Pokud plánujete stavbu plotu kolem svého pozemku, jedním z klíčových faktorů, které je třeba zvážit, je jeho výška. V tomto článku vám přiblížíme téma maximální výšky plotu, možnosti, které máte, a také na co si dát pozor z pohledu legislativy.
Maximální a minimální výška plotu
Maximální výška plotu není v České republice zákonem přímo stanovena. Důležité však je, že podle stavebního zákona můžete plot do výšky 2 metrů postavit bez stavebního povolení nebo ohlášení na stavebním úřadě.
Stejně jako maximální výška, ani minimální výška plotu není zákonem stanovena. Ať už plánujete vysoký plot pro zajištění maximálního soukromí, nebo jen nízký dekorační plůtek, důležité je zvolit správný materiál.
Faktory ovlivňující výšku plotu
Kromě výšky hraje roli i lokalita, kde plot stavíte. Například v chráněných krajinných oblastech, v blízkosti kulturních památek nebo v městských zónách může být regulace přísnější.
Bezpečnost a soukromí: Pokud chcete zajistit bezpečí a soukromí na své zahradě, ideální volbou jsou ploty o výšce 150-180 cm. Máte-li psa nebo jiného domácího mazlíčka, výška plotu závisí na jeho velikosti a schopnostech. Každý zákazník má jiné potřeby, proto doporučujeme konzultovat svůj výběr s odborníkem.
Čtěte také: Výška betonové podlahy dle platné normy
Právní a stavební náležitosti u kombinované stavby opěrné zdi a oplocení
Představme si situaci, kdy je mezi sousedními pozemky výškový rozdíl a stavebník se rozhodne tento rozdíl překonat kombinací opěrné zdi a oplocení, aby zajistil stabilitu terénu a zároveň svůj pozemek ohraničil.
Nicméně zamýšlí-li se stavebník zřídit mezi pozemky opěrnou zeď o výšce do 1 m nebo oplocení o výšce do 2 m, nebude jeho záměr coby drobná stavba podléhat povolovacímu procesu.
Tímto úzce souvisejícím aspektem se má na mysli kombinování opěrné zdi a oplocení v rámci jedné stavby rozhrady. Opěrná zeď je zdí, jejíž primární funkce spočívá v zajištění ochrany a opory, a to zvláště před sesunutím svahu či násypu. Jinými slovy, opěrná zeď zejména tvoří postranní omezení násypu a nahrazuje násypový svah. Neplnila-li by zeď tuto funkci, o opěrnou zeď by vůbec nešlo.
Pouze sekundárně může opěrná zeď sloužit i k ohraničení určitého prostoru. Pro závěr, že je určitá stavba opěrnou zdí, je podstatné též hledisko materiálu; zeď, na rozdíl od oplocení, nemůže být tvořena z materiálů typických pro stavbu oplocení (tedy např. z trubek a pletiva). Materiály, z nichž je opěrná zeď zpravidla tvořena, jsou kamenivo, beton, železobeton aj.
Stěžejní roli pro posouzení toho, zdali je určitá stavba opěrnou zdí, nebo nikoli, nicméně vždy sehraje její výše popsaná primární funkce bez ohledu na to, zdali se taková stavba skládá z materiálů tradičně používaných pro stavbu zdí. I kdyby tedy byla určitá stavba tvořena cihlami, avšak její primární funkce by spočívala v zabránění či omezení pohybu přes určitou hranici mezi pozemky, o opěrnou zeď by se nejednalo.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Stejně tak by se o ní nejednalo, skládala-li by se určitá stavba z betonových tvárnic v podobě tzv. ztraceného bednění, avšak současně by představovala pouhou podezdívku.
Na rozdíl od opěrné zdi, oplocení svou primární funkci nalézá v ohraničení určitého prostoru; účelem oplocení je totiž ochrana vnějšího prostoru nebo naopak ochrana ohraničeného místa. Oplocení má tedy sloužit k zabránění úniku z určitého prostoru či vniknutí do něj. Funkce oplocení může sekundárně spočívat v zabránění průhledu na sousední pozemek; proto může oplocení vypadat například jako plná zděná zeď z cihel.
Z judikatury Nejvyššího správního soudu se podává, že jedna stavba může sestávat z vícero částí (stavebních objektů). Nejinak tomu je v případě rozhrady; ta se totiž může skládat ze samostatných částí představovaných právě opěrnou zdí a oplocením.
Pro závěr o tom, že se rozhrada (coby jedna stavba) skládá jednak z opěrné zdi a jednak z oplocení, je rozhodující již výše rozebíraná primární funkce obou částí. Slouží-li jedna část rozhrady k ochraně a opoře před sesunutím svahu či násypu, je možno tuto část považovat za opěrnou zeď.
Pokud je stavba rozhrady pouze do určité výšky z jedné strany zasypána kamenivem či je-li z jedné strany jinak zhutněna, neznamená to ještě bez dalšího, že spodní část rozhrady představuje opěrnou zeď. Pokud taková spodní část slouží primárně jako podezdívka oplocení, o opěrnou zeď nejde a na rozhradu bude potřeba nahlížet výlučně jako na stavbu oplocení.
Čtěte také: Živé ploty v ČR a zákony
Shodně tomu může být za situace, kdy bude rozhrada ve spodní i vrchní části materiálově celistvá a jednolitá. Závěr o tom, že se určitá stavba rozhrady skládá z opěrné zdi a oplocení, tedy může vyloučit skutečnost, že stavba působí jako jednotná zeď, jejíž části nejsou dobře rozlišitelné. Takový závěr nelze samozřejmě obejít ani tím, že bude stavba rozhrady formálně (tzv. „na papíře“) rozčleněna na několik dílčích částí.
Již bylo zmíněno, že povolení nevyžaduje opěrná zeď o výšce do 1 m či oplocení o výšce do 2 m. Nejednoho stavebníka by proto mohlo napadnout, že stavební kombinací obou částí bude možno zřídit rozhradu o celkové výšce do 3 m.
Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. „Za výšku stavby se obecně považuje její výška od nejnižšího bodu přilehlého terénu. Jedná-li se o stavbu opěrné zdi na hranici dvou pozemků, z nichž jeden je položený níže a druhý výše, jejímž účelem je zpevnění svahu či zabránění sesunutí zeminy či jiných částí tvořících pozemek výše položený na pozemek níže položený, je třeba výšku opěrné zdi počítat od přilehlého terénu níže položeného pozemku. Je to ostatně logické, neboť taková opěrná zeď má od přilehlého pozemku výše položeného zpravidla výšku nulovou či zápornou.
Krajský soud v Praze ve shora citovaném rozsudku vysvětlil, jak počítat výšku stavby rozhrady skládající se z opěrné zdi a oplocení. Výšku opěrné zdi je podle názoru krajského soudu třeba počítat od povrchu níže položeného pozemku, který ke stavbě rozhrady přiléhá. Lze si tedy představit i takovou konfiguraci, že ze strany níže položeného pozemku má rozhrada výšku do 3 m, přičemž výšku do 1 m zaujímá opěrná zeď a zbývající výšku do 2 m představuje oplocení; ze strany výše položeného pozemku pak rozhrada má výšku do 2 m, a to v podobě oplocení.
Pokud ovšem část opěrné zdi převyšuje povrch výše položeného pozemku, tato část opěrné zdi se započítává na maximální zákonnou výšku oplocení (např. Tento výpočet má navíc logické opodstatnění. Je-li výška opěrné zdi počítána od povrchu níže položeného pozemku, reflektuje to skutečnost, že opěrná zeď plní ve vztahu k výše položenému pozemku funkci opory před jeho sesunutím. Počítat výšku opěrné zdi od povrchu výše položeného pozemku by pak nedávalo smysl, neboť by takový výška byla minimální, nulová, event. záporná.
Zároveň je žádoucí, aby byla na maximální výšku oplocení započítávána část opěrné zdi převyšující povrch výše položeného pozemku. Opěrná zeď a oplocení mohou představovat dvě samostatné části kombinované stavby rozhrady. Pro správné posouzení, zda kombinovaná stavba nepodléhá povolovacímu procesu, je rozhodující způsob výpočtu její výšky. Pokud část opěrné zdi přesahuje povrch výše položeného pozemku, je třeba tuto část započítat na výšku oplocení. Aby kombinovaná stavba splnila podmínky tzv.
Viz § 171 a odst. 1 písm. a) bod 5. Předmětná právní úprava nového stavebního zákona navazuje na § 79 odst. 2 písm. f) zákona 183/2006 Sb., stavební zákon. Bude-li tento text dále hovořit o rozhradě, má tím na mysli stavbu plotu se všemi jeho částmi. Pojem rozhrada je sice pojmem soukromého práva (srov. § 1024 a násl.
Jaké povolení potřebuji ke stavbě plotu?
V rámci územního řízení bylo do konce roku 2017 pro stavbu plotu nutné obstarat územní souhlas. Rok 2018 však přinesl pro mnoho lidí dobré zprávy a podle novely stavebního zákona už drobné stavby nepodléhají složitým stavebním procesům. Stavba plotu obecně tedy nepotřebuje žádné stavební povolení, ohlášení stavebnímu úřadu, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. To však neplatí, existuje-li jedna nebo více z níže uvedených výjimek.
V jakých případech je potřeba povolení nebo ohlášení stavby oplocení?
- Plot bude vyšší než dva metry.
- Oplocení hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi (včetně chodníku) nebo s veřejným prostranstvím.
- Oplocení se nachází v nezastavěném území nebo v zastavitelné ploše.
- Pozemek je v památkově chráněném území či v památkově chráněné zóně.
- Kvůli stavbě je potřeba udělat terénní úpravy nebo provést zemní práce.
- Pozemek je na území Prahy.
Jednoduše řečeno, mějte na mysli, jak vysoký plot stavíte, kdo je vašim sousedem a zda se nechystáte stavět v památkovém či jinak chráněném území.
V takovém případě je nutné stavbu ohlásit na stavebním úřadě (pokud pozemek zasahuje do správního území více obcí, pak na krajském úřadě) a získat územní souhlas. K oznámení o stavbě plotu musíte doložit popsaný záměr stavby a konkrétní popis plotu s výkresy. Jako poslední je potřeba získat souhlas od dotčených veřejných orgánů (dopravní orgány apod. podle toho, o jakou situaci se jedná) či sousedů. Pokud tedy plánujete postavit plot vyšší jak dva metry na hranici se sousedem, je nutné na stavební úřad doložit také jeho souhlas.
Pamatujte, že ani živý plot by neměl být vyšší než 2 metry, takže pravidelně stříhejte.
Péče o plot
I když ke ke stavbě plotu za standardních podmínek povolení nepotřebujete, následná péče o něj je vyhláškou nařízena. Proto doporučujeme starat se o plot průběžně. Výhodou drátěných, svařovaných a panelových plotů je do bezúdržbost co se týká nátěru.
Ideální je domluvit se se sousedem, aby vás v případě potřeby pustil na svůj pozemek a vy jste mohli případné nedostatky opravit z obou stran. Jako vlastník plotu je za něj zodpovědný. Pokud by spadl a někoho zranil, odpovědnost je na vás. Stejně jako pokud byste se o plot nestarali a sousedovi by tím vznikly nějaké problémy (například by na jeho pozemek utekl váš pes), má právo po vás požadovat rekonstrukci plotu.
Stavba plotu a souhlas od souseda
Pokud splňujete podmínky pro postavení plotu bez souhlasu a povolení, není potřeba ani souhlas vašeho souseda. Vždy je však lepší se sousedem udržovat dobré vztahy a před samotným výběrem plotu k domu, zahradě či parcele získat alespoň ústní souhlas. Pomůže vám to předejít spoustě nepříjemností, které by mohly nastat.
Opět připomínámě, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda.
Co je o stavbě plotu uvedeno ve stavebním zákoně?
Obecně zákon definuje plot jako rozhradu. Rozhradou může být kromě plotu taky zídka, potok či jiné rozdělení pozemků. Stavební zákon uvádí konkrétní procesy, kterými člověk musí projít, pokud se rozhodne něco stavět. Jedná se především o byrokratické úkony, které je nutné projít územním řízení, kde se posuzuje typ stavby a jeho umístění,i ve stavebním řízením týkajícím se již konkrétní stavby a jejího řešení.
V případě menších staveb, do kterého spadá i oplocení, však administrativní procesy nejsou tak zdlouhavé a mnohdy ani není potřeba nějaké povolení vyřizovat. Případy, ve kterých to nutné je, jsme uvedli výše.
Měření, výpočet a opotřebení staveb podle vyhlášky č. 441/2013 Sb.
Měření a výpočet výměr staveb pro účely oceňování podle vyhlášky č. 441/2013 Sb. se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. Postupy a definice pojmů při jejich zjišťování stanovuje příloha č. 1 oceňovací vyhlášky.
Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny. Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu; nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami; nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.
Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny (izolační přizdívky se nezapočítávají); nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny; podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny (izolační přizdívky se nezapočítávají).
Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m, oddělená dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží, nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží. U nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení. U staveb a nejvyšších podlaží (např. podkroví, která nemají strop), vnějším lícem hřebene střechy.
Ploty se měří v metrech pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu. U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.
Zábradlí a normy
Pravidla pro stavbu zábradlí se řídí podle oficiální normy ČSN 74 3305, která stanovuje výšku zábradlí, mezery v balkonové výplni a další technické požadavky. Díky normě je ve výsledku zábradlí bezpečné.
Pokud se zaměříme na vhodný průřez zábradelního madla, je třeba aby umožnil uchopení ¾ obvodu. Pouze zábradlí, které splňuje normu pro výšku, rozteč i madlo je bezpečné a oficiálně povolené. Tato pravidla platí i pro výšku zábradlí v zábradlí v rodinném domě.
Pokud vám přijdou technické požadavky příliš složité, můžete místo postupné stavby zábradlí zvolit i hotové sety zábradlí.
Až vyřídíte všechny formality ke stavbě plotu, začne konečně ta zábavná část, a to plánování plotu a jeho montáž. Vybírejte z široké nabídky oplocení za nejlevnější ceny.
tags: #jak #se #měří #výška #plotu #norma