Vyberte stránku

Přemýšlíte nad dřevinou, která by rozzářila každou zahradu? Je to určitě javor. Oblíbený, v různých barevných provedeních, s vybarvením listů na podzim, s listy a plody vhodnými pro aranžování. Právě v japonské kultuře přitom bývá javor symbolem krásy a elegance.

Javorové stromy jsou hojně rozšířené na severní polokouli. Setkat se s nimi můžete zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Mezi nejznámější druhy javoru se řadí javor klen, javor stříbrný, javor jasanolistý a javor mléč. Neméně populární je javor japonský.

Výběr stanoviště a kultivarů

Podle stanoviště v zahradě se můžete rozhodovat mezi zelenolistými kultivary nebo červeno a oranžovolistými. Z pravidla platí, že druhy a kultivary s červenými listy se během celého roku vysazují do polostínu, kde není prudké slunce. Tím předejdete spálení listů. Zelenolisté kultivary snesou i přímé slunce. V podzimním období se obvykle vybarvují do žluta, oranžova nebo červena.

Vyžadují dostatek vlhkosti, neboť množství listů vodu rychle odpařuje. Proto se substrát udržuje přiměřeně vlhký, ne přemokřený. Druhy Acer palmatum je třeba v prvních letech po výsadbě chránit před pozdními mrazy nastýláním i obalováním. Jinak vyniknou v trávníku, ve smíšeném trvalkovém záhoně, spolu s jinými javory, dokonce i v nádobě nebo jako bonsaj. Prohlédněte si několik kultivarů, které by vás mohly zaujmout.

Oblíbené kultivary javoru

  • ACER PALMATUM "BLOODGOOD" má zajímavé tmavé červené až hnědé zbarvení listů i červené plody. Řadí se jednoznačně mezi nejoblíbenější kultivary, a to kvůli své nejintenzivnější barvě listů. Kultivar dorůstá do výšky 3 až 4 metrů.
  • Další kultivar A. DISSECTUM „ATROPURPUREUM" s převislými větvemi. Listy má červené a na podzim ohnivooranžové.
  • "SCHLESINGER" upoutá červenými skvrnami na zelených listech. Jedná se o středně velký až velký strom, který disponuje velmi hustou korunou.
  • ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" a ACER SHIRASAWANUM "AUREUM" mají jasné, bledé žlutozelené listy.
  • ACER PALMATUM "SANGO-KAKU" zaujme oranžově načervenalou barvou větví přes léto, v zimě se pak jedná o sytě korálově červenou.
  • ACER PALAMATUM "ORANGE DREAM" má atraktivní žluto zelené listy, na podzim oranžové. Tento javor roste pomalu do široce rozkladitého keře.
  • ACER PALMATUM ATROPURPUREUM má černočervené listy, které se mění na briliantovočervené.
  • ACER PALMATUM "OSAKAZUKII" má listy na podzim oranžové až karmínové. Roste poměrně rychle.
  • ACER PALMATUM "GREEN GLOBE" má listy zelené, na podzim však zrudne.

Acer platanoides a jeho kultivary jsou známé zejména pro globózní kultivary, jako solitéry do trávníku, případně na výsadbu aleje. Setkat se můžete s kultivary Globosum (což je javor s kulovitou korunou) či Crimson King.

Čtěte také: Babyka: ideální volba pro živý plot

Pěstování javoru

Javor se řadí mezi listnaté stromy, které na zimu opadají. Jak jsme již zmínili, při výběru stanoviště se odpíchněte od barvy listů daného javoru. Co se týče zeminy, volte neutrální kyselou půdu, která bude dobře propustná. Javor potřebuje pravidelnou zálivku, ale dejte si pozor na jeho trvalé přemokření. Průběžně pamatujte také na jeho hnojení.

Javor bývá v zahradách pěstován pro svůj krásný vzhled. Jeho listy na podzim vám vykouzlí doslova dechberoucí podívanou. Proto lze doporučit vysadit jej na místo, kde si budete moct užívat krásný výhled přímo na strom (třeba v blízkosti vašeho zahradního posezení). Zakrslý japonský javor přenese na podzim do vaší zahrady krásné barvy. Běžně dorůstá výšky kolem 1,5 až 2 metrů. Výběr je opravdu široký a některým kouskům jen málokdo odolá.

Řez javoru

Japonské javory vynikají po stránce vysoké tolerance k řezu. Radikální řez se provádí vždy na jaře. Zapomenout nesmíme ani na letní řez javoru, který se provádí zhruba ve druhé polovině června. Jelikož japonský javor má obvykle podobu menšího stromku, skvěle se hodí i pro ty, kteří nemají na zahradě příliš mnoho místa. Zároveň jej lze umístit do nádoby a tímto způsobem jej pěstovat i ne terase nebo balkoně. V tomto ohledu nezapomeňte volit dostatečně velký květináč pro bezproblémový růst. Nádoba by neměla být plastová.

Při pěstování v nádobě pamatujte na pravidelné zalévání, ale dejte si pozor na přelití. V době vegetace je zpravidla ideální volbou každodenní zálivka. Aby javor bez problémů přečkal zimní měsíce, obalte nádobu netkanou textilií. Zálivku v zimě javor potřebuje pouze v minimálním množství.

Javor babyka (Acer campestre) jako živý plot

Javor babyka je opadavá listnatá dřevina vhodná pro živé ploty, protože dobře snáší řez. V našich podmínkách je domácí a vyskytuje se především v nížinách a pahorkatinách teplejších oblastí. Jednotlivé rostliny dosahují výšky až 15 metrů a šířky kolem 10 metrů, živý plot se udržuje na zvolených rozměrech řezem. Rostliny bohatě větví a vytváří tak neprůhlednou stěnu.

Čtěte také: Bezúdržbový živý plot

Listy mají 3-5 tupých laloků a jsou postaveny vstřícně. Jsou svrchu zelené, spodní strana je zelenožlutá, a na podzim vybarvují do žluta. Květy jsou žlutozelené, uspořádané v chocholičnatých latách. Objevují se v dubnu a květnu po vyrašení listů. Plodem je okřídlená dvounažka. Stříhané živé ploty však často nekvetou a neplodí. Jedná se o teplomilnou, polostinnou dřevinu.

Nároky na pěstování: Vyznačuje se dobrou odolností vůči suchu, nízkým teplotám a znečištěnému ovzduší. Řez je možné provádět bez problému po celou sezónu. Mrazuvzdornost se uvádí do - 29 °C (zóna 5a).

Klíčení semen javoru babyky

Semena javoru babyky vyžadují stratifikaci, což znamená, že je potřeba je vystavit chladným teplotám (ideálně okolo 2-4 °C) po dobu přibližně 90-120 dní. Tento proces napodobuje přirozené zimní podmínky a zvyšuje klíčivost.

Pěstování javoru babyky

Javor babyka je velmi přizpůsobivý a lze jej pěstovat jak ve venkovních podmínkách, tak v kontejnerech nebo ve skleníku. Preferuje slunná až polostinná stanoviště a dobře propustné půdy. V České republice je javor polní ideální pro venkovní pěstování, zvláště v zahradách a parcích.

Živé ploty: Rychlý růst a ochrana soukromí

Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.

Čtěte také: Teleskopické nůžky

Výběr rostlin pro rychlý růst

Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům.

Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.

Bambus jako rychlá protipohledová ochrana

Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu. Exotického živého plotu dosáhnete pomocí bambusu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.

Stříhání živého plotu

Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.

Pořízení velkých rostlin pro živý plot

Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Habr například pořídíte jako dvakrát přesazený, prostokořenný exemplář. Je velmi levný. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Poměrně vysoké náklady se však vyplatí. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme. Prostokořenné rostliny tohoto druhu v prvním roce po zasazení víceméně nerostou.

Výsadba živého plotu

Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.

Stříhání živého plotu

Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.

Hnojení živého plotu

Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.

Tabulka: Rychle rostoucí rostliny pro živý plot

Rostlina Typ Roční přírůstek Požadavky na stříhání
Habr obecný (Carpinus betulus) Opadavý 30-40 cm 2x ročně
Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) Opadavý 30-40 cm 2x ročně
Javor babyka (Acer campestre) Opadavý 30-40 cm 2x ročně
Ptačí zob (Ligustrum) Polostálezelený/Stálezelený 30 cm 1x ročně
Túje (Thuja) Stálezelený 30 cm 1x ročně
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) Stálezelený 20-40 cm 1x ročně
Cypřišek Leylandův (Cupressus × leylandii) Stálezelený Až 100 cm 3x ročně
Bambus (různé druhy) Stálezelený Rychlý růst do výšky Tvarový řez na konci podzimu

Popínavé rostliny jako alternativa živých plotů

Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit.

Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.

tags: #javor #živý #plot #pěstování

Oblíbené příspěvky: