Historie Výzkumného ústavu pozemních staveb v Gottwaldově je úzce spjata s poválečným rozvojem stavebnictví v Československu a s celkovými společenskými a ekonomickými změnami, které probíhaly v regionu. Ústav navázal na bohatou stavební tradici, která se formovala již za doby působení firmy Baťa.
Počátky a založení Výzkumného ústavu pozemních staveb
Výzkumný ústav pozemních staveb byl zřízen zřizovací listinou Ministerstva stavebnictví ČSR v roce 1958 jako státní rozpočtová organizace. Výzkumný ústav pozemních staveb Praha, s.p. - VÚPS Praha, s.p. byl k činnostem státního zkušebnictví autorizován Úřadem v roce 1982 jako Státní zkušebna č. 227. V návaznosti na profesní zaměření VÚPS Praha, s.p., který byl resortním výzkumným ústavem ve stavebnictví, byla činnost SZ č. 227 zaměřena na stavební výrobky.
V roce 1997 vybudovala společnost v reakci na požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a dokumenty EU vlastní zkušební laboratoře a od roku 1998 bylo zahájeno provádění laboratorních zkoušek. Akreditace k provádění zkoušek mechanických, vlhkostních, tepelně a požárně technických, bezpečnostních, hygienických a výkonových zkoušek výrobků pro technická zařízení budov byla Českým institutem pro akreditaci udělena v listopadu roku 1999. Politikou vedení společnosti je stálé rozšiřování a zkvalitňování služeb.
Obchodní firma Výzkumný ústav pozemních staveb - Certifikační společnost, s.r.o. navazuje na dlouholetou tradici Výzkumného ústavu pozemních staveb, s.p.
Sídlo společnosti Výzkumný ústav pozemních staveb - Certifikační společnost, s.r.o. se nachází v Praze - Hostivaři, Pražská 810/16, 10200. IČO: 25052063. Údaje o společnosti byly staženy 8. 2. 2026 z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku. Společnost se zabývá výrobou ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely a ostatním vzděláváním.
Čtěte také: Výzkum a výsledky ZVÚ Kroměříž
Stavoprojekt a jeho role v Gottwaldově
V Gottwaldově, tehdejším Zlíně, doznívalo po roce 1945 období slavné funkcionalistické firemní „baťovské“ architektury, která dala městu jeho charakteristickou a neopakovatelnou podobu. Byla zde dlouholetá tradice pokrokových, moderních forem plánování a metod práce zprůmyslněné stavební výroby a kolektivních forem projektování. Díky tomu se i ve zlínském prostředí aktivně formoval názor na způsob fungování první socialistické projektové organizace, národního podniku Stavoprojekt, založeného v září 1948 v Praze.
Stavebnictví nastoupilo cestu samostatného, či spíše izolovaného experimentování. Nová státní projekční organizace Stavoprojekt byla součástí Československých stavebních závodů. Vznikla znárodněním mnoha projekčních kanceláří a soukromých projektantů a sdružila dobrovolně i nedobrovolně drtivou většinu všech architektů i projektantů v tehdejším Československu. Architekti museli opustit své soukromé kanceláře a vstoupit do Stavoprojektu nejpozději do 1. ledna 1949.
Stavoprojekt v Gottwaldově historicky navázal na tradice meziválečného stavebního oddělení firmy Baťa (založeno 1924), od roku 1930 vedeného pod hlavičkou akciová stavební společnost Zlín. V roce 1945 byla tato společnost stejně jako celá firma Baťa znárodněna a přešla pod národní správu ministerstva lehkého průmyslu. Postupně se od základů změnily plány její činnosti. Ve druhé polovině 40. let tři čtvrtiny výrobních kapacit této společnosti zůstaly ve zlínském regionu, pětina se přestěhovala na Ostravsko a část se soustředila v jednom z bývalých firemních závodů v Třebíči.
Po komunistickém puči v roce 1948 se majetek zlínské akciové stavební společnosti stal součástí národního podniku Svit Gottwaldov. V jejím rámci vznikla první poválečná projektová socialistická složka, vedená architekty Jiřím Voženílkem a Vladimírem Kubečkou. Od 1. ledna 1952 získala bývalá firemní stavební společnost název národní podnik Stavosvit. Už na konci prosince 1951 došlo k vyčlenění 72 pracovníků, kteří vytvořili základ nového samostatného Ústavu pro projektování bytové a občanské výstavby.
Od března 1953 byl veden jako Stavoprojekt n. p. Gottwaldov, samostatný projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v gottwaldovském kraji. Měl ale zůstat řízen generálním ředitelstvím v Praze. K činnosti znárodněného projektového sektoru přispěla v Gottwaldově vedle bývalých firemních architektů také mladší generace, která nastoupila do praxe až po druhé světové válce. Zázemí projektové organizace zajišťovalo architektům stabilitu pracovního poměru a potřebné finanční zajištění.
Čtěte také: Betonové konstrukce FAST
Jedním ze zakladatelů a prvním ředitelem gottwaldovského Stavoprojektu byl architekt Miloš Totušek (do roku 1971). Během dvou let se rozrostl počet zaměstnanců na trojnásobek a jejich průměrný věk nedosahoval ani 26 let. Měl svá pracoviště ve 21. budově n. p. Svit, v továrním areálu, na radnici i v Domě umění a na přechodnou dobu také v detašovaných ateliérech v Kroměříži a Luhačovicích, kde v době jeho krátké existence prošlo devět vrstevníků z pražské uměleckoprůmyslové školy: Antonín Flašar, Eduard Staša, Miloslav Totušek, Adolf Zikmund, Jiří Čančík, Pavel Liebscher, Vladimír Palla, František Rozhon a Jan Palacký.
V lednu 1954 byl místní Stavoprojekt začleněn do Stavoprojektu Brno jako pobočka pro gottwaldovský kraj a jeho název, sídlo i působnost se několikrát změnily. V roce 1955 byla gottwaldovská pracoviště soustředěna v 11. budově továrního areálu a v sociálním ústavu a o rok později přibyl delimitovaný ateliér VPÚ a pracoviště ve 12. tovární budově.
V červnu 1956 byl na podkladě usnesení vlády ČSR ustaven samostatný Státní projektový ústav pro výstavbu města vesnic v Gottwaldově, řízený ústřední zprávou pro bytovou a občanskou výstavbu v Praze. O tři roky později byl změněn název na Krajský projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Gottwaldově a v roce 1960 byl s úpravou krajského řízení tento ústav opět začleněn jako pobočka Stavoprojektu krajské projektové organizace v Brně.
Od ledna 1963 byla všechna dosavadní pracoviště zrušena a celá činnost Stavoprojektu byla v Gottwaldově soustředěna do nové budovy na tehdejší třídě Úderníků (dnes třída Tomáše Bati č. p. 508), kterou navrhli pro tento regionálně významný projekční ústav v roce 1957 architekti Jiří Čančík a Miloš Totušek. V lednu 1966 byla pobočka změněna na závod a ze zvláštní rozpočtové organizace se stala hospodářskou.
Hlavní úkoly a přínos Stavoprojektu
Hlavním úkolem Stavoprojektu byla územně plánovací a projektová příprava kompletní bytové a občanské výstavby - bytů, školek, škol, jeslí, obchodů, kulturních zařízení a technické vybavení těchto objektů. V rámci Jihomoravského kraje se soustředil na okresy Gottwaldov, Prostějov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Hodonín. Těmto okresům bylo věnováno asi 80 procent kapacit provozu, zbytek byl vyčleněn pro experimentální projektování a typizaci, později i projektování pro slovenskou stranu.
Čtěte také: Metody a aplikace diagnostiky stavebních konstrukcí
Stavoprojekt přinesl například zajímavá řešení tzv. gottwaldovského typu škol, které změnily tehdejší koncepci, a první masovou aplikaci panelových domů v ČSSR. Práce Stavoprojektu byla založena na komplexnosti všech inženýrsko-technických profesí. Koncem padesátých let na scénu nastoupilo zprůmyslnění stavebnictví a uplatnění montovaných konstrukcí u všech stavebních druhů bytových staveb, ale také montovaný železobetonový skelet, který výrazně ovlivnil architekturu občanské výstavby.
Mezi architekty, kteří touto organizací prošli, můžeme jmenovat Jiřího Čančíka, Miloše Totuška, Šebestiána Zelinu, Ivana Bergmanna, Ladislava Pastrnka, Pavla Šimečka, Dagmar Novou, Pavla Hanulíka, Jiřího Jílka, Josefa Melichárka, Pavla Mudříka, Stanislava Nožku, Radko Pavlackého, Pavla Šišku, Richarda Turnu.
Transformace po roce 1989
Po roce 1989 došlo postupně i ve Stavoprojektu ke změnám. Řada architektů podnik opustila a založili si vlastní ateliéry. V roce 1990 byl v červenci zapsán do rejstříku firem Stavoprojekt Zlín, státní projektový a inženýrský podnik, který roku 1994 zprivatizovala akciová společnost S-projekt Zlín. K 1. lednu 1995 vznikla akciová společnost S-projekt plus jako přímý pokračovatel více než třicetileté tradice Stavoprojektu.
Společnost S-projekt plus zajišťuje kompletní projekční činnost a široké portfolio služeb pro široké spektrum staveb pro průmysl a logistiku, obchod a služby, lázeňství a zdravotnictví, administrativu a stavby pro výchovu a vzdělání. Disponuje pracovníky všech profesí, které souvisejí s řešenými úkoly. V Luhačovicích realizoval S-projekt například rozsáhlé rekonstrukce Lázeňské kolonády s halou Vincentky, dětských léčeben Miramonti a Vítkov, Jurkovičova domu a lázeňského hotelu Morava. Ve Zlíně revitalizoval Správní budovu č. 24, na které nápis přežil až do 21. století. V roce 2021 bylo šestipatrové sídlo Stavoprojektu přestavěno na obchodní dům OKO a firma S-projekt přesídlila do 41. budovy.
Nápis na čtyřiadvacáté budově přežil až do 21. století. Nyní mu hrozí likvidace.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1924 | Založení stavebního oddělení firmy Baťa |
| 1930 | Stavební oddělení vedeno pod hlavičkou akciové stavební společnosti Zlín |
| 1945 | Znárodnění firmy Baťa a její stavební společnosti |
| 1948 | Vznik národního podniku Stavoprojekt v Praze; majetek zlínské stavební společnosti se stává součástí n.p. Svit Gottwaldov |
| 1950 | Vyčlenění Závodů přesného strojírenství z n.p. Svit |
| 1951 | Vyčlenění pracovníků pro nový Ústav pro projektování bytové a občanské výstavby |
| 1952 | Změna názvu bývalé firemní stavební společnosti na n.p. Stavosvit; vyčlenění Stavosvitu z n.p. Svit |
| 1953 | Ústav pro projektování bytové a občanské výstavby veden jako Stavoprojekt n.p. Gottwaldov; vyčlenění Rudého října z n.p. Svit |
| 1954 | Místní Stavoprojekt začleněn do Stavoprojektu Brno jako pobočka |
| 1955 | Gottwaldovská pracoviště soustředěna v 11. budově továrního areálu a sociálním ústavu |
| 1956 | Ustaven samostatný Státní projektový ústav pro výstavbu města a vesnic v Gottwaldově |
| 1958 | Založení Výzkumného ústavu pozemních staveb Ministerstvem stavebnictví ČSR |
| 1959 | Změna názvu na Krajský projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Gottwaldově |
| 1960 | Ústav opět začleněn jako pobočka Stavoprojektu Brno |
| 1963 | Soustředění činnosti Stavoprojektu do nové budovy na třídě Úderníků (dnes T. Bati č.p. 508) |
| 1966 | Pobočka Stavoprojektu změněna na závod a stala se hospodářskou organizací |
| 1982 | VÚPS Praha, s.p. autorizován jako Státní zkušebna č. 227 |
| 1990 | Zapsání Stavoprojektu Zlín, státního projektového a inženýrského podniku do rejstříku firem |
| 1994 | Stavoprojekt Zlín zprivatizován akciovou společností S-projekt Zlín |
| 1995 | Vznik akciové společnosti S-projekt plus |
| 1997 | Společnost VÚPS vybudovala vlastní zkušební laboratoře |
| 1998 | Zahájení provádění laboratorních zkoušek VÚPS |
| 1999 | Akreditace VÚPS k provádění zkoušek Českým institutem pro akreditaci |
| 2021 | Sídlo Stavoprojektu přestavěno na obchodní dům OKO; S-projekt plus přesídlil do 41. budovy |
tags: #Výzkumný #ústav #pozemních #staveb #Gottwaldov #historie