S nutností osekat nebo vybourat starou zeď se čas od času setká téměř každý chalupář. Někdy to jde snadno a jindy ten nápad budete během namáhavé práce mnohokrát proklínat. Do osekávání omítky v interiéru i exteriéru se zpravidla pustíte ve chvíli, kdy je nějakým způsobem poškozená a musí dolů kvůli omítce nové.
Odstranění staré omítky
Chcete-li zachovat odkryté cihly, bude nutné i jemné závěrečné čištění kartáčem. Nebo tehdy, když chcete odhalit cihly či kámen pod omítkou a využít jejich strukturu k ozvláštnění a zkrášlení domu. Část odhalené zdi s povrchem upraveným proti prašnosti je osvědčený a krásný dekorativní prvek, stejně jako neomítnutá cihlová zeď, natřená barvou. V každém ze dvou zmíněných případů však vyžaduje osekávání omítky trochu jiný postup. Sekací kladivo může být při práci vhodným pomocníkem.
Typy zdí a nároky na osekávání
Autor článku má osobní zkušenost s tím, že při opravě dvě stě let starého domu lze pod omítkami narazit až na čtyři typy zdí. A každý z nich klade při osekávání omítky jiné nároky a nástrahy. Staré omítky bývají často z různých materiálů a podle toho je třeba postupovat. Osekávání omítky ale provádějte vždy tak, abyste nepoškodili zdivo.
Podfouknutá a připečená omítka
Zdánlivě nejsnáze vypadá odstraňování poškozené, drolící se a na mnoha místech „podfouknuté“ omítky z vnějších cihlových zdí domu. Pokud budete mít štěstí a původní omítka neobsahuje příliš vysoký podíl vápenné složky, můžete si vystačit se zednickým kladivem. Údery tupé strany kladiva postupně narušujete kusy omítky, které pak snadno samy odpadávají. A to, co neodpadne, odseknete nebo seškrábnete plochou, sekací stranou kladiva. Dolů by mělo jít vše, co se samo uvolňuje i drolí, případné zbytky „připečené“ vrstvy nebudou při nahazování nové omítky nijak vadit. Zvětralá podfouknutá omítka bývá často důvodem pro odstranění jejích zbytků.
Horší je to, pokud jdou dolů jen odlupující se kusy svrchní vrstvy omítky a spodní vrstva zůstává doslova připečená k podkladu. Tady neexistuje příliš mnoho „fíglů“ pro usnadnění, protože ať už použijete plochý sekáč, kartáč nebo vrtací kladivo s nástavcem pro sekání, nevyhnete se dřině. Výsledek může stát za to, ale někdy je nakonec lepší na původní záměr odhalených starých cihel rezignovat a na částečně očištěnou zeď nahodit novou omítku.
Čtěte také: 56 modulové rozvaděče pod omítku
Odstranění omítky z pískovce
Postačí-li vám očistit zeď z pískovcových kvádrů či opuky pouze do té míry, aby na ni bylo možné nahodit novou omítku, vystačíte si opět se sekáčem na vrtačce či v ruce, kladivem a ocelovým kartáčem. Chcete-li však zpod omítky dostat na světlo původní kameny a nechat je zazářit v celé jejich kráse, vyplatí se osekávat omítku ručně, opatrně a zvláště v případě křehkého pískovce do zdi příliš nebušit. Kladivo a sekáč zůstávají při odstraňování staré omítky nejúčinnějšími nástroji.
U pískovce je třeba postupovat obezřetně i při čištění ocelovým kartáčem, který může při příliš intenzivním nasazení rovněž poškodit povrch kamenů. S pískovcem se vyplatí zacházet jemně, odvděčí se vám například tím, že po pečlivém vyčištění a natření penetrací na kámen z něj pěkně vystoupí původní pravidelná struktura záseků dláta od kameníka, který kameny kdysi dávno opracovával.
Hliněné překvapení - vepřovice a kotovice
Doslova lahůdkou bývá osekávání zdí z hliněných nepálených cihel - vepřovic či kotovic. Omítka na těchto cihlách zpravidla drží na drátěném pletivu či „pavoukovi“ z drátů a hřebíků, a i když to tak na první pohled nemusí vypadat, drží velmi dobře. Pokud se vám ji podaří údery kladiva narušit tak, že ji lze odlupovat a strhávat z pletiva, je to ta lepší varianta. Můžete se však setkat i s překvapením v podobě kusů pletiva ze starého plotu, natřeného někdy také vrstvou asfaltu či dehtu, který je s omítkou pevně spojen a pod nímž bude „nedýchající“ stěna křehká a promáčená.
Zde je třeba postupovat nanejvýš opatrně, nevytrhávat pletivo silou po velkých kusech, raději ho postupně odstřihávat a také příliš velkou silou nepáčit hřebíky a skoby, na nichž je pletivo přichyceno. A používat ostré sekáče a ploché části kladiva s citem, abyste neuváženým úderem nevybourali kus zdi. Hliněná stěna je ovšem zvláštní směsicí křehkosti a pevnosti. Pokud se do ní rozhodnete vybourat otvor a není promáčená, neklade její kompaktní a pevná masa o nic menší odpor než beton. Stěny z kotovic mají spoustu skvělých vlastností, které bývají často zcela popřeny nevhodným omítnutím, špatnou izolací či nejrůznějšími nouzovými přizdívkami.
Zvláště při čištění zdí elektrickým nářadím nezapomeňte na ochranné pomůcky.
Čtěte také: Použití drátěného kartáče
Příprava zdiva po odstranění omítky
Osekáním omítek práce ještě nekončí. Dalším nezbytným krokem je vyškrábání spár, a to do hloubky cca 2 cm. Provádí se z důvodu, aby nová omítka na zdi dobře držela. Opět můžete pracovat ručně, ale můžete si vypomoci i nástavcem na vrtačce. Obnažené zdivo očistíme a spáry vyškrábeme do centimetrové až dvoucentimetrové hloubky.
Problém nastane, pokud jsou některé cihly ve zdivu uvolněné nebo zvětralé a samy se sypou. Ty musíme vysekat. Dutinu vyčistíme, navlhčíme a nahodíme vápenocementovou maltou. Naneseme maltu na novou cihlu a dutinu zazdíme.
Před nanesením nové omítky je nezbytné zeď náležitě připravit. Očištěnou a prachu zbavenou zeď je nutné nejdříve řádně napenetrovat příslušnou penetrací. Penetraci na zdivo vybírejte dle doporučení výrobce zvolené omítkové směsi. Místo penetrace můžete využít jako první vrstvu na zdivo podhoz. Cihelná stěna, ze které byla odstraněna omítka a spáry mezi cihlami byly vyškrábány. Stěna je připravena pro nahození cementového špricu.
Oprava vnitřní omítky
Kdy opravovat vnitřní omítku? Vyplnit otvory, trhliny, vyrovnat nerovnosti a znovu omítnout a opravit uražené rohy zdí: při rekonstrukci nebo vystěhování je zapotřebí spousta práce. Také, když si nově zařizujete byt a skříně a obrazy dostanou nové místo, objeví se sem tam staré vyvrtané otvory.
Příprava zdi pro opravu omítky
Než se pustíte do opravy vnitřní omítky, měli byste na podlahu rozložit malířskou netkanou textilii a správně připravit stěnu. Podklad musí být rovný, čistý a nosný. Pomocí sekery na sádrokarton odsekejte v případě větší plochy volné části omítky až na zdivo. Pro vyznačení místa, kde chcete omítku vyrovnat, si nakreslete tužkou rovnou čáru. Rovné hrany staré omítky jsou důležité, aby nově nanesená omítka přilnula. Pro dobrou přilnavost je nutný základní nátěr. Naneste ho před novou vnitřní omítkou. Pokud je podklad obzvlášť savý, použijte na příslušná místa penetraci. Doporučujeme zakrýt pracovní okolí fólií, která ochrání podlahu a nábytek před znečištěním.
Čtěte také: Detailní přehled podomítkových třífázových zásuvek
Práci si můžete usnadnit použitím hotové omítky v práškové formě. Pozorně si přečtěte pokyny výrobce na obalu. Dávejte pozor, abyste přidávali prášek do vody a ne naopak. Nejprve si maltu namíchejte trochu hustší. V případě potřeby ji můžete později ještě zředit vodou. Pro opravy vnitřních omítek se používají sádrové, jílové či vápenné omítky. Pro dobré rozmíchání hmoty s vodou doporučujeme použít vrtačku s míchadlem. Hmota může při míchání klást velký odpor. Ujistěte se proto, že máte dostatečně silný přístroj. Aby malta nezaschla, namíchejte jí pouze tolik, abyste byli schopni připravené množství okamžitě zpracovat.
Oprava malých ploch a trhlin
Pro opravu omítky potřebujete mimo jiné kbelík, hladítko nebo špachtli. Chcete-li opravit pouze menší otvory nebo plochy, stačí stěrkový tmel nebo výplňová hmota obsahující sádru z tuby. Před nanesením odstraňte všechny drobivé zbytky kolem poškození. Pomocí špachtle vyplňte otvor nebo plochu výplňovou hmotou a uhlaďte ji. Postup klidně několikrát zopakujte a nespěchejte: čím čistěji nyní budete pracovat, tím méně budete muset později obrušovat. Nechte hmotu mezi cykly nanášení stěrky cca 24 hodin schnout. Aby byla stěna úplně rovná, musí se následně obrousit. Při tomto pracovním kroku používejte pracovní rukavice, ochranné brýle a ochranu dýchacích cest, abyste nevdechovali prach. K broušení použijte nejlépe brusný papír o zrnitosti 180.
Oprava větších ploch
Větší poškozená místa opravíte v několika pracovních krocích. Hmotu nanášejte vždy odspodu nahoru. Více vrstev je smysluplných, pokud má nová omítka mít tloušťku přes 15 mm. Pro spodní vrstvu omítky doporučujeme hrubou zrnitost 2-4 mm. Poslední vrstva omítky by měla mít zrnitost 1-2 mm. Vyrovnejte omítnutou plochu rovnou latí. Pokud chcete vytvořit povrch vhodný k tapetování, namočte houbovou stěrku do vody a krouživými pohyby omítku vyhlaďte. Na větší poškození vnitřní omítky potřebujete několik pracovních kroků.
Vytvoření rohu
Chcete-li při opravě vnitřní omítky vytvořit roh, přibijte nejprve svisle ke stěně hoblovanou desku. Přední hrana desky přitom musí lícovat se starou omítkovou plochou. Poté opravované plochy předem navlhčete a naneste hotovou omítku. Doporučujeme chránit choulostivé rohy omítky pomocí lišt z oceli nebo plastu. Lišty namontujte rovněž hotovou maltou. V tomto kroku byste měli maltu rozmíchat trochu hustší. Zeď opět navlhčete. Optimální je plocha matná/vlhká, ne lesklá. Nanášejte maltu hladítkem. Dobrou orientační hodnotou je malé množství malty na každých 30 cm. Nyní zatlačte profil do maltového lože a pomocí vodováhy ho ve svislé poloze vyrovnejte. Pomocí rovné latě zkontrolujte, zda profil lícuje se starou omítkou.
Dekorativní omítka
Alternativou k tapetám nebo hrubovláknité omítce je dekorativní omítka. Můžete s ní vytvářet různorodé povrchy, které mají podle dopadu světla různý účinek v místnosti. Mnohé dekorativní omítky můžete nanášet válečkem a strukturovat podle svých představ.
Nahazování omítky
Jak nahodit omítku? Dobrá omítka by měla mít tři vrstvy. Na zdivo nejprve provedeme nástřik nejčastěji z vápenocementové nebo cementové malty, která má za úkol vytvořit hrubý povrch. Když nástřik zatvrdne, naneseme druhou vrstvu omítky rovněž z vápenocementové malty. Pokud má původní omítka ještě štukovou lícní vrstvu, naneseme druhou vrstvu asi o tři milimetry slabší a jen ji urovnáme. Poslední štukovou vrstvu natáhneme hladítkem tak, že hladítko s maltou přiložíme ke zdi, poněkud je nakloníme směrem nahoru a štuk do druhé vrstvy vtlačíme vlnovitě.
Jakmile je vnitřní omítka opravená, můžete začít s další úpravou stěn. Při nátěru stěn dávejte pozor, aby barva neutěsnila podklad. K tomu se hodí disperzní barvy do interiéru. Při výběru barev dbejte na kvalitu. Pokud jsou stěny silně savé, porézní nebo pískující, naneste před malováním penetrační nátěr, abyste docílili rovnoměrného výsledku malování.
Příprava malty
Malta na opravu vnějších omítek má být ze stejných hmot jako malta původní. Především při dílčích opravách starých fasád to dost složitě poznáme. Pokusíme se původnímu složení alespoň přiblížit. Obecně je pro kvalitu omítky nejdůležitější kvalita hašeného vápna. Dnes se běžně používá mleté vzdušné stavební vápno. Koupíme ho v pytlích a vyhasíme v neckách nebo sudu dva až tři dny před použitím. Písek do omítky by měl být ostrý, čistý, a, jak psáno výše, neznečištěný hlínou. Nejlepší je říční nebo kopaný z naplavenin v dávných říčních korytech. Na vápenné omítky maltu mícháme v následujícím poměru - na jeden díl vápenné kaše dáme jeden díl cementu a šest dílů písku, nebo o půl dílu víc, podle jeho aktuální vlhkosti.
Běžné chyby při omítání
Řešit, proč je právě vaše omítka zdrojem neladu, je ve chvíli, kdy začne dělat boule, drolit se anebo rovnou padat, je pozdě. Ale obecná znalost možných příčin nám dá dobrou příležitost se budoucím problémům už při omítání vyhnout:
- Nepracovali jsme s prosátým pískem. Byl znečištěný částečkami uhlí, dřeva či humusu.
- Při míchání omítky jsme použili zmrzlý písek. V takovém případě se kolem pískových zrn vytvoří ledový film, a ten se rozpustí až v omítce.
- Maltu jsme namíchali sice z bezvadných surovin (vápno, cement a písek), ale ve špatném poměru. Nejčastější chybou bývá zejména nadměrné množství vápenné kaše.
- Podklad nebyl pro omítání dobře připraven, protože cihelnou zeď jsme před omítáním nedostatečně očistili či nedostatečně navlhčili.
- Zeď či stěna je z velkých tvarovek s hladkým povrchem.
Nějaké flikování nepomůže. Musíme takovou omítku oškrábat nebo odsekat až na zdivo. Ale pokud se odfoukl jenom štuk a jádro na zdivu drží dobře, oškrábeme jenom štuk.
Sanacni omitka ve vlhkém sklepě
Mohl bych mít sanační omítku ve vlhkém sklepě místy silnou jen 5mm? Starou omítku jsem tak z 70% obouchal až na cihlu tak tam by byl tak 1cm, ale kde zůstalo 5mm držící omítky, tak tam bych dal nové omítky třeba jen 5mm. Co tam bylo předtím za omítku nevím. Důvody jsou finanční i rozměrové (dát tam doporučené 2cm omítky, tak už se mi tam nevejdou věci na uskladnění) a za další nejsem zedník (a na zedníky z finančních důvodů ani nepomyslím) a i ta slabá vrstva pro mě bude oříšek nahodit. Nebude mi takto slabá vrstva praskat? A co kdybych to ještě přetáhl potom slabou (třeba 3mm) vrstvičkou paropropustného lepidla (kvůli snazší aplikaci) = pak už by to praskat nemuselo, ne? Protože jsem někde četl, že slabé omítky praskají. Jinak síla stěny ve sklepě je 50cm, tak když se mi vlhkostí a zasolením oddrolí časem i vrstva samotných cihel, vůbec to nevadí. Alespoň bude pak víc místa na pořádnou vrstvu omítky. Jde mi jen o to, teď to dát nějak do pucu na pár let. Děkuji Pavel.
Problémy s elektroinstalací pod omítkou
Co je to za poruchu, pokud při zapnutí jističe něco pod krabicí ve zdi cvakne? Co může být způsobeno tím, že při zapnutí jističe něco ve zdi cvakne asi 1,5 metru pod krabicí? A co to dělá při vypnutí jističe? Více informací by nebylo? Jistič od čeho? Jaký okruh? je to spíš takový slaboučký prasknutí, není to skoro slyšet, jinak ta krabice je v patře a rozvaděč pod schody, takže to cvaknutí nemá nic společného se stykačem atd.
Diagnostika a příčiny
Jde o hliníkové vodiče. Tedy pokud je pod omítkou nějaká svorka, může vlivem tečení hliníku na neudržované a "neviditelné" svorce docházet k přechodovým odporům, nebo pokud je vodič zlomený, ale stále se dotýkají obě části navzájem, může mít nedefinovatelný přechodový odpor a následným průchodem proudu se spoj dočasně zlepší a vychladnutím opět dojde ke zhoršení stavu - známý to jev hliníkových vodičů. Pokud jsou na okruhu dva PC = 2 x spínaný zdroj, ve kterém jsou poměrně velké elektrolyty = velký nabíjecí proud při zapnutí = kapacitní zátěž, takže to jiskření by mohlo odpovídat, rovněž u moderních TV jsou spínané zdroje. Pokud PC nevypínáte vypínačem, stále odebírá proud, stejně jako TV či lednice a tedy stále protéká proud a udržuje případný poškozený spoj "funkční" a nejiskří. Po přerušení proudu - vypnutí jištění spoj vychladne a situace se opakuje až do úplného upálení.
Ono by něco napovědělo změření impedance smyčky nebo změření odporu vodiče malým napětím. Při malém napětí se snáze zjistí problémy s přechodovým odporem, ale i různé hodnoty impedance smyčky při více měřeních naznačí, že se něco děje. A protože může "prskat a jiskřit" i PEN vodič, je možné, že dříve nebo později se upálí úplně a pak máte doma něco jako "elektrické křeslo", rozvod, u kterého je akutní nebezpečí úrazu elektrickým proudem, v extrému i usmrcené uživatele!
Pro základní amatérskou zkoušku - odpojte veškerou zátěž (TV a PC, lednice atd.) a poslouchejte, zda-li "cvakání" pokračuje při zapínání jištění. Jestli ustalo - žádná zátěž = žádný měřitelný proud = žádné jiskření, je velmi pravděpodobné, že se jedná o špatný spoj na vodiči, nebo jeho poškození.
Řešení problému s cvakáním jističe
Výměna není v nejbližší době možná. Bude stačit tam vysekat krabici a přesvorkovat vodič? Přesně nevím kolik místností je na tom okruhu připojených, protože z rozvaděče jdou 2 okruhy, tedy 2 vodiče, které jsou připojené na jednom 10A jističi, je z nich napájená cca půlka domu, ale jsou to místnosti, kde největší odběr mohou mít počítače (2x) nebo TV (2x). Kdyby ten vodič byl přerušený a při zapnutí by mezi nimi přeskočila jiskra, tak by při odběru musela přeskakovat častěji, ne? Toho jsem si nevšiml. Jinak ty vodiče jsou podle mě po celé délce v nějaké tvrdé trubce nebo co to je, aspoň to tak vypadá v rozvaděči a v té krabici. Vůbec mi nejde do hlavy, jak se může ten vodič ve zdi přerušit, to už by ho tam elektrikáři, kteří ty rozvody před XX lety dělali, musel dát poškozený, nebo nevím, a tím, jak jsem s těmi vodiči manipuloval v krabici, tak bych ho taky nemohl nijak přerušit 1,5 metru od krabice, ne?
Tak když jsem vytahal všechny zástrčky ze zásuvek a zapl jištění, tak nic nepraská, takže tam asi bude spoj. Krabice tam nikde není, teď ještě zjistit, kde přesně to může být, na to asi nic není, co? Kus trubky jsem už vysekal a jsou v ní 4 vodiče. Jak se dá ta trubka co nejlíp potom zadělat? Věřte kolegovi Hudcovi a dokud nebudete vědět co se tam děje, okruh raději nepoužívejte!
Tabulka: Poruchy elektroinstalace a jejich řešení
| Popis poruchy | Možná příčina | Doporučené řešení |
|---|---|---|
| Cvakání/praskání při zapnutí jističe | Špatný spoj na hliníkovém vodiči, přechodový odpor, poškození vodiče | Odpojit zátěž, zjistit přesné místo, vysekat a přesvorkovat vodič |
| Jiskření PEN vodiče | Přechodový odpor na PEN vodiči | Okamžité odstavení okruhu, oprava kvalifikovaným elektrikářem |
| Nízké napětí při zátěži / blikání světel | Špatné spoje, přetížení okruhu, částečné poškození vodiče | Změření napětí a proudu, kontrola spojů, případná výměna vodičů nebo jištění |
| Zápach od elektroinstalace | Přehřívání vodičů, špatné spoje, poškozená izolace | Okamžité odstavení okruhu, vyhledání a oprava zdroje zápachu |
tags: #jisty #pod #omitku #co #to #je