Kvalitní podklad pod podlahovou krytinu je základ. Důležitou položku domu nebo bytu představuje investice do podlahové krytiny, rozhodně bychom však měli stejnou pozornost věnovat také investici do jejího kvalitního betonového podkladu. Špatně provedený podklad může mít na krytinu a její užívání i nevratné negativní účinky. Pozor bychom měli dát zejména tehdy, pokud si budeme pořizovat podlahu plovoucí.
Podklad je možné zhotovit dvěma způsoby - anhydritem či betonovou mazaninou. Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino). Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu.
Důležitou roli hraje beton a jeho správné složení i způsob nanášení. Základ úspěšné realizace betonového podkladu spočívá ve dvou krocích. V první řadě se jedná o odpovídající konzistenci betonu se správnou soudržností částic. Vůbec bychom pro podkladní vrstvu neměli používat betonovou mazaninu nebo nekvalitní beton. Nejnáročnější požadavky bývají u průmyslových podlah, které musí být nejen pochozí, ale i pojízdné. V domácnosti se s nejnáročnějšími požadavky setkáme u klasických plovoucích podlah, které vyžadují zvláště pevnou vrstvu betonu s pevností v tlaku. Podkladní vrstvu s takovými parametry již nelze jednoduše vyrobit svépomocí.
Výběr a příprava betonu
Kvalita materiálu je pro dosažení kvalitní betonové podlahy stěžejní. Ze špatného písku se kvalitní a rovná betonová podlaha zhotovit nedá. Písek by měl být tedy praný a frakce 0-4 A. Cement 32,5 R. V místech, kde máme své osvědčené dodavatele, budeme preferovat dodání materiálu od nich, jedná se především o písek.
Při jakékoli výrobě betonu s pomocí předpřipravené suché betonové směsi musíme dodržet všechny zásady přípravy uváděné na obalu. Nejčastější chybou laiků pak bývá nedodržení správného poměru vody. Na dosažení homogenní konzistence má velký vliv také způsob přípravy směsi a zejména dostatečné promíchání, ke kterému nezbytně potřebujeme míchací vrtuli a elektrickou vrtačku.
Čtěte také: Složení betonu
Míchání betonu svépomocí
Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Poměr cementu a písku je standardně 1:4, tedy jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká.
Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku.
Realizace betonové podlahy
Především je potřeba řádně připravit podklad, na kterém bude betonová podlaha realizována. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu. Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy. Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.
Dalším nezanedbatelným aspekt dobrého betonového podkladu je pečlivé nanášení, hlazení a možná je i speciální finální úprava. Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne.
Tloušťka betonové vrstvy
Ideální vrstva betonové podlahy je 5 - 6 cm. Minimální tloušťka betonové vrstvy má být 5 cm, ale jako optimální se doporučuje přibližně sedmicentimetrová vrstva. Pro tenčí vrstvy beton použít nelze, musíme tedy sáhnout po jiných technologiích. Samozřejmě, rozdílné vrstvy betonové podlahy zhotovit lze.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Zrání a ošetřování betonu
Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.
Ano, kropit se musí a ideálně hned 2. den po betonáži. Další kropení vždy, když beton začne světlat.
Betonové podlahy se strojně hlazeným povrchem
Jedná se betonové podlahy s obvykle strojně upravovaným povrchem, který se do finální podoby uhladí speciálními rotačními hladičkami. K realizaci betonových podlah s hlazeným povrchem, nebo povrchem zušlechtěným vsypy je nutno použít k tomu určenou betonovou směs DURBET. Beton s vysokou tekutostí, umožňují velmi rychlé provádění s výbornou rovinatosti povrchu bez nutnosti strojního zpracování. Velmi vhodný k provádění podkladních vrstev pod syntetické stěrky a nátěry. Bez vhodné povrchové úpravy není určen jako finální nášlapná vrstva.
Betonovou podlahu můžeme dokonce nechat i bez podlahové krytiny, tento styl se však hodí jen do některých typů interiérů. V takovém případě se pak hrubší struktura betonu ještě opatřuje barevným povrchem. Nejkvalitnější a nejodolnější betonové povrchy se vyrábí prostřednictvím strojní pokládky s využitím hladiček. Tímto způsobem pokládky vznikají celistvé podklady s širokým spektrem využitelnosti.
Doba vysychání a pokládka krytiny
Dlažbu je možné pokládat ihned jak je betonová podlaha pochozí, což obvykle bývá po 48 hodinách po dokončení betonářských prací. Načasování položení ostatních krytin si musí určit sám podlahář. Běžná doba vysychání a zrání betonu je cca 28 dní.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Vlastnosti a využití betonových podlah
Betonové podlahy se vyznačují vysokou rovinností (splňujeme normu 2 mm na volně položené dvoumetrové lati). Betonové podlahy jsou velmi vhodné i do dřevostaveb a dalších tzv.
Podlahy na zemině
Majitelé chalup a chat stojí při opravách či rozšiřování obytných ploch velmi často před nutností opravit či vybudovat podlahu přímo na zemině. Zatímco v minulosti byla skladba těchto podlah velmi jednoduchá a často sestávala jen z vrstvy izolačního zásypu pod prkny nebo dokonce z udusané hlíny, v současné době je standardem podlaha z několika vrstev hydroizolace, tepelné izolace, betonu a nášlapné vrstvy z různých materiálů. Beton se rovněž stabilizuje pojistnou kari sítí a v případě potřeby je nutné zahrnout do podlahových vrstev i opatření proti radonu.
Budete-li skládat jednotlivé vrstvy od terénu směrem k finální nášlapné vrstvě, začne se obvykle zhutněnou drenážní vrstvou štěrkopísku nebo kameniva silnou 150 až 200 milimetrů. Na tuto vrstvu se položí vrstva podkladního betonu o síle 100 milimetrů, zpevněná kari sítí.
Na dostatečně ztuhlý beton přijde hlavní hydroizolační vrstva z vhodného typu asfaltových pásů. Zhruba pětimilimetrová vrstva slouží rovněž jako radonová izolace.
Poté následuje tepelná izolace, která se dělá zpravidla z polystyrenu o tloušťce 60 až 120 milimetrů podle konkrétních podmínek stavby či doporučení projektanta. Na polystyren by měla přijít další pětimilimetrová pojistná hydroizolační vrstva buď z asfaltových pásů, nebo vhodné hydroizolační fólie.
Následuje roznášecí vrstva betonové mazaniny, silná 50 až 60 milimetrů, kterou je rovněž vhodné pojistit kari sítí. Po vyzrání betonu je vše připraveno k položení finální nášlapné vrstvy.
Pro betonování používejte spíše sypkou směs s minimálním množstvím vody, aby se dobře vyrovnával povrch.
Podlahy v garážích, sklepech a technických místnostech
U sklepů, garáží a technických místností lze využít i jednodušší kombinaci vrstev betonové mazaniny, hydroizolace a potěru. Zpravidla se doporučuje položení betonové mazaniny o síle kolem 100 milimetrů na vyrovnaný podklad (kamenivo, štěrkopísek) s pojištěním roviny vodicími latěmi nebo hranolky. Ty se vyrovnají s pomocí váhorysu, který zaměříme pomocí hadicové nebo laserové vodováhy. Horní hrana latí nebo hranolů je v úrovni budoucí horní vrstvy mazaniny.
Při betonování se směs rozprostírá a hutní nejdříve kolem latí či hranolků, čímž docílíme jejich pevného zafixování. Latě či hranolky poté slouží jako vodicí podklad pro vyrovnání vrstvy betonové mazaniny do roviny, kterou vytvoříme strháváním pomocné latě nebo prkna trhavými pohyby zleva doprava po vodicích latích. Po vyrovnání povrchu je třeba vodicí latě odstranit, vzniklý prostor doplnit betonem a doplněná místa zarovnat ocelovým hladítkem.
V garážích, dílnách či sklepech lze na vyzrálou vrstvu betonové mazaniny položit hydroizolaci a buď na ni, nebo i rovnou na mazaninu nanést hladký betonový potěr, který může sloužit jako finální nášlapná vrstva podlahy. Potěr se nanáší v tloušťce 20 až 30 milimetrů a při vytváření roviny se postupuje stejně jako u betonové mazaniny. Beton tedy klademe mezi vodicí latě odpovídající tloušťky, rovinu vytvoříme nejdříve hrubším srovnáním pomocí lžíce nebo hladítka a poté strháváním pomocí prkna. Po vyrovnání povrchu doplníme a srovnáme beton i do spár po odstraněných latích.
V garážích nebo místnostech, které se používají pro zpracování výpěstků ze zahrady či v jiných typech prostor s možností odtékání vody po podlaze je někdy vhodné udělat beton ve spádu, ať už ke vchodu (voda odteče pod vraty), nebo do kanálku. Pro vytvoření sklonu použijeme rovněž vodicí latě, které se zafixují v příslušném úhlu a směru k vratům garáže či odtokovému kanálku.
Nová betonová vrstva na starou
Hladkou vrstvu betonového potěru, která může sloužit jako nášlapná vrstva či roznášecí podklad například pod PVC krytiny, plovoucí podlahy nebo podlahy z prken či palubek, lze udělat na čerstvý beton, ale i na vrstvu starého betonu. Jde vlastně o nejrychlejší a nejjednodušší obnovení a zvýšení užitné hodnoty staré podlahy bez nutnosti vkládání hydroizolace nebo vrstev tepelné izolace. Nejlepší soudržnosti potěru s mazaninou docílíte při nanášení mazaniny na čerstvě vyzrálý podkladový beton.
Jestliže se potěr nanáší na starý beton, je nutné jeho povrch důkladně očistit a v případě potřeby zdrsnit. Několik dnů před nanášením potěru je nutné starou vrstvu mazaniny opakovaně vlhčit a těsně před betonováním se na ni ještě nanáší vrstvička cementové kaše. To alespoň doporučují tradiční receptury, ale soudržnost obou vrstev je možné pojistit rovněž vhodným adhezním můstkem, který se rovněž rozetře po povrchu těsně před betonováním.
Na starý a ne příliš kvalitní beton by měl přijít potěr v tloušťce alespoň 30 milimetrů, v celé ploše navíc vyztužený ocelovým pletivem.
Zvláště v případě, kdy bude potěr sloužit jako nášlapná vrstva, je velmi důležité nanášet potěrový beton ve správné konzistenci. Nesmí být příliš řídký a vodnatý, protože voda s nejjemnějšími částečkami vystoupí v prosychající vrstvě betonu na povrch a oslabí ji. Alternativou jsou samonivelační stěrky, které jsou sice výrazně dražší než potěr, ale k vyrovnání podlah je lze použít v tenčí vrstvě.
Teracová podlaha
V řadě starších domů najdete zejména na chodbách takzvanou teracovou mazaninu. Její vytvoření dříve patřilo mezi standardní řemeslné dovednosti většiny zedníků, dnes ji ovšem zdaleka neumí každý. Přesto stále patří k velmi pevným, kvalitním a na pohled zajímavým variantám úpravy povrchů podlah.
Dělá se na dokonale rovný, očištěný a zdrsněný podklad z betonu. Na ten se mezi latě rozprostře zhruba centimetrová vrstva betonového potěru. Na tu se rozprostírá vrstva směsi z cementové malty, jednobarevné či různobarevné mramorové drtě a barvy.
Oprava poškozené betonové podlahy
Jak opravit poškozenou betonovou podlahu? Oprava betonového podkladu patří k nejnáročnějším zásahům, protože musíme místnost zcela vystěhovat a případně odstranit podlahovou krytinu. Někdy lze zachránit alespoň část podlahy, ale ve většině případů je třeba likvidace nekvalitního povrchu a nová pokládka betonové vrstvy. Tyto případy se stávají při nedodržování technologického postupu s vidinou úspor nebo nedbalým a jednoduchým provedením. Takto realizovaná podlaha přinese úspory jen zdánlivé a často se nemusí dožít ani zahájení bydlení v bytě.
tags: #jak #silný #beton #na #podlahu