Varroáza, způsobená roztočem Varroa destructor, patří mezi největší hrozby pro zdraví včelstev. Tento parazit se úspěšně množí především ve včelím plodu pod zavíčkovanými buňkami. Z letošních výsledků pravidelného monitoringu onemocnění včel varroázy vyplývá, že počet včelstev napadených roztočem Varroa destructor v ČR meziročně vzrostl.
Zvýšil se jak podíl stanovišť s průměrným počtem roztočů do tří, tak podíl stanovišť s více než třemi roztoči. Zatímco loni bylo zcela bez roztoče 33 procent stanovišť, letos je to 22 procent. Naopak, podíl stanovišť s 0 až 3 roztoči vzrostl z 54 na 59 procent a stanovišť s více než 3 roztoči se zvýšil ze 13 na 19 procent.
Význam jarního ošetření
I po podzimním ošetřování se nepodařilo v některých včelstvech roztoče zcela vyhubit. Pravidelným monitoringem a včasnými preventivními zásahy již v průběhu léta je důležité snižovat populaci roztoče. Jarní ošetření je jedním z nejúčinnějších způsobů ošetření včelstev proti roztoči Varroa destructor. Jarní ošetření znamená určitou práci navíc, ale odměnou bývá výrazně nižší tlak varroázy v průběhu léta.
Správné a včasné zahájení léčby je pro tlumení varroázy zcela rozhodující. Efektivní léčba proti varroáze je pro každého včelaře klíčovým prvkem úspěchu v chovu včel. Zdravá včelstva jsou základ úspěšného chovu včel a kvalitní produkce medových i dalších včelích produktů.
Kdy provést jarní ošetření?
Vhodnou dobou pro nátěr plodu je období na konci zimy a začátku jara (předjaří). Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje včelaře, že na stanovištích s nálezem vyšším než tři roztoči v průměru na jedno včelstvo mají v souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2020 povinnost nejpozději do 15. dubna provést léčebné ošetření všech včelstev na daném stanovišti.
Čtěte také: Návod na ošetření cihlové zdi
Metodika kontroly zdraví sice umožňuje jarní zásah až do 15. 4., ale platí, že čím později ošetřujeme, tím větší je plocha zavíčkovaného plodu. V období, kdy se již ustálí teploty v odpoledních hodinách mezi 10 až 15°C, ale nejpozději do 15. dubna, můžeme provést nátěr plodu a následnou fumigaci. Toto ošetření minimalizuje počet roztočů Varroa destructor před začátkem nové včelařské sezóny.
Diagnostika a monitoring varroázy
Plošné preventivní ošetření neumožňuje sledovat skutečný výskyt nákazy a současně může zvyšovat riziko vzniku rezistence roztoče na jednotlivé antiparazitární přípravky. Ošetření proti varroáze je nutné provádět pouze v indikovaných případech a to na základě pravidelného monitoringu výskytu roztoče, který bude provádět chovatel individuálně na jednotlivých stanovištích.
Pro plošné sledování výskytu varroázy je každoročně vyšetřena tzv. zimní měl (spad na dně úlu) z každého stanoviště včel v ČR. Vzorky zimní měli je chovatel povinen odevzdat k vyšetření do 15. února daného roku. Termíny je potřeba plánovat tak, abychom stihli odevzdat zimní měl za celou organizaci do laboratoře nejpozději do 15. února.
Vyšetření zimní měli na varroázu je v poslední době často diskutované (rizika při odběru, kolísání výsledků mezi laboratořemi), přesto v tomto období potřebujeme mít představu o intenzitě napadení. Jednoduché a velmi praktické řešení je při odběru zimní měli pečlivě zkontrolovat podložky u jednotlivých včelstev a roztoče rovnou spočítat. Včelstva s nenulovým výskytem roztočů si poznačíme do úlových záznamů (případně označíme křídou na úl).
Monitoring a znalost úrovně napadení jednotlivých včelstev roztočem je velmi důležitá. Na základě výsledků vyšetření vzorků je stanoveno předjarní léčebné ošetření včelstev. Pokud po jarním vyšetření měli zjistíme přítomnost roztočů - v průměru více jak 3 roztoče na včelstvo, je pravděpodobné, že přežili opět především v zavíčkovaném plodu. Při nálezu vyšším než tři roztoči na včelstvo je chovatel povinen ošetřit celé stanoviště v termínu do 15. 4. Naopak při vyšším počtu roztočů jen u jednotlivých včelstev lze cílit ošetření pouze na ně.
Čtěte také: Jak chránit OSB desky
Porovnání napadení včelstev (příklad z výzkumu 2024)
V roce 2024 jsme v rámci výzkumného úkolu sledování dlouhověkosti včel potřebovali část včelstev ponechat bez ošetření proti varroáze. Následující tabulka ukazuje rozdíly v napadení mezi ošetřenými a neošetřenými včelstvy v červenci:
| Typ včelstva | Napadení roztoči na 600 dělnic (otřep cukrem) | Přibližný celkový počet roztočů na včelstvo |
|---|---|---|
| Ošetřená na jaře | 1-3 | Neznámý (nízký) |
| Neošetřená | 50-120 | 3-4 tisíce |
Metody jarního ošetření: nátěr plodu a fumigace
Nátěr zavíčkovaného plodu je prověřená metoda předjarního ošetření včelstev, která účinně doplňuje předchozí podzimní a zimní opatření proti varroáze. Nátěr plodu umožňuje proniknutí účinné látky skrze porézní víčka zavíčkovaných buněk, čímž hubí roztoče ještě před jejich vylíhnutím. Správně aplikované léčivo má vysokou účinnost proti roztočům, aniž by negativně ovlivnilo zdraví včel či bezpečnost včelích produktů.
K ošetření je možné použít registrované veterinární léčivé přípravky v souladu s příbalovou informací. Z praxe bych upřednostnil nátěr plodu. I přes zaznamenanou zvýšenou rezistenci na tau-fluvalinát při fumigaci jsem účinnost nátěru na včelnici ověřoval a vycházela přibližně na 85 %.
Postup nátěru plodu přípravkem M-1 AER
Kdo měl při vyšetření varroázy více než 3 roztoče na včelstvo, musí provést nátěr plodu léčivem M-1 Aer s účinnou látkou pyrethroid fluvalinát. M-1 AER je určen k léčení včel proti varroáze. Léčivá látka (tau-fluvalinát) se rozšiřuje v úlovém prostoru mlhou z mikroskopických částic zředěného přípravku (aerosol) nebo víčky plodových buněk penetrovanými při nátěru plodu. Při nátěru plodu jsou zasaženi roztoči a jejich vývojová stadia v plodových buňkách i roztoči na dospělých včelách, které léčivou látku získávají kontaktem s povrchem zavíčkovaného plodu a jejím předáváním mezi sebou navzájem (sociální kontakt). Tau-fluvalinát je pro včely poměrně bezpečný při dotyku a inhalaci.
- Na nátěr si vybereme den, kdy je na česně vidět pravidelný let.
- Do nižší půllitrové sklenice se širokým hrdlem odměříme 100 ml čisté vody a přidáme 10 kapek M-1 AER (nebo 5 kapek na 50 ml vody).
- Rozmícháme ve sklenici a štětcem naneseme na zavíčkovaný plod.
- Včelstvo rozebereme. Doporučuji matku po dobu práce vychytit (např. do klícky a šetrně ji vypustit po dokončení práce, někteří včelaři po nátěru plodu ojediněle hlásí ztráty matek).
- Hygienický limit nátěru je maximálně 10 dm² plodu. Včelstva často plodují dlouho do listopadu, někdy i do prosince. Není moc zavíčkovaného plodu. V průměru na 2-4 plástech na rámkové míře 445 x 159 (2/3 Langstroth). Celková plocha zavíčkovaného plodu je v průměru 4-8 dm čtverečních.
- Práce ve dvojici značně zkrátí dobu potřebnou pro ošetření jednoho včelstva.
Následná fumigace přípravkem Varidol
Aby byl nátěr plodu maximálně účinný, doporučuje se následné provedení fumigace přípravkem Varidol, který ničí roztoče žijící na dospělých včelách a doplňuje tak původní zásah.
Čtěte také: Postupy ošetření betonu
Ještě ten samý den provedeme u ošetřených včelstev fumigaci prostředkem Varidol. VARIDOL je určen k ošetření včelstev napadených nebo podezřelých z napadení ektoparazitickým roztočem Varroa destructor v době, kdy jsou včelstva bez plodu. Typ léčby: diagnostika a léčení v době od 1. října do 15. dubna. Přípravek působí kontaktně. Účinná látka (amitraz) se rozšiřuje v úlovém prostoru kouřem ze zapálených proužků (fumigace). Postihuje roztoče přítomné na dospělých včelách. Do zavíčkovaných plodových buněk neproniká.
- Před zásahem vložíme na dno vyčištěnou podložku a úl uzavřeme.
- Podle počtu nástavků kapneme jednu až tři kapky nahoru na knotový proužek, zapálíme a zavěsíme do horního nástavku místo jednoho odebraného rámku.
- Úl zavřeme a necháme 35 minut utěsněný, aby účinná látka mohla působit.
Další jarní opatření
Na jaře pozorně sledujeme chování včelstev na česnech při prvních proletech. Je možné zjistit bezmatečnost, popř. i uhynutí včelstva (žádná letová aktivita). Zkontrolujeme, jestli nulová letová aktivita opravdu znamená uhynutí včelstva, pokud ano, pokusíme se zjistit příčinu. Nejčastěji to bývá způsobeno nepřesunutím včelstva za zásobami, případně jejich nedostatkem.
Jestliže usoudíme, že za úhynem není nemoc, můžeme zbylými zásobami podělit ta včelstva, která mají zásob málo. K bezmatečnému včelstvu přidáme oddělek s matkou, když jej nemáme, přidáme včelstvo k jinému nebo jej rozdělíme do několika slabších včelstev. Máme-li podezření na nemoc, zásoby do jiných včelstev nepřidáváme, abychom neroznesli nákazu do ostatních úlů. Pokálené plásty a podložka znamená nosemu - v tom případě je třeba celý úl včetně plástů vydesinfikovat. Můžeme odebrat vzorek mrtvých včel a zaslat jej do laboratoře k vyšetření a určení příčiny úhynu.
Přesun zásobních plástů
Zásah, který provádíme, je přesun plných zásobních plástů k plodu, aby včely při ochlazení nemusely pro zásoby chodit daleko. Někteří včelaři se setkávají s pojmem ZEBROVÁNÍ. Zebrování je, když plodové plásty prokládáme prázdnými soušemi k zakladení, nebo chceme-li včelstvo z různých důvodů "podrazit" a rozšířit mezistěnami. Příklad je, že jsme víkendoví včelaři a máme včely ve vyšší nadmořské výšce. Očekávaná snůška je v poslední třetině května, proto nechceme, aby včely šly do síly hned v začátku května, protože by se nám mohly vyrojit.
Někteří včelaři proto přidávají nástavek mezistěn tak, že prokládají plod, mezistěna, plod, mezistěna. Za vhodných teplotních podmínek včely mezistěny rychle vystaví, matka začne do vystavěných mezistěn klást, ale není pochyb o tom, že jsme včely podrazili. BOHUŽEL někteří včelaři prokládají plodové plásty prázdnými soušemi v únoru, březnu, kdy teplotní podmínky jsou velmi kolísavé a proto dochází k zachlazení plodu, oslabení včelstva, ale včely to v naprosté většině případů přežijí a postupně se rozvíjejí.
Doporučení Výzkumného ústavu včelařského v Dole
Na pomoc si můžeme vzít již dlouholetý harmonogram Výzkumného ústavu včelařského v Dole, přičemž nás bude primárně zajímat letní, podzimní a jarní ošetření včelstev.
Doporučený postup VÚV Dol pro jarní ošetření: Pokud po jarním vyšetření měli zjistíme přítomnost roztočů - v průměru více jak 3 roztoče na včelstvo, je pravděpodobné, že přežili opět především v zavíčkovaném plodu. M-1AER je určen k léčení včel proti varroáze v době, kdy ve včelstvu není zavíčkovaný plod nebo jeho plochy jsou zanedbatelné.
Další léčivé přípravky
- VarroMed: Je dodáván v plastové lahvi o objemu 555 ml s ryskou a je připraven k okamžitému použití. Z jednoho balení lze podle počtu včel ošetřit cca 12-36 včelstev. Výzkumný včelařský ústav v Dole pro včelaře připravil novou látku VarroMed na bázi kyseliny mravenčí a šťavelové, s jejíž pomocí můžeme včelstva ošetřit také. Stanoveným množstvím látky pokapeme včely v uličkách a za 6 dní vyhodnotíme spad roztočů na podložce, je-li jich více než 10, zopakujeme ošetření ještě jednou.
Letní a podzimní ošetření (pro kontext)
Letní ošetření se provádí povinně pouze u kočujících včelstev. Podzimní preventivní ošetření již od letošního roku není chovatelům nařízeno. To ovšem neznamená, že ho již neměli chovatelé provádět. Používání léčiv by nemělo být nadbytečné, ale účelné, na základě vyhodnocení zdravotního stavu včel na konkrétním stanovišti.
V letním období kvůli vytáčení medu pro lidskou spotřebu volíme spíše zootechnické postupy, např. odstraňování zavíčkovaných trubčích plástů. V případě, že zjistíme zvýšený spad roztočů Varroa na podložce (stovky až tisíce ks), nezbude nám nic jiného než ošetřit dané včelstvo Formidolem 40. Po léčení nebude již med vhodný pro lidskou spotřebu, takže jej odebereme ještě před ošetřením nebo nástavek umístíme nad jiné včelstvo.
Formidolovou desku dáme nahoru na rámky, podložíme ji kousky dřívek nebo větvičkami, a to tak, aby otvory v obalu unikaly výpary kyseliny mravenčí směrem dolů. Řídíme se příbalovou informací, zejména podle venkovních teplot. Necháme takto jeden až dva dny, poté vyjmeme desku z obalu úplně a obrácenou stranou ji vložíme do úlu na další dva dny a následně desku z úlu odstraníme. Tento zásah by měl být dostačující pro zredukování roztočů Varroa na únosnou míru.
Koncem července, kdy zpravidla končí snůška, vytočíme med z úlů a provedeme výše popsané ošetření Formidolem i u ostatních včelstev. Po odebrání desek zkontrolujeme zásoby v úlech, případně krátce zakrmíme cukerným roztokem. V srpnu se v úlech matka znovu rozklade, aby dala život generaci zimních včel. Pro jejich ochranu vkládáme mezi zaplodované plásty Gabonové proužky (dle nákresu). Dále krmíme, přísun sladiny podněcuje matku v kladení a zároveň nám zásoby na zimu zpracují ještě letní včely, které do zimy úl stejně opustí.
Podzimní poklesy teplot postupně ukončí plodování matek, nicméně stále sledujeme spad na podložkách. Včely mohou vykrádat slabá včelstva nebo neošetřené zalétlé roje v okolí našeho stanoviště a odtud si mohou donést značná množství roztočů. Pro tento případ je opět vhodné zasáhnout již výše zmíněným novým prostředkem VarroMed.
V polovině října už je ve včelstvech plodu málo a přichází vhodný čas na první fumigaci. Podle počtu nástavků (dáváme 2 kapky na jeden nástavek, ale maximálně 4 kapky) na knotový proužek, zapálíme a zavěsíme do horního nástavku místo jednoho odebraného rámku. Úl zavřeme a necháme 35 minut utěsněný, aby účinná látka mohla působit. Protože látka působí pouze na roztoče, kteří nejsou schovaní na zavíčkovaném plodu, je potřeba ošetření za 12-14 dní zopakovat znovu.
Zimní ošetření proti varroáze se provádí vzhledem k nízkým teplotám nejčastěji pomocí aerosolového vyvíječe. Protože je tento přístroj drahou záležitostí, jedná se o organizačně náročnou akci probíhající během prvního a druhého víkendu v prosinci. Přípravek Varidol se smísí s lékařským acetonem a ve formě aerosolu se vhání do úlu po dobu cca 40 sekund. Úl se na půl hodiny utěsní, aby mohla účinná látka dostatečně působit. V této době je plod ve včelstvech jen zcela vyjímečně, ošetření má tedy vysokou úspěšnost. Před koncem roku vyhodnotíme spad roztočů vyčistíme podložky a vrátíme je zpět do úlů. Odebranou měl můžeme odeslat do laboratoře na vyšetření na mor včelího plodu.
tags: #jarni #osetreni #plodu #misto #nateru #informace