Kamenná dlažba na náměstích a v ulicích měst je nejen praktickým prvkem, ale často i cenným kulturním dědictvím a živým fenoménem, který odráží historii a charakter daného místa. Pražané například milují svou zvláštní mozaikovou dlažbu a za nic na světě by ji nenahradili pohodlným asfaltem či betonem.
Pražská dlažba: Ikona s historií
Chodit po staré Praze v lodičkách je opravdovou výzvou. Až tedy budete na procházce Prahou obdivovat ulice plné impozantních staveb či domovních znamení, nezapomeňte se podívat i pod nohy. Podle nepravidelných, ošlapaných kostek poznáte, že chodíte po ikonické i téměř dvě stě let staré dlažbě, po které před vámi chodili třeba Kafka, Einstein nebo Rilke. Prahu odlišíte od jakéhokoli jiného města na planetě právě díky nenápadným vápencovým kostkám o velikosti šest krát šest centimetrů, i kdyby vám ukázali jen jedinou fotku neznámé ulice.
Vývoj pražské dlažby
Nejstarší doklady o částečném dláždění ulic pocházejí ze 13. století a byly zjištěny při provádění archeologických výzkumů. Jako materiál byl pro zpevnění povrchu používán drobnější říční štěrk, který byl volně rozsypán po upravené ploše a po sešlapání doplňován. Narůstající nároky na hygienu vedly postupně ve 14. a zejm. v 15. století k systematičtějšímu udržování povrchu ulic a náměstí, které bylo někdy nařizováno přímo panovníkem. Václav IV. Lucemburský tak 1390 udělil městu právo vybírat dávky určené mj. přímo na opravu cest ve městě. O udržování a opravě ulic se lze dovědět i z jednotlivých zpráv v 15. století. Nejrozšířenějším způsobem úprav se stalo dláždění velkými valouny, které se udrželo až do 19. století. Valouny byly ukládány do pískového podsypu a trasa komunikace byla spádována pro urychlení odtoku vody ke středu nebo k jednomu z okrajů.
Pražské ulice se vápencovými či mramorovými kostkami začaly poprvé dláždit před dvě stě lety. S rozvojem průmyslu se do Prahy stěhovalo stále více lidí, a původní prašné cesty přestaly obyvatelům města dostačovat. V roce 1879 zavedlo město Praha dláždění výhradně mramorovou mozaikou. Nejprve se dlažební kostky štípaly ručně; díky tomu byly nepravidelné a dalo se z nich skládat nespočet vzorů, pravoúhlých i oblých. Původně byly kameny růžové a modré a těžily se především ve vápencovém dole ve Slivenci u Prahy.
Rozvoj dopravy spojený s používáním těžších dopravních prostředků částečně podmínil v 1. pol. 20. století intenzivní nahrazování starší nerovné valounové dlažby nebo prašných cest dlažebními kostkami z různého druhu kamene, někdy skládanými do geometrických obrazců. Dnes už se kostky řežou strojově, takže jsou pravidelné a paleta vzorů se ztenčila - dlaždiči z nich mohou vyskládat jen ty, které jsou založeny na pravém úhlu. Kostky už se vozí z jiných lomů, protože Slivenecký lom již těžbu ukončil a dnes je přírodní památkou.
Čtěte také: Dlažba z kamene do betonu: Návod
Mozaikové vzory a materiály
Mozaikové vzory se řídí řadou pravidel. Jedním z původních principů je třeba to, že se vzory před každým domem mění: za chodníky dříve zodpovídali majitelé objektů, kteří si tak mohli volit i vlastní vzory. Okolo kostelů pak můžete v dlažbě vidět kříže, jako památku na zaniklé hřbitovy.
Zajímavá však není jen dlažba na chodnících, ale i ta ve vozovce. Její kostky jsou z křemence a jsou o něco větší - mívají 10 x 16 cm. Křemenec je krásný kámen s růžovou až medovou barvou, který se do Prahy dříve plavil po Vltavě z nedalekých Řevnic. Právě díky křemenci se prý Praze začalo říkat „zlatá Praha“. Svým teplým odstínem totiž vytváří měkkou a zasněnou atmosféru. Křemenec se však hodně lámal a obrušoval a kvůli olámaným rohům začali Pražané kostkám říkat „kočičí hlavy“.
Náměstí Rossio v Lisabonu: Symbol zámořských objevů
Centrální náměstí Rossio leží v historické čtvrti Baixa Pombalina (Dolní Město) a patří k dominantám portugalské metropole. Jeho oficiální název je Praça Dom Pedro IV, pojmenované na počest krále Petra IV. Místní ale náměstí nenazvou jinak než pěkně postaru - původním jménem Praça do Rossio. „Rossio“ by se dalo přeložit jako „společná půda“ a odkazuje tak na skutečnost, že náměstí odjakživa sloužilo všem obyvatelům města bez rozdílu. Název se do češtiny někdy překládá také jako Velké náměstí - o tom, že opravdu velké je, svědčí jeho rozloha 166 x 52 metrů.
Nejvýraznějším architektonickým prvkem celého náměstí je jeho mozaiková dlažba s vlnkovaným vzorem, který symbolizuje slavnou a úspěšnou éru portugalských zámořských objevů. Dlažba je poskládána z kočičích hlav z bílého a černého mramoru a o její původní podobu se v polovině 19. století zasloužil generál rezortu veřejných prací Joaquim Guilherme. Právě tato dlažba se stala mustrem pro tzv. portugalskou dlažbu (Calçada Portuguesa), na kterou narazíte nejen v každém portugalském městě, ale také v bývalých portugalských koloniích.
Typy a vlastnosti kamenné dlažby
Pravá kamenná dlažba vyrobená z přírodního kamene je vysoce odolná, má skvělé vlastnosti, je odolná mrazu, vodě i vysokým teplotám a je také perfektním izolantem. Je vhodná do interiéru i exteriéru.
Čtěte také: Kamenná dlažba Hornbach: Kompletní přehled
Hlavní rozhodovací kritéria
Hlavní rozhodovací kritérium je tloušťka: pochozí dlažba začíná na 1 cm, pojezdová musí mít minimálně 2-3 cm a klást se do betonu. V sortimentu kameny.cz sahají tloušťky od 1 cm (štípaný kvarcit, fylit) po 6 cm (andezit Kora Flex, porfyr Kora Toda).
- Pochozí dlažba (tl. 1-3 cm): Pokládá se do štěrkového lože nebo na terče. Zvládne pěší provoz a lehkou zahradní techniku, neprojede přes ni osobní auto.
- Pojezdová dlažba (tl. 2-6 cm): Lepí se nebo betonuje do betonového podkladu s dostatečným průřezem - jinak hrozí praskání ne z materiálu, ale z pohybu podkladu. Unese člověka i zahradní kolečko.
Materiály a jejich charakteristiky
Většina materiálů v této kategorii je mrazuvzdorná. Rula, kvarcit, porfyr, andezit a fylit mají nízkou nasákavost a snášejí české zimy bez povrchových změn.
| Materiál | Popis a vlastnosti | Tloušťka (cm) | Typ provozu |
|---|---|---|---|
| Kvarcit (např. Kora Helios, Albino, Rosa, Azul) | Brazilské nebo turecké horniny, patří k nejtvrdším dlažebním kamenům, vrchol mechanické odolnosti. Opalovaný povrch, vhodný do exteriérů. | 1,5-3 | Pochozí (některé i pojezdové) |
| Porfyr (např. Kora Toda) | Vulkanická hornina s přirozeně drsnějším povrchem. Komponuje zejména tvrdostí a autentickým vzhledem. | 2-5 (pojezdová), 2-4 (velkoformátová) | Pojezdová, velkoformátová |
| Rula (např. Kora Medu, Kora Mavi) | Odolná metamorfovaná hornina, univerzální 2 v 1 řešení pro dům i zahradu. | 1-3 (pochozí), 2-5 (pojezdová) | Pochozí i pojezdová |
| Travertin (např. Rio Crem, Rio Multi, Lima Crem, Lima Multi) | Sedimentární vápencová hornina s přirozenou pórovitostí. Díky porézní struktuře má přirozenou termoregulaci - povrch zůstává vlažný i na přímém letním slunci. Protiskluzný povrch i za mokra. | 3 | Pochozí |
| Pískovec (např. Tiga Natura, Tiga Sandy, Antiko Brown, Antiko Dark) | Nejdostupnější materiál v kategorii. Dobře se zpracovává a snáší pokládku jak do exteriéru, tak do interiéru. | Různé (kostky 4-7) | Pochozí, dlažební kostky |
| Andezit (např. Kora Flex) | Nejtužší materiál v nabídce. | 2-6 | Pojezdová |
| Fylit (např. Kora Azul, Kora Bella) | Vysoce kvalitní, dokonalý estetický a funkční prvek. | 1-3 | Pochozí |
| Břidlice (např. Kora Ardesia, Fleta Nero) | Šedé až antracitové barvy s rezavým žíháním. | Různé | Velkoformátová, obkladový i dlažební kámen |
| Vápenec (např. Grando Antiko) | Elegantní šedohnědý odstín, dodá interiéru hřejivý a nadčasový charakter. | Různé | Interiérová |
| Žula (šedá žula) | Nejvyšší životnost - instalace z 19. století jsou v provozu dodnes. | 8-11 cm (kostky) | Pojezdová (dlažební kostky) |
Důležité aspekty pokládky a údržby
Pochozí dlažba položená na špatně odvodněný podklad se bude hýbat a praskat bez ohledu na to, jak tvrdý kámen zvolíte. U větších ploch doporučujeme objednat vše najednou z jedné šarže. Velkoformátové desky (Kora Flex XXL, Kora Mavi XXL) jsou montážně náročnější než standardní kostky nebo travertinové obdélníky.
Tvrdé horniny (kvarcit, porfyr, andezit, rula) impregnaci nevyžadují, ale prodlouží ji životnost barevnosti. Románský patent je kladečský vzor kombinující dlaždice různých rozměrů tak, aby spáry nevznikaly průběžně. Protiskluznost u přírodního kamene určuje povrchová textura: štípaný a hrubý povrch (porfyr, rula, kvarcit) má přirozeně vysoký koeficient tření.
Čtěte také: Jakou kamennou dlažbu od OBI vybrat?
tags: #kamenna #dlazba #namesti #informace