležité při plánování stavby nízkoenergetické nebo pasivní myslet nejen na energetickou úsporu, ale také na komfort. Správná kombinace materiálů přinese vynikající akumulační vlastnosti, díky kterým se nebude dům v létě přehřívat a v zimě se obejde bez nadměrného přetápění. Místa, v nichž dochází ve větší míře k předávání tepla, se označují jako tepelné mosty. Ty mají negativní dopad na tepelněizolační vlastnosti nízkoenergetických a pasivních domů. Navíc jsou častým zdrojem vzniku plísní, které souvisí s pronikáním vlhkosti. Zejména pro nízkoenergetické a pasivní domy je důležité zvolit stavební materiál, u kterého bude kontrola a eliminace tepelných mostů co nejjednodušší.
Vápenopískové cihly a jejich výhody
Jedním z materiálů vhodných pro stavbu pasivního domu nebo nízkoenergetického domu jsou vápenopískové cihly. Patří mezi ně například cihly Sendwix, které jsou základním stavebním pilířem unikátního zdicího systému KM BETA. Systém důsledně odděluje statické, akumulační a akustické funkce zdiva od tepelněizolačních. Postup výstavby je z hlediska tepelných mostů snadno kontrolovatelný, což oceníte nejen při stavbě svépomocí. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní stavebnicový systém, lze ho označit za nejlepší materiál na stavbu domu.
Vápenopískové zdivo KM BETA se vyznačuje vysokou pevností, která umožňuje realizovat i velmi štíhlé nosné stěny (už od 175 mm). Díky tomu se užitná plocha pro bydlení zvětší. Ve vápenopískových cihlách jsou navíc umístěné elektrokanálky, které usnadňují realizaci rozvodů elektřiny. Písek, vápno a voda. Právě výchozí suroviny, spolu s technologickým postupem, jsou základem pro unikátní vlastnosti bloků Sendwix. Vysoký podíl křemičitého písku přináší velkou objemovou hmotnost 1 400 až 2 000 kg/m3. Stěny tak vynikají schopností tlumit vnější hluk a dobře akumulují teplo. Vápno přidává pevnost - a to až 25 MPa. Nosná stěna tak může být štíhlá.
Vysoký obsah radionuklidů ve stavebních materiálech může mít nepříznivý vliv na zdraví člověka. Mezi všemi stavebními materiály mají vápenopískové cihly jednu z nejnižších hodnot radionuklidu, které se každoročně potvrzuje nezávislými měřeními. Tepelnětechnické parametry pasivních a nízkoenergetických domů může výrazně zhoršit nasákavost stavebního materiálu. Zdicí prvky systému KMB SENDWIX charakterizuje nízká nasákavost (10 až 18 %) a s tím spojená vysoká mrazuvzdornost. Materiál má díky příznivým parametrům příjmu a výdeje vlhkosti mimořádný význam z hlediska pobytu osob v uzavřených prostorech. Celoročně udržuje optimální mikroklima budovy. Příliš nízká vlhkost vzduchu totiž vysušuje sliznice dýchacího ústrojí, snižuje obranyschopnost organismu a zvyšuje možnost infekce.
Robustní a masivní zdicí vápenopískové prvky velice dobře akumulují teplo i chlad a tím brání skokovému vychládání staveb v chladných obdobích roku a naopak jejich přehřívání v období letních veder. Stavby z těchto prvků jsou tepelně stabilní bez nutnosti permanentního vytápění v zimě nebo stálého chlazení v létě. „Má velkou hmotnost, akumuluje teplo, v létě udrží chlad. Kromě toho nabízí nadstandardní akustické parametry. Pro investora, ať už individuálního nebo z řad developerů, je pak rozhodujícím argumentem i jeho vysoká pevnost.“
Další konstrukční řešení
Naše typové pasivní stavby jsou navrženy jako zděné z tradičních materiálů. Nosnou konstrukci obvodové stěny tvoří keramické tvárnice Porotherm nebo pórobetonové tvárnice Ytong. Typická šířka zdiva činí 300 mm. Obvodová stěna je zateplená kontaktním zateplovacím systémem ETICS tvořeným šedým pěnovým polystyrenem o tloušťce 240-280 mm. Návrh jednovrstvého zdiva (bez zateplení) není pro pasivní dům vhodný z pohledu nedostačujícího tepelného odporu a omezeným možnostem eliminace vlivu tepelných mostů a tepelných vazeb. V případě požadavku na dosažení nižšího nízkoenergetického standardu a nejnižší úrovně dotace (NZÚ Základ 200 000 Kč) je použití jednovrstvého zdiva možné.
Cihlový blok se systémem dutin, na první pohled standardní produkt. Uvnitř je ale vyplněn izolantem. Jednovrstvé zdivo, které se už nezatepluje. Plní vše, co od zdiva očekáváme - tedy únosnost a požární odolnost. K tomu přidává tepelný odpor, dobrou akumulaci tepla a vysokou paropropustnost. Na první pohled ideální řešení. Projekt je jedna věc, jeho realizace - ať už se stavební firmou nebo svépomocí - věc druhá. Prasklina vzniklá špatnou manipulací, drážkování nerespektující konstrukci, neznalost postupů. U klasického zdiva tyto nedostatky odstraní zateplovací vrstva. U jednovrstvého tím ale často vzniká tepelný most, který se projeví sice se zpožděním, o to však důrazněji. „Logicky tak na stavbu pasivního domu není optimálním řešením jednovrstvé zdivo s integrovanou izolací,“ doplňuje technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova.
„Ideální variantou jsou dvě vrstvy. A to z mnoha důvodů. Tím, že je zdivo samotné chráněno zvenčí, můžeme uvnitř využít jeho akumulační potenciál naplno. Výsledkem je stabilnější teplota, kdy v přechodných obdobích nemusíte přitápět nebo dochlazovat,“ doplňuje projektant Ing. U dvouvrstvé konstrukce (zdivo a oddělená izolace) se rosný bod nachází mimo vlastní zdivo. Tím se zásadně liší od jednovrstvé konstrukce stěny, kde ke kondenzaci dochází vždy uvnitř zdiva, což může způsobit jeho pomalou degradaci. U dvouvrstvé konstrukce je tepelněizolační a nosná funkce oddělena, a tím se zamezí vzniku budovaných tepelných mostů.
Základy a střechy
Doporučujeme si ovšem vždy na pozemku nechat provést inženýrsko-geologický průzkum, na základě kterého bude určena konkrétní únosnost základové půdy. Základový pás je vždy založen minimálně v nezámrzné hloubce (tato hloubka se odvíjí zejména od typu zeminy a klimatické oblasti). Na tyto monolitické pásy jsou vyzděny tvárnice ztraceného bednění o typické šířce 300 mm. Počet těchto tvárnic se odvíjí od výškového osazení budovy na pozemku a dále na úrovni únosné vrstvy zeminy oproti úrovni upraveného terénu. Na základovou stěnu ze ztraceného bednění je uložena vyztužená podkladní železobetonová vrstva (základová deska) o typické tloušťce 150 mm. Tato deska je vyztužena KARI sítí. V případě požadavků na úpravu projektu jsme schopni navrhnout založení na plovoucí železobetonové základové desce s typickou tloušťkou kolem 250-300 mm. Tato základová deska je uložena na vrstvě tepelné izolace (extrudovaný polystyren XPS, pěnosklo, keramické kamenivo Liapor). Toto založení umožní perfektní eliminaci tepelných mostů v místě založení obvodové stěny a také zvýší tepelně akumulační schopnosti podlahy na zemině (snížení provozních nákladů na vytápění a snížení rizika letního přehřívání). Nevýhodou tohoto řešení je, že ne každá stavební firma je s tímto způsobem založení seznámena. Dále není tento způsob založení vhodný pro každý pozemek. Založení na plovoucí základové desce je vhodné pro rovinaté pozemky s nízkou hladinou spodní vody.
Nejtypičtější střechou je šikmá střecha nad půdním prostorem. Nosná konstrukce je obvykle tvořena dřevěným krovem. U šikmých střech nad obytným podkrovím navrhujeme skladbu střechy s nadkrokevní PIR tepelnou izolací TOPDEK PIR o tloušťce kolem 220 - 260 mm. V tomto případě je možné přiznat dřevěné krokve (nepoužít sádrokartonový podhled). Při použití nadkrokevní tepelné izolace používáme velmi kvalitní a odolnou parozábranu z asfaltového pásu s hliníkovou vložkou TOPDEK al BARRIER s tloušťkou 2,2 mm. Tato skladba zajišťuje perfektní vzduchotěsnost střešního pláště. V případě snahy o snížení investičních nákladů na střešní plášť šikmé střechy navrhujeme standardní skladbu s mezikrokevní a podkrokevní tepelnou izolací. Pro mezikrokevní tepelnou izolaci používáme vysoce výkonnou tepelnou izolaci Isover Multimax 30 o typické tloušťce 180 mm a podkrokevní izolaci navrhujeme z PIR tepelné izolace TOPDEK PIR o tloušťce kolem 150 - 200 mm.
Pokud se pro zastřešení stavby využijí dřevěné sbíjené střešní vazníky (typicky u jednopodlažních staveb), tak se zpravidla navrhuje zateplení v místě vodorovného podhledu v rovině spodní pásnice vazníků (nevytápěný půdní prostor). V rámci návrhu se poté využije obdobná skladba, jako v případě mezikrokevní a podkrokevní izolace u šikmé střechy obytného podkroví. Používá se tedy kombinace minerální a PIR tepelné izolace. Celková tloušťka tepelné izolace se pohybuje kolem 400 mm. Na vrstvu PIR tepelné izolace je aplikována parozábrana ze samolepícího asfaltového pásu.
U domů s plochou střechou tvoří nosnou konstrukci systémová stropní deska Porotherm nebo Ytong. Tloušťka této desky se odvíjí od rozpětí stropu, zpravidla se jedná o 250 - 290 mm. Na stropní desku je aplikována parozábrana v podobě asfaltového pásu s hliníkovou vložkou. Na parozábranu je umístěna tepelná izolace z pěnového bílé polystyrenu EPS 100 v celkové tloušťce 400-500 mm. V případě požadavku ze strany stavebníka můžeme na plochou střechu navrhnout souvrství vegetační (zelené) střechy.
Na střechy klademe v pasivních domech podobné požadavky jako na obvodové stěny a většinou postačí běžné konstrukce, kde zvětšíme tloušťku izolace. Problém může být příliš členitá střecha - narůstá tak ochlazovaná plocha a přibývají problematické detaily. Teplo musí zastavit i okna a dveře. Nezbytné jsou okna s izolačním trojsklem. Jejich součinitel prostupu tepla Ud má být pod 0,85 W/m2K. Stejné parametry musí splňovat i exteriérové dveře. Velmi důležité je však i jejich osazení a utěsnění. Při použití stříkané pěny si zde musíte dát velký pozor s jejím ořezáním. Řešením tohoto problému je montáž oken pomocí utěsňovacích pásek, které zajišťují zevnitř parotěsné a zvenku paropropustné uzavření spáry mezi oknem a zdivem.
Důležitost komplexního přístupu
Před pár lety šlo o termín s nádechem exkluzivity. Blower Door test je měření vzduchotěsnosti budovy, které pomocí ventilátoru a senzorů ukazuje, kolik vzduchu stavbou uniká. Pasivní dům a tepelná ztráta spolu úzce souvisí - čím lépe je konstrukce utěsněná, tím méně tepla uniká. Z pohledu vzduchotěsnosti jsou pro obvodové zdivo vhodnější plné materiály. Ideálně, pokud mají zcela přesné rozměry, což je případ lisovaných vápenopískových bloků Sendwix. Kombinace precizně provedeného projektu, včetně jednotlivých detailů, kvalitního provedení na stavbě a důkladné kontroly vede k úspěšnému splnění blower-door testu a ke kvalitnímu domu.
Nejlevnější energie je ta, která se nemusí kupovat a platit. Tepelně-izolační schopnosti a těsnost obálky domu jsou tak prioritou další fáze. Optimalizace tvaru, tzv. Jasným trendem je co nejvíce energií uspořit konstrukčním řešením stavby, orientací, A/V poměrem a dalšími opatřeními během stavby. Na přípravě stavby by se měl od začátku podílet architekt, projektant, energetický specialista i samotný výrobce materiálu. Při respektování všech souvislostí a použití vhodných systémů se pak otevírá cesta k domu energeticky pasivnímu, případně rovnou k nulovému. POZOR: Od začátku loňského roku se zpřísnily podmínky pro výstavbu. „Vzhledem k tomu už není prostor pro improvizaci. Je nutné mít dobrý architektonicko-stavební koncept budovy, zvolit účinné technologie i materiály a využít obnovitelné zdroje,“ říká technický konzultant KM Beta Vlastimil Sova. Podle něho se už tak vyplatí mít vyšší ambice - stanovit si jako cílový stav rovnou pasivní dům.
Jako první přichází ke slovu architekt. Ten musí posoudit situaci přímo na místě, pracovat s orientací stavby ke světovým stranám, optimalizovat tvar a vyřešit dispozici. Jdeme na obvodový plášť. Důležitým tématem jsou i okna a jejich zasklení. Jen samotné trojsklo nestačí, u pasivních domů se používá předsazená montáž. Poslední kapitolou jsou technologie - zdroj tepla a řízené větrání. „Když přemýšlím v konceptu pasivního až nulového domu, logicky počítám s obnovitelnými zdroji energie. V praxi to znamená zapojení fotovoltaiky, tepelného čerpadla, případně využití biomasy,“ poukazuje na variabilitu ve výběru Vlastimil Sova. Cena pasivního domu závisí na mnoho faktorech. Ovlivňuje ji výběr materiálu a specifický typ stavby. Nejlepší je vypracovat cenovou nabídku na míru, která zahrnuje všechny vaše požadavky.
Pokud chcete mít svou cestu k vlastnímu bydlení dobře promyšlenou, může vám pomoci online aplikace Kalkulačky materiálu. Přehledná a intuitivní aplikace vás provede jednotlivými kroky a na konci nabídne komplexní návrh řešení. Nezáleží na tom, jestli už máte hotový projekt, nebo jste teprve na začátku, služba je navržena tak, aby vám pomohla v obou případech. Regionální manažeři v KM Betě působí po celé České republice. S výběrem realizační firmy vám v KM Beta poradíme.
tags: #km #beta #pasivni #dum #tloustka #izolace