I ta nejkvalitnější a nejlépe položená střešní krytina nemůže nikdy zcela eliminovat riziko pronikání vlhkosti, která by mohla poškodit nejen tepelnou izolaci, ale i konstrukci krovu. Z tohoto důvodu je klíčové správně navrhnout a realizovat větrání střešního pláště. Odvětrání střechy je důležitým bodem při rozhodování o realizaci vaší budoucí nové střechy, proto na otázku odvětrání střechy určitě nezapomeňte.
Proč je odvětrání střechy klíčové?
Odvětrávání střechy je pro zajištění životnosti a estetického vzhledu střešní krytiny nenahraditelným pomocníkem. Pronikání vodních par či vody do tepelné izolace může způsobit její degradaci, výraznou ztrátu tepelněizolačních vlastností, hnilobu dřeva, vznik plísní a další škody. Kromě toho, že vlhkost, která nemá kam odcházet, narušuje střešní krytinu, poškozuje rovněž střešní laťování, ale může také zatéct do skladby střechy a poškodit zateplení střechy, které by vlivem dlouhodobého působení přílišné vlhkosti mohlo ztratit svoji funkci.
Kromě dodržení technického postupu při pokládce vlastní střešní krytiny je důležité věnovat pozornost i odvětrání střechy, bez kterého by docházelo k zrychlenému stárnutí střešní krytiny, ale také k vytvoření nepříjemného klimatu v podkrovních částech domu. Od nové střechy se mnoho očekává. Nejen že by měla dobře vypadat, ale především i dlouho vydržet. Pořízením kvalitní střešní krytiny to ovšem nekončí. Stejně důležitý je také výběr povrchové úpravy tašek a následná realizace celého střešního systému. Z pohledu správné funkčnosti střechy hraje významnou roli i její odvětrávání - lze tak zamezit degradaci pláště.
Funkce odvětrání střechy:
- Tepelně-izolační funkce: Střešní krytina přejímá venkovní teplotu, v létě proto, pokud se do ní opírá sluníčko, může mít teplotu i kolem 70 °C. Díky odvětrání střechy pak vzduch může střechu ochlazovat, čímž jsou teplotní podmínky v podkroví znatelně zlepšeny. V letních měsících tak nedochází k přehřívání podkrovních místností.
- Odvedení kondenzátu a vlhkosti: Další funkcí je pak odvedení kondenzátu, tedy přebytečné vody, která vzniká v důsledku působení rosného bodu. Rovněž odvádí také vlhkost, která prostupuje z podkroví směrem do exteriéru skrze neodborně nainstalovanou parozábranu. Do prostoru pod střechou se vlhkost dostává nejen zvenku, ale i v případě činností, ze kterých stoupá pára, jako například vaření, praní nebo koupání. Důkladné odvětrání prostoru chrání střešní konstrukci a použité materiály před předčasným znehodnocením.
Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocení lidí atd. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť. Páry mohou nenávratně ohrozit prvky v konstrukci střechy (latě, kontralatě, krokve, krytina, eventuálně i tepelné izolace), a tím se zkracuje životnost a funkčnost celého střešního pláště. Mezi konkrétní nepříznivé důsledky kondenzace vodních par patří hniloba dřevěných prvků, snižuje se vodivost tepelné izolace, vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce, dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb.
Chybí-li odvětrávání střechy nebo je špatně realizováno, mohou se ve střešním plášti objevit vážné závady. V letních měsících tak dochází k vysokému nárůstu teplot, v zimě zde naopak kondenzuje teplý vzduch, který se na spodní straně střešní krytiny sráží a vznikající voda tak zatéká do konstrukce střechy. Tím může dojít k rozsáhlému poškození střechy.
Čtěte také: Konfigurace plastových oken
Jak se vlhkost dostává do střechy?
Vlhkost se do střechy může dostat buď ve formě páry prostupující z interiéru domu, nebo ve formě vody a sněhu z exteriéru. Prostupující vodní pára může zkondenzovat například na chladném vnitřním povrchu krytiny.
Princip odvětrání střechy
Jak již bylo řečeno, odvětrávání střechy je řešeno odvětranou vzduchovou mezerou mezi střešní krytinou a zateplením krovů. Tato mezera nejčastěji vzniká díky laťování střechy, konkrétně díky kontralatím, které jsou kotveny ke krokvím. Odvětrání střechy nastane tehdy, když ve vzduchové mezeře (se správným průřezem) vznikne teplotní rozdíl, a tím se vytvoří komínový efekt. Pohyb vzduchu ve velké míře závisí na vytvoření jednotlivých detailů střechy a na sklonu střechy. Výška vzduchové mezery musí činit 4-10 cm a jak již bylo řečeno, nesmí být nikde přerušena. Obecně platí, že výška vzduchové mezery není nikdy menší než 4 cm. Výška vzduchové mezery je závislá na sklonu střechy a vždy koreluje s mírou paropropustnosti střešní krytiny a sklonem střechy.
Pro správnou funkci ventilační mezery je zapotřebí dostatečně velký otvor ve spodní části, čímž je zajištěno proudění vzduchu zvenčí až k vrcholu střechy, odkud vzduch odchází ventilačním prvkem.
Abychom tomuto jevu zabránili, je osvědčenou metodou použití parozábrany ze strany interiéru, pokládka fólie (pojistné hydroizolace) přímo na tepelnou izolaci a vytvoření větrané vzduchové mezery mezi fólií a střešní krytinou. Pokud je střecha zateplena izolací, nezapomeňte na difuzní fólii, která zabrání pronikání vlhkosti do izolace.
Typy odvětrávaných střech
Právě tak se nejčastěji navrhuje odvětrání dvouplášťové a tříplášťové střechy, o nichž se více dočtete níže.
Čtěte také: Jak spočítat objem betonu
- Dvouplášťová střecha: Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. V případě odvětrání dvouplášťové střechy je vytvořena pouze jedna odvětraná mezera, a to mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací. Nově se prosazující řešení s využitím plné výšky krokví pro tepelnou izolaci. Na krokvích je provedena pojistná hydroizolace o co nejmenším difuzním odporu. Pro odvod vlhkosti mimo střešní plášť je provedena pouze vzduchová mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací. Výška této mezery je dána výškou kontralatí. Platí zásada: čím delší krokve a čím menší sklon střechy, tím vyšší kontralatě (zpravidla 2,5 - 5,0 cm) viz ČSN 731901.
- Tříplášťová střecha: Historicky osvědčené řešení. Proudění ve dvou vzduchových mezerách mezi krytinou a pojistnou hydroizolací a zejména v mezeře mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací odvádí vlhkost mimo střešní plášť.
Rozlišujeme jedenkrát a dvakrát provětrané střechy. Pokud je to možné, doporučujeme realizovat jedenkrát provětrané střechy, protože je lze vytvořit podle jednoduchých parotechnických vzorců. Složité výpočty zá účelem stanovení odvětrání střechy nejsou potřeba v případě, kdy vnitřní teplota nepřesahuje 22oC a relativní obsah páry nepřesahuje 65 %, dále mezi vnitřní parotěsnou vrstvou a vnější podkladní vrstvou je následující souvislost: Sdi ≥ Sde x 6. Toto jsou základní pravidla pro stanovení odvětrávání střechy.
V případě střechy, která je nad nevyužívanou nezateplenou půdou slouží celý tento prostor jako odvětrání, které musí mít volnou cestu přes hřeben, nebo větrací střešní tašky.
Metody odvětrávání střešních prostor
Existuje několik různých metod odvětrávání střešních prostor, z nichž každá se používá v závislosti na konkrétním typu střechy a má své výhody a nevýhody.
- Odvětrávání hřebenem a štíty: Tato metoda se nejčastěji využívá u šikmých střech, na nichž jsou použity klasické střešní tašky. Používají se hřebenové a štítové ventilační prvky, které se umístí do nejvyšších bodů střechy a tím umožňují průchod vzduchu a páry ven z konstrukce.
- Odvětrávání podél okapů: Pokud máte střechu s nízkým sklonem, kde není dostatek prostoru pro využití již zmíněných hřebenových či štítových ventilačních prvků, je tato metoda odvětrávání ideálním řešením. Zvolit můžete speciální střešní tašky s ventilačními otvory nebo samostatné ventilační prvky, které umístíte podél okapů.
- Celoplošné odvětrávání: Odvětrávání skrze celou plochu je vhodné pro střechy s uzavřenými hřebeny a štíty. V takových případech se používají celoplošné ventilační membrány či pláště, které jsou často vyrobeny z paropropustných materiálů a umisťují se pod střešní krytinu.
- Odvětrávání skrze střešní plášť: Často se používá u střech s jednovrstvou membránovou krytinou. O odvod vzduchu a páry se starají speciální ventilační prvky umístěné do střešního pláště.
- Odvětrávání podél okapů a žlabů: Obvykle se tato metoda používá u střech s okapy a žlabovými systémy, například u střech s plochým sklonem. Ventilační prvky jsou umístěny právě podél okapů a žlabů. Nejčastěji se používají průduchy, které jsou vytvořené po celé délce okapové hrany, nasávají vzduch, který proniká mezerou k hřebeni střechy, odkud vychází ven.
Výpočet odvětrání střechy a rozměry větracích otvorů
Pro odvětrání střechy je nutné zhotovit větrací otvory v místě okapu střechy a ty následně ochránit mřížkou proti vniknutí ptactva. Aby bylo odvětrání funkční, je nutné, aby měl vzduch kam odcházet, k tomu slouží odvětrávací tašky a hřebeny, jejichž počet také není nahodilý. Počet odvětracích tašek a hřebenů se odvíjí od potřebné odvětrávací plocha. Ta je závislá na ploše a sklonu odvětrané střechy. Čím větší sklon střechy, tím menší musí být větrací otvory u hřebene střechy. Aby však byl pohyb vzduchu zajištěn, musí být také někde nasáván - konkrétně u okapové části střechy. I plocha tohoto větracího otvoru je závislá na sklonu a ploše střechy, přičemž platí, že její plocha je vždy větší než plocha větracího otvoru u hřebene střechy. Plocha ventilátorů musí být stejná na vstupu i na výstupu (tj. 100 %). Střechy s parozábranou potřebují o 40 % menší odvětrávací plochu.
Pro výpočet se používá příslušný koeficient, kterým se dělí větraná plocha střechy.
Čtěte také: Spotřeba cementu v betonu: návod
Tabulka níže pomáhá určit velikost vstupního otvoru u okapu, výstupního otvoru u hřebene střechy a velikosti průběžné větrané mezery. Tabulka je určena do délky krokve střechy 10 m. Pokud je krokev delší než 10 m zvětšuje se nejmenší tloušťka vzduchové vrstvy o 10% hodnoty připadající k nejmenší tloušťce a příslušnému sklonu. Do délky krokví 6 m ve sklonu střechy plochy > 25° je přípustná minimální tloušťka vzduchové mezery 40 mm (*).
Plocha větracích otvorů pro odvětrání střechy v závislosti na sklonu střechy
| Sklon střechy | Plocha větracího otvoru u okapu k ploše střechy | Plocha větracího otvoru na hřebeni k ploše střechy |
|---|---|---|
| < 5° | > 1/100 | > 1/200 |
| 5° - 25° | > 1/200 | > 1/400 |
| 25°- 45° | > 1/300 | > 1/600 |
| > 45° | > 1/400 | > 1/800 |
Střechy s odvětraným prostorem pod krytinou mají v souladu s normami DIN 4108, ÖNORM B 2219, B7219, B 7215, ČSN 730540, ČSN 731901 s Pravidly pro navrhování a provádění střech stanoveny minimální větrací průřezy:
- v okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm2 na 1 bm okapu. Ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm2 na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 2 cm).
- u hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. 50 cm2 na 1 bm šířky hřebene.
Velikost výstupního otvoru při větrání hřebenem je 100 cm2 /bm.
Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou (nároží, vikýře, střešní okna atd.). Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod. Norma stanovuje čisté průřezy.
Realizace odvětrání střechy
Při realizaci odvětrávání střechy je třeba dbát na to, abychom vrchní folii překryli přes spodní, abychom zabránili vniknutí případné vlhkosti mezi folie. Podkladní folie se vždy pokládá podél okapové hrany, všeobecně s 10 cm přesahem u sklonu nad 30°; u sklonu pod 30° s minimálním přesahem 15 cm a u sklonu pod 20° s přesahem 20 cm. Paropropustné nekontaktní folie je nutné aplikovat v závislosti na počasí s 1-2 cm převisem, aby se nevytvořila škodlivá napětí a aby se folie nepřilepila na tepelnou izolaci. Paropropustná kontaktní folie je aplikovatelná přímo na tepelnou izolaci, příp. U okapu je nutné dávat pozor na to, aby byla podkladová folie v každém případě napojená na okapový plech s určeným přesahem. U střech s nízkým sklonem a u větrotěsných a vodotěsných napojení je nutné podkladní folii nalepit na okapový plech.
K odvětrávání střechy můžete použít různé větrací prvky:
- Hřeben a nároží: v tomto případě se používají větrací pásy, které mohou být doplněny kartáčovou lištou.
- Odvětrávací turbíny: zabraňují průniku vlhkosti do střechy a pracují i bez přívodu elektrického proudu.
- Větrací tašky: v nabídce je má téměř každý výrobce střešních krytin. Větrací taška k bobrovce (www.tondach.cz) Proto jsou pro každý model tašky vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm2), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí.
- Velkoformátové tašky: Dostatečné odvětrání zaručuje 10 odvětrávacích tašek na 100 m2 plochy střechy, položených ve 2. řadě pod hřebenem, současně s provedením hřebene, resp.
- Maloformátové tašky: Dostatečného odvětrání dosáhneme pomocí odvětrávací soupravy s klenutým krytem umístěné do 2. až 3. řady pod hřebenem (25 ks na 100 m2 plochy střechy) za současného provedení hřebene, resp.
- Okapová hrana: jakožto větrací mřížka ve tvaru hřebene.
- Sety: najdete v nich všechno potřebné pro realizaci odvětrávání střechy, například prostupové tašky, odvětrávací komínek a spojovací materiál.
Zvláštní pozornost dostatečnému množství odvětrávacích otvorů je třeba věnovat při pokládání hřebene a nároží do malty a při malých sklonech střechy a dlouhých krokvích. V případě valbových, stanových apod. střech se odvětrávací tašky umisťují podél linie nároží. V případě dlouhých úžlabí se odvětrávací tašky umisťují oboustranně podél linie úžlabí. Při odvětrávání mezi tepelnou izolací a pojistnou nedifuzní fólií Bramac VEL příp.
Odvětrávání betonové střechy patří mezi detaily, které často rozhodují o tom, jestli bude střecha dlouhodobě fungovat bez problémů. U pultových střech z betonových tašek je nezbytné vytvořit souvislou ventilační mezeru od okapu až po nejvyšší bod. Nejčastěji se využívá kombinace kontralatí, odvětrávacích tašek a pásů pod hřebenem. Cílem je zabránit hromadění vlhkosti ve střešní skladbě, která může degradovat izolaci i dřevěné části konstrukce.
Na trhu existuje obrovské množství různých druhů střešních krytin. Jedno mají ale společné. Pro většinu z nich platí, že by pod nosnou vrstvou krytiny měla být vytvořena ventilační vzduchová mezera. Neprodyšné střešní krytiny - do kterých patří plechové střechy, skládané plastové krytiny, bitumenové šindele, falcované plechy a další. Odvětrávání se provádí za pomoci vertikální vzduchové mezery pod střešním pláštěm. Jedná se o prostor mezi krytinou a podkrovím. Vzduchová mezera brání degradaci střešní krytiny. V opačném případě by mohlo dojít ke korozi, delaminaci jednotlivých vrstev či vzniku vad, plísní, hnilob a ztrátě tepelné izolace.
V případě stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami.
Možnosti vytvoření vzduchové mezery:
- Volit slabší tepelnou izolaci a zanechat požadovanou vzduchovou mezeru mezi ní a výškou krokve. Záklop je potom přibit přímo na krokvích. Nevýhodou je menší tepelně izolační schopnost střechy.
- Volit sílu tepelné izolace shodnou s výškou krokví, ale vzduchovou mezeru potom vytvořit dodatečně pobitím střechy záklopem na kontralatích o síle požadované vzduchové mezery (tedy 4-6 cm).
Dodatečné odvětrání střechy
Pokud jste na provětrávání střechy při její realizaci zapomněli, nezoufejte. Dodatečné odvětrávání střechy je nejen možným, ale také častým řešením. Instalováno může být na většinu typů střech, včetně plochých a šikmých.
Doporučení
Návrh a správná realizace systému odvětrávání je klíčovým faktorem pro správnou funkci střechy a její dlouhou životnost. Správné odvětrávání střechy je pro udržení dobrého stavu a prodloužení životnosti velmi důležité. K tomu lze využít větrací otvory ve střeše, které umožní proudění vzduchu a zabrání tak vzniku kondenzace a plísní. Nezapomeňte, že velikost a umístění těchto otvorů musí odpovídat konkrétnímu typu střechy i klimatickým podmínkám. Doporučujeme vám proto tuto záležitost konzultovat s odborníky, abyste se vyhnuli případným nedostatkům. Skladba střešního pláště je vždy individuální a závisí na kvalitním návrhu, který zohledňuje různé faktory, jako je tvar a sklon střechy, klimatické podmínky, využití podkroví, typ střešní krytiny a další specifikace.
tags: #kalkulacka #odvetrani #strechy