Beton je stále vnímán jako chladnější než kompozitní stavební materiály. Ve srovnání s mnoha jinými stavebními materiály má beton poměrně vysokou tepelnou vodivost, z čehož vyplývá jeho obecně nízká tepelná izolace. Nicméně, betonové stěny lze stavět podstatně tenčí a beton má i další výhody. Pokud je vnější stěna navržena jako izolovaná betonová stěna, může beton shromažďovat teplo zevnitř a v případě potřeby ho uvolňovat zpět do okolí, což přináší dlouhodobé výhody v úspoře energií.
Zateplení betonových konstrukcí je klíčové pro udržení tepla v domě i prevenci vlhkosti. Drahocenné teplo uniká z domů nejen skrz obvodové zdivo či stropní konstrukce, ale také přes podlahy. Pokud je konstrukce podlahy nezateplená, může způsobit únik až desetiny tepelné energie v objektu. U novostaveb je zateplení podlahy povinné dle platné legislativy, u starších domů pak lze různými postupy řešit dodatečně. Stejně tak je zateplení stropu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak ušetřit za vytápění, protože nezatepleným stropem uniká velké množství tepla.
Proč zateplovat betonové konstrukce?
Strop je určen pro vymezení jednotlivých podlaží a mimo jiné působí i jako tepelně izolační příčka, která odděluje prostor od podkroví. Zateplení stropu přináší celou řadu zdravotních i finančních výhod. Izolace citelně snižuje ztráty tepla, což se projeví na nižších výdajích za energie. Mimo to má skvělé akustické vlastnosti. Izolace betonu je proces zateplování, který je v době, kdy je úspora energie důležitější než kdy jindy, zcela zásadní.
Chlad od země proniká do interiéru a zvyšuje náklady na vytápění, zatímco vlhkost odspodu může způsobovat degradaci podlah a zdraví škodlivé plísně. Díky kvalitní izolaci lze tyto potíže řešit, výrazně omezit únik tepla a udržet povrch podlahy teplejší.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěným prostorem se vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 a doporučená hodnota U je 0,20 (W/m2.K). Pro splnění požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tloušťce alespoň 14 cm a pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN v tloušťce minimálně 20 cm.
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových hydroizolací
Materiály pro tepelnou izolaci betonu
Ekostyrenbeton
Ekostyren je speciálně upravená drť pěnového polystyrenu - lehký granulát vzniklý recyklací odpadního polystyrenu. Jedná se o plnivo určené do lehkých tepelně a zvukově izolačních betonů. Na stavbě se mísí s vodou, cementem a pískem, čímž vzniká ekostyrenbeton. Výrobu ekostyrenbetonu lze navíc zvládnout i svépomocí, směs lze připravit v obyčejné stavební míchačce a lehce zpracovat.
Tento lehký beton je až 12× lehčí než běžný a má až 30× lepší tepelnou izolaci oproti klasickému betonu. Lehká směs obsahuje mnoho vzduchových pórů, takže dobře zadržuje teplo a nezatěžuje konstrukci budovy. Přesto si zachovává dostatečnou pevnost pro použití v podlahách jako nášlapná vrstva. Materiál nepodporuje vlhkost ani plísně - polystyrenový beton je anorganický, nenasákavý a odolný vůči plísním i škůdcům, takže se hodí i do problematických vlhkých prostor (například suterénů).
Ekostyrenbeton se používá jako tepelná izolace na různých stavbách - při výstavbách rodinných domů a jejich rekonstrukcích, při stavbách a rekonstrukcích domů bytových, škol, školek, administrativních budov, obchodních center a výrobních či skladových prostor. Ideální je tento materiál pro rekonstrukce půd a půdní vestavby, jelikož nezatěžuje stropní konstrukce, ale též pro spádové vrstvy plochých střech, jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, terasy, balkóny, lodžie a podlahy.
Ekostyrenbeton najde uplatnění i na nerovných površích vodorovných konstrukcí, na které nelze položit prefabrikáty. Tekutá směs lehkého betonu se jednoduše nalije na připravený podklad a vyplní všechny nerovnosti, kam by bylo obtížné vložit prefabrikované izolace. Vytvoří tak souvislou, homogenní izolační vrstvu bez mezer a tepelných mostů.
| Vlastnost | Klasický beton | Ekostyrenbeton |
|---|---|---|
| Hmotnost | Běžná | Až 12× lehčí |
| Tepelná izolace | Nízká | Až 30× lepší tepelný odpor |
| Aplikace na nerovný podklad | Složitá/Nevhodná | Snadná, vyplní nerovnosti |
| Odolnost vůči vlhkosti a plísním | Nižší | Anorganický, nenasákavý, odolný |
Monolitický izolační beton (Liaporbeton, Liaver)
Monolitický izolační beton s využitím kameniva na bázi expandovaného jílu zajišťuje žádoucí statické a požadované tepelně izolační hodnoty pro monolitické nosné tepelně izolační konstrukce, u kterých se nemusí používat dodatečná izolace ani jakékoliv jiné úpravy povrchů. Od parotěsných zábran, izolace nebo omítky se naprosto upouští. Stavební fáze se tak zkracuje na odstranění bednění a vysušení stavebního prvku. Docílené betonové povrchy jsou homogenní a jemně strukturované, není třeba je dále upravovat nebo dodatečně zušlechťovat. Monolitickou konstrukci je třeba navrhnout tak, aby zabránila tvorbě tepelných mostů.
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
Vylehčení betonu se provádí dvěma způsoby - lehkým kamenivem a napěněním cementové matrice. Lehkým kamenivem může být buď samotné kamenivo Liapor nebo kombinace kameniva Liapor a Liaver. Liapor je kamenivo na bázi expandovaných jílů vypalované při vysoké teplotě. Liaver je minerální, ekologická surovina bez vláken s rovnoměrnou strukturou jemných pórů a z větší části uzavřeným povrchem. Příznačné pro Liapor i pro Liaver jsou nízké objemové hmotnosti materiálu, ze kterých vyplývají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Tím pak může izolační liaporbeton dosahovat nízké objemové hmotnosti pod 1000 kg/m3. Pórovitost zabezpečuje výbornou tepelnou izolaci. Napěnění cementové matrice se docílí použitím napěňujících přísad. Použitý izolační liaporbeton může mít hodnotu tepelné vodivosti kolem 0,2-0,32 W/(mK).
Při technologii výroby, ukládání a ošetřování monolitického izolačního betonu existují určité odlišnosti, které je třeba akceptovat. Například, tak jako u jiných typů lehkých betonů s využitím lehkého pórovitého kameniva, je třeba vyřešit nasákavost lehkého kameniva. Použitím předmáčeného lehkého kameniva se dosáhne stabilnějšího reologického chování čerstvého betonu a lépe se reguluje napěnění cementové matrice. Tento monolitický izolační beton nelze čerpat, což zpomaluje samotnou rychlost betonáže a musí se s tím tedy počítat již při návrhu samotné konstrukce. Doba zpracovatelnosti se pohybuje od 60 do 90 minut, vysoké letní teploty nejsou pro aplikaci příliš vhodné. Pro splnění tepelně-technických požadavků stěna z tohoto typu betonu musí být cca 60 cm silná. Pro snížení smršťovacích trhlin se jako výztuha mohou použít skleněná vlákna, což pomáhá i zabránit tepelným mostům a korozi výztuže. Důležité je dodržovat technologickou kázeň při hutnění betonu ponornými vibrátory, aby se předešlo vadám povrchu. Po odformování se doporučuje povrch betonu opatřit kvalitním hydrofobizačním nátěrem.
Deskové izolační materiály
Pěnový polystyren (EPS)
Pěnový polystyren je nejčastěji používaným materiálem pro zateplování podlah, a to zejména v případě novostaveb. Hodí se pro podlahy se standardní mírou zatížení (do 500 kg/m2). U novostaveb se pro izolaci podlahy nepodsklepeného domu standardně používají podlahové EPS desky. Pro splnění legislativních požadavků musí mít tloušťku minimálně 10 cm, dle doporučení pak 14 cm. Pro izolaci betonového stropu se hodí polystyren, který je nutné nejdříve odizolovat pomocí izolační fólie.
Extrudovaný polystyren (XPS)
Desky z XPS se uplatňují u budov s předpokladem vysokého zatížení. Používají se například do garáží či dílen, případně lokálně do míst s nadměrnou zátěží. Jsou odolné vůči vodě i zemině, a tak se aplikují i do podlah na terénu. Na jednu stranu jsou odolné vůči zatížení, na stranu druhou jsou křehké. Pokud je použijete pro skladbu podlahy, ochraňte je dobře zhotovenou roznášecí vrstvou.
Minerální vata
Alternativou k polystyrenu je minerální vata. Je zdravotně nezávadná, nehořlavá a paropropustná. Vzhledem k malé únosnosti se však hodí jen do lehkých podlah. Na dřevěné a betonové stropy se obecně doporučuje 15 cm vrstva. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny volně položené na současnou podlahu půdy. Tato minerální vata má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat fólií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci.
Čtěte také: Rozměry a postup betonáže základu pro tepelné čerpadlo
Polyuretanová Pěna (PUR/PIR)
U nevyužitelného podkroví se pro izolaci používají desky z polyuretanové pěny. Jsou lehké a snadno se instalují. Tvoří vynikající izolaci a neabsorbují vlhkost, odolávají mikroorganismům a chemikáliím. Před instalací je opět nutné podklad odizolovat termoizolační fólií a poté instalovat desky tak, aby se okraje překrývaly. Polyuretanové desky (PIR) mají z jedné, nebo obou stran nalepené hliníkové fólie, které dokážou odrazit sálavé teplo zpět do prostoru. Jejich použití má význam u zateplení podlah nad nevytápěnými prostory, u kterých je izolace stropu technicky náročnější. Nevyužitelné podkroví je možné izolovat také PIR pěnou, což je typ stříkané dvousložkové tepelné izolace, určené pro různé typy povrchů. Při kritickém parametru tloušťky je obvykle použit izolační materiál PIR/PUR.
Pěnové sklo
Pěnové sklo v sypké nebo deskové formě je vhodnou náhradou pro staré násypy, které se objevují pod dřevěnými či betonovými podlahami. Materiál je nehořlavý a má nízkou objemovou hmotnost.
Buničitá izolace
Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou izolaci.
Foukaná izolace
Technologie foukané izolace umožňuje nanesení izolačního materiálu i do nepřístupných míst. Na rozdíl od izolování deskovým materiálem nedochází k vytváření spár a mezer, a tak je riziko vzniku tepelných mostů a úniků tepla minimální. Foukaná izolace může být na bázi celulózy, minerální vlny, polystyrenu a dalších materiálů. Aplikovat zateplení foukanou vatou lze do novostaveb, ale také pomocí ní můžeme odstranit nedostatky vzniklé při původní izolaci starších staveb.
Trámový strop se zatepluje foukáním izolační vaty do dutých prostor mezi podlahou půdy a stropem obytné místnosti. Nelze-li do těchto prostor izolaci nafoukat, nafoukáme vatu do volného prostoru nad záklopem. U betonových stropů vytvoříme v horní části stropu dřevěnou konstrukci do které se vata nafouká a následně se zaklopí OSB deskami, nebo prkny. Jedná se o běžnou metodu, když potřebujete zateplit starý betonový strop.
POROFLOW - Litý pěnobeton
POROFLOW je litá vyrovnávací směs na bázi pěnobetonu, která má navíc izolační vlastnosti. Nachází uplatnění v novostavbách i při rekonstrukcích. Pomocí litého pěnobetonu můžete velmi snadno a rychle tepelně izolovat i vyrovnat jakýkoliv podklad v podlahových systémech. Pěnobeton je možné použít bez ohledu na rozsah nerovností a výskyt instalačních rozvodů. Výsledná plocha je velmi kompaktní, bez spár, dutin a výškových zlomů. Kromě podlahových systémů lze POROFLOW velmi dobře využít jako výplňový a současně tepelně izolační materiál u některých typů plochých střech. Lze jím také úspěšně vytvářet spádové izolační vrstvy. Díky své lehkosti nezatěžuje stavbu, což je velká výhoda zejména u rekonstrukcí starších objektů. Velmi dobře se POROFLOW uplatní v případě potřeby výplně různých hluchých prostor, kleneb, šachet apod. POROFLOW se nehutní, a protože je dostatečně tekutý, vyplní bez problému celý prostor, i když je velmi členitý. Nahrazuje v podstatě obsyp instalací pískem či jiným materiálem.
Aplikace pěnobetonu nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Je pouze nutné všechny předměty, které by mohly při zálivce „plavat“, připevnit k podkladu a případné netěsnosti podkladu utěsnit například montážní pěnou. Savé podklady se doporučuje těsně před realizací pokropit vodou. Doporučená minimální výška aplikované vrstvy by měla být od 40 mm. Směs pěnobetonu se postupně nalévá do požadované výšky vrstvy a do roviny se následně srovná lehkým pohybem natřásací latě. POROFLOW nepotřebuje žádné dilatační spáry. Povrch čerstvě nalité směsi je nutné ochránit před vodou a rychlým nerovnoměrným odpařením záměsové vody. V horkých letních měsících je dobré druhý den povrch POROFLOW ošetřit jemným proudem vody (mžením), aby se tak eliminoval vznik možných mikrotrhlinek. Položená směs za běžných podmínek je pochůzná do 72 hodin.
POROFLOW je lety prověřený materiál, který přináší uživateli celou řadu výhod. Přestože se jedná o mokrý proces, je rychlost pokládky pěnobetonu vysoká - za jeden den lze realizovat až 1500 m2 plochy. Kromě toho, že je pěnobeton tvarově snadno přizpůsobitelný a vytváří rovný povrch nezávisle na podkladu, poskytuje ochranu podlahovým rozvodům. Navíc je paropropustný, vykazuje dlouhodobou tvarovou stálost a z pohledu požární odolnosti je zařazen do třídy A1. Ve vyzrálém stavu jde o zdravotně nezávadný výrobek, který je dobře recyklovatelný. Na stavbu je přivážen v autodomíchavači jako hotový produkt připravený ke zpracování.
Postupy zateplení betonových konstrukcí
Zateplení podlahy
U novostaveb je zateplení podlahových konstrukcí součástí projektové dokumentace. Projektant musí při navrhování vycházet z platné normy ČSN 73 0540-2 (Tepelná ochrana budov - požadavky). U starších domů před rekonstrukcí zateplenou podlahu obvykle nenajdete. Úniky tepla přes podlahové konstrukce jsou tak opravdu výrazné a mohou dosahovat ztráty i 10 % tepelné energie.
Při dodatečném zateplování podlahy starého rodinného domu můžete narazit na řadu problémů. Umístěním izolačního materiálu na stávající podklad totiž podlahu výrazně zvýšíte, snížíte tak světlou výšku místnosti a budete muset řešit i nadzvednutí dveřních zárubní či dalších konstrukcí. Pro efektivní zateplení podlahy starého nepodsklepeného domu se při rozsáhlejší rekonstrukci přistupuje k odstranění původních podlah. Následně se provede sanace včetně zhotovení hydroizolační vrstvy, montáž tepelné izolace a pokládka podlahové krytiny. Stávající podlahu lze zateplit i dodatečně bez odstranění původní skladby, dojde však k výraznému zvednutí a snížení světlé výšky. Pokud je dům podsklepený, nebo se pod prostorem nachází jiný nevytápěný prostor (např. garáž), je zasahování do původní podlahy problematičtější. Proto se často takové konstrukce zateplují ze strany nevytápěné místnosti.
Konkrétní provedení zateplení podlahy volte s ohledem na původní skladbu i prostor, kde se konstrukce podlahy nachází. Na výběr pak máte z řady izolačních materiálů, které jsou pro zateplení podlahových konstrukcí vhodné.
Postup zateplení betonové podlahy deskami
Pro izolaci betonové podlahy lze využít následující materiály a postup:
- Asfaltové hydroizolační pásy
- Křemičitý písek
- Izolační polystyrenové desky (např. EPS 100 nebo EPS 150)
- Akustické izolační pásky
- Separační PE fólie
- Beton
- Výztužná mřížka ze skelných vláken (kari sítě)
Postup práce:
- Na hrubý zhutnělý povrch položíme hydroizolační vrstvu a nasypeme na ni křemičitý písek. Důvodem je vyrovnání všech nerovností, například přeplátování izolací.
- Stahovací latí nebo vodováhou rozhrneme písek do roviny.
- Na takto vyrovnanou vrstvu pokládáme izolační polystyrenové desky a stále kontrolujeme rovinnost. Izolační desky mezi sebou musíme převazovat, nikdy nesmí vyjít styk desek v jednom kříži. To samé platí i o vrstvení izolantu, spáry nesmí vycházet nad sebou z důvodu eliminace tepelných mostů.
- Po položení vrstvy izolantu vložíme ke stěnám akustické izolační pásky, které oddělí svislé nosné konstrukce od skladby plovoucí podlahy.
- Pak vše zakryjeme separační fólií.
- Připravíme roznášecí beton, který pak rozprostřeme na fólii. Používáme kari sítě, aby betonová deska nepraskala.
- Přebytečnou fólii a akustické izolační pásky odřízneme nožem.
Zateplení stropu z půdy
Dost často se setkáme s půdními prostory, které mají nezateplené krovy a přes strop uniká teplo. Zvláštní pozornost vyžaduje i zateplení v půdních prostorách. Kvalitní izolací minimalizujete úniky tepla z vytápěných prostorů a současně omezíte jejich ochlazování z nevytápěné půdy. Zateplení stropu se hodí pro deskové i trámové stropy, zaizoluje příhradový strop nebo masivní deskový strop. Instalace na strop je jednoduchá.
Postup zateplení stropu z půdy
Při zateplení stropu z půdy je důležité dodržet správný postup, aby se předešlo problémům s vlhkostí a kondenzací.
- Volba izolace: Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny volně položené na současnou podlahu půdy.
- Paropropustnost: Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat fólií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci.
- Odvětrávání: Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i odvětrání půdy.
- Podlaha půdy: Provedení podlahy pro využívání půdy (např. kvůli uskladnění věcí) je tedy nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový (tedy použít izolaci v rolích 2x10 cm).
- Alternativní podlaha: Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována, a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz.
- Podlahové desky: Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou příliš vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Na dřevěné a betonové stropy se obecně doporučuje 15 cm vrstva izolace. Instalaci provádějte na strop odizolovaný izolační fólií.
Pokud musí být půdní prostor pochozí, řeší se pokládkou izolačních desek a následně betonováním roznášecí vrstvy, případně montáží OSB či Cetris roznášecích desek. Jelikož po polystyrenových deskách a nebo minerální vatě se chodit nedá, představuje pochozí roznášecí vrstva nutnost.
Zateplení základové desky na extrudovaném polystyrenu (XPS)
Základová deska na extrudovaném polystyrenu (někdy také označovaná jako plovoucí základová deska) je moderní způsob zakládání, který se uplatňuje především u pasivních domů a dřevostaveb. Tento systém umožňuje rychlou výstavbu s minimální technologickou přestávkou. Stavba je „celkově obalena“ tepelným izolantem, což výrazně snižuje energetickou náročnost budovy. Základová deska na XPS má vysokou stabilitu a nosnost. Její výhodou je nejen dobrá tepelná izolace a eliminace tepelných mostů, ale také finanční úspora.
Tento systém přináší úspory na hrubé spodní stavbě (menší objem zemních prací, nižší kubatura betonu, jednorázová betonáž namísto postupné, odpadá pokládka tepelné izolace podlah jednotlivých místností v přízemí) a provozní úspory (souvislá tepelná izolace pod deskou zajišťuje redukci tepelných ztrát podlahou a díky akumulačním schopnostem šetří náklady na chlazení a vytápění).
Postup výstavby základové desky na XPS
- Vytyčení stavby a příprava inženýrských sítí: Prvním krokem je skrývka ornice v ploše stavby. Geodet vytyčí přesnou polohu domu včetně výšky založení základové desky. V případě potřeby se upraví terén plošným výkopem nebo srovnáním. V této fázi dochází také k přípravě prostupů pro inženýrské sítě - kanalizaci, vodu, elektřinu, plyn a uložení zemnícího pásku.
- Položení geotextilie jako separační vrstvy: Před aplikací štěrkové vrstvy je případně vhodné položit geotextilii, která slouží jako separační vrstva.
- Zásyp a hutnění podkladních vrstev: Na dno stavební jámy se naveze štěrková vrstva vhodné frakce, která se důkladně zhutní na požadovanou únosnost. Běžná tloušťka této vrstvy pod základovou deskou je do 250 mm. Následně se nanese jemná podsypová vrstva, která vyrovná drobné nerovnosti a připraví rovný podklad pro pokládku XPS desek. Základová spára musí být současně důsledně odvodněna, přičemž štěrkový násyp by měl ve všech směrech přesahovat půdorys stavby alespoň o 500 mm.
- Pokládka extrudovaného polystyrenu: Na připravený a vyrovnaný podklad se pokládají tepelněizolační desky XPS. Díky polodrážce se jednotlivé desky přesně spojí a vytvoří souvislou, kompaktní izolační vrstvu s vysokou pevností a odolností v tlaku. Desky se kladou zásadně na vazbu. V případě potřeby lze jejich fixaci zajistit nízkoexpanzní PU pěnou.
- Izolace a ochrana prostupů: Veškeré prostupy skrze základovou desku (např. kanalizace, voda, elektro) musí být pečlivě utěsněny a mechanicky zabezpečeny. Prostupy nad povrchem lze chránit pomocí návleků z PVC trubek nebo nasazením zátky, čímž se eliminuje jejich zanesení v průběhu výstavby.
- Vytvoření bednění z XPS desek: Bednění základové desky se vytváří z tepelněizolačních desek XPS, které se na stavbě seříznou na požadovaný rozměr (požadovaná tloušťka pro obvodové prvky je minimálně 100 mm). Bednící desky lze přilepit nízkoexpanzní PU pěnou a následně mechanicky kotvit.
- Uložení betonářské výztuže: Betonářská výztuž musí být uložena v souladu s projektovou dokumentací na základě statického posouzení.
- Betonáž základové desky: Po uložení výztuže následuje betonáž. Do připravené izolované vany z XPS se rovnoměrně lije betonová směs na celou plochu v předepsané tloušťce dle projektové dokumentace. Beton se průběžně hutní pomocí vibrátoru, aby nedocházelo k tvorbě vzduchových kapes. Povrch se poté stáhne latí do roviny a podle potřeby se dále upraví ručním nebo strojním hlazením.
- Finální úprava povrchu a ochrana před vysycháním: Nutné je dále zajistit správné zrání betonu. Cílem je zamezit rychlému odpařování vody, což by mohlo vést ke vzniku trhlin. Povrch se proto pravidelně kropí vodou a eventuálně zakrývá. Cílem tohoto ošetření je umožnit betonu rovnoměrné a pomalé tuhnutí, čímž se zvyšuje jeho konečná pevnost.
- Pokládka hydroizolace - vodorovná i svislá: Základová deska je po vyzrání betonu připravena na další stavební kroky, především na provedení hydroizolací a založení zdiva. Vodorovná hydroizolace se aplikuje s přesahem min. 100 mm pro správné napojení svislé hydroizolace.
- Tepelná izolace soklu: Pro zateplení soklové části stavby se používají speciální desky, které jsou vyrobeny tak, aby odolávaly vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání v náročném soklovém pásmu.
Základová deska realizovaná XPS tepelněizolačním systémem představuje moderní a efektivní řešení zejména pro stavby s vysokými nároky na tepelnou ochranu, jako jsou pasivní a nízkoenergetické domy.
Hydroizolace betonových konstrukcí
Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů. Vlhkostí je ohrožena zejména spodní část staveb. Před aplikací tepelné izolace, zejména u podlah a základových desek, je provedení kvalitní hydroizolační vrstvy často nezbytné pro dlouhodobou funkčnost celého systému. K hydroizolaci sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou, podzemních garáží či obrácených střech se používají například asfaltové izolační stěrky.
tags: #jak #tepelně #izolovat #beton #materiály #a