Konzervace cihlového zdiva je klíčová pro zachování stability a dlouhé životnosti staveb, ať už se jedná o staré chalupy nebo novodobé budovy. Pro správné posílení zdiva je nejprve nutné zjistit, co způsobilo jeho poškození.
Stabilizace a zpevnění zdiva
Identifikace příčin poškození
Statických problémů u historických objektů, v jejichž konstrukci jsou použity cihly (pálené či nepálené), je celá řada. Každý z konstrukčních prvků stavby, který je proveden z cihelného zdiva, vykazuje z hlediska statiky různé poruchy v závislosti na jeho umístění v nosném systému stavby. Z hlediska materiálu je zásadním parametrem ovlivňujícím možnost vzniku poruchy kvalita cihel. Nepálené cihly, používané hojně v lidové architektuře, mají oproti páleným cihlám výrazně nižší pevnost v tlaku (3-5 MPa), která se při vzrůstající vlhkosti zdiva ještě výrazně snižuje. Pálené cihly lze nalézt u významnějších šlechtických a měšťanských staveb, staveb sakrálních a u opěrných stěn. Pevnost pálených cihel zpravidla začíná okolo hodnoty 10 MPa, ostře pálené cihly mají pevnost až 40 MPa.
Nejvýraznějším činitelem způsobujícím poruchy základového zdiva je pronikající vlhkost. Jedná se buď o vzlínající zemní vlhkost, v horším případě o proudící zasakující srážkovou vodu. Dalším zdrojem může být i zasakování odstřikující srážkové vody v úrovni povrchu terénu. Co se dále děje s vlhkým zdivem? Pronikající voda vyplavuje vodorozpustné složky malty i kusového staviva. Malta pak po ztrátě pojiva (zpravidla vápna) ztrácí pevnost a soudržnost a dochází k její postupnému rozpadu na nezpevněné kamenivo (písek), které je z ložných a styčných spár zdiva dál postupně vyplavováno. Vlhké prostředí zpravidla urychluje i průběh chemických reakcí ve stavivu i v maltě. Protože je cihelné zdivo porézní, umožňuje kapilární vzlínání vody z podzákladí. Vzlínající zemní vlhkost transportuje do základového zdiva vodorozpustné soli, které v nadzákladové části migrují k povrchu zdiva, kde při vysychání krystalizují a vytvářejí výkvěty na omítkách. U neudržovaných objektů často dochází k zakořenění náletových dřevin. U mělkých základů, s úrovní základové spáry nad nezámrznou hloubkou, dochází v zimním období i k promrzání zeminy v podzákladí. V důsledku působení výše uvedených činitelů pak může dojít ke snížení pevnosti zdiva v tlaku a jeho porušení při překročení jeho pevnosti od zatížení nadzákladovými konstrukcemi.
Další typickou konstrukcí historických cihelných staveb jsou ohradní, zárubní a opěrné a fortifikační zdi. Hlavním zdrojem poruch zdiva těchto konstrukcí jsou klimatická zatížení a jejich vzájemné kombinace, jako jsou srážková voda (déšť, sníh), změny teplot (oslunění, promrzání, teplotní dilatace) a vítr (tlak a sání větru). Z nich nejvýraznějším zdrojem poruch je srážková voda. Nejvíce namáhanou partií je koruna stěny, kde je zdivo střídavě suché a mokré, je vyluhováno pojivo z malty ve spárách krycí vrstvy koruny, dochází k rozpadu materiálu vlivem promrzání vlhkého zdiva, ke vzniku a rozvoji trhlin v koruně vlivem teplotních změn (výrazné teplotní dilatace). V oblasti pod korunou zdiva dochází k lokální koncentraci vlhkosti v místech odkapu vody z koruny zdi. K poruchám zdiva v úrovni terénu za rubem zdi dochází z důvodu nefunkčního odvodnění terénu za opěrnou zdí, kdy je srážková voda často ke stěně přiváděna spádováním terénu nad opěrnou zdí. Nechráněná či z pohledu izolace narušená rubová strana zdi je namáhána srážkovou vlhkostí zasakující do zdiva i z úrovně pod terénem za rubem zdi. Další oblastí výrazně namáhanou srážkovou vodou je ukloněná lícová plocha. Oblast nad patou zdi je často smáčena odstřikující vodou a kapilárním vzlínáním, v přímé vazbě na nasákavost cihel a malty. Dalším činitelem narušujícím strukturu zdiva jsou teplotní a vlhkostní dilatace. Stěny jsou vzhledem ke své venkovní expozici vystaveny výrazným teplotním rozdílům, u povrchových vrstev to může být až 50 °C. Tyto objemové změny se cyklicky opakují a po vyčerpání pevnosti materiálu dochází ke vzniku a následnému rozvoji trhlin. Obdobně jako u základů může být zdivo narušováno kořenovým systémem náletové zeleně. V případech, kdy byl za rubem osazen drenážní systém odvádějící zasáklou srážkovou vodu, mohlo dojít k jeho zanesení. V případě nedostatečně odvodněné rubové strany může dojít ke zvýšení zemního tlaku a statickému narušení zdiva (posun, vyklonění).
Stabilizace základů
Dům sedá v nejzatíženějších rozích do podloží. Nejdříve je vhodné svázat zeď a pak začít obkopávat a odvodňovat základy. Po odkopání zeminy, nejlépe až na základovou spáru, se základ očistí mechanicky, například kartáčem, případně vodou přes trysku vysokotlakého čističe. Po očištění základu od zbytků zeminy a nepevných částic na povrchu zdiva, můžete zhotovit šalunk na přibetonování základu. Tím si základ zpevníte.
Čtěte také: Cihlové pásky – vlastnosti
Druhý postup pro přípravu zhotovení přijatelného podkladu před vytvořením svislé hydroizolace spočívá v tom, že kamenné, ale i případně cihelné zdivo po očištění jeho povrchu přijatelně zarovnáte za pomoci hladítka a univerzální malty. Univerzální malta se dá hladítkem natahovat na svislé i kamenné konstrukce a po vyzrání je vysoce pevná k podkladu a tím si vytvoříme spolehlivý adhezní můstek mezi kamenným základem/povrchem a novou svislou hydroizolací. Nejedná se o vytvoření svislé roviny, jako by tomu bylo u šalování betonem, ale o vyplnění povrchových netěsností mezi kameny a srovnání značných podkladových nerovností, které by mohly vytvářet riziko pro novou svislou hydroizolaci.
Zpevnění táhly a kotvami
Pokud dochází k pravidelnému tlaku i přes veškeré snahy, je na programu dne svazování zdiva ocelovými táhly. Tato táhla se mohou regulovat a upevňovat dle potřeby v různých ročních obdobích podle dané roztažnosti. Doporučuje se dát táhlo do vnitřku domu, na jeden konec přivařit desku 150x150x15 mm a na druhý konec závit. Pod matici stejnou desku s otvorem a pouze lehce utáhnout, potom nahřát táhlo na cca 100oC (voda prská) nahřátí udělat v délce cca 3m. Potom dotáhnout. Ocel se roztahuje 100o/m o cca 1mm, takže když táhlo ohřejete až se prodlouží o 3-4 mm, stáhnete zeď. Prut by se mohl vést přesně v rohu mezi zdí a stropem uvnitř místnosti.
Na danou zeď lze použít 2 táhla - jedno na půdě a druhé tak ve 1/3 výšky od terénu zvenčí, s využitím dostatečné síly stěny k zasekání a schování táhla. Stahování se provádí postupně, v horkém počasí se pootáčí anglickými šrouby, aby táhlo bylo v tahu. Pohyb se tak zastaví.
Již poměrně dlouho se spirálové kotvy úspěšně používají k obnově a zpevnění stěn a dalších částí zděných konstrukcí. Pro zpevnění cihlových zdí se používají kotvy o průměru 6 mm, 8 mm nebo 10 mm. Spirálová kotva se instaluje do spár ve zdivu nebo kolmo na trhlinu v cihlovém základu nebo zdi. Další možností je instalace do tělesa zdiva pomocí plastové kompozice, která vytváří vynikající přilnavost k cihle. Pro lepší uchycení a přilnavost vodorovných ploch, pro zabránění většímu tření se používají upínací zední kleštiny.
Na chalupách, chatách, kamenných zdí a míšených často najdeme zpevňovaní zdiva kramlemi. Způsob je to prastarý a doporučuje se v případě, že trhlina není fatální, jedná se většinou o rychlé uchycení, kdy jdou dvě cihly mírně od sebe. I v dnešní době je možno jako rychlý zásah zdivo vysponkovat kramlemi.
Čtěte také: Vlastnosti fasádních cihlových pásků
Injektáž zdiva
Jednou z nejúčinnějších a nejmodernějších metod zpevnění cihlové zdi je injektáž. Všestrannost a účinnost cihlových injektáží byla ověřena a ověřena v praxi. Mimochodem, metoda se aplikuje i na stavby z jiných materiálů. Zpevňování cihel vstřikováním zahrnuje čerpání speciálních sloučenin pod tlakem do těla hroutící se konstrukce. Sloučeniny se zavádějí speciálně vyvrtanými otvory. Injektážní roztok vyplní dutiny, které způsobují zborcení zdiva, a zastaví proces.
V přípravné fázi je povrch cihel důkladně očištěn od nečistot a prachu a jsou odstraněny stopy dokončovacích materiálů, pokud existují. Dále by měla být cihla navlhčena vodou. To se provádí za účelem zlepšení přilnavosti injekčních sloučenin k ošetřovanému povrchu. Vrty o průměru 10 až 25 mm se vrtají do hloubky 80 % tloušťky zdiva. Typy pryskyřic používaných pro injektáž:
- Epoxidové pryskyřice: Zpevnění poškozených cihelných konstrukcí zhutněním struktury materiálu, efektivním odstraněním suchých a vlhkých trhlin a štěrbin.
- Polyuretanové pryskyřice: Při kontaktu s vodou se mnohonásobně zvětší, protože silně pění.
- Metylakrylátové gely: Jejich charakteristickou vlastností je nízká viskozita, díky které co nejrychleji pronikají i do těžko přístupných míst cihelného zdiva.
- Silikátové pryskyřice: Zpevnění zdiva injektáží umožňuje prodloužit životnost budovy na desítky let.
Injektáž se doporučuje zhotovit v nějaké spáře, která bude výškově nejvhodnější. Injektážní krém je značně hustý a tak běžné netěsnosti ve zdivu překlene a nemá tendenci zdivem nekontrolovatelně protéci.
| Typ pryskyřice | Hlavní vlastnost | Použití |
|---|---|---|
| Epoxidové pryskyřice | Zhutnění struktury, odstranění trhlin | Zpevnění poškozených konstrukcí |
| Polyuretanové pryskyřice | Mnohonásobné zvětšení objemu s vodou (pěnění) | Vyplnění dutin, zastavení průsaků |
| Metylakrylátové gely | Nízká viskozita, rychlá penetrace | Pronikání do těžko přístupných míst |
| Silikátové pryskyřice | Prodloužení životnosti stavby | Obecné zpevnění zdiva injektáží |
Postup při renovaci starého zdiva se známkami poškození vlhkostí a solí
Vhodně sanované zdivo je i při vyšším stáří dobře chráněno před vlhkostí a zasolením. Pro správnou funkci sanačních opatření, jak aktivních tak pasivních, je nutná konzultace s odborníky zabývajícími se touto problematikou. Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80-100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti.
Vyrovnání nerovností se provádí již podkladní nebo přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápenocementovou maltu. Postřik se hází do kříže, cca 50 % plochy. Na tento postřik se nahazuje sanační omítka. Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí. Sanační omítka se ukončí cca 2 cm nad terénem v celé tloušťce. Po vyschnutí se na tuto omítkovou vrstvu nahodí k docílení zvláště hladkého nátěrového podkladu 3-4 mm silná vrstva jemné omítky.
Čtěte také: Návod na ošetření cihlové zdi
Nemá-li být účinek sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na plochy sanačních omítek k vytváření struktur a barevného provedení použity pouze minerální a silikátové, případně silikonové materiály bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr weber.ton silikát. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace.
Hydrofobní (sanační) omítka obsahuje některé materiály a chemikálie, kterými jsou portlandský cement, hašené vápno, uhličitan vápenatý (kalcit), polymer, celulóza, stearát zinečnatý a stearát vápenatý, éter škrobu, kameny a plniva.
Způsoby výstavby a renovace zdiva
Zdění a vazba cihel
Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Již tehdy se šetřilo, a zdi proto nebyly příliš rovné a muselo se omítat a omítat. Aby práce probíhala hladce a efektivně, je nutné dodržovat určitou posloupnost prací. Existuje několik variant červeného cihlového zdiva. Nejběžnější typy zdiva jsou víceřadé a jednořadé.
Práci je nutno zahájit přípravou stavebních materiálů a nářadí. Připravte maltu. Rychlost práce i kvalita zdiva závisí na kvalitě malty. Vezměte cement M400 a jemný písek v poměru 1:4. Někdy se přidává jíl nebo vápno, protože jsou plastické. Cement a písek se důkladně promíchají. Je velmi důležité přidat správné množství vody. První řada je při pokládání velmi důležitá, závisí na ní další pokládání. Pomocí provázku a vodováhy se snažte první řadu co nejlépe vyrovnat. Velký problém nastává při kreslení svislých úhlů. Nejdříve se vyloží rohy. Chcete-li zobrazit obdélníkové rohy, použijte kovové rohy. Nejprve pomocí vodováhy položte několik cihel a poté pomocí konzol upevněte rohy. Pro kontrolu přesnosti a úrovně pálené cihlové zdi můžete použít kovový profil.
Šev při pokládání cihel musí být dostatečně tenký. Tloušťka vodorovné spáry by měla být 10 až 15 mm a svislé spáry 8 až 15 mm. Pokud plánujete v budoucnu stěnu omítnout, doporučuje se položit cihlu na „pusto“. Za tímto účelem není nutné maltou zcela vyplnit všechny spáry a trhliny, takže omítka do trhlin vtéká již při omítání. Armovací síť se pokládá po pěti řadách cihel. Častěji kontrolujte vodorovné a svislé roviny stěny s vodorovnou rovinou a nezapomeňte na olemování švů.
Broušené cihly lze upravit řezáním, případně zakoupit půlené nebo koncové bloky již od výrobce. Tyto doplňkové cihly jsou velmi podstatné pro správnou vazbu rohu a správné napojení konstrukcí navazujících na zdivo. Přesto se prakticky na stavbě nelze vyhnout řezání cihel. K tomu slouží ruční elektrická pila určená právě pro řezání cihel, případně velká stolová pila s kotoučem chlazeným vodou.
Další řady cihel lze provádět na tenkovrstvou zdící maltu nebo na zdící pěnu. Ta má oproti maltě výhodu rychlejší a méně pracnější výstavbu, která umožní úsporu až 20 % času potřebného pro stejný úkon při použití tenkovrstvé malty. Tato metoda rovněž nevyžaduje takové nároky na zařízení staveniště. Cihly je před použitím zdicí pěny nutné očistit vodou, aby se povrch zbavil přebytečného prachu. Při zakládání rohu se doporučuje cihlu nejprve uložit na místo, urovnat pomocí vodováhy a následně naklopit a aplikovat pod ni pěnu. Dále pokračujeme dle natažené zednické šňůry. V případě nutnosti cihly můžeme řezat.
Pro napojení vnějšího a vnitřního zdiva (ať už nosné nebo nenosné příčky) je třeba použít nerezové stěnové kotvy. V praxi se často nahrazují pozinkovými kotvami, které nemusí plně vyhovět všem nárokům na daný spoj a požadované statice. Kotvy je vhodné umístit již při zdění obvodového zdiva. Při stavbě je třeba pro ně v cihle ručním pilníkem či úhlovou bruskou vytvořit požadovanou drážku.
Hydrofobní ochrana a impregnace
Cihlová fasáda, cihlový plot, obkladové pásky nebo lícové zdivo - cihla je jedním z nejkrásnějších a nejtrvanlivějších stavebních materiálů. Zároveň je však přirozeně porézní a savá. Nano impregnace na cihly NanoConcept přináší nanotechnologii 21. Díky extrémně silnému hydrofobnímu efektu nano impregnace zabraňuje nejčastějším problémům, kterými cihly trpí - vsakování vody, vzniku bílých výkvětů, popraskání mrazem, zarůstání mechem, lišejníky a řasami i usazování smogu a nečistot. Nano impregnace cihel využívá efektu lotosového květu se samočistícím efektem. Ošetřené cihly si zachovávají svou původní barvu, strukturu i přirozený mat.
Cihla je ze své podstaty porézní a savý materiál. Každý drobný pór je vstupní branou pro vodu, soli, nečistoty a mikroorganismy. Bílé výkvěty - to je problém, který trápí majitele cihlových fasád ze všeho nejvíc. Vznikají tak, že voda pronikne do pórovité struktury cihly, rozpustí soli a minerály uvnitř zdiva a vynese je na povrch. Po odpaření vody zůstanou na cihlách bílé fleky a pruhy. Mráz a cyklické zmrazování - voda, která se vsákne do struktury cihly, při zamrznutí expanduje a způsobuje drobné praskliny. Opakovaným cyklem mrznutí a tání se poškození rychle prohlubuje, cihly se začínají drolit a spáry se otevírají. Zarůstání mechem, řasami a lišejníky - vlhká, savá cihla je ideálním prostředím pro biologické osídlení. Mech a lišejníky nejenže hyzdí vzhled fasády, ale svými kyselinami aktivně napadají pojivo spár a urychlují erozi. Znečištění smogem a prachem - cihly na fasádách v blízkosti silnic nebo ve městech postupně tmavnou a šediví od usazování prachových částic a výfukových zplodin. Eroze spár - vlhkost, která opakovaně proniká do zdiva a zamrzá, poškozuje nejen samotné cihly, ale především spárovací hmotu. Jakmile se spáry začnou otevírat, voda nachází cestu přímo do konstrukce domu.
Cihly, které s přípravkem NanoConcept naimpregnujete, získávají silné hydrofobní vlastnosti. Ochranná nano vrstva je bezbarvá a lidskému oku neviditelná. Na rozdíl od nátěrů a fasádních barev pouhým okem nerozeznáte vizuální rozdíl mezi impregnovanou a neošetřenou cihlou. Fasádu samočistí příroda sama - deštěm. Oproti běžným impregnacím není potřeba na naimpregnované cihly nanášet žádný další ochranný nátěr. Naimpregnované cihly jsou plně prodyšné a paropropustné - ochranná vrstva není celistvý film, ale prodyšná nano impregnace na bázi nanotechnologie. Vzduch a vodní pára procházejí volně, kapaliny ne. Nano impregnace NanoConcept je určena pro všechny druhy cihlového zdiva a příbuzných porézních materiálů. Aplikace nano impregnace na cihly je snadná a zvládne ji každý. Před aplikací nano impregnace zajistěte, aby byl ošetřovaný povrch čistý.
tags: #jak #zakonzervovat #cihlove #zdivo