Rozmnožování rostlin nám přinese radost a navíc si tím připravíme i větší množství nových jedinců. Jednak zjistíme, že to není tak složité, jak se zdálo, jednak tím ušetříme značné prostředky.
Množení dřevitými řízky
Kvetoucí keře snadno rozmnožíme dřevitými řízky. Teď je nejlepší čas vybrat si vhodnou mateřskou rostlinu, ze které si po opadání listů odebereme dřevité řízky. Keř musí být zdravý, dobře rostlý. Řežeme jednoleté výhony, které jsou tlusté asi jako tužka. Jejich délka by měla mít 15 až 20 cm. Na každém odřezku by mělo být 6 až 8 jednotlivých pupenů.
Abychom rozeznali horní a dolní stranu řízku a mohli je pak správně vložit do půdy, vedeme horní řez rovně, zatímco dolní šikmo. Až do doby výsadby přezimujeme řízky zapíchnuté v nádobě z vlhkým pískem. Odřezky pak vysazujeme přímo na připravené stanoviště. Nebudou pak ve svém výboji narušovány přesazováním.
Letní řízkování
V průběhu léta provádíme letní řízkování. Mladé pružné výhonky nesmí být ani příliš měkké, ani docela zdřevnatělé. Zdravé výhonky bez květů, dlouhé asi 8 cm odřízneme ze zdravého silného keře - řez vedeme těsně pod listem nebo pod očkem. V dolní části odstraníme listy. Tvorbu kořínků podpoříme stimulátorem.
Upravené řízky zapíchneme do mělčí nádoby s čistým dezinfikovaným substrátem. Nejlepší je zakoupit přímo zeminu na rozmnožování nebo smícháme směs písku a rašeliny. Substrát udržujeme přiměřeně vlhký. Jakmile se objeví lístky, znamená to, že odřezky zakořenily a že je můžeme přesazovat. Opatrně (abychom nepoškodili nové kořínky) je po jednom vyjmeme a přesadíme do nádob přiměřené velikosti.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Množení keřů pomocí řízků
Kromě výsevu z mateřských rostlin a rozmnožování rostlin dělením můžete v létě získávat nové rostliny pomocí řízků. Podmínkou je vybrat z dřevin takové výhonky, které nejsou příliš dřevnaté, ale ani příliš bylinné. Množení rostlin řízkováním je u některých druhů jednoduché. Řízkovat můžete tímto způsobem právě zmíněný bobkovišeň, komuli, vajgélie, brslen, zimostráz, bobkovišeň, kalinu a růže. V krátkém čase dokážete z jedné rostliny získat několik set až tisíc mladých rostlin například na založení živého plotu. Ušetříte množství peněz i času.
Množení jehličnanů
Z odřezků můžete získat i jehličnany. Nařízněte několik výhonků, protože ne všechny Vám musí zakořenit. Pokud mají velkou plochu listu, sestřihněte ho na polovinu. Vysaďte je do polostínu nebo do nádob, které můžete zakrýt fólií nebo skleněnou lahví. Neumísťujte nádoby na přímé slunce, určitě by spíše vyschly, než by se zakořenily. Do jedné nádoby vysaďte jen několik kusů, aby se navzájem nedotýkaly listy. V takovém mikroskleníku je v případě zvýšené vlhkosti vhodné prostředí pro rozvoj houbových chorob, které se mohou tvořit právě pod listy.
Rozmnožování růží řízkováním v bramboru
Slyšeli jste už o rozmnožování růží řízkováním, které zapíchnete do bramboru? Je to výborný způsob, jak získat novou rostlinu. Odřezek dlouhý alespoň 30 cm očistěte od spodních listů a trnů, zapíchněte jej do zdravého bramboru. Vyhlubte hlubokou rýhu a do ní vysaďte bramborové hlízy s růžovými řízky.
Polovyzrálé a pupenové řízky
Právě v půlce srpna je již ideální čas pro množení mnoha druhů keřů právě řízkováním. Zajistíme si tak jejich větší množství (množení - množství), aniž bychom museli za sazenice keřů platit drahé peníze. Další motivací může být zajištění přežití těch keřů, které v zahradě nemusí přežít tužší zimu.
Co jsou polovyzrálé řízky?
K množení polovyzrálými řízky je třeba vybírat na sklonku léta, tedy od půlky srpna, zdravé a nekvetoucí výhony, které teprve začínají dřevnatět. Tyto výhony je třeba odříznout od mateřské rostliny těsně nad listovým řapíkem. Díky tomu nezůstane na řízku pahýl starého, dřevnatého stonku. Někdy lze odebírat řízky s patkou, čili s proužkem staršího dřeva na bázi výhonu. Díky tomuto postupu dokonce dosáhneme větší šance na úspěch, jelikož právě v patce jsou soustředěné rostlinné růstové hormony.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Ovšem do zakoupeného růstového hormonu též můžeme řízky namočit či je jím poprášit. Pro řízkování keřů si zakoupíme substrát určený pro řízkování. Řízky do něj zapíchneme, zalijeme a nádobu s řízkem zakryjeme čirým plastovým sáčkem, použít též lze pro více nádob s malými řízky plastové miniskleníčky, využít lze též množírnu či pařeniště, pozor však na přímé slunce. Zakořenění polovyzrálých řízků trvá obvykle 6 až 10 týdnů, v případě keřů stálezelených si počkáme i déle.
Jak odebírat řízky s patkou?
Postupujeme tak, že postranní výhon jemně odtrhneme od hlavního stonku právě i s patkou, tedy i s kouskem lýka v místě, kde výhon přirůstá ke stonku, respektive z něj vyrůstá. Z patky je pak třeba odříznout všechny kousky kůry, které z ní vyčnívají. Určitě je vždy lepší bázi každého řízku namočit do stimulátoru a poté až řízky vysadit.
Co jsou pupenové řízky?
Množení pupenovými řízky je ideální u stálezelených keřů, pokud chceme získat z jednoho výhonu více řízků a nebo v případě, že nemáme na mateřské rostlině dostatek vhodného materiálu. Některé roky jsou za suchého a horkého léta, které trvá dlouho, přírůstky jen malé. I pupenové řízky vybíráme polovyzrálé, tedy teprve dřevnatějící, každý však nařežeme na kousky 2 až 3 cm dlouhé. Řez provádíme vždy pod listovým řapíkem a těsně nad ním.
Poté stonek pod řapíkem poraníme odstraněním proužku kůry, čímž podpoříme zakořeňování. Poté řízky zapícháme do substrátu pro řízkování tak, aby místo, kde řapík listu přiléhá ke stonku, nebylo téměř vůbec vidět.
Které keře lze s úspěchem množit řízkováním?
Živé ploty jsou nejen krásné a zajistí soukromí, ale jsou také prospěšné pro přírodu. Nabízejí úkryt mnoha ptákům i dalším tvorům, kteří jistě víc uvítají přírodní hradbu kolem vašeho pozemku než kus betonu. Jenomže ani takový živý plot není zadarmo - nebo snad ano?
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Túje jsou jedněmi z nejoblíbenějších keřů pro výsadbu živých plotů. Dobře se udržují, jsou poměrně nenáročné, vytvoří prakticky neprostupnou clonu a kromě toho jsou stálezelené, takže se o svoje soukromí nemusíme bát ani v zimě, kdy opadavé keře přece jen nechávají nahlédnout i tam, kde bychom přece jen byli nejraději úplně sami. Pokud se pro živý plot z tújí rozhodneme a nebudeme spěchat, můžeme jej mít prakticky zadarmo. Bude to vyžadovat jen trochu práce a samozřejmě také trpělivosti. I příroda má svoje termíny…
Řízkování tújí
Tyto ozdobné a také užitečné keře je možné celkem velmi snadno množit řízkováním, na což je nejlepším obdobím pozdní léto, případně první podzimní dny. V té době jsou ještě keře plné živin, které budou řízky potřebovat k vlastnímu samostatnému životu. K množení pak jednoduše odstřihneme části větviček, které si s sebou z mateřské rostliny odnesou všechno, co budou pro první období, tedy než pořádně zakoření, potřebovat.
Odstřihnout - a zasadit
Řízky, které si připravíme, by měly být dlouhé kolem patnácti centimetrů. Vhodné je využít konce mladých výhonků, případně od kmene vzrostlé túje odtrhneme malou větvičku tak, že za ni zatáhneme směrem dolů. Odloupne se i s kouskem kmínku, což je důležité. Ze spodní části takové větvičky odstraníme zelené části a právě takto upravený řízek je již připraven k zapíchnutí do nakypřeného substrátu.
Ještě lepší ale bude, když jednotlivé řízky nebo jejich svazky buď na několik hodin namočíme do stimulátoru růstu, nebo použijeme práškový. Je to vlastně jedno, jakou formu tohoto přípravku zvolíme, důležité ale je, abychom jej aplikovali jen na tu část řízku, která bude po zasazení pod povrchem substrátu.
Raději do květináče
Při sázení, které bychom na podzim měli provádět do květináče nebo jiné vhodné nádoby, nikoliv přímo na pozemek, bude důležité vytvořit si do substrátu nejprve důlek a do něj větvičku opatrně zasunout, abychom ji nepoškodili. Po přihrnutí zeminou, ideálně promíchanou s trochou písku, budeme mít v podstatě hotovo a přijde na řadu už jen pravidelná zálivka a těšení na první nové zelené výhonky. Ty by se měly objevit v průběhu několika týdnů.
Jestliže si nové túje nařízkujeme a zasadíme na podzim, budeme moci malé sazeničky umístit na zahradu už zjara. Mnohem prozíravější ale bude vydržet ještě pár měsíců a počkat na konec léta, kdy budou rostlinky přece jen mnohem silnější, životaschopnější a lépe se vyrovnají se změnou. No - a pak už se jen budeme těšit pohledem na rostoucí živý plot, který bude potřeba co nevidět prvně ostříhat.
Přímo na stanoviště
Jestliže se rozhodneme přeskočit pro někoho možná zdlouhavé předpěstovávání v květináčích, je možné využít druhý způsob množení tújí, kterým je výsadba přímo na určené stanoviště. To bude v zásadě probíhat stejně, pouze s tím rozdílem, že připravené řízky zapíchneme přímo na místo, kde poroste živý plot, ale musíme si v takovém případě počkat na jarní měsíce, které jsou pro tento způsob řízkování nezbytné.
Ze semínek to jde taky
Plody tújí jsou malé šišky, které samozřejmě obsahují semínka. Ty dozrávají v září, kdy je také můžeme sebrat. Následovat musí období, kdy budou pobývat sice v suchu, ale také v chladném prostředí, které napodobí zimu za okny. Není vyloučeno dokonce ani uložení v lednici. V jarních měsících pak túje vyséváme přímo na místo, kde bychom si přáli mít živý plot. Lepší bude semínka nejprve na několik hodin namočit do vody, budou lépe vzcházet. Na pozemku semínka přikryjeme asi centimetrovou vrstvou zeminy a budeme udržovat ve vlhku.
tags: #jak #rozmnožit #živý #plot #řízkováním