Omítání vyžaduje zručnost a cvik, avšak nejedná se o nic, co byste nedokázali zvládnout bez zedníka. Před samotným omítáním je dobré pamatovat, že omítek je více druhů, lišících se pevností, složením, ale hlavně i paropropustností. Dnes jsou populární tzv. dekorativní omítky, které imitují přírodní materiály.
K čemu slouží omítka a jaké jsou její typy?
Omítka je vrchní vrstva zdi, stěny. Jedná se o vrstvu materiálu nanesenou na stěnu, kterou poté zpevňuje a chrání. Dále také vyrovnává spáry, díry a veškeré nepravidelnosti. Význam omítky je ochránit zdivo před povětrnostními podmínkami. Nezanedbatelné je estetické hledisko, kdy omítka vyrovná nerovnosti zdiva a překryje případné instalace jako vodovodní či odpadní potrubí, elektroinstalace, či jiné technologie zapuštěné přímo do zdiva. Omítka je rovný hladký nebo různě vrásčitý povrch u svislých stěn a stropů.
Složení omítek může být různé, od hliněných až po průmyslově vyrobené. Materiálově se nejčastěji využívá písek, vápno, voda a případně obohacená o cement. Omítka se také pojmenovává jako štuk (z ital. stucco).
Typy omítek:
- Interiérové omítky: Omítka v interiérech se skládá ze dvou vrstev. Vnitřní omítka se skládá z jádra a lícní vrstvy (fajnové, štuku). Vnitřní omítky představují zcela samostatnou dimenzi možností, které do interiéru můžete přinést. Namátkou lze použít plastické stěrky pro vytvoření reliéfu, nebo tzv. benátský štuk, který připomíná mramor.
- Sanační omítky: Tyto omítky se hodí do sklepení a míst, které se potýkají s vlhkostí stěn a které umožní vodě se odpařovat ze stěn.
- Exteriérové omítky (fasádní): Venkovní omítka je v podstatě synonymum pro fasádu. Fasádní omítky nejen chrání zdivo před nepříznivými povětrnostními podmínkami, ale také výrazně ovlivňují estetiku a celkový vzhled stavby. Vedle štukových omítek je v sortimentu celá řada stěrek, které mohou představovat finální povrch. Jsou zde například omítky silikátové, akrylátové i dekorativní. Samočisticí fasáda je poslední vrstva na fasádě, která fasádě dodá jedinečné vlastnosti.
- Omítky pro strojní a ruční omítání: Existují omítky určené pro oba typy aplikace.
Příprava podkladu a obecné zásady omítání
Příprava podkladu je jedním z nejdůležitějších úkolů při omítání. Než začnete připravovat podklad, přečtěte si kompletně návod výrobce. Důležitou součástí práce při omítání vnitřních stěn je dobrá příprava.
- Čistota a suchost: Stěna musí být suchá, čistá, bez prachu a trhlin. Vše odstraňte smetákem či kartáčem a prohlubně vyhlaďte stěrkovou hmotou.
- Vyzrání zdiva: Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musíte ji nechat chvíli vyschnout. S omítáním nově postavených zdí začněte až když zdivo sedne a malta ztvrdne. Předčasné omítnutí by zabránilo přístupu vzduchu a vyzrání zdicí malty.
- Teplotní podmínky: Omítání nelze provádět za všech teplotních podmínek. Většinou se jedná o teploty od 5 do 35 °C. S nízkou teplotou může dojít k narušení struktury a následnému opadání omítky.
- Zakrytí podlahy: Podlaha musí být zakrytá.
- Vytyčení prostoru: Pokud chcete omítnout jen některé části stěny, vytyčte si omítaný prostor pomocí dřevěných latí připevněných ke stěně.
- Penetrace a profily: Poté, co byly instalovány speciální rohové a omítkové profily a na povrch byla nanesena penetrace, začíná práce s omítkou.
Míchání malty a příprava na aplikaci
Přichází na řadu smíchání omítky s vodou (dle pokynů výrobce). Přestaňte míchat ve chvíli, kdy ve směsi nebudou žádné hrudky. Nechte několik minut odstát a poté znovu zamíchejte. Dávejte si také pozor na čas. Je užitečné mít vždy po ruce všechny potřebné materiály.
Čtěte také: Na co si dát pozor při výběru venkovní omítky
Namíchání malty na omítání:
Ta se skládá z hašeného vápna, cementu, písku a případně vody. Poměr složek je 1:1:3. Malta nesmí být příliš hustá, protože by poté opadávala. Nesmí však být ani příliš řídká, protože by naopak stékala ze stěny. Maltu na omítání rovnoměrně rozmícháte ve stavební míchačce, do které nejprve nalejete 60-70 procent potřebného množství vody. Pak přidejte vápno, cement, případně univerzální pojivo (Multibat PLUS, Profimalt, Unimalt), nechce zhruba minutu míchat a pak přidávejte písek v příslušném poměru. V míchačce lze rozmíchat i hotové sypké omítkové směsi.
Příprava omítníků a vyztužení:
Před samotným omítáním připevněte na stěnu latě, tzv. omítnice, které si pomocí provázku vyrovnáte. Tyto omítnice vám pomohou udržet stejnou tloušťku omítky a pomohou vám tak vytvořit rovný povrch. Abychom docílili roviny, připravíme si omítníky, podle kterých se pak omítka stahuje latí. Jako omítníky poslouží buď speciální k tomu určené výrobky, tenké laťky nebo pevné dráty, které se upevní na podklad na nahozené omítkové terče, vyrovnané podle vodováhy a olovnice. Dále si vytipujte místa, kde by omítka mohla praskat. To je většinou u napojení příček a nosných stěn, nebo v případě starších domů na místech, kde jsou drobné, staticky nevýznamné praskliny. Tyto místa je dobré vyztužit výztužnou sítí.
Při klasickém postupu omítání nejprve nahazujeme jádro. Rovinu a správnou tloušťku zajistíme pomocí omítníků. Nejprve nahodíme omítkové terče, vzdálené svisle i vodorovně cca 120 až 150 centimerů, silné zhruba 1,5 cm a o průměru 20 až 30 cm. Pomocí olovnice a vodováhy je srovnáme na stejnou tloušťku a do roviny, výchylky opravíme ubráním nebo dodatečným nanesením vrstvy malty. Vyrovnané terče spojíme omítníky. Můžeme použít i ocelové omítníky, které se upevňují hřebíky.
Aplikace omítky
Při omítání je důležité pracovat rychle, protože omítka rychle schne. Při omítání nejlépe poslouží zednická naběračka či zednická lžíce. Naberte maltu a uvolněným zápěstím ji naneste.
Postup aplikace jádrové omítky:
Maltu nabírejte lžící ze zednické naběračky a nahazujte na zeď. Uvolněte zápěstí, je třeba získat zručnost při správném „švihu“ ruky tak, aby malta ulpěla na podkladu, ale nerozstřikovala se při nárazu na podkladové zdivo. Příliš tuhá konzistence malty, která dělá na zdi „koláče“, není vhodná, stejně jako příliš řídká omítka, která po zdi stéká. Zkušení zedníci umí nahazovat omítkovou maltu i přímo ze zednické naběračky. Je třeba mít správnou konzistenci malty, která musí být zároveň dostatečně mastná. Nahazuje se podobným švihem jako lžící.
Čtěte také: Nadčasová krása kamenných obkladů
Jádrovou (základní) vrstvu omítky nahazujeme ve směru zdola nahoru. Naneste rovnoměrnou tloušťku omítky na stěnu. Nezapomeňte i na vyrovnání případných šikmých stěn. Pro správnou funkci omítky je nutné dosáhnout patřičné tloušťky okolo 1,5 cm. Stěnu vždy omítejte od spodu nahoru. Nahozenou omítku strhneme stahovací latí a poté dorovnáme dřevěným hladítkem. Jádro se v tomto stadiu omítání nevyhlazuje do hladka. Odstraníme omítníky a rýhy po nich zaplníme maltou a dorovnáme.
Nahozenou omítku strháváme latí, kterou po omítnících pohybujeme zdola nahoru a zároveň střídavě do stran. Lze použít v podstatě jakékoli prkno, ale lépe se pracuje s hliníkovou stahovací latí. Je lehčí, snadněji se čistí a nezanáší se zbytky malty, které pak způsobují ve strhávané vrstvě nerovnosti.
Strženou omítku zatáhneme kovovým hladítkem. Případné nerovnosti dorovnáme omítkou, kterou rovněž natahujeme kovovým hladítkem. Včas vyspravíme i spáry po omítnících, které opatrně vyloupneme z čerstvé omítky. Hlubší spáry nahodíme a zatáhneme hladítkem, mělké spáry postačí natáhnout omítkou z hladítka a obloukovým pohybem zatáhnout. Hůře přístupná místa (např. pod okenními plechy při rekonstrukci vnějších omítek, rohy atd.) vyspravíme a dohladíme pomocí zednické lžíce dříve, než vrstva omítky zavadne. Chce to jistou praxi a kvalitní (ne příliš tenkou) zednickou lžíci bez ostrých rohů.
Pokud máte hotovo, vyčkejte na lehké zaschnutí a poté vyjměte omítníky.
Aplikace štukové omítky a finální úpravy:
Štukovou omítku nanášíme na navlhčenou jádrovou omítku. Natahuje se v tenké vrstvě pomocí ocelového hladítka, na které naberete dvě lžíce omítky. Poté nechte omítku zavadnout až na 40 minut. Další fází je uhlazení, které provedete pěnovým či molitanovým hladítkem mírně namočeným ve vodě.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Na závěr je nezbytné vyčistit nářadí.
Omítání starých domů a chalup
Při omítání starých domů a chalup je důležité zohlednit specifika původního zdiva a materiálů.
Vápenná a cementová omítka:
- Cementová omítka: Uzavře vlhkost ve zdivu, které se pak může začít rozpadat. Máme-li ve starém domě cementové omítky, je nejlepší je odstranit a pak nechat zdivo vyschnout.
- Vápenná omítka: Je prodyšná. Staré vápenné omítky tedy můžeme nechat na stěnách, oklepeme pouze nesoudržné a vydrolené partie. Jestliže omítka na poklep duní, neznamená to ještě, že se musí odstranit. Pokud je celistvá, může se ponechat.
Doporučení pro rekonstrukce:
U venkovních omítek se při rekonstrukcích používá nastavená omítka s malým podílem cementu. V ideálním případě použijeme dobře uleželé vyhašené vápno. Písek je vhodný spíše hlinitý. Zdivo očistíme od cementových omítek, případně vyškrábneme spáry. Špricujeme vápenocementovou maltou, ne čistě cementovou. Prohoz musí tvořit na stěně pouze řídké krupičky, ne souvislou vrstvu.
Tradiční postupy omítání:
K dosažení autentické „chalupové“ atmosféry je někdy dobré rezignovat na moderní postupy a vrátit se ke klasickým zednickým metodám. Což znamená např. nahodit nerovnou zeď takzvaně „z ruky“, bez omítníků, vodováhy a strhávání latí, takže omítka kopíruje nerovný průběh stěny. Zpracuje se dřevěným hladítkem, pod stropem se udělá (např. pomocí pivní lahve) fabion (oblý přechod), zakulatí se i všechny rohy.
Imitace kamene a moderní dekorační omítky
V posledních letech došlo k výraznému pokroku ve vývoji fasádních omítek, které jsou schopny nejen plnit svou funkci ochrany, ale také nabízejí estetické možnosti překvapující svou věrností imitací kamene, cihel či jiných materiálů. Tyto inovativní omítky nabízejí možnost vytvořit budovy s autentickým vzhledem, který se snadno přizpůsobí okolnímu prostředí, a zároveň zajistí dlouhou životnost a nízké náklady na údržbu. Nehledě na velké rozšíření portfolia designových možností, kterými může architekt omítanou fasádu pojmout.
Imitace přírodních materiálů:
Jedním z nejzajímavějších trendů v oblasti fasádních omítek je dnes právě trend imitace přírodních materiálů, jako je kámen. Taková omítka umožní budově získat přirozený vzhled, aniž by bylo nutné investovat do finančně náročného přírodního kamene. Díky pokroku v technologii a materiálovém výzkumu jsou dnes k dispozici omítky, které dokážou věrně imitovat různé typy kamene, včetně pískovce, vápence nebo žuly. A nejde jen o „vizuální“ podobnost, ale i o zdařilou imitaci textury a povrchových detailů. Vzhledem k rostoucí poptávce po esteticky atraktivních a funkčních fasádních omítkách je navíc pravděpodobné, že se bude tento trend nadále rozvíjet. Dekorativní omítka, která vypadá jako kámen, se stává čím dál oblíbenější.
Příklad použití produktů Cemix:
Společnost Cemix nabízí ve svém portfoliu hned dvě strukturální možnosti imitace kamene, a to imitaci zdiva z plochých kamenů a imitaci zdiva z oválných (polygonálních) kamenů. Poslouží k tomu omítky z rodiny MAGIC DECOR a šablony podle vybrané struktury. Postup aplikace je u obou variant mírně odlišný.
Postup aplikace imitace kamene (Cemix MAGIC DECOR):
- Příprava podkladu: Na připravený napenetrovaný podklad se nanese omítka.
- Nalepení šablony: Po vyschnutí podkladu (obvykle jeden den) je možné přistoupit k pečlivému nalepení šablony, která nesmí odstávat od podkladu.
- Aplikace omítky do šablony:
- Imitace zdiva z plochých kamenů: Do nalepené šablony se nanese celoplošně nerezovým hladítkem omítka 2792 MAGIC DECOR 1,0 mm, a to ve vrstvě na výšku zrna. Není nutné provádět strukturování omítky.
- Imitace zdiva z oválných (polygonálních) kamenů: V tom případě se do nalepené šablony nanese celoplošně nerezovým hladítkem omítka 2794 MAGIC DECOR STONE, nebo omítka 2790 MOZAIKOVÁ OMÍTKA ve vrstvě min. na 1,5násobek výšky zrna (celkem tedy zhruba 3 mm a tyto dvě omítky mohou opět zůstat bez strukturování). Omítku 2794 MAGIC DECOR STONE lze aplikovat také strojně stříkáním, čímž získá další zajímavý povrch. Pro ještě věrnější imitaci je ovšem v tomto případě možné sáhnout po vrchní vrstvě z omítky 2791 MAGIC DECOR 2,5 mm a tu už pro hrubý rustikální vzhled strukturujeme odtahy nerezového hladítka od plochy a následně lehce vyhladíme, což ještě více umocní vzhled reálného nepravidelného přírodního kamene.
Omítky Cemix řady MAGIC DECOR dokážou samostatně, ale zejména jejich vzájemnou kombinací spolu s lehce netradičními pracovními postupy a nástroji, vytvořit opravdu bohatou škálu struktur a netradičních povrchů, které pozvednou architekturu fasády zase o stupínek výš.
Další možnosti a výhody:
Díky omítce můžete vytvořit jakýkoli vzor. Lze do ní dokonce i malovat. Nejjednodušší je samozřejmě směs nastříkat, protože lze dosáhnout různé struktury povrchu. V případě dřevěných povrchů je však nutné použít podklad z polystyrenu. Na dřevo by se omítka nikdy neměla nanášet přímo. Jednou z největších výhod omítky je široká škála vzorů a textur, které lze vytvořit. Kameny mohou být větší či menší, pravidelné, nebo nepravidelné. Záleží zkrátka jen na zákazníkovi. Omítka umožňuje vytvořit na domě nejrůznější dekorativní prvky, jako jsou například sokly, rohy či klenby. Omítku lze také dobarvit minerálními pigmenty. Vytvoření každého reliéfu vyžaduje přesnou ruční práci. Samotná omítka je vyrobená ze šestnácti složek, přičemž základ tvoří směs vápna a cementu s jemným vápencovým kamenivem.
Cena realizace fasády s imitací kamene se pohybuje kolem 1900 korun za metr čtvereční.
tags: #kamenita #omitka #na #zed #informace