Seriálový lobbista Tonda Blaník se zkraje října vrátil v nových dílech do seriálu Kancelář Blaník, který najdete na internetové televizi Stream.cz.
Kdo je Tonda Blaník?
A kdo že je tedy vlastně Tonda Blaník? Ten, kdo tahá za nitky české politiky, stojí na pozadí všech kauz a jeho telefonní číslo mají ve svém mobilu uložené nejen současní i bývalí vládní činitelé a vlivní podnikatelé, ale také olympionici nebo hvězdy showbyznysu.
„Kam teče beton, tam tečou peníze.“ Tímto i řadou jiných mouder poučil lobbista Tonda Blaník českou veřejnost, jak to chodí v politickém zákulisí. Mnohdy se zdá být pravdě blíž, než se oficiálně prezentuje. Právě v poslední den roku odstartuje po půlroční pauze čtvrtá série on-line seriálu Kancelář Blaník, a to epizodou Tony is Back.
Tvorba a vývoj seriálu
Scénáře k této svérázné politické satiře znovu napsali Robert Geisler, Benjamin Tuček, Marek Najbrt a Tomáš Hodan, režie se po Marku Najbrtovi ujal Bohdan Sláma. Druhá řada populárního seriálu nabídne třináct dílů, vždy v sobotu na Streamu.
„Tvůrčí pauza nám prospěla, možnost aktuálně se vyjádřit k dění v naší politice sice chyběla, ale měli jsme aspoň čas popřemýšlet o posunu blaníkovských postav a můžu naznačit, že živé jsou nejen kauzy, ale i Tonda, Lenka a Žížala,“ řekl Novinkám.cz producent Milan Kuchynka ze společnosti Negativ.
Čtěte také: Koberec vs. dlažba: Co je lepší do kanceláře?
S režisérem Markem Najbrtem, herci Markem Danielem, Michalem Daleckým a Halkou Třešňákovou i dalšími tvůrci připravili 14 epizod.
Překoná Blaník dřívější hlášky, jako „Nazdar, Andreji, jak se Babiš?“ nebo „Ty vole, ani kurvy nemrdaj’. Populární Kancelář Blaník má za sebou pátou řadu.
Satira, humor a společenský přesah
Seriál Marka Najbrta a jeho týmu se stal nepochybně fenoménem, nese se s ním pověst takřka revoluce, jež dala Čechům poprvé od České sody pořádnou satiru. Kanceláři Blaník se daří být "objektivně" vtipná. Alespoň jednou za epizodu nabídne velmi povedený, dobře načasovaný a vypointovaný vtip, což u téměř desetiminutového videa dostupného zdarma na internetu jistě stačí.
S pověstí spasitele tuzemské politické satiry to už však tak slavné není. Blaník rozhodně propásl šanci stát se společenským nebo politickým komentářem. Obětoval tento potenciál "legraci", protože zjevně věří, jak je v Česku běžné, že humor a přesah se navzájem vylučují a divák není schopný se bavit, když by měl zároveň přemýšlet. K tomu tvůrci propadají podivnému přesvědčení, že komedie by měla být apolitická, což upoutá pozornost tím spíš v seriálu o politice. I tento přístup však v důsledku vždy bude agendou.
Jde pak vůbec ještě o satiru? Ta je nepochybně vtipná, ale není nic jiného. Stačí politické satiře humor, jenž se za každou cenu snaží vzdát přesahu?
Čtěte také: Složení betonu
Jako příklad zodpovědnějšího přístupu lze uvést americkou klasiku Saturday Night Live (SNL), která to v předvolebních skečích "dala sežrat" Donaldu Trumpovi i Hillary Clintonové. Přestože oba politici byli terčem humoru takřka matematicky půl napůl, nestyděli se komici otevřeně poukázat, že i když Clintonová je strojená, umělá, kariéristická a pokrytecká, představuje lepší kandidátku na prezidenta než podle SNL štábu nebezpečný patologický lhář Trump. Protože i když oba mají své neduhy, tak tyto neduhy nemají stejnou hodnotu. Karty byly vyloženy na stůl, diváci mohli souhlasit, nebo ne. Mohli diskutovat.
Při jeho sledování však není o čem diskutovat ani přemýšlet. Jeho svět je staticky strnulý, politici jsou zlí, hrdinové apatičtí, neexistují nuance ani varianty, platí to vždy a absolutně. Není přitom nutné doslova řadit konkrétní politiky od nejlepšího po nejhoršího. V případě duálního amerického systému je doslovnost nevyhnutelná, český volič, stejně jako tvůrce satiry, se jí vyhne snáz. Úplná absence hodnot si ale protiřečí se smyslem satiry. Ta má nejen kritizovat a vysmívat se, ale i za něčím stát.
Vztah seriálu k našemu světu je navíc přetržený událostmi, jež si přiznaně odporují s tím, co známe, třeba jmenováním Andreje Babiše premiérem. Nejde však jen o neochotu vyjádřit v politické satiře postoj k politice. Není problém v tom, že tu nikdo není "dobrý" člověk, ale že jakékoliv chování nemá důsledky. Vždy, když se zdá, že se vztahy hrdinů posunuly za bod návratu, čeká diváka na začátku další epizody znovunastolený status quo.
Přitom však nemá jít o podobně oddělené příběhy, jaké známe třeba ze Simpsonů, kde se na konci každého dílu dokonale obnoví výchozí situace - zde hrdinové na svoje dosavadní dobrodružství upozorňují a pamatují si je. Aniž by z toho ale něco vyvozovali. Jde naštěstí o výjimečnou situaci, jindy tvůrci podobně hluboko neklesají. Přesto tato chvíle symbolizuje celou Kancelář Blaník - vždy upřednostní srandu před kontextem a smyslem.
Recepce seriálu
Semestr si sice vysloužil pověst jednoho z nejlepších českých seriálů za poslední roky, co do sledovanosti však neoslnil. Spravit chuť si musel Stream sázkou na jistotu, Kanceláří Blaník.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
tags: #kancelar #blanik #podnikatelsky #beton #vysvětlení