Poštovní muzeum v Praze ve vás možná ihned nevyvolá nepřekonatelnou touhu po návštěvě. Byla by ovšem nesmírná škoda ho při procházkách hlavním městem minout. Aktuální podcast vám odhalí svět známek, razítek a promyšlené logistiky. Od pana ředitele Jiřího Střechy, se například dozvíte, které výjimečné exponáty se ukrývají pod střechou Poštovního muzea, jaké neobvyklé druhy přepravy dopisů se používaly a podle čeho se vybíralo téma nové expozice známek pro rok 2022. I přes to, že Jiří Střecha řídí celé Poštovní muzeum, filatelie mu nic moc neříká. „Ten pokus byl učiněn mou babičkou, která bydlela na Vinohradech a měla pocit, že chlapec z Královských Vinohrad by měl sbírat známky, ale nikdy mě to nějak nechytlo. Můj koníček je historie železnic.“ Zároveň přiznal, že ani zaměstnanci muzea nemůžou být vášniví filatelisté, je to především kvůli bezpečnosti a krádežím.
Historie a unikátní exponáty muzea
Budova Poštovního muzea v Praze je známá i pod názvy Vávrův dům či Vávrův mlýn. Prostory totiž dříve sloužily jako obydlí pro novoměstské mlynáře a podnikatel jménem Vávra byl před znárodněním jejich posledním majitelem. Poštovní muzeum tu funguje od roku 1988. „Vidíte roztomilý domeček v centru Prahy, který vždycky obsahuje ještě nějakou zajímavou výstavu s poštovní tematikou. Ať už z historie poštovní, nebo z historie nějakého významného výtvarníka, který se podílel na poštovních známkách.“
Od Black Penny po Muchovy Hradčany
Vůbec první poštovní známka světa je spojená s Velkou Británií. Jedná se o takzvanou Black Penny z roku 1840, která vyšla v rámci velké poštovní reformy. „My jsme se dočkali první československé známky po vzniku samostatného státu, v roce 1918. Tenkrát vyšla série s motivem Hradčan. Jejím autorem byl významný malíř Alfons Mucha.“ „My jsme takový archiv československé a české poštovní tvorby od prvních Muchových Hradčan. Máme nejenom známky samotné, ale i jejich návrhy, tiskové destičky. Celý proces výroby dokumentujeme ke každé známce.“
Do soutěží o vytvoření návrhů poštovních známek se v období první republiky hlásili malíři zvučných jmen. Byli mezi nimi například František Kupka, Václav Špála anebo bratr spisovatele Karla Čapka, Josef. „Josef Čapek se přihlásil do soutěže v roce 1936, v době, kdy vznikaly takzvané dětské známky za příplatek - Emise dětem se to jmenovalo. Ten příplatek šel na fond ohrožených dětí. Česká republika stále udržuje tradici výtvarného návrhu, který má každá známka. Dílo tak vzniká v tandemu výtvarníka a grafika.“ „U poštovní známky je to těžké v tom, že je to malé a zároveň to musí být čitelné. Takže často je v tom takový rozpor. Kreslí se to většinou šestkrát větší. Ale kontroluju si to, třeba si to zmenším, abych věděl, jestli je to vůbec čitelné,“ popisuje náročnost práce výtvarník Karel Zeman. „Další tradicí je rytina.“
Nejznámější československé známky a jejich hodnota
Nejznámější československou známkou je žilkovaná zelená čtyřkoruna s převráceným přetiskem, která se v aukci prodala za téměř osm milionů korun. „Naše známky mají vysokou uměleckou hodnotu.“
Čtěte také: Podrobný průvodce betonáží ve Velkém Meziříčí
Nástěnné malby Josefa Navrátila a historické telefonní seznamy
Vedle poštovních známek z celého světa jsou tady k vidění i historické telefonní seznamy a také nástěnné malby významného malíře a dekoratéra 19. století Josefa Navrátila. Ve své době patřil k malířské špičce a mít v bytě jeho dílo bylo v módě. Raritou Poštovního muzea jsou nástěnné malby Josefa Navrátila. V Praze se jedná o jediné místo, kde jsou fresky tohoto významného malíře z 19. století vidět v tak velkém rozsahu, jak zdůrazňuje Martin Říha: „Tím, že tady Poštovní muzeum v roce 1988 vytvořilo svoji expozici, se ty fresky zachránily. My jsme je několikrát nechali restaurovat.“
Najdeme tam i badatelnu a v ní mimořádnou sbírku telefonních seznamů od konce 19. století až do roku 2015, kdy vyšly naposledy v tištěné podobě. Nahlédnout do nich může každý, kdo se dopředu objedná. „Když někdo třeba dohledává, kde jeho příbuzní bydleli, je to jedna z pomůcek, která tomu může pomoci.“
Plány a nové výstavy
Poštovní muzeum je sice už nějakou dobu kvůli koronavirovým restrikcím uzavřené, zaměstnanci se však nenudí a mají stále spoustu práce. Chystají například novou výstavu na pobočce České pošty na Pražském hradě. „Bude tam takové zákaznické centrum České pošty především pro turisty, kde se budou prodávat ty nejkrásnější známky a další materiál. Bude u toho i malá expozice. Uvidíme tam, jak vzniká poštovní známka, celý ten proces, od návrhu, přes tisky,“ láká ředitel muzea Jiří Střecha.
O jaké české známky je ve světě největší zájem a jak se žije muzeu, které je už několik měsíců zavřené?
| Exponát/Prvek | Popis | Význam/Zajímavost |
|---|---|---|
| Black Penny | Vůbec první poštovní známka světa | Vydána v roce 1840 v rámci poštovní reformy ve Velké Británii. |
| První československá známka | Série s motivem Hradčan z roku 1918 | Autor: Alfons Mucha. Dokumentuje vznik samostatného státu. |
| Návrhy poštovních známek | Díla významných malířů jako František Kupka, Václav Špála, Josef Čapek | Dokumentuje umělecký a tvůrčí proces vzniku známek. |
| Žilkovaná zelená čtyřkoruna | Československá známka s převráceným přetiskem | Prodaná v aukci za téměř osm milionů korun, symbol vysoké umělecké hodnoty. |
| Nástěnné malby Josefa Navrátila | Rozsáhlé fresky v Poštovním muzeu | Jediné místo v Praze, kde jsou díla významného malíře z 19. století vidět v takovém rozsahu. Zachráněny díky expozici muzea. |
| Sbírka telefonních seznamů | Od konce 19. století do roku 2015 | Mimořádná sbírka v badatelně, pomůcka pro genealogické dohledávání. |
Čtěte také: Klíčové informace o Stavební izolace Zlín
Čtěte také: Ing. Jiří Ulrych a jeho podnikání
tags: #jiri #strecha #plat #postovni #muzeum