Truhlíky na květiny dokreslují velmi nápadně jakoukoli plochu, ať už se jedná o celou zahradu, nebo jen balkón či terasu. Koupit truhlíky podle našich představ může být poměrně velká finanční investice. Pokud chcete ušetřit a být originální, vyrobte si truhlíky sami, není to složité. Nákup hotových truhlíků na květináče v místním obchodě s domácími potřebami se může prodražit, navíc se výrobou toho vlastního nejen zabavíte, ale i pochlubíte. Můžete si vyrobit přesně to, co potřebujete, a to nejen pokud jde o velikost, ale i o barvu, tvar a materiál.
Na výrobu truhlíku nebo květináče můžete použít skutečně cokoli, co bude plnit svou funkci. Polystyren se na nás valí ze všech stran, z kdejaké krabice s nějakým výrobkem, od elektroniky a domácích spotřebičů až po dětské hračky, hromada polystyrenového odpadu zůstává po zateplování domů, polystyren je prostě fenoménem doby. Polystyren je určen i pro pěstitele květin a nabízí řadu možností využití, ať už jako hlavní materiál nebo jako izolační prvek.
Kamínkový truhlík z polystyrenu: Krok za krokem
Kamínkový truhlík je velmi estetickým doplňkem zahrady. Je velmi odolný vůči počasí, snese dobře manipulaci a hodí se na zahradu, terasu i pod pergolu. Navíc je jeho výroba jednoduchá a ve finále v něm vypadá dobře každá rostlina. Pokud byste si ale takový truhlík chtěli koupit, nedoplatíte se. Je proto jednodušší si jej vyrobit. Kamínkové truhlíky jsou nestárnoucí ozdobou každé zahrady, terasy či pergoly. Jsou jednoduché, nevtíravé, stabilní, odolné. Doma by je chtěl mít každý, protože v nich vypadá dobře opravdu každá rostlina.
Co budete potřebovat: polystyren, řezák, kamínky, lepidlo na dlaždičky, hřebíky a bezbarvý lak na finální úpravu.
- Polystyrenovou desku nejprve nařežeme na požadované díly.
- Díly ve velikosti, jakou potřebujeme, pak spojíme na několika místech do tvaru truhlíku pomocí hřebíků. Tak nám vznikne polystyrenový truhlík.
- Jeho vnitřní strany natřeme lepidlem na dlaždičky, které nezapomeneme nanést i na jednu vnější stranu. Pak posypeme kamínky.
- Výroba nám bude trvat 4 dny, protože každou stěnu děláme raději zvlášť a necháme ji po dobu 24 hodin zaschnout. Vnitřek polystyrenového truhlíku, tedy dno a vnitřní stěny, vymažeme lepidlem na dlaždičky. To naneseme také na jednu vnější stranu a posypeme kamínky. Necháme zaschnout a ztvrdnout vždy jeden den.
- Když jsou všechny čtyři strany hotové, ošetříme je nátěrem bezbarvým lakem. Díky němu budou kamínky ještě lépe držet na svém místě a také získá květináč větší odolnost a lepší barvu.
- Nakonec doděláme vrchní části desek, ze kterých je truhlík složený.
Polystyren pro izolaci a hydroponii
Kromě celopolystyrenových truhlíků lze polystyren využít i jako izolační vrstvu pro jiné materiály. Chcete-li vytvořit květinový box, ve kterém vyrostou vytrvalé rostliny a budou venku, vnitřní stěny bedny potáhněte vrstvou polystyrenu. To ochrání rostliny před mrazem a velkými teplotními výkyvy. Vnitřek dřevěné krabice na květiny potáhněte černou fólií, která nepropustí vodu. Fólii připevníte ke stěnám truhly sponami nebo hřebíky se širokými a plochými hlavami. Do interiérů se potom z polystyrenu vyrábějí rozety či sloupy. K dostání jsou i polystyrénové sochy, vázy, květináče a dokonce i korpusy do sauny.
Čtěte také: Žáruvzdorný beton: postup
Polystyren je vhodný i pro moderní pěstební metody. Pasivní hydroponické pěstování neboli hydroponie bez čerpadla představuje jednoduchý způsob, jak pěstovat rostliny ve vodním živném roztoku bez nutnosti elektrických čerpadel či vzduchovačů. Mezi nejznámější a nejjednodušší patří Kratkyho metoda hydroponie a wick systém hydroponie.
Kratkyho metoda je pasivní způsob pěstování, kdy jsou sazenice umístěny v net-květináčích zasazených do plovoucího polystyrenového víka na nádrži s živným roztokem. Víko by mělo pevně krýt nádobu a držet sazenici na místě; často se používá polystyrenová deska plovoucí na hladině nebo plastové víko s vyvrtanými otvory pro net-pot košíčky.
Jako nádobu lze použít např. plastové vědro, box, kbelík, zavařovací sklenici či plastovou láhev - důležité je, aby nádoba nepropouštěla světlo, protože světlo podporuje růst řas v roztoku. Pokud je nádoba průsvitná, můžete ji obalit neprůhlednou folií, natřít tmavou barvou nebo použít kryt z polystyrenu či kartonu.
Charakteristika a bezpečnost polystyrenu
Polystyren byl poprvé připravený náhodou v roce 1839 německým lékárníkem Eduardem Simonem. Od toho současného se velmi lišil, ale o polystyren šlo. Postupně se z něj stal tvrdý a zároveň velice křehký plast, organická hmota, která se vyrábí z ropy. Pěnový, čili expandovaný polystyren (EPS) se vyrábí z příslušné frakce ropy oddělené destilací. Z ní je následně izolován etylen a benzen, z nich se vyrábí etylbenzen a poté styren. A právě ten je základní složkou pěnového polystyrenu. Při polymerizaci styrenu se přidá pentan (nadouvadlo) a do stavebních typů polystyrenu také retardér hoření.
Typy polystyrenu
V současném stavebnictví se setkáváme se dvěma základními druhy polystyrenu, které se liší způsobem výroby, vlastnostmi a využitím:
Čtěte také: Podzimní dekorace z betonu
- EPS - expandovaný pěnový polystyren (např. Styropor), pro který jsou typické velké póry. Nejkvalitnějším z expandovaných polystyrenů je EPS 70F, jedna z komponent určených k zateplování fasád. Důležitá je jeho minimální objemová hmotnost (13,5 kg/m3). Polystyreny s nižší objemovou hmotností nejsou dostatečně kvalitní, mají horší vlastnosti mechanické i tepelně izolační.
- XPS - extrudovaný pěnový polystyren (např. Styrodur), odolávající tlaku a absorbující vodu jen v minimálním množství. Jde o ideální izolační materiál ve stavebnictví, používá se například na izolace soklů budov a je dražší než EPS.
| Vlastnost / Typ | EPS (Expandovaný pěnový polystyren) | XPS (Extrudovaný pěnový polystyren) |
|---|---|---|
| Typické póry | Velké póry | Odolávající tlaku, minimální absorpce vody |
| Použití | Zateplování fasád (např. EPS 70F), lehčený beton, obalové materiály | Izolace soklů budov, ideální izolační materiál |
| Odolnost vůči tlaku | Nižší (u lehčeného betonu nutné zaklopení deskovým materiálem) | Vyšší |
| Absorpce vody | Vyšší | Minimální |
| Cena | Nižší než XPS | Dražší než EPS |
V každém případě platí, že čím silnější je polystyrenový tepelný izolant, tím lépe izoluje.
Bezpečnost a ekologické aspekty polystyrenu
O polystyrenu kolují různé mýty, jakože se například v zateplovacích systémech jeho vrstva postupně vlivem tepla ztenčuje, ale i o jeho škodlivosti na lidské zdraví. Určitě ale platí, že pokud polystyren vyloženě nespalujeme a neinhalujeme spaliny (o jejich unikání do ovzduší nemluvě), jako takový neškodí. Ne ale veškerý.
Polystyren byl u nás dříve zařazen mezi nebezpečné materiály, které patří na speciální skládky pro nebezpečný odpad. Problémem byl totiž zpomalovač hoření, což je poměrně nebezpečná chemická látka. Ta se však směla přidávat již od 1.1. 2016 pouze do fasádního polystyrenu a to pouze v limitovaném množství. Bromovaný zpomalovač hoření hexabromocyklododekan (HBCD nebo HBCCD) má však prokázány nebezpečné vlastnosti, které by mohly vést k ohrožení životního prostředí i lidského zdraví.
V době, kdy byl tento zpomalovač používán, šlo především o zisk. A politici rizika této látky ignorovali v důsledku lobbistických tlaků. A pokud byla konkrétní budova zateplena před rokem 2016, můžeme si být téměř jisti, že zpomalovač hoření obsahuje. Bylo prokázáno, že HBCD přetrvává dlouhou dobu v životním prostředí, má vysokou perzistenci, načež může v přírodě překonávat i velké vzdálenosti a hromadit se v tělech zvířat i lidí (má schopnost bioakumuluce). Nejde sice o akutně příliš toxickou látku, ovšem zpomaluje činnost detoxikačních enzymů a je zde i podezření, že může vyvolávat rakovinu nemutagenními mechanismy. Má také schopnost narušovat funkci hormonů štítné žlázy. Studie na zvířatech navíc ukázaly, že když je plod vystaven v období nitroděložního vývoje HBCD, může to vést k poruchám vývoje nervového systému, narušení paměti a schopnosti učení. Do těl lidí a zvířat se dostává vdechováním a potravou včetně konzumace intoxikovaných živočichů.
Od září 2016 smí polystyren obsahovat nejvýše 1000 mg/kg, v ostatních polystyrenech by přitom tato látka vůbec neměla být. Zákazy se však samozřejmě nevztahují na polystyren, který je již v budovách zabudován. Proto je důležité uvědomit si, že veškerý odpadový polystyren je lepší odvézt minimálně do sběrného dvora, kde třídí odpad. Zbytky z toho nověji vyrobeného (obvykle od roku či po roce 2016) však lze využít více způsoby. Pokud jde o bezpečný deskový materiál bez obsahu HBCD, nemusíme se ničeho obávat. Při práci s polystyrenem je důležité pracovat v dobře větrané místnosti a dodržovat základní bezpečnostní doporučení.
Čtěte také: Velký betonový květináč – DIY
Další možnosti využití polystyrenu
Možnosti využití zbytkového polystyrenu jsou prostě neskutečně široké. Z polystyrenu se vyrábějí i různé ozdobné lišty apod. Specialitou jsou fasádní prvky. Korpusy u pěnového polystyrenu mají libovolný tvar a štukatérští mistři je dokáží upravit tak, aby byly odolné proti oděru. Jejich montáž je jednoduchá a navíc jejich cena není vysoká, naopak. Díky nim se dají vytvořit oblouky, balustrády a římsy. Jak už bylo řečeno, stavebnictví není jediný obor, kde polystyren našel uplatnění. Vyrobit se z něho dá i různý nábytek. Jeho velkou výhodou je totiž dobrá opracovatelnost. Vytvořit se dají zaoblené tvary, vyřezávané prvky a mnoho dalších variací. Záleží jen na fantazii. Výhodou je lehkost polystyrenu a tím pádem i snadná manipulovatelnost. Trvanlivost tohoto materiálu je také poměrně vysoká. Někteří odborníci dokonce říkají, že polystyren může v podstatě nahradit dřevěný nábytek.
- Beton odlehčený polystyrenem: Pokud nadrobíte expandovaný polystyren doslova na kuličky, lze jej přidat do betonu, kde může tvořit až 2/3 hmoty a vznikne takzvaný polystyren-beton, čili lehčený beton s tepelně izolačními schopnostmi. Běžně se pro tyto účely prodává polystyren pytlovaný. Nelze jej sice bodově zatížit, ovšem obzvláště u starších budov, kde bychom běžným betonem příliš zatížili stavební konstrukce a ohrozili statiku, je vynikajícím řešením. Používá se na podlahách půd, na klenbových stropech apod.
- Klasické nástěnky: Bez ohledu na tématiku a zaměření, z polystyrenu si snadno vyrobíme nástěnku, do které se snadno zapíchnou špendlíky, napínáky a jiný drobný kotevní materiál. Pro tyto účely je polystyren známý již velmi mnoho desítek let. Aby se nám pak všude nedrobily kuličky polystyrenu, je dobré jej obalit papírem či plátnem z obou stran, spoje obalu necháme na rubu.
- Písmenka, symboly, tvary: Polystyren lze řezat, natírat, lepit, proto z něj vytvoříme i působivé dekorace, nápisy a další prvky. Pro moderně řečeno DIY jako dělaný.
- Box na přenášení horkých či studených potravin: V tomto případě využijeme výtečných tepelně izolačních vlastností polystyrenu. Nakonec mnohé prodávané termo boxy polystyren také obsahují. Box si však můžeme vyrobit i svépomocí.
- Imitace obkladů a kulis: Využijeme schopností polystyrenu jako je snadné lepení na rovný podklad a snadná povrchová úprava barvami. Výsledek sice nebude vypadat profesionálně jako vyráběné dlaždice, ale do dětského pokoje či pro účely výroby různých ochotnických kulis se určitě hodí. Dokonce stačí na podklad nalepit celé desky a poté například horkým drátem či teplovzdušnou pistolí vytvoříme mřížku. Lze tak imitovat i obklady kamenné apod. Dokonce lze z polystyrenu postavit celé kulisy. Divadelní výtvarníci o tom ví své.
tags: #jak #vyrobit #kaslik #z #polystyrenu #pro