Lehký obvodový plášť (LOP) je častým architektonickým prvkem staveb, který nabízí široké možnosti využití. Tento článek se zaměřuje na pokročilejší možnosti použití obvodových plášťů, včetně tvorby vlastních uživatelských příčlí a panelů, využití prázdných panelů a netradičních aplikací nástroje, například pro tvorbu prvků krovu.
Vytvoření vlastních uživatelských příčlí
Chceme-li si vytvořit příčel s vlastním profilem, musíme nejdříve vytvořit novou rodinu na šabloně obecného profilu. Do nové rodiny si pomocí čar zakreslíme libovolný profil, rodinu si uložíme a načteme do projektu. Nyní vytvoříme nový typ příčle. Buďto nejdřív spustíme nástroj Příčel a v nastavení typu aktivní příčel zduplikujeme, nebo můžeme v prohlížeči projektu najít Příčle obvodového pláště, kliknout pravý tlačítkem například na Obdélníkové příčle a zvolit Nový typ. Poklepáním na nově vytvořenou příčel v prohlížeči projektu se dostaneme do typového nastavení příčle a pomocí parametru Profil zvolíme svůj uživatelský profil.
Vytvoření uživatelsky definovaných panelů
Pokud si chceme vytvořit uživatelsky definovaný panel, založíme si novou rodinu na šabloně Panel obvodového pláště. V této šabloně jsou již předpřipravené některé referenční roviny, které budeme používat. Jedná se o Horní, Dolní, Pravou a Levou rovinu. Tyto roviny se po načtení do projektu a použití na obvodovém plášti zarovnají s hranami příčlí, které obklopují daný panel. Tímto způsobem můžeme například velmi jednoduše vytvořit dvojité zasklení, které nám přesně padne do výše vytvořeného uživatelského profilu naší příčle. V rodině uživatelského panelu vytvoříme jednoduché vysunutí náčrtem v předním pohledu. Čáry náčrtu zarovnáme a zamkneme ke všem čtyřem referenčním rovinám. Upravíme tloušťku budoucího zasklení v půdoryse a stejným způsobem vytvoříme druhou tabuli skla.
Využití prázdných panelů a netradiční možnosti
Příkladem může být vymodelování dřevěného obkladu ve formě pravidelných vertikálních příčlí. Pro vytvoření této konstrukce nakreslíme obvodový plášť, který bude obsahovat pouze hmotu příčlí na osnově podle našeho nastavení. Místo panelů chceme pouze prázdný prostor. V základních šablonách společnosti Autodesk najdeme Prázdný systémový panel, který můžeme právě k tomuto účelu použít.
Další možností použití obvodového pláště je při modelování konstrukce krovu. Výborně se tento nástroj hodí například na vytvoření laťování. Abychom byli schopni vytvořit obvodový plášť v daném sklonu střechy, použijeme nástroj, který je schovaný právě pod nástrojem Střecha na kartě Architektura. Nástroj je kombinací střechy a obvodového pláště. Takže po jeho zvolení máme možnost nakreslit půdorysný náčrt budoucího laťování a pro jednotlivé hrany si zvolit sklon v jejich kolmém směru. Následně můžeme na panelu vlastností zvolit nastavení typické pro střechu a v nastavení typu naopak nastavení typické pro obvodové pláště. Zde zvolíme jako typ panelu Prázdný systémový panel, nastavíme systém osnovy, typ příčlí - v našem případě latí a volby potvrdíme.
Čtěte také: Jak aplikovat betonovou stěrku na fasádu?
Typy systémů lehkých obvodových plášťů
Lehký obvodový plášť je poměrně komplexní nástroj a po zvládnutí všech jeho možností nám umožňuje velmi variabilní využití. Zejména při použití vlastních příčlí a panelů jsme schopni vymodelovat prosklené fasády různého vzhledu a skladby. Z hlediska legislativního se jedná o výrobek specifikovaný technickou harmonizovanou normou EN 13830. Takový výrobek se skládá ze systémových profilů, konstrukčních spojů, systému zasklení a kotvení do stavby. I když se obvykle jedná o jedinečné architektonické provedení pro konkrétní projekt, vyráběné v podstatě na zakázku, musí takové řešení vycházet z vyzkoušených (otestovaných) principů - systému kotvení, těsnění, osazení skla.
Sloupkopříčkové systémy (rastrové)
Tyto systémy se skládají z předvyrobených svislých a vodorovných prvků (profilů) nesoucích průhledné nebo plné výplně, případně lze do otvorů rastru osadit otevíravé výplně. Tyto fasádní systémy umožňují realizovat i prostorově složitější fasády. Sloupkopříčkové systémy jsou obvykle konstrukčně jednodušší, a tudíž levnější. Do finální podoby se sestavují přímo na stavbě, takže vyžadují delší čas na montáž a instalaci vnějšího lešení po dobu realizace. Taktéž všechny obkladové a doplňkové (stínící) prvky se montují na stavbě. Nevýhodami těchto konstrukcí je požadavek na vyšší míru zkušenosti montážních pracovníků, riziko znečištění kontaktních ploch, zasklívacích a drenážních spár stavebním prachem, a určitá závislost na klimatických podmínkách kvůli vyššímu podílu lepení a tmelení.
Modulové systémy (elementové nebo blokové fasády)
Tyto systémy se skládají z předem vyrobených fasádních dílců obvykle na výšku jednoho podlaží, které se zavěšují na nosný skelet. Jednotlivé fasádní dílce jsou zkompletovány včetně vnějších a vnitřních obkladů a vnějšího, případně vnitřního stínění. Montáž dílců se provádí jeřábem, a proto není nutné instalovat lešení kolem vnějšího pláště a samotná montáž pláště je obvykle rychlejší. Modulové systémy jsou technicky složitější, a proto výrobně dražší. Vyšší cena těchto systémů je vyvážena rychlejší realizací a vyšší kvalitou, protože větší podíl kompletace se odehrává v továrních podmínkách. Montáž vyžaduje menší počet pracovníků oproti rastrovým konstrukcím nejen pro manipulaci, ale i pro samotnou instalaci.
Skleněné terčové fasády
Dalším typickým konstrukčním systémem jsou skleněné terčové fasády, které jsou tvořené tabulemi skla (jednoduchého nebo izolačního skla) upevněnými na nosnou konstrukci systémem bodových úchytů. Tyto terčové fasázy se používají jako pláště velkoprostorových hal, atrií, nebo jako předsazené fasády.
LOP se nejčastěji realizují z hliníkových profilů, které nepodléhají korozi a umožňují aplikaci vysoce odolných a trvanlivých práškových vypalovaných laků, případně eloxovaných povrchů. V podstatně menší míře se používají systémy z PVC-U profilů, které mají nejen menší odolnost na zatížení, ale jsou také hořlavé. Za LOP se nepovažují skládané konstrukce, u kterých se na stavbě sestaví rošt z ocelových plechových profilů nebo dřevěných hranolů, který se vyplní tepelnou izolací a oboustranně zaklopí deskami na bázi dřeva nebo vláknocementu, a doplní vodotěsnou a parotěsnou membránou.
Čtěte také: Tipy pro výběr cihlových obkladů
Vlastnosti a požadavky na LOP
LOP jako součást obálky budovy musí splňovat všechny legislativní požadavky kladené na stavební konstrukce obvodového pláště. Vlastnosti dané systémem utěsnění konstrukčních spojů a provedení zasklívací spáry, tedy vodotěsnost a průvzdušnost, nejsou závislé na typu výplně a rozměrech, jestliže tyto vychází z technických předpisů dodavatele systému.
Tepelněizolační vlastnosti
Součinitel prostupu tepla proskleného LOP, doplněného v určitém poměru tepelněizolačními panely, je závislý na dosažitelném součiniteli prostupu tepla izolačního skla (v případě trojskla nejméně - tedy nejlépe 0,5 W/m2 K) a na velikosti polí, resp. na množství profilů na plochu (lineární tepelné vazby profilů zvyšují tepelné ztráty). Tepelná setrvačnost LOP je také výrazně nižší než u těžkých konstrukcí. Doplnění tepelné izolace na vnitřní líc LOP za neprůhledné výplně je konstrukčně možné a eliminuje se tím vliv lineárních tepelných vazeb profilů a riziko kondenzace na vnitřním povrchu LOP, ale zároveň se posouvá kondenzační rovina do této přidané tepelné izolace, a je nutné ji doplnit na vnitřní straně parotěsnou membránou. Zde však nastává technologicky komplikovaný proces zajištění dokonalé těsnosti a neporušenosti parotěsného uzavření.
Akustická izolace
V případě okna osazeného do těžké stavební konstrukce obvodové stěny je okno rozhodujícím (nejslabším) prvkem ovlivňujícím celkovou akustickou izolaci obvodové stěny, přičemž se musí dbát na provedení důkladného utěsnění připojovací spáry. Výrobce pro okno stanoví laboratorní váženou vzduchovou neprůzvučnost Rw a podle ní se posuzuje vhodnost zabudování do vnější stěny chráněné místnosti. LOP tvoří celou vnější stěnu chráněné místnosti bez vlivu zabudování. Proto požadovaná vážená stavební neprůzvučnost R´w je rovna laboratorní neprůzvučnosti Rw. Podle charakteru hluku v okolí posuzované budovy se někdy ještě uvažují faktory přizpůsobení spektru C a CTR, například vliv městské dopravy. Tyto faktory mohou výrazně zvýšit požadovanou hodnotu Rw. Faktory zohledňují určité zvukové frekvence podle zdroje hluku a jsou vlastní dané konstrukci a plošným výplním. Faktory mají zápornou hodnotu a snižují váženou vzduchovou neprůzvučnost Rw. Celková hladina akustického tlaku v místnosti LA je závislá také na velikosti vnější stěny vůči velikosti místnosti.
LOP se skládá obvykle z dutých kovových profilů, izolačního skla s deklarovanou, laboratorně nebo výpočtově ověřenou vzduchovou neprůzvučností a tepelněizolačních panelů, složených z různých vrstev (obvykle: vnější deska - minerální vata - vnitřní plech). Protože je konstrukce vyplněna tenkými deskovými materiály, které fungují jako membrány, a možnost použití tlumících materiálů je omezena - ve sklech jsou to PVB nebo akustické fólie, v tepelněizolačních panelech těžká minerální vata. Z těchto konstrukčních a materiálových důvodů je maximální vážená vzduchová neprůzvučnost prosklených LOP přibližně 52 dB a při zahrnutí faktoru přizpůsobení spektru CTR pak můžeme uvažovat o hodnotě okolo 46 dB. Další charakteristikou LOP je tzv. „flanking“, což je prostup zvuku připojovací spárou mezi pláštěm budovy a stropní deskou, nebo svislou dělící příčkou. Na rozdíl od těžkých stavebních konstrukcí je zde prostup zvuku konstrukcí, a především dutinami LOP nezanedbatelný, a lze jej ověřit pouze měřením ve zkušebně na vzorku 1 : 1 nebo na realizovaném plášti obdobné konstrukce. Při zohlednění konstrukce podhledu a skladby podlahy lze u LOP uvažovat s váženou vzduchovou neprůzvučností do 52 dB až 55 dB.
Požární bezpečnost
Požadavky na požární bezpečnost obvodových stěn, případně jejich doplnění o požární pásy, definují normy skupiny ČSN 73 08... Budova je obvykle rozdělena na požární úseky po patrech, a dále jsou definovány rozhraní mezi požárními úseky v každém podlaží, resp. Z hlediska konstrukce LOP je nejvhodnější budovu, která je rozdělena na jednotlivé požární úseky, doplnit samočinným hasicím zařízením (sprinklery). Pak nemusí LOP vykazovat žádnou požární odolnost. V případě, že je nutné realizovat požární pásy v obvodové stěně, je možné integrovat do rastrové konstrukce části s požadovanou požární odolností. Systémy modulových konstrukcí jsou znevýhodněny propojenými vodorovnými a svislými dutinami v systému, a proto obvykle nejsou dodávány ve specifikaci s požární odolností. Utěsnění spáry mezi stropní deskou a vnitřním lícem LOP je z hlediska požární ochrany posuzováno jako součást stropní desky a musí splňovat minimální požární odolnost, aby nedošlo k prohoření spárou dříve, než dojde k destrukci LOP.
Čtěte také: Tipy pro cihlový obklad
Statické zatížení
U LOP se uvažují tři základní zatížení - zatížení větrem (ČSN EN 1991-1-4), užitné vodorovné zatížení a zatížení od vlastní tíhy (ČSN EN 1991-1-1). Na zatížení větrem se samozřejmě posuzuje kotvení LOP a svislé a vodorovné profily. Také užitné vodorovné zatížení lineární a bodové se přenáší do kotvení a hlavních profilů, a samozřejmě do prosklených výplní, jsou-li na celou výšku místnosti a plní funkci zábrany proti pádu do hloubky v souladu s normou ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí. Zatížení od vlastní tíhy, která je dána především hmotností výplní a případných doplňkových obkladů a stínících prvků, se přenáší do kotvení a hlavních nosných profilů. Ačkoliv žádný standard nedefinuje požadavky na bezpečnost svislého prosklení LOP proti rozbití a pádu střepů z výšky, resp. Skleněné výplně na vnějším líci LOP, tedy především vnější tabule izolačních skel, musí odolat definovanému zatížení větrem bez poškození, musí být posouzeny z hlediska tepelného šoku, a musí bez poškození odolat nárazu při údržbě.
Strukturální zasklívání a jeho technologie
Bezvadný vzhled však není jediným klíčovým faktorem. Fasády a okna musí sloužit jako dlouhodobě odolné systémy. Tyto specifikace si žádají nejmodernější silikonové tmely, jež jsou vyvinuté na míru vysoce specifickým požadavkům a zajišťují špičkové vlastnosti v každém ohledu. Strukturální zasklívání nebo dvoustranné strukturální zasklení je nejnovější technologií zasklení oken. Systémy strukturálního zasklívání mohou být buď dvoustranné, nebo čtyřstranné, přičemž každá z konstrukcí má své výhody.
Čtyřstranné strukturální zasklení
Všechny čtyři strany velkoformátové skleněné tabule jsou nalepeny na přechodový profil pomocí silikonových lepicích tmelů Sikasil® SG a nemají žádný viditelný rám. Tyto prefabrikované skleněné moduly jsou poté připevněny na nosnou konstrukci, takže fasáda působí dojmem plochého skleněného povrchu. Dynamické zatížení přenáší silikonové lepidlo. Mezi hlavní výhody patří atraktivní vzhled bez viditelných rámů a ideální rozložení teplot ve skle, jelikož zde nejsou žádné krycí profily, které by fasádu přistiňovaly.
Dvoustranné strukturální zasklení
Při dvoustranném strukturálním zasklení jsou k rámu pomocí silikonového lepidla Sikasil® SG upevněny pouze dvě vzájemně protilehlé hrany skla nebo obkladové desky (vodorovně nebo svisle). Druhé dvě vzájemně protilehlé strany jsou upevněny mechanicky, podobně jako tomu je u systému rámových zavěšených fasád. Mechanické upevnění skleněných prvků na dvou stranách nemá vliv na zatížení dvojice lepených stran.
Bodově upevněné systémy zasklení
U bodově upevněných systémů zasklení se skleněné prvky upevňují k lanovým systémům nebo kovovým nosníkům pomocí kovových spojovacích prvků. Tento spojovací materiál se v otvorech v tabuli skla kotví pomocí „lepidla na sklo“ nebo plastového krytu. Případně jej lze na sklo nalepit vysokopevnostním silikonovým lepidlem. Sklo může být ve formě jednoduchých tabulí nebo izolačních prvků s utěsněním hran silikonem s odolností vůči UV záření, či dokonce plněných argonem (Sikasil® IG). Tmely Sikasil® WS jsou díky výrazné pružnosti vhodné jako utěsnění proti povětrnostním vlivům ve spojích mezi skleněnými prvky.
Lepená okna
U lepených oken se izolační skla strukturálně lepí k rámům. Zatížení se rovnoměrně přenáší do rámu. Nízkomodulová těsnění proti povětrnostním vlivům Sikasil® WS vstřebávají pohyby mezi moduly strukturálního zasklení a trvale je utěsňují proti účinkům větru a počasí.
Produkty a řešení pro prosklené fasády
Společnost AGC nabízí kromě speciálních povlaků a vrstvených bezpečnostních skel i největší portfolio produktů, které splňují různé potřeby, od protisluneční ochrany až po nízkou emisivitu. Můžete si také vytvořit svůj vlastní jedinečný povlak na míru a zkombinovat jej s prvotřídním strukturálním zasklením nebo dokonce se skleněnými fasádami generujícími elektrickou energii. Se službou My Color by Stratobel mohou klienti vytvářet vlastní barvy přizpůsobené konkrétním požadavkům každého projektu. Vytváření různých barevných kombinací s použitím jedné až čtyř barevných PVB mezivrstev nabízí tisíce možností!
Přehled skleněných produktů pro fasády
| Produkt | Popis | Hlavní výhody |
|---|---|---|
| Floatglas ve velkém formátu | Délka až 18 metrů pro působivé designové možnosti. | Impozantní vzhled, velké plochy bez spojů. |
| Čiré floatové sklo s nízkým obsahem železa | Bezkonkurenční 92% světelná prostupnost. | Maximální využití denního světla, vysoká transparentnost. |
| 7 barevných sklářských výrobků | Ceněné pro svoji estetiku a vynikající protisluneční ochranu. | Estetická rozmanitost, ochrana proti slunci. |
| Stopray | Nejširší škála neutrálního zasklení s protisluneční ochranou. | Neutrální vzhled, efektivní protisluneční ochrana pro komerční budovy. |
| Antelio | Široká škála čirých a barvených skel s protisluneční ochranou a příjemnou světelnou reflexí. | Více soukromí, lepší komfort, vhodné pro obytné i komerční budovy. |
| Stratobel (vrstvené bezpečnostní sklo) | Kombinuje téměř všechna skla AGC s průhlednými nebo průsvitnými barevnými PVB mezivrstvami. | Bezpečnost, tisíce barevných kombinací, osm standardních barevných provedení (škála Classic). |
| Stratophone (vrstvené bezpečnostní sklo) | Kombinuje téměř všechna skla AGC se speciálními PVB mezivrstvami. | Akustická izolace, bezpečnost. |
| Ostatní skla s protisluneční ochranou | Dostupné v různých barevných odstínech s příjemnou nízkou světelnou reflexí. | Estetika, protisluneční ochrana, nízká reflexe. |
Napojení příček na fasádu
Ve většině případů lze očekávat, že použití sádrokartonových příček u dělicí konstrukce směřuje ode zdi ke zdi, případně ode zdi k fasádě. Pro sádrokartonáře v podstatě nic složitého, navíc detaily napojení dopodrobna řeší technologický předpis výrobce, to znamená technický list Knauf W11.cz. Realita na stavbách bývá však přece jen jiná. Fasáda nemusí být při současné kreativitě architektů pouze svislá, což znamená, že napojení na fasádní paždík tvoří klín. Také tento případ je v podstatě rutinní záležitostí.
Kluzné napojení příčky na fasádu
Vedle uvedených situací však může vzniknout požadavek, aby byla příčka na fasádu napojena kluzně, protože ta se bude „pohybovat“. V tomto případě to už taková rutina není. Konec příčky musí samozřejmě držet tvar, nesmí vybočovat z roviny a musí být kluzně chycen na fasádu, u které se předpokládá, že se vlivem rozdílných teplot bude pohybovat. Termické zatížení objektu je samozřejmě nejvyšší na jižní a západní straně, kam dopadá větší množství slunečních paprsků a povrchová teplota fasády může v létě přesáhnout i 70 °C.
A aby toho nebylo málo, může nastat ještě další situace, kdy příčku nelze u fasády ukotvit v podlaze, protože je v místě složitý systém kotev, které drží fasádu a umožňuje její dilatační pohyb. K tomu je členitý povrch opatřen parotěsnou fólií. Jestliže je v objektu navržena dutinová podlaha, je možné čtverec podlahy v místě napojení příčky na fasádu instalovat předem, příčku ukotvit a detail založit na něm. Vyřešením tohoto detailu však nemusí být vyčerpány všechny požadavky na napojení příček na fasádu. Napojení musí být kluzné, příčku nelze založit na podlaze, paždík fasády není v ose nebo v průmětu příčky, ale vedle, například o 20 cm, a původní příčka míří do skla.
Akustické a požární požadavky
Vedle estetického požadavku, musí takové napojení příčky na fasádu splňovat rovněž všechny akustické požadavky (pro kanceláře platí norma ČSN EN 730532). Mnoho administrativních budov tvoří monolitický skelet, který je opatřen prosklenou fasádou. Vnitřní betonová stěna nemůže být samozřejmě ukončena těsně u fasády, ale zhruba 10 cm od ní. Po obou stranách této betonové stěny může být instalovaná standardní předsazená sádrokartonová stěna, která musí v místě napojení splnit odpovídající akustické požadavky, ale současně i protipožární, například v klasifikaci EI 60, a to z obou stran. V praxi to znamená, že sádrokartonová příčka musí plynule navazovat na rovinu předsazené stěny a také musí splňovat všechny parametry a montážní zásady platné pro konstrukce s požární odolností. Protože je k problémovému místu přístup pouze z jedné strany, jediným možným řešením, jak udělat jednostrannou konstrukci s požární odolností (EI z obou stran), je šachtová stěna. Požární katalog Knauf nabízí v tomto ohledu celou řadu řešení zahrnující různé tloušťky i typy konstrukcí a požární odolnosti. Detaily takových řešení je obvykle nutné navrhnout a nakreslit přímo na stavbě, protože si musíte umět představit, jak se všechny detaily budou realizovat a jak se do stísněného prostoru vejdou. Obrázky kreslené z prostředí projekční kanceláře v AutoCADU se obvykle míjejí účinkem, protože skutečnost na místě bývá jiná. Stačí vzít v úvahu, že betonová stěna má toleranci cca 2 cm, fasáda další 2 cm, hrubá podlaha, průvlak pod stropem další tolerance atd. Sečteno podtrženo je nutná přítomnost technika na stavbě, který bude v návrhu vycházet ze skutečných reálií.
V praxi dochází ovšem také k situacím, kdy je mezi betonovou stěnou a paždíkem fasády pouze 7-9 cm. Tam už se bohužel nevejde se svými prvky suché výstavby ani Knauf, zejména je-li v místě požadavek požární odolnosti například EI 60. Nezbývá nic jiného než dutinu vycpat minerální izolací s odpovídající objemovou hmotností a dutinu realizovat jako měkkou požární ucpávku, nebo jako utěsnění příčky pod trapézovým plechem. U druhé varianty lze využít řešení Knauf, které je k nalezení v jeho požárním katalogu. Jestliže tento detail obstál při zkouškách u stropu v horizontálním směru, nepochybně to samé splní i ve vertikálním - to znamená od podlahy ke stropu a bude ještě na straně požární bezpečnosti. Takovému řešení musí pochopitelně předcházet konzultace s hasiči, kteří musí řešení akceptovat. Podobné složité detaily jsou často obecně chápány jako samozřejmost, ale právě jejich technické řešení bývá daleko složitější než ostatní konstrukce.
Konstruktivní ochrana dřevěné fasády
Konstruktivní (stavební) ochrana dřeva zabrání tomu, že dřevo zůstane trvale mokré. Tak zajistíte účinně a bez chemie to, že ve vaší dřevěné fasádě nevznikne žádný prostor pro škůdce. Příležitostné, krátkodobé zatížení vlhkostí (déšť) není žádný problém, dokud druh konstrukce zajistí to, že voda nepronikne do dřeva a po každém zvlhčení zase rychle uschne. Protože dřevo řezané napříč vláknem pohlcuje vlhkost podstatně rychleji než podélné dřevo, musí být strany čel u fasádních profilů chráněny před pronikající vlhkostí. Nahoru směřující strany čel chraňte dostatečně velkými střešními přesahy, zakrytím z plechu nebo podélným dřevem. U konců čel směřujících dolů usnadníte rychlé odtékání vody zaříznutím pod 15°- 20° (okapnice), kde může voda odkapávat. Aby se zabránilo trvalému zvlhčování dřevěné fasády například zkondenzovanou vodou a zaručilo se rychlé uschnutí také u vnitřních stran prken, musí být dřevěné fasády zásadně odvětrány zezadu. Pomocí kontra laťování, které je vodorovně namontováno na svislé základní laťování, vzniká za fasádními profily dutina, kterou cirkuluje suchý proud vzduchu. Dbejte na neomezenou možnost přívodu a odvodu vzduchu. Vypočtená šířka je vždy vztažena k rozměru profilu.
tags: #jak #zakreslit #proklenou #fasadu #návod