Živý plot není jen dekorativním ohraničením pro vaši zahradu. Dobře naplánovaný živý plot poskytuje ochranu před větrem, soukromí a důležitý životní prostor pro zvířata. Kromě toho slouží jako přirozená hranice.
V porovnání se stěnami a ploty mají živé ploty důležitou výhodu v tom, že zlepšují mikroklima v zahradě, podporují biologickou rozmanitost a poskytují stín. Výsadba živého plotu představuje cenné obohacení každé zahrady.
Plánování a výběr
Základem zdravého a efektivního živého plotu je důkladné plánování. Plánování živého plotu začíná úvahami o ideálním místě. Při tomto procesu je třeba zohlednit nejen vlastnosti půdy, ale také světelné podmínky vybraného místa. Různé druhy živých plotů potřebují různé podmínky pro optimální růst.
Podle obecných doporučení by měl být živý plot vysazen přibližně 50 cm až 1 metr od existujícího plotu, přičemž přesná vzdálenost závisí na druhu rostlin a jejich šířce.
Výběr druhu živého plotu je klíčový pro funkčnost a vzhled plotu. Existují dvě hlavní kategorie: opadavé a stálezelené živé ploty. Mezi stálezelené živé ploty patří například liguster nebo tis, které si zachovávají své listy po celý rok a poskytují tak stálou ochranu před zvědavými pohledy. Naopak opadavé živé ploty, jako například polní javor, na podzim ztrácejí listy. Při výběru druhu živého plotu je třeba zvážit specifické výhody a nevýhody každého typu. Pouze tak učiníte nejlepší rozhodnutí pro svou zahradu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vždy, když chceme něco nového vytvořit, musíme si položit pár základních otázek. V případě živého plotu je třeba si ujasnit, co od něj očekáváme. Jednak zda nás má ochránit před nezvanými návštěvami stejně spolehlivě jako klasický plot, tlumit hluk z ulice, bránit zvědavým pohledům, případně být pouhým naznačením hranic pozemku. Druhá otázka bude směřovat k tomu, jestli chceme celoročně zelený, nebo nám mimo hlavní sezónu nebude vadit, když shodí listy. Zamyslet se můžeme také nad tím, zda by ho měly ozdobit květy.
Třetí otázkou budou pěstební podmínky, tzn. podnebí, orientace ke světovým stranám, druh půdy apod. Čtyřlístek otázek uzavře jedna na tělo, a to jak moc se chceme nebo můžeme údržbě plotu věnovat.
Výška a nepropustnost plotu
Živé ploty se podle výšky dělí na nízké, se vzrůstem kolem jednoho metru, středně vysoké, jež mají maximálně 2,5 metru, a vysoké, které tuto výšku překračují. Podle toho, jak vysoký a nepropustný plot chceme mít, vybíráme vhodné druhy dřevin.
Na nízké ploty mající buď symbolický charakter, nebo jimi chceme vizuálně rozčlenit zahradu, či chceme vytvořit bezpečnostní zábranu pro děti (například kolem bazénu), můžeme použít jak nízké a pomalu rostoucí druhy, tak i vyšší druhy, které udržujeme v požadované výšce sestřihem. Vhodný je ptačí zob, zimostráz, tis, mochnovec, muchovník, cesmína či mahonie.
Pro nejčastěji volené středně vysoké živé ploty je typický opět ptačí zob, dále dřišťál, syrský ibišek, blýskavka či různé druhy jehličnanů, zejména túje, jalovce, zeravce, ale i neopadavý bambus.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Na vysoké živé ploty využíváme zejména rychle rostoucí dřeviny, ať už je to obyčejný smrček, nejtypičtější túje, odolné druhy cypřišů, stálezelená bobkovišeň nebo listnáče jako buk, habr, javor babyka či méně známý jilm sibiřský.
Pokud má plot bránit neoprávněnému vstupu, musí být nepropustný. Propletenými větvemi habru nebo buku se na zahradu dostane nezvaná návštěva těžko, ještě vyšší ochranu zajistí trnité rostliny, například růže, skalník, dřišťál, hlohyně, rakytník, trnka.
Tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot
Úlohu pohledové clony, která současně brání pronikání hluku, prachu i exhalací z ulice, nejlépe zastanou již zmiňované túje, zeravce, cypřišovce, ptačí zoby a obecně dřeviny, které mají velké přírůstky a lze je tvarovat střihem nebo řezem napomáhajícím k zahuštění větví a udržení kompaktnosti plotu.
Pro volně rostoucí ploty vybíráme dřeviny se zajímavým habitem, jako je temnoplodec čili aronie, jehož listy se s podzimem nádherně zbarví, tavolník s vodopády bílých či růžových květů, zlatice zahalující se do žlutozlatého květového hávu, šeřík a pustoryl neboli nepravý jasmín, oba s omamně vonícími květy, dále kalina, zákula, odrůda rakytníku leikora, již zdobí oranžové plody, anebo dřín se žlutavými květy a červenými plody. Zajímavou možností je neopadavý bambus.
Pěstební podmínky pro živý plot
Jak poznat, kterému keři či stromu bude místo v plánovaném živém plotu vyhovovat? Vyžaduje-li dřevina slunce, pak bude prosperovat na stanovišti, kam slunce svítí více jak šest hodin včetně poledne. Pro dřeviny vyžadující polostín je vhodné místo s tří- až šestihodinovým osvitem. Stínomilné druhy vysazujeme tam, kam dopadají sluneční paprsky méně než tři hodiny denně či vůbec. Dalším důležitým vodítkem je druh půdy.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Kdy sázet živý plot
Tato otázka je velmi důležitá, protože správný čas pro výsadbu živého plotu rozhoduje o jeho zdraví a růstu. Nejlepší doba k výsadbě živého plotu je obvykle na jaře nebo na podzim. Pokud se ptáte, kdy sázet živý plot, měli byste se vždy řídit specifickými požadavky vybraného druhu živého plotu. Některé druhy, jako například tis, lze zasadit i v zimních měsících, pokud půda není zmrzlá.
Doba založení plotu se odvíjí od typu sadby, tzn. zda je sazenice prostokořenná, či krytokořenná, a od druhu keřů nebo stromů. Opadavé dřeviny s obnaženými kořeny se doporučuje sázet po opadu listí až do zámrazu nebo na jaře do začátku rašení, se zemním balem od března do května a od září do zámrazu. Sazenice v kontejneru lze vysazovat během celého vegetačního období, tedy od konce března do začátku listopadu. Pro jehličnaté a stálezelené druhy dřevin je nejlepší čas na jaře, nejpozději do začátku května, anebo od konce srpna do poloviny října.
Ať už plánujete výsadbu s rostlinami pěstovanými v květináči, či prostokořennými, hlavní zásady zůstávají stejné. Jediný rozdíl je v době založení živého plotu. Zatímco dřeviny s kořenovým balem lze sázet celoročně, ty prostokořenné se lépe ujmou brzy na jaře, nebo na podzim. Rozdíl je i v ceně, protože kontejnerované rostliny bývají výrazně dražší.
Výsadba živého plotu krok za krokem
Živý plot přidává do zahrady další dekorativní prvek a zároveň nabízí řadu praktických výhod. V prvním kroku je třeba důkladně připravit půdu, překopat ji a obohatit kompostem nebo jinými organickými materiály. Trávník a plevel je třeba odstranit, aby měly rostliny živého plotu dostatek místa pro růst. Při úpravě půdy nebo trávníku pomáhá vyžínač, resp.
Další krok vyžaduje rýč, protože zahrnuje kopání výsadbových jamek nebo výsadbového příkopu. Hloubku a velikost je třeba zvolit podle kořenového balu rostlin živého plotu. Před vysazením rostlin je třeba dostatečně zvlhčit kořeny. Je to důležité zejména v případě rostlin v květináčích.
Nyní přecházíme k výsadbě živého plotu. Je důležité dodržovat správnou hloubku výsadby. Rostliny umístěte do vykopaného otvoru a dbejte na jejich rovnoměrné zarovnání. Zasypte otvor půdou a mírně ji zatlačte, abyste zabránili vzniku vzduchových bublin.
Po vysazení živého plotu je nutné rostliny důkladně zavlažit. Tím se půda usadí kolem kořenů, což rostlinám zajistí stabilitu a dobrý start. Dalším důležitým krokem je mulčování, což nejen chrání půdu, ale také pomáhá udržovat vlhkost.
Dřeviny můžeme sázet buď do předem vyhloubených jam nebo do rýhy, která vymezuje celou délku budoucího živého plotu. Její šířka se pohybuje mezi 40 až 70 cm a hloubka okolo 50 cm. Hloubka a šířka jam se odvíjí od velikosti kořenového systému, nejméně však 50 cm do šířky i hloubky. Vzdálenost mezi rostlinami závisí na zamýšlené výšce plotu i druhu rostlin.
Rozhodně neplatí, že čím blíž je k sobě vysadíme, tím hustší plot vyroste. Budou si totiž navzájem ubírat světlo a živiny. Proto čím má být plot vyšší, tím větší by měly být rozestupy.
Dno nakypříme rycími vidlemi. Vložíme sazenice, prostokořenné před výsadbou ještě namočíme na několik hodin do vody. Vyhloubenou zeminu smícháme s kompostem nebo substrátem pro dřeviny a zasypeme jí do poloviny rýhu nebo jámu. Důkladně zalijeme a poté zasypeme po okraj. Zeminu kolem dřevin opatrně ušlapeme a ještě jednou zalijeme. Dále pravidelně zaléváme.
Příprava pro výsadbu živého plotu je zásadní, ale není to nic složitého ani zdlouhavého. Takže do práce: Natáhněte si provázek, aby byla vaše ochrana před zvědavými zraky sousedů pěkně rovná. Vykopejte rýhu minimálně 30 cm širokou, ale ideální je půl metru. Čím širší pruh půdy bude prokypřený, tím lépe budou kořeny rostlin expandovat. Výkop by měl být hluboký aspoň 40 cm, nebo o 20 cm hlubší, než jsou vysoké obaly sázených keřů. Máte-li opravdu dlouhý plot, doporučujeme objednat si malý bagr, který vám ušetří mnoho času a námahy.
Na dno výkopu dejte vyzrálý kompost ve vrstvě 20 cm. Můžete přidat i pomalu rozpustné hnojivo, třeba rohovinu. Natáhněte znova provázek zhruba uprostřed výkopu, abyste při sázení udrželi rostliny v jedné linii.
Stejné odstupy mezi sazenicemi vám pomůže udržet kolík, nebo klacek, kterým budete odměřovat vzdálenost.
Sázíte-li prostokořenné rostliny, vraťte půdu bez drnů zpět do výkopu, promíchejte s kompostem a dobře udupejte. Pokud máte nekvalitní půdu, raději si nechte dovézt substrát, který smícháte s původní zeminou půl na půl. Kolíkem nebo lopatkou dělejte jamky, do kterých budete vkládat rostlinky. Vždy je pečlivě přimáčkněte, aby kolem kořenů nezůstaly vzduchové kapsy. Kořeny rostlin před výsadbou namočte alespoň na hodinu, ale klidně i přes noc. Kontejnerované rostliny den před výsadbou důkladně zalijte.
Druhý den je po odstranění obalu postavte na vrstvu kompostu. Jsou-li rostliny utopené, přidejte pod ně kompost, nebo zeminu (promíchejte), naopak, je-li vrh balu nad úrovní okolní půdy, odeberte část vrstvy kompostu pod rostlinami. Kvalitní půdou (klidně původní, nebo obohacenou o kompost či další substrát) vyplňte místa mezi a kolem rostlin, drny nechte bokem. Důkladně ušlapte, aby nezůstaly v zemi vzduchové kapsy.
Po výsadbě plot důkladně zalijte. Do vody můžete přidat startovací hnojivo, nebo lignohumát, který pomáhá rostlinám zakořenit. Celý prostor výkopu důkladně zamulčujte vrstvou kůry, abyste snížili odpar a růst plevelů. Po výsadbě zalévejte tak, aby půda zůstávala lehce vlhká, ale ne přemokřená. Hlídejte růst plevelů a pravidelně vytrhávejte.
Péče o živý plot po výsadbě
Aby nový živý plot rostl a prosperoval, je mimořádně důležitá kvalitní péče. Patří sem nejen pravidelné zalévání, ale také hnojení. V prvních týdnech po výsadbě živého plotu je pravidelné zavlažování klíčové. Abyste podpořili zdravý růst kořenů, měla by být půda stále mírně vlhká.
Dobrý přísun živin je nezbytný pro zdravý růst živého plotu. Několik týdnů po výsadbě byste proto měli rostlinám dodat vhodné hnojivo, čímž jim poskytnete potřebnou energii. Abyste dosáhli požadované formy a podpořili další růst, doporučuje se první tvarovací střih krátce po výsadbě.
Pravidelná péče a stříhání jsou důležité pro udržení živého plotu v atraktivním a zdravém stavu.
Tabulka doporučených rozestupů pro výsadbu živého plotu
| Výška plotu | Rozestupy mezi rostlinami |
|---|---|
| Nízký (do 1 m) | 30-45 cm |
| Střední (do 2.5 m) | 50-70 cm |
| Vysoký (nad 2.5 m) | 70 cm a více |
V prvních dvou letech stále pozorně sledujte růst plevele a trávy, protože ty mohou bránit zdravému růstu živého plotu - vezmou mu vláhu i živiny. Nezapomeňte odstranit vše, co uvidíte, dokud živý plot plně nezakoření. Půdu udržujte vlhkou, ale ne přemokřenou.
tags: #jak #založit #živý #plot #krok #za