Obor stavebnictví produkuje značné množství odpadu, a to 40 % veškerého pevného odpadu. V České republice to představuje 12 milionů tun stavebního odpadu ročně, přičemž nemalá část tohoto objemu je tvořena izolačními materiály. Recyklace a opětovné zapojení těchto materiálů do výrobního procesu již částečně funguje. Pro odvětví, které produkuje 37 % emisí CO2 a spotřebovává 50 % přírodních zdrojů, jsou ekologické otázky víc než naléhavé. Mnohé firmy ve stavebnictví, především ty s vlastním vývojem, vnímají zelené řešení nejen jako nutnost, ale i příležitost - k inovaci, lepším službám i silnějšímu vztahu se zákazníky.
Minerální izolace a její charakteristika
Minerální vata je označení pro tepelné izolace z čediče nebo skla. Minerální izolace mají v Česku díky vyspělému sklářskému průmyslu dlouholetou tradici. V bývalém Československu byla výroba prvního čedičového vlákna zahájena už v roce 1954. Minerální izolace (MW) má oproti jiným materiálům výhodu. Vyrábí se buď z vyvřelých hornin (kamenná vlna) nebo ze směsi písku a recyklovaného skla (skelná vata). Je to ekologický izolant přírodního původu, který má výborné tepelněizolační vlastnosti. Protože je nehořlavý, účinně zabraňuje šíření požáru. Minerální izolace se v praxi prodává ve formě kamenné nebo skelné vaty (vlny).
Výroba kamenné minerální vlny
Mezi vstupní suroviny k výrobě kamenné vlny - čedičové izolace patří primárně čedič, diabas a struska. Kamenná minerální izolační vlna se vyrábí ze směsi, tvořené přibližně ze 75-80 % čediče a 20-25 % strusky. V současné době jsou jako část vsázky do pece využívány i brikety, které jsou připravovány s využitím recyklovaného odpadu, vzniklého při výrobě.
Při výrobě kamenné vlny je hlavním procesem tavení čediče, což je v podstatě sopečná hornina. Surovinová směs se taví v tzv. kupolové peci při teplotách 1 350 až 1 450 °C. Tavením sopečné horniny - čediče vzniká láva, která se nechává vytékat na rotující válec. Odstředivá síla tvaruje lávu na malé kapky, které odlétají do usazovací komory. Vlivem velké rychlosti se při odstředivé síle doslova natáhnou na jemné vlákno. Tímto procesem vzniká hlavní část kamenné vlny - vlákna. Do vláken se dále vstříkne pojivo, přidávají se vodoodpudivé (hydrofobizační olej) a protiplísňové přísady. Vlákno se následně rovnoměrně usazuje na pásu a pokračuje do vytvrzovací pece. Ve vytvrzovací peci se společně se všemi přísadami a pojivem vlákno vytvrdí. Po vytvrzení vychází pás kamenné vlny z vytvrzovací pece přes přítlačné zařízení. Toto přítlačné zařízení upravuje pás nastavenou rychlostí a intenzitou přísunu vláken na požadovanou objemovou hmotnost a tloušťku izolantu z kamenné vlny.
Výroba skelné minerální vaty
Skelná minerální vlna se vyrábí z cca 60 % křemičitého písku, cca z 15 % sody, cca z 8 % vápence, dále dolomitu, boraxu, živce a určitých podílů odpadového skla. Skelná vata je materiál vyrobený ze skleněných vláken stlačovaných a lisovaných do pásů, ze kterých se následně nařezávají desky. Proces výroby probíhá velmi podobně jako v případě výroby kamenné minerální vlny s určitými odlišnostmi. Základní odlišností je již výše zmíněná vstupní surovina, dále pak je to typ pece, ve které se v případě výroby skelné minerální vlny rozžhavené sklo pomocí tzv. „rotačního bubnu“ vpraví do kanálků a přemění se na vlákna, která padají na pás do vytvrzovací pece. Ve chvíli, kdy se do nich vlévá, má již sklo požadovanou teplotu 1 400 °C, která je potřeba k takzvanému optimálnímu rozvláknění. Typické žlutavé zabarvení dodává skelné vatě pojivo formaldehydová pryskyřice. Skelná vata je pružnější a lehčí, je možné ji balit v pásech komprinovanou do rolí. Se zkomprimovanou skelnou vatou je snazší manipulace a skladovatelnost na stavbě, zkomprimovaná vata po rozbalení ihned nabývá svoji tloušťku.
Čtěte také: Kamenná zídka: Stavba krok za krokem
Při výrobě izolační minerální vlny se používá většinou fenol-formaldehydové pojivo, které pojí vlákna a zároveň jim dodává pevnost, pružnost a životnost, kterou průmysl izolací požaduje. Některé dnes nejmodernější technologie umožňují ještě více ekologický a udržitelný proces výroby. Příkladem je závod KNAUF INSULATION, spol. s r.o. v Krupce, který v červenci roku 2009 přešel na výrobu minerální izolace nové generace s technologií ECOSE® Technology. Základem této nové technologie je pojivo na bázi přírodního inertního polymeru. Izolace se tedy takto dá vyrábět výhradně z přírodních surovin. Lze tedy říci, že tento bezpochyby revoluční vědecký objev umožňuje eliminovat formaldehyd a fenoly a nahradit jej přírodním pojivem z rychle obnovitelných zdrojů.
Vlastnosti a použití minerální vaty
Kamenná či skelná vata jsou nehořlavé a ekologické izolace. K dalším výhodám skelné vaty patří skvělá akustická izolace, praktická skladnost a fakt, že je vyrobena z přírodních anorganických surovin, čímž je šetrná k životnímu prostředí. Minerální vata propouští vodní páry. Izolace jsou odolné vůči škůdcům a netlejí. Po instalaci se již vlákna neuvolňují. Radioaktivita izolačních materiálů není zvýšená. Pro využití ve stavebnictví se minerální izolace upravuje nejčastěji do rolí nebo desek. Izolace z minerálních vláken jsou nabízeny v podobě izolačních rohoží pro izolaci mezi střešními krokvemi, stropů, potrubí a dále ve formě tužších desek pro izolaci fasád a pochůzných povrchů. Rohože jsou vhodné pro izolování podkroví, stropů a potrubí. Desky pro izolaci stěn. Nepoužívají se v místech s vysokou vlhkostí. Pro použití za vysokých teplot je určena bílá minerální vlna, která neobsahuje pojiva.
Recyklace a opětovné využití minerální vaty
Že izolanty nemusí být pro životní prostředí tak velkou zátěží, dokazuje přední výrobce EPS a MW, společnost Isover. Isover umí znovu využít také čistý odpad ze staveb. Čisté odřezky minerální izolace se taktéž vrací na začátek výroby. Pro vatu i polystyren platí, že recyklát musí být čistý, bez zbytků barev, lepidel, malty a tmelů, nesmí na něm být papírové etikety či zbytky jídla apod.
Kamenná vlna ROCKWOOL je plně recyklovatelná, a proto se dá znovu a znovu použít. I přesto, že je kámen běžně dostupnou surovinou, je důležité s přírodními zdroji šetřit. Při výrobě izolací ROCKWOOL nevzniká žádný odpad. Nevyužitá kamenná vlna se totiž znovu roztaví a poslouží pro výrobu nových výrobků. Stejně tak je tomu i u zpětně odebrané, vytříděné kamenné vlny ze staveb. Kamenná vlna se dá znovu a znovu zpracovat a recyklovat a přitom si zachovává stejné mechanické a užitné vlastnosti. Služba zpětné recyklace kamenné vlny ROCKWOOL ze staveb funguje už v 17 zemích. Snižujeme tak množství odpadu ukládaného na skládky a naši závislost na primárních zdrojích.
Odpady z výroby kamenné minerální izolační vlny jsou tvořeny nestejnorodými chomáči minerální vlny a minerálním pískem, který obsahuje větší či menší „kaménky“ tzv. granálie vytvořené z čedičového skla. Vzniklý odpad z výroby a opracování kamenné vlny je doposud využíván převážně pro výrobu briket, které se zpětně použijí ve výrobě. Odpad se nejprve drtí na recyklační lince. Rozdrcený odpad je dále míchán společně s cementovou maltou a je vibrolisován do briket. Hlavní objem odpadů z výroby minerální vlny je tvořen tzv. ořezy z pásu, případně výrobky, které neodpovídají výsledným technickým podmínkám. Tyto odpady se v posledním období na úkor další energetické potřeby vrací zpět do tavicí lázně.
Čtěte také: Dlažba z kamene do betonu: Návod
Je tedy výzvou do budoucna najít vhodné ekonomicko-technologické řešení, které umožní znovu využívat i znečištěné zbytky izolantů. Současně je třeba dále informovat stavební profesionály i širokou veřejnost o důležitosti recyklace stavebních materiálů.
Využití odpadu z výroby minerální vaty
Výzkum je zaměřen na ověření přídavku minerální vlny do betonové směsi se zaměřením na vibrolisované tenkostěnné betonové výrobky. Vyvíjené tepelně izolační desky z upravených odpadních minerálních vláken jsou pojené vhodným pojivem, které zajišťuje dostatečnou soudržnost vláken a zároveň poskytuje v kombinaci s vlákny potřebné tepelně izolační vlastnosti. Byly vybírány produkty, které nejsou zátěží pro životní prostředí a lze je bez problémů použít pro výrobu studenou cestou.
Z vybraných fyzikálně-mechanických, chemických a ekologických zkoušek provedených na granáliích vyplynulo, že je lze využít jako náhradu jemných podílů plniva ve výše uvedených technologických směsích. Separace odpadu z výroby minerální vaty pomocí sítového bubnu je prakticky možná a dostačující. Pro vylepšení tohoto procesu prosévání je možné při zajištění provozního stroje osadit tento stroj o něco málo většími otvory síta na počátku sítového bubnu.
Ekologické úvahy a bezpečná manipulace
Minerální suroviny jsou k dispozici prakticky v neomezeném množství. Zatížení životního prostředí při výrobním procesu spočívá především ve spotřebě energie, která je nutná k tavení minerálů. Vlastní problém představuje zpracování a příprava izolace. Z principu je u všech inhalovatelných vláken, pokud překračují určité rozměry, podstupováno riziko vzniku rakoviny. Vlákna minerální vaty se v lidském organismu chovají v mnohém ohledu jinak než azbestová vlákna. Jejich struktura je ve tkáních podstatně méně stálá, proto jsou minerální vlákna s nebezpečností azbestu nesrovnatelná. Minerální vata je mnohdy z hlediska zpracovávání považována za příjemnější, v těle však jsou tato vlákna stálá delší dobu, tedy z tohoto pohledu naopak více nebezpečná než vlákna skelné vaty.
Při manipulaci se uvolňují minerální vlákna, která mohou vyvolat nežádoucí reakce, například záněty kůže způsobené mechanickým podrážděním vlákny, alergické reakce na pojiva nebo podráždění či zánět spojivek. Podíl jemných vláken činí přibližně 0,2% z celkové hmotnosti. Ochranné pomůcky jsou při práci nezbytné. Při zpracovávání a manipulaci je nutno omezit vznik prachu a používat rukavice a roušky. V zabudovaném stavu se vlákna mohou uvolnit vzdušným prouděním nebo vibracemi.
Čtěte také: Kamenná dlažba Hornbach: Kompletní přehled
Bezpečná práce se skelnou a minerální vatou
Pro minimalizaci rizik spojených s manipulací s minerální vatou je klíčové používat ochranné pomůcky a dodržovat správné postupy. Následující tabulka shrnuje rizika a doporučená opatření:
| Kontakt | Projevy | Jak snížit riziko |
|---|---|---|
| Kůže | Svědění, zarudnutí, drobné „píchání“ | Rukavice, dlouhé oblečení, sprcha |
| Oči | Pálení, slzení, pocit nečistoty v oku | Ochranné brýle, neprotírat, vypláchnout vodou |
| Dýchací cesty | Škrábání v krku, kašel, podráždění | Respirátor, větrání, omezení prachu |
Při práci s minerální vatou byste měli mít vždy po ruce:
- Pracovní oděv s dlouhými rukávy - ideálně takový, který můžete bez obav vyprat samostatně a který zakryje co nejvíce kůže.
- Pevné rukavice - brání zanesení vláken do pokožky a usnadní manipulaci s materiálem.
- Ochranné brýle - zvlášť důležité při řezání nebo práci nad úrovní očí, aby se vlákna nedostala dovnitř.
- Respirátor nebo dobře těsnící roušku - pomáhá minimalizovat vdechování jemných částic a prachu.
Likvidace minerální vaty a stavebního odpadu
Opětné použití izolačního materiálu při přestavbách je možné. Možnosti znovuzhodnocení a průmyslové recyklace se v současné době z organizačních a ekonomických důvodů nerozvíjejí. Uložení na skládkách pro stavební odpad je přípustné, materiál je inertní. Ideálním řešením je minerální vatu zabalit do igelitu a odvézt do sběrného dvora. Při větším množství je lepší kontaktovat autorizovaného likvidátora. Vzhledem k vlastnostem tohoto materiálu je dobré zabalit skelnou vatu do igelitu a odnést ji do sběrného dvora. Pokud máme na vyhození větší množství skelné vaty, je lepší, aby se o její likvidaci postarala specializovaná firma.
Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce. Více než polovinu odpadů v ČR tvoří stavební a demoliční odpady. Ty však jsou v současnosti téměř kompletně využity, téměř z 98 %.
Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska. Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje. Odpady ze stavby můžete samozřejmě vytřídit i svépomocí.
Většinu stavebního odpadu lze odvézt do sběrného dvora. Podmínky likvidace stavebního odpadu nejsou u sběrných dvorů jednotné - v některých obcích mohou občané svážet stavební suť zdarma do určitého objemu, jinde zase vždy zaplatí. Než se na sběrný dvůr vydáte, zjistěte si konkrétní pravidla v dané provozovně a poptejte se, jaké typy odpadů přijímají. Sběrné dvory mohou a nemusí přijímat nebezpečné odpady, stejně tak můžou mít specifické požadavky na způsob ukládání.
tags: #kamenna #mineralni #vata #z #recyklovaneho #odpadu