Střecha je bezesporu jednou z nejdůležitějších částí každého domu, která nejen dotváří celkový estetický dojem stavby, ale zároveň hraje i poměrně významnou praktickou roli. Správně navržená a zhotovená střecha je jedna z nejdůležitějších podmínek pro ochranu vnitřního prostoru domu, obvodových zdí i fasády. Krov je nosná konstrukce střechy, která přenáší hmotnost krytiny, sněhu a větru na obvodové zdi domu.
Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Krovovou konstrukci jako celek tvoří několik vzájemně uspořádaných dřevěných prvků zpravidla spojených vhodnými tesařskými spoji. V našich podmínkách je velmi oblíbeným řešením šikmá střecha. Šikmou střechou označujeme všechny střešní konstrukce se sklonem větším než 5°.
Historicky nejrozšířenějším druhem střechy na českém území je sedlová střecha, a to jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i domů v řadové zástavbě. Sedlová střecha se skládá ze dvou šikmých ploch, ohraničena okapy a štíty, vrchol sedlové střechy tvoří hřeben.
Základní prvky krovu sedlové střechy
Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování.
- Vazný trám: Může se také objevit pod pojmem vazník a jedná se o hlavní nosný trám celého krovu. Je uložen příčně na směr střechy a většinou na něm spočívá tíha všech ostatních prvků krovu.
- Pozednice: Jedná se o vodorovný podélně uložený trám, který je pevně spojen s nosnou obvodovou konstrukcí domu. Pozednice jsou trámy položené na obvodových zdech, do kterých se uchytí krokve.
- Vaznice: Vodorovný podélně probíhající trám, který podpírá krokve. Podle umístění rozlišujeme vaznice hřebenové, středové, mezilehlé a již zmíněné pozednice.
- Krokev: Jedná se o šikmý nosný prvek, který nese latě, na které se poté pokládá střešní krytina. Krokve utváří střešní rovinu a jsou uloženy na pozednici a vaznicích.
- Kleština: Vodorovné prvky, vždy umístěné ve dvojici, které spojují protilehlé krokve a ztužují tak celou krovovou konstrukci.
- Sloupky: Dřevěné trámky podepírající středovou, příp. vrcholovou vaznici.
- Pásky a vzpěry: Tyto prvky zajišťují další ztužení konstrukce a přenášejí zatížení.
Typy krovových konstrukcí a jejich volba
Vzájemné uspořádání jednotlivých prvků krovu závisí na typu krovové konstrukce. Při výběru typu krovu je třeba zohlednit sklon střechy, tvar domu, nosnost stěn a plánované využití podkroví. Na našem území jsou prakticky výhradně zastoupené hambálková a vaznicová soustava.
Čtěte také: Nejlepší dřevo na plot
Vaznicová soustava
Vaznicová soustava je základní druh krovu vhodný i pro komplikovanější a větší půdorysy střech, neboť pomocí několika vaznic může vzniknout konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem je vaznice, které jsou podepírány sloupky, díky kterým je přenášeno ztížení do vazného trámu. Vazný trám přenáší veškeré zatížení střechy na podpory, a proto mají být sloupy a vzpěry, které přenášejí toto zatížení, na vazném trámu co nejblíže u podpor, aby tento trám byl co nejméně namáhán na ohyb.
Podle polohy sloupků a celkového rozložení zbylých prvků rozdělujeme vaznicové krovy na:
- Stojatá stolice: Jedná se o vaznicovou soustavu, u které jsou vaznice podpírány svislými sloupky, které přenášejí zatížení do vazných trámů. Tato konstrukce se využívá tam, kde lze podporovat vazní trám poblíž jeho středu středními zdmi budovy.
- Ležatá stolice: U této krovové soustavy jsou sloupky, které podepírají vaznice, konstruovány našikmo. Přenáší zatížení do vazního trámu blíže k jeho podporám; používá se tedy tam, kde není možno podpírat vazní trám střední zdi a kde je zapotřebí volnější půdní prostor.
- Kombinovaná stolice: Má některé vaznice podpírané svislými sloupky, jiné vzpěrami.
- Věšadlové a vzpěradlové stolice: Vylehčují dlouhý vazní trám, který nelze spodem podpírat střední zdí.
- Stolice bez vazních trámů: Používají se pro objekty bez stropů, tj. s viditelným podhledem krovu (pro skladiště, dílny, zemědělské objekty aj.).
V místě, kde jsou vaznice podpírány, je nosná konstrukce krovu, tzv. plná vazba. Vazný trám se sloupy, vzpěrami, rozporami a kleštinami vytváří plnou vazbu.
Hambálková soustava
Hambálková soustava je díky volnému půdorysu s minimalizovaným množstvím sloupků velice vhodná pro půdní vestavby. U hambálkové soustavy se nevyskytují žádné jalové vazby, tudíž každá jedna vazba je plná (s vazným trámem). Každý pár krokví je spojen vodorovným trámkem, tzv. hambalkem. Při větších rozpětích krovu se hambalek kromě toho ukládá ještě na vaznici. Hambalek bývá podepřen buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou, popř. ležatou stolicí.
Krokvový a příhradový krov
- Krokvový krov: Je nejjednodušší typ střešní konstrukce, vhodný pro menší stavby jako chaty, garáže, přístřešky nebo altány. Jeho základ tvoří dvě krokve, které se opírají o obvodové zdi a spojují v hřebeni. Rozpětí mezi zdmi bývá zpravidla do 6 metrů.
- Příhradový (vazníkový) krov: Je moderní řešení využívané především u větších hal, skladů, průmyslových objektů nebo novostaveb s větším rozpětím. Jeho konstrukce se skládá ze dřevěných nebo ocelových prvků spojených do trojúhelníkových polí, čímž vzniká pevná a lehká soustava.
Konstrukce krovu v závislosti na rozpětí
Volba konkrétní konstrukce krovu se významně odvíjí od rozpětí střechy.
Čtěte také: Vlastnosti a typy cihel
- Rozpětí od 4 do 6 m: Je běžný krov s prázdnými vazbami, který nemá vaznice ani nosné stolice. Jednotlivé páry krokví jsou příčně ztuženy jednostrannou kleštinou v horní polovině výšky krovu.
- Rozpětí 5 až 7 m: Krov tohoto rozponu nemá plné vazby, páry krokví jsou ve vrcholu vyztuženy fošnou s průřezem nastojato, která částečně tvoří vrcholovou vaznici a v podélném směru vyztužuje krov. Fošna (vrcholová vaznice) je ve vrcholu upevněna jednostrannými nebo oboustrannými kleštinami z prken tloušťky 25 až 30 mm.
- Rozpětí 6 až 8 m: Krov o rozponu 6 až 8 m vyžaduje vrcholovou vaznici, která podpírá krokve u hřebenu a vyztužuje krov v podélném směru. Volná délka krokví je 4 až 4,5 m. Podpůrná stolice má tvar jednoduchého věšadla. Vrcholová vaznice je podpírána dvěma vzpěrami navzájem se křižujícími, které jsou buď začepovány do krokví, nebo jsou s nimi přeplátovány na rybinu.
- Rozpětí 8 až 11 m: Krov o rozponu 8 až 11 m se střední vaznicí musí mít krokev s mezilehlou podporou - střední vaznicí. Střední vaznice je podepřena svislými sloupky s pásky a přenáší zatížení krovu do vazného trámu, který má být podpírán střední zdí. Kleštiny nad pozednicí mají být upevněny na vzpěře sloupku. Pro stejné rozpětí může být krov o rozponu 8 až 11 m s ležatou stolicí, kde jsou střední vaznice nesené jednak vzpěrami, jednak kleštinami. Tento profil vazby je častý u zemědělských staveb, kde je zapotřebí volný půdní prostor. U větších krovů docílíte celkového ztužení přidáním vrcholové vaznice, která propojuje všechny páry krokví a je ukotvená v obvodové stěnové konstrukci. Alternativou pro zachování potřebného úhlu krokví jsou kleštiny.
- Rozpětí 12 až 14 m a větší: Krov o rozpětí 12 až 14 m a větší musí mít při běžném sklonu střechy krokve podpírány středními vaznicemi a vrcholovou vaznicí. S ohledem na polohu středních zdí využitých k podpoře vazních trámů nebo bačkor se sestrojují plné vazby v různých variantách a skladbách za použití konstrukčních systémů daných stolicemi nebo věšadly. Konstrukce vázaných krovů pro velká rozpětí a bez mezilehlých podpor jsou nehospodárné a nevýhodné.
Plánování a projektování krovu
Než se pustíte do samotné stavby, je klíčové důkladné plánování. Střecha i krov musí být navrženy statikem nebo projektantem, protože nesprávné dimenzování může ohrozit stabilitu celé konstrukce.
Zásady zaměření stavby
Zkontrolujte přesnost zdí, úhlů a rozměrů pomocí vodováhy, laserového měřiče nebo nivelačního přístroje.
Výběr materiálů a ochrana dřeva
Základním stavebním materiálem krovu je bezkonkurenčně dřevo. Dřevo pro výrobu krovu by nemělo obsahovat velké množství suků, mělo by být dostatečně proschlé a zároveň lehké. Proto je vhodné dřevo z jehličnanů, zejména tedy ze smrku a borovice. Zatímco smrkové dřevo je lehčí a levnější, tak dražší borové dřevo zase díky většímu obsahu pryskyřic odolá i horším povětrnostním podmínkám.
Krov se nejčastěji vyrábí ze suchého smrkového nebo jedlového dřeva s vlhkostí do 18 %. Pro rodinné domy se nejčastěji používá řezivo o tloušťce od 50 x 160 mm až po 100 x 200 mm, podle typu a sklonu střechy. Dřevo by mělo mít vlhkost 12 až 18 %, aby se po montáži nedeformovalo.
Abyste dosáhli spolehlivosti a co největší životnosti krovu, je třeba dřevo patřičně ochránit před působením dřevokazného hmyzu a hub. Impregnaci lze provádět namáčením, postřikem, nátěrem či tlakováním. Před montáží natřete všechny prvky kvalitní impregnací proti hnilobě, plísním a škůdcům. V každém případě je třeba dodržet návod přiložený k chemickému přípravku, a hlavně množství látky, které na dřevo aplikujete, aby bylo dosaženo požadovaného efektu.
Čtěte také: Jak správně pěstovat túje na živý plot?
Výpočet a volba sklonu střechy
Sklon sedlové střechy se volí s ohledem na využití podkrovních prostorů. Minimální sklon sedlové střechy je 5°. Pokud však chcete využít podkroví k bydlení, musíte počítat s vyšší podezdívkou. Optimální sklon sedlové střechy s možností realizace podkroví je 35°. Správný sklon ovlivňuje nejen odtok vody, ale i životnost krytiny. Minimální sklon závisí na typu materiálu - pálená taška minimálně 22°, betonová 20°, plechová 14° a asfaltový šindel 12°.
Integrace průchodů
Při plánování nezapomeňte na průchody komína, ventilační šachty, střešní okna a háky pro okapy. Každý z těchto prvků ovlivňuje rozmístění krokví. V místě vikýřů a střešních oken je přerušení krokve řešeno pomocí výměny.
Výkresová dokumentace krovu
Ve výkresové dokumentaci najdeme podrobný výkres krovu i s potřebnými detaily. Do výkresu krovu se zakreslují všechny prvky střešní konstrukce, které jsou potřeba ke zhotovení krovu a střešního pláště. Výkresy se kreslí v měřítku 1:50 nebo 1:100 (studie). Je třeba si uvědomit, že při realizaci krovu jsou ve většině případů zhotoveny nosné zdivo a stropní konstrukce, proto se v půdorysech ani řezech nezobrazují příčky, podlahy atp. Příčky a další nenosné konstrukce se nezakreslují.
Půdorys krovu
V půdorysu krovu se zobrazuje konstrukce střechy v pohledu shora, bez střešního pláště (latě, kontralatě, bednění, atp.). V půdorysu i řezu se musí objevit všechny nosné konstrukce - zdivo i schodiště. Zakreslují se i konstrukce vystupující nad úroveň střešního pláště (komín, štítové stěny).
Kótování půdorysu
- Vnitřní kóty: V půdorysu se kótují osové vzdálenosti krokví, osové vzdálenosti sloupků (vztaženo k nosným zdem), vzdálenosti dalších konstrukcí k nosným zdem (komín, výlez), osazení pozednic, vzdálenosti vaznic (pokud nejsou uvedeny jinde).
- Vnější kóty: V půdorysu se kótují - vzdálenosti a tloušťky nosných zdí, přesahy střech, celkové délky.
Řez krovem
V řezu se zobrazují prvky krovu pro kontrolu výškových kót a sklonů.
Kótování řezu
- Vnější kóty: V řezu se kótují velikosti šikmých prvků, šikmé vzdálenosti vaznic, pozednic, přesahy, sklon.
- Vnitřní kóty: V řezu se kótují výšky nadezdívek, věnců, výšky vaznic, pozednic, výšky hřebene, výškové osazení kleštin.
- Výškové kóty: Řez krovem by měl být doplněn výškovými kótami u každé významné konstrukce - u výšky hřebene, u výšky okapu, u výšky stropu (podkladního betonu), u výšky kleštin atp.
Přehled zakreslování prvků ve výkresech krovu
Pro jasnou a srozumitelnou výkresovou dokumentaci je klíčové dodržovat standardizované způsoby zakreslování jednotlivých prvků.
| Prvek / Konstrukce | Způsob zakreslení v půdorysu | Způsob zakreslení v řezu (v pohledu) | Způsob zakreslení v řezu (v řezu, nešrafované) |
|---|---|---|---|
| Konstrukce viditelné v pohledu shora | Tlustá plná čára | Tlustá plná čára | - |
| Obrys šikmých čel kleštin | Velmi tlustá plná čára | (Součást viditelných prvků) | - |
| Hřeben | Velmi tlustá plná čára se dvěma tečkami | (Součást viditelných prvků) | - |
| Krokve (šikmé konstrukce) | Osově tenká čerchovaná čára s 1 tečkou | Tlustá plná čára | - |
| Sloupky | Velmi tlustě plně s tenkým úhlopříčným přeškrtnutím | Tlustá plná čára | - |
| Poloha střešních oken | Obrysem tlustou čerchovanou čarou se dvěma tečkami, úhlopříčky tenkou čerchovanou čarou se 2 tečkami | Obrysem tlustou plnou čarou se zakreslením úhlopříček čerchovanou čarou se 2 tečkami | - |
| Vaznice, Pozednice, Zdivo, Obrys střešního pláště | (Zakreslují se dle typu čáry pro viditelné prvky) | (Zakreslují se dle typu čáry pro viditelné prvky) | Velmi tlustou plnou čarou |
| Konstrukce kolmé k okapu (v řezu) | - | Tenká čerchovaná čára s 1 tečkou (např. u podélného řezu krovem) | - |
| Vikýře, střešní okna a poklopy (v pohledu) | - | Obrysem tlustou plnou čarou se zakreslením úhlopříček čerchovanou čarou se 2 tečkami | - |
Montáž krovu krok za krokem
Pokud máte vše připravené, můžete se pustit do práce. S připravenou tabulkou prvků se obraťte na vybraného dodavatele. Objednáte si také cca 0,5 m3 stavebních prken, která budete jistě potřebovat při montáži krovu. Řezivo, které si přivezete z pily, má jistě vysoké procento vlhkosti a jednotlivé prvky sesychají. Veškeré šroubovací spoje je nutno před zakrytím dalšími konstrukcemi (SDK / palubky) dotáhnout.
Příprava na stavbě a orýsování
Nejprve připravte na stavbě rovnou plochu (podium), na kterou můžete narýsovat v měřítku 1:1 řez krovem. Na tomto řezu vidíte přesný tvar jednotlivých prvků (krokví a kleštin) a polohu pozednice a vaznice. Tvar krokví orýsujte na hranoly. Vyřežte jednu první krokvi a tu budete používat jako šablonu na orýsování zbylých krokví. Stejný postup aplikujte na kleštiny.
Osazení vazných trámů a pozednic
Začíná se uložením vazných trámů, které tvoří spodní část krovu. Musí být pevně kotvené do zdiva - nejčastěji pomocí ocelových úchytů, závitových tyčí nebo chemických kotev. Důležité je dodržet rovinu, vodorovnost a vzdálenosti mezi trámy (obvykle 90 až 120 cm). Kotvení pozednice musí být provedeno pečlivě a bývá z páskové oceli.
Montáž sloupků a vaznic
Na vazné trámy se osazují sloupky - svislé prvky, které nesou vaznice, tedy hlavní horizontální nosníky. Ty přenášejí hmotnost krokví a rozkládají ji rovnoměrně po ploše střechy. Nyní osadíme mezilehlé vaznice. Pozednice a vaznice je nutno osadit velice přesně.
Montáž krokví a kleštin
Rozměřte polohu jednotlivých párů krokví a vyznačte si ji na pozednice a mezilehlé vaznice. Namontujte jednotlivé páry krokví. Krokve se řežou podle připraveného vzoru nebo šablony a montují se v pravidelných rozestupech (obvykle 80 až 100 cm). Spojují se s vaznicemi pomocí hřebíků, vrutů nebo plechových spojek. Každý spoj musí být pevný, suchý a bez trhlin.
Když máme osazeny a připraveny všechny krokve, přistoupíme k montáži kleštin. Kleštiny přichytíme proti sobě a poté je provrtáme skrz krokev a spojíme závitovou tyčí. Pod matku závitové tyče používáme velkoplošné podložky určené k montáži krovu.
Zavětrování krovu
Velice důležité je také zavětrování krovu. Spojení dvou krokví v hřebeni reaguje podobně, jako když se o sebe opřou dvě karty nebo kostky domina. Když zafouká vítr, funguje i zde dominový efekt. Stejně tak má tendenci padnout krov, proto se mezi krokve v rovině střechy vkládají úhlopříčné trámy ve tvaru Ondřejského kříže, tj. X.
Následné kroky: zateplení a pokládka krytiny
Zateplení střechy
Zvýšení tepelného odporu a zlepšení tepelně izolačních vlastností střech vrstvou tepelné izolace je v nynější době již téměř samozřejmostí. Podle umístění izolace rozlišujeme zateplení mezikrokevní (u dvouplášťových šikmých střech) a nadkrokevní (ty se mohou použít u jednoplášťových i dvouplášťových střech).
- Deskové izolace: Používají se v nadkrokevní variantě a jsou obvykle vyráběny z expandovaného polystyrenu, PUR nebo PIR pěny. Izolační desky obvykle tvoří jádro sendvičové skladby vrstev střešní konstrukce.
- Minerální vlna: Jedná se o nejrozšířenější druh izolace využívané na zaizolování šikmých střech. Lze ji uložit jak v nadkrokevní, tak také v mezikrokevní variantě. Izolace uložená mezi krokvemi + pod krokvemi slouží k eliminaci tepelných mostů. Bohužel zateplení střechy pouze mezi krokvemi není dostatečné z důvodu výskytu tepelných mostů (dřevo lépe vede teplo), a tak je potřeba přidat ještě jednu vrstvu tepelné izolace pod tyto krokve (zpravidla v tloušťce 40-60 mm).
Hydroizolace a parotěsná fólie
Na takto dokončený krov je již možno natáhnout paropropustnou fólii a zajistit ji kontralatěmi. Pod krytinu se pokládá paropropustná hydroizolační fólie, která chrání izolaci před zatékáním. Parotěsná fólie je velmi důležitá, protože brání průniku vlhkosti a par z interiéru budovy do vnitřních částí tepelné izolace, kde by mohla zkondenzovat. Parotěsná fólie se montuje buď mezi podkrokevní a mezikrokevní tepelnou izolaci, nebo na celoplošné bednění pod nadrokevní izolaci.
Montáž kontralatí a latí
Na připravenou hydroizolační fólii přichytíme kontralatě a následně střešní latě. Rozteč latí závisí na vzdálenosti krokví, sklonu a zatížení střešního pláště. Pro potřebu přesného rozměření střechy je třeba dle zásad pokrývačského řemesla zjistit skutečnou průměrnou krycí šířku tašek.
Pokládka střešní krytiny
Pálená střešní krytina se pokládá na horizontální latě, které jsou položeny v druhém směru než kontralatě přibité ke krokvím krovu. Pokládka se začíná kladením pravých tašek u okapní hrany a v dalších řadách v kombinací s půlenými taškami, aby byla dodržena převazba. Důležitým bodem, který je nutné dodržet, je stanovení průměrné krycí šířky. To umožní dilataci střešní krytiny v ploše i při působení teplot.
Půdní prostory se již častokrát používají pro bydlení nebo kanceláře, které musí být dobře větrané. Proto se musí vytvořit funkční větrání mezi hydroizolační folií a střešními taškami. Každá taška musí být přichycena k latění pozinkovanými vruty. Pro napojení komínů, střešních oken, úžlabí střech se nabízí půlená střešní taška; okrajové střešní tašky poskytují elegantní řešení na zakrytí štítových hran.
Pokud je již dokončena pokládka střešních tašek, začneme s instalací hřebene. Nad ucpávku připevníme hřebenovou příchytku pro první hřebenáč. Hřebenáč nasuneme do příchytky a připevníme přes další příchytku vrutem do hřebenové latě.
Kdy svěřit práci odborníkům a co lze provést svépomocí
Střecha i krov musí být navrženy statikem nebo projektantem, protože nesprávné dimenzování může ohrozit stabilitu celé konstrukce. Pokud plánujete postavit střechu svépomocí, doporučujeme přizvat odborníka.
Odborníci by měli zasáhnout především při návrhu krovu a statickém výpočtu, kde je důležité správně určit nosnost a rozložení zatížení. Stejně tak se doporučuje přenechat jim montáž vazných trámů, oplechování střechy a montáž svodového systému, které vyžadují zkušenosti a přesnost. Pokládka střešní krytiny svépomocí může na první pohled vypadat jako úsporná varianta, ale je lepší tento úkol svěřit zkušeným pokrývačům.
Naopak, mnoho přípravných a pomocných prací zvládnete i sami. Můžete si připravit řezivo, ošetřit ho impregnací, brousit nebo natírat dřevěné prvky a upravit krokve podle projektu. Bez větších problémů zvládnete i montáž paropropustné fólie, kontralatí nebo jednoduché latování - pokud dodržíte bezpečnostní zásady a použijete stabilní hliníkové lešení. Při této části práce se doporučuje použít hliníkové lešení, které zajistí bezpečný přístup a stabilitu při manipulaci s těžkými trámy ve výšce.
tags: #jak #navrhnout #krov #sedlové #střechy #postup