Úvod do světa skalárů
Se svými paprsčitými ploutvemi ve tvaru šípu a blýskavými šupinami patří skaláry mezi absolutní hvězdy akvária. Tato tropická ryba patřící do čeledi cichlid pochází z oblasti Amazonie.
Pokud máte akvárium s vodou o vyšší teplotě, můžete tyto ryby chovat i u vás doma. Skalára je velmi oblíbená okrasná ryba.
Její dlouhé ploutve se táhnou až dozadu za tělo a se špičatou tlamou tvoří jakýsi šíp nebo trojúhelník. Kratší ploutev se nachází na ocase ryby. Skalára jí může pohybovat horizontálně.
Šupiny skalár se třpytí nejrůznějšími barvami. Nápadné jsou čtyři příčné pruhy, které jsou obvykle černé. Existují však i druhy a jednotlivé exempláře, u nichž tyto pruhy zcela chybí.
Jeden z pruhů je v oblasti očí, další ohraničuje ocasní ploutev. Skaláry jsou zhruba 15 cm dlouhé a mohou dosahovat výšky až 25 cm.
Čtěte také: co dávat jíst potkanům
Skaláry patří mezi cichlidy a dělí se na tři druhy. Ve volné přírodě se vyskytuje především skalára amazonská, skalára Leopoldova a skalára vysoká, které se liší zejména výškou.
Kromě toho existuje celá řada vyšlechtěných druhů, u nichž se experimentuje se zbarvením. Chované skaláry lze potkat mimo jiné v napůl černém zbarvení, se závojem, zlaté a s mramorovaným vzorem.
Oblíbené jsou i modré a fialové ryby a skalára-ghost (duch), u níž jsou pruhy přetvořeny do tmavých skvrn a tělo je zřetelně kulatější.
Poprvé byla skalára popsána badateli v oblasti Amazonie v roce 1823. Zde skaláry obývají nejen samotnou mohutnou řeku, ale také mnoho jejích přítoků, včetně Rio Tocantins, Rio Ucayali, Rio Negro a Rio Madeira.
Kromě Brazílie se vyskytují v řekách Guyany, Francouzské Guyany a Peru, zejména v oblasti Solimoes. Skaláry dávají přednost teplým, tropickým sladkým vodám, zejména klidnějším řekám deštného pralesa.
Čtěte také: Proč zvolit betonový potěr s vlákny?
Obvykle se zdržují ve vodách u břehů. Poněkud tmavší zarostlá říční koryta jsou pro ryby vynikajícím prostředím. Toto je třeba zohlednit mimo jiné i při zařizování akvária.
Optimální podmínky pro chov skalárů
Vzhledem k impozantní výšce, které dospělé skaláry dosahují, je třeba pro jejich chov zvolit přiměřeně velké akvárium. To by mělo mít rozměry alespoň 150 x 60 x 60 cm a mělo by tedy vždy dosahovat dvojnásobku výšky těla.
Pokud jde o objem, měli byste si pořídit nádrž, která pojme 200 litrů nebo více. Čím více skalár chováte, tím více místa budete potřebovat. Již od tří skalár musíte počítat s nádrží na 300 litrů.
Po zakoupení akvária byste měli začít s přípravou obydlí. Doporučuje se sypký substrát s jemnými granulemi nebo pískem. Je důležité, aby ryby omylem nespolkly větší hrudky granulátu, což by mohlo vést k ucpání střev.
Rostliny jsou obzvláště užitečné, protože ve svém původním prostředí skalára žije a loví v houštinách amazonského dna. Různé dřevěné předměty mohou být umístěné vertikálně.
Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr
Stejně tak je vhodná rostlina zákruticha, rostoucí ode dna kolmo až na hladinu. Zde se zvíře může stáhnout a cítit se zcela v klidu. Dalším dobrým úkrytem jsou klikaté jeskyně a velké kameny.
To je v neposlední řadě výhodné pro páření. Pokud chcete chovat skaláry, potřebujete tato skrytá zákoutí, kam mohou naklást vajíčka. Minimální teplota je 22 °C a maximální 32 °C. Ideální je stálá teplota kolem 26 °C.
Jakmile teploměr klesne na 20 °C, jsou skaláry nervózní a může dojít k onemocnění. Při nízké teplotě trpí nemocemi. Často k vyléčení postačí zvýšit teplotu (až na 32 °C).
Pokud jde o hodnotu pH, doporučujeme ji udržovat na hodnotě přibližně šest až sedm. Jakákoli hodnota nad sedm je pro skaláru nebezpečná.
V důsledku vysoké hladiny amoniaku dochází postupně k otravě, ze které se citlivá zvířata jen těžko zotavují. Nejlepší je pravidelně testovat vodu pomocí vhodných měřicích přístrojů a sledovat tak stav biotopu.
Celková tvrdost vody by se měla pohybovat kolem 6 °dH. Filtrace se nejlépe provádí pomocí rašelinových přísad, které udržují čistou vodu a stabilní rovnováhu bakterií. Kromě toho lze instalovat systém čerpadel.
Mimo období páření jsou okrasné rybky poměrně mírumilovné a dobře vycházejí s ostatními druhy. Zejména u mladých zvířat má smysl chovat je ve skupinách až po osmi. I když se tyto ryby již dobře znají, může docházet k teritoriálnímu chování, a proto jsou opět důležité úkryty.
Při vytváření párů je typický poloměr jejich území asi 50 centimetrů. Pokud se již pár vytvořil, mohou se snažit kousat a odhánět ostatní skaláry, což je v menších nádržích obvykle smrtelné.
Ostatní ryby v akváriu by v žádném případě neměly být příliš malé. Lovící skaláry je považují jednoduše za potravu. Doporučují se větší zvířata, jako jsou tetry ozdobné, tetry červenoskvrnné a tetry kolumbijské.
Společně se skalárami lze chovat také středně velké krunýřovce a pancéřníčky. Ti by v žádném případě neměli být příliš velcí, protože se občas v noci přisají na skaláry plovoucí na hladině.
Dalšími možnostmi pro socializaci skalár jsou peřovec černobřichý, modré neonky a cichlidky Ramirezovy. Skaláry jsou poměrně odolní živočichové, ale mohou velmi citlivě reagovat na chemické a biologické změny ve vodě. Jsou citlivé na chemikálie.
Při dobrém chovu a optimálních podmínkách se zvířata v zajetí dožívají deseti až dvanácti let.
Rozmnožování a péče o jikry
Pár skalárů začne v akváriu čistit místo vybrané pro nakladení jiker a zároveň se výrazně zvýší jeho agresivita. V tomto okamžiku pár přelovíme do vytírací nádrže.
Ke tření lze ryby také stimulovat přemístěním do vytírací nádrže a postupným zvýšení teploty na 28 °C. Po přelovení se tření na čas zastaví a ryby si musejí zvyknout na nové prostředí. Teplotu udržujeme okolo 27 °C po celou dobu tření a až do rozplavání potěru.
K vytření mělo dojít během 2-3 týdnů. Vytírají se na nechráněný podklad, např. na listy, kousky dřeva, stěny akvária. Jikry jsou kladeny na větší listy. Jikry jsou velké, šedohnědé a jejich počet se pohybuje mezi 300 až 1000 kusů.
Pár jikry neustále hlídá a také zajišťuje optimální provzdušnění. Pokud se vytřou ve společenském akváriu, list nebo předmět s nakladenými jikrami můžeme odstřihnout a přemístit do menší nádrže se stejnou teplotou a vodou.
Nelze přemístit i rodiče, ve stresu by jikry sežraly. Jikrám změna pH dokud nejsou vykulené tolik nevadí. Potom je nutné silné vzduchování, jinak hrozí zaplísnění jiker.
Při tomto způsobu odchovu je nutné očekávat velké ztráty. Ideálně je dát bokem jen jikry do nějaké měkčí vody s rozumným pH s topítkem a vzduchováním. Vzduchování vzduchuje tak středně, asi to ještě snížím.
Když to necháte na největší, ty jikry to vyhodí, protože tam je moc velkej proud vody. Tak vzduchování se upravilo a světla je dostatek. Také teplota je stabilní 27°C.
Bělely neoplodněné jikry. Některé ani rodiče nespozorují, možná je odstraní neskôr. Bílé jikry je potřeba odstraňovat a měnit vodu.
První fotka je samec a druhá samice. Pohlaví je těžko rozeznatelné. Dá se rozlišit podle tvaru papily během doby tření. Samice ji má delší a silnější, samec naopak na konci do špičky. U starších ryb je samice menší a samec má hrbol na čele.
Mladé páry skalár se musí učit, jak potěr vychovávat a proto se při prvním tření dají očekávat ztráty. Rodiče od potěru oddělíme v okamžiku, kdy je potěr rozplaván, jinak by ho postupně sežraly.
Jakmile se vylíhne potěr, mohou být skaláry velmi agresivní a teritoriální vůči ostatním rybám i skalárám. Může se stát, že ryby začnou jikry požírat. V takovém případě je třeba jikry odstranit a potěr odchovat odděleně.
Vývoj a první krmení potěru skalárů
Dva dny po nakladení vajíček se vylíhne potěr. Potěr se vykulí přibližně za 60 hodin. Potěr začne baštit až po rozplavání, ne hned jak se "vykulí" z jikry.
Po vykulení ten "váček" stráví za cca 2-3 dny. Potěr se mi při teplotě 28°C vykulil za 3 dny. Další 2 dny trávil žloutkový váček a 1 den se rozplavával.
Začít krmit je potřeba až po strávení "váčku" na bříšku, který mu zůstane. Cca do týdne od nakladení jiker můžete začít krmit potěr, až vidíte, že má strávený ten váček.
Jinak potěr zemře. Sice přijme potravu, ale roztrhne ho to v lepším případě. Potěr se již rozplaval a brázdí asi do 5cm nad dnem za potravou.
Krmíme až když potěr plave! Mladé rybky dokážou ihned po rozplavání přijmout nauplie žábronožky solné. Potěr je stále u dna a jen výjimečně jsem viděl, že se nějaká prohnala prostorem (nikoliv proudem vody od vzduchování).
"Nevšímavost" potěru k potravě se mi zdá stále stejná. Vrtějí ocáskama, někteří leží na boku a jejich "apatičnost" a "starost" o přežití se mi nelíbí. Mám takový dojem, že je otázkou dne či dvou, kdy uhyne.
Teď bude asi potíž s odstraňováním zbytků potravy, aby to nechytlo plíseň. Asi dávat drobek a častěji.
Krmení a odchov potěru: Žábronožka solná (Artemia) a další
Prostě ta žábronožka solná (Artemia) je potřeba k dobrému růstu a celkové kondici potěru. Mladé rybky je třeba vydatně krmit, jinak by si mohly okusovat ploutve. Lepší je krmit několikrát za den v malých dávkách.
Malé žábronožky ve sladké vodě dlouho nevydrží a jejich úhynem se zvedne množství škodlivých látek ve vodě. Proto je důležité dávat jen velmi malé množství. Nezkonzumovanou potravu je nutné z nádrže včas odstraňovat a pravidelně měnit vodu.
Samozřejmě je lepší první dny krmit živou potravou, protože pohyb potravy irituje potěr k lovu. Po dvou třech dnech už si chuť "zapamatují" a berou i nepohyblivou potravu.
Žábronožka se kmitá kolem potěru a doufejme, že sem tam něco polapí. S krmením žábronožkou je to ale "záhul". Neustále je potřeba připravovat další a další krmení.
Tak jsem sehnal Artemia-profi (od DAJANY) a vše se snad podaří. Žábronožka již líhne ve flašce. Opatrně s výměnou vody a spíše menší množství, třeba tak dva litry ob den, plůdek je dost citlivý vůči změnám.
Někdy je vhodné vyměňovat denně třetinu vody. Dá se velice opatrně odkalovat vzduchovací hadičkou. Měl jsem ji uchycenou na špejli a odkaloval jsem do sklenice, abych mohl zkontrolovat, jestli jsem neodsál nějakého pinďu.
tags: #jak #krmit #poter #skalar