Radon je radioaktivní plyn, který vzniká přirozeným rozpadem uranu v půdě a horninách. Vzhledem k tomu, že je bezbarvý, bez chuti a bez zápachu, je jeho přítomnost v interiéru často odhalena až pomocí specializovaného měření. Podle Státního ústavu radiační ochrany je Česká republika jednou z nejvíce zasažených zemí v Evropě, přičemž až 20 % obytných budov vykazuje zvýšené koncentrace radonu.
Stanovení radonového rizika jako základní krok
Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku.
Kategorie radonového rizika
- Nízké riziko: Nevyžaduje se žádné speciální opatření nad rámec běžné hydroizolace.
- Střední riziko: Vyžaduje provedení protiradonové izolace, která plní zároveň funkci hydroizolace.
- Vysoké riziko: Vyžaduje kombinaci kvalitní protiradonové izolace a systému odvětrání podloží.
Moderní protiradonové izolace
Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 73 0601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuse radonu. Pro izolaci proti radonu lze použít asfaltové pásy (SBS modifikované) nebo polymerní fólie. Funkci protiradonové izolace nesmí plnit voděodolná železobetonová konstrukce (tzv. bílá vana) samostatně, pokud není splněn komplexní systém opatření.
Důležitá upozornění pro výběr materiálů:
- Výjimkou jsou asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, které nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace, protože jsou náchylné k poškození.
- Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů se nesmí používat ani plastové profilované (nopované) fólie jako jediný izolační prvek.
- Nejefektivnější je použití pásů s nosnou vložkou skleněnou nebo polyesterovou a z asfaltu s SBS modifikací.
Techniky odvětrání podloží
Pokud stavba vyžaduje aktivní ochranu, úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub, které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou.
Čtěte také: Jak dlouho chránit beton?
Hlavní zásady pro systémy odvětrání:
- Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m.
- Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100-150 mm nad střechu objektu.
- Drenážní systémy mohou pracovat pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru.
- V případě novostaveb na smrštivých jílech je potřeba štěrkový podsyp rozdělit HDPE fólií na dvě části, aby se zajistilo efektivní rozšíření podtlaku.
Rekonstrukce stávajících staveb
Před vydáním stavebního povolení k rekonstrukci by mělo být provedeno změření koncentrace radonu. Prvotně se vybírají takové druhy protiradonových opatření, které si vynucují minimální zásah do objektu a nevyžadují tak další stavební činnosti. Velmi efektivním opatřením může být aktivní odvětrání radonu z podloží pomocí několika odsávacích míst. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem.
Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu je ve stávajících stavbách podmíněno kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Ventilační zařízení by mělo být vybaveno rekuperací tepla a filtrem vnějšího vzduchu. U bytových domů může být vzduchotechnika navržena centrálně pro celý dům, nebo samostatně pro každou bytovou jednotku.
Čtěte také: Beton odolný proti všem vlivům
Čtěte také: Řešení proti přelezení plotu
tags: #jak #se #chranit #proti #radonu #bez