Vyberte stránku

Napojení komína na střešní konstrukci patří k nejsložitějším a zároveň nejzásadnějším detailům každé střechy. Ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci, nesprávně provedený prostup komína může vést nejen k zatékání a poškození střešního pláště, ale také k riziku požáru. Je vždy třeba myslet na to, že za bezpečné napojení komína na střešní opláštění nese zodpovědnost ten, kdo na něm provedl poslední úpravu. „To znamená, že i drobný zásah, jako je navrtání nebo přišroubování jakéhokoliv prvku do komínového tělesa, přenáší zodpovědnost na daného řemeslníka,“ upozorňuje Jakub Ponec, odborník na střešní krytiny ze společnosti Betonpres. U napojení komína na střešní plášť není prostor pro kompromisy. Vyžaduje přesné dodržení normových požadavků, správný výběr materiálů a zkušenou ruku řemeslníka.

Požární bezpečnost a bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů

Jedním z nejdůležitějších aspektů při řešení prostupu komína konstrukcí je dodržení bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Dle platných norem musí být komín vždy vzdálen minimálně pět centimetrů od hořlavých konstrukcí, a to formou větrané vzduchové mezery. Povrchová teplota hořlavých materiálů je přitom ovlivněna typem komínového tělesa a teplotou spalin. Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.

Norma ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020, stanovuje způsob označování komínů. V souvislosti s novelou této normy došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, představujícími celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů a řešení prostupu. Vzdálenost od hořlavých materiálů je v označení komína uvedena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“. U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019 je bezpečná vzdálenost udávána pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu. Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.

U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Komínové těleso a objímající zdivo se mohou pořádně rozpálit. V žádném případě na nich nesmí přilnout hořlavý materiál, jako třeba montážní pěna. Jinak hrozí riziko požáru hraničící s jistotou. Pro vyplňování spár mezi zdivem a komínem proto používáme jenom bezpečný materiál s třídou hořlavosti A1 nebo A2. Fólii z hořlavého materiálu nelze přímo vyvést na komínový plášť. Tento detail je proto třeba vhodně utěsnit. Zabránit úniku tepla okolo komína lze kombinací vhodného nehořlavého, tepelněizolačního materiálu a vhodné fólie.

Čtěte také: Důležité informace o betonových komínech pro jímky

Chyby v izolaci komína

Izolace komínového průduchu udržuje optimální teplotu vložky. Díky tomu komín lépe a rychleji táhne a dochází k optimálnímu procesu spalování. Objemová hmotnost materiálu v komínových konstrukcích se řídí normou ČSN 73 4201 a její hodnota je 96 kg/m3. Za použití izolace s nižší objemovou hmotností vás revizní technici vytahají za uši a odmítnou udělit revizi spalinových cest.

Napojení parotěsných a paropropustných fólií

Velice důležitým a někdy i kritickým místem je řešení samotného prostupu komína konstrukcí střechy nebo stropu a jeho provedení. Jedním z často opomíjených, přesto však mimořádně důležitých detailů je napojení parotěsných a paropropustných fólií na těleso komína. „V praxi se bohužel někdy stává, že řemeslníci lepidlem přichytí fólii přímo na komínové zdivo, nebo - ještě hůře - na oplechování, které je mechanicky kotveno do komínového tělesa,“ říká Jakub Ponec. Takové řešení je z hlediska požární bezpečnosti i dlouhodobé těsnosti zcela nevyhovující. „Paropropustné fólie bývají z plastových materiálů, které jsou hořlavé, a jejich přímý kontakt s horkým komínem je tedy nepřípustný,“ upozorňuje odborník z Betonpresu. Napojení parozábrany či pojistné hydroizolace na komínové těleso představuje obecně komplikovaný stavební detail.

Zvláštní pozornost si zaslouží zejména napojení paropropustné membrány, tedy spodní dodatečné hydroizolační vrstvy. „Aby bylo možné tuto fólii bezpečně a trvale přilepit, využívá se v místě prostupu speciální límec z pěnového skla. Ten je nehořlavý, vodotěsný a zároveň stabilní,“ vysvětluje Jakub Ponec. Prostup z pěnového skla používejte tam, kde potřebujete vytvořit detail s garantovaným difuzním odporem, aby během používání stavby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry v konstrukci střechy a tím k destrukci stavby. V případě prostupu komína nehořlavou konstrukcí je princip volby správného řešení stejný. U napojení komína na střešní plášť není prostor pro kompromisy.

Na českém trhu nabízí výrobce komínových systémů CIKO ucelený sortiment bezpečných komínových prostupů pod označením CIKO STOPER. Jedná se o nabídku minerálních prostupů i parotěsných prostupů do vodorovných, šikmých i svislých konstrukcí pro zděné i nerezové komíny.

Možnosti utěsnění komína na střeše

Napojení komína na skládanou krytinu vyžaduje buď klasické oplechování, nebo moderní utěsňovací pásy. Cílem utěsnění komína je zabránit zatékání. Ať už zvolíte jakékoliv řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky.

Čtěte také: Vlastnosti šamotových cihel

Klasické oplechování

„Tradiční oplechování z mědi, hliníku či pozinku bývá extrémně odolné, vyžaduje však precizní klempířskou práci,“ říká odborník z Betonpresu. U tradičního oplechování je například nutné detailně se zaměřit na dilatační lišty či správné ukončení vodní drážkou. Kovové oplechování je velmi odolné a může vydržet desítky let bez výrazného opotřebení. Vyžaduje však pravidelnou kontrolu a údržbu, aby se zajistilo, že spoje a těsnění zůstávají neporušené a odolné proti korozi. Nabízí tradiční vzhled a může být sladěno s dalšími kovovými prvky na střeše.

Hlavním úkolem oplechování je ochrana střechy, resp. jejího krovu a dalších vnitřních částí před povětrnostními vlivy, a tedy mimo jiné i zatékáním. Oplechovat je zpravidla třeba střešní okna, výlezy a nakonec i komíny. Oplechování komína je především prací pro klempíře. Ti zručnější ho však mohou zvládnout i svépomocí, ale vždy je nutné držet se doporučení výrobce střechy, případně výrobce klempířských doplňků. Dnešním trendem při oplechování komína je výroba vytvarovaných plechů na míru, které už potom stačí pouze správným způsobem nainstalovat. Tento způsob samotnou práci značně urychluje a zjednodušuje, což ve výsledku znamená i určitou finanční úsporu. Dříve než si necháte vyrobit plechové prvky, je třeba důkladně změřit rozměry spodní části komína. Přitom je nutné nezapomenout na přesný sklon střechy a při výběru klempířských prvků je vhodné zohlednit typ střešní krytiny a zbarvení hliníkového plechu. Na výběr jsou zpravidla barvy vzorkovníku RAL, stejně jako v případě samotné plechové krytiny. Výsledkem bude čtveřice přesně tvarovaných lemovek vyrobených z kvalitního pozinkovaného plechu, které těsně dosednou na jednotlivé strany spodní části komína. Součástí tohoto setu jsou tedy dvě lemovky na boční části, jedna na horní část a jedna na spodní část. Po jejich dodání je samotná montáž poměrně jednoduchou záležitostí. Připravené hliníkové plechy na komín se pomocí hmoždinek upevňují ke spodní části komína, případně se ještě mohou zafixovat ke střešní krytině pomocí montážních šroubů s podložkami.

Utěsňovací pásy

Utěsňovací pásy jsou naproti tomu flexibilní a snadno se instalují. „Jejich životnost je o něco kratší, ale nabízejí rychlé a efektivní řešení,“ popisuje Jakub Ponec. Utěsňovací pásy jsou vyrobené z flexibilních materiálů, jako je hliníková fólie potažená butylkaučukem (např. EasyFlash) nebo kompozitními materiály s hliníkovou mřížkou (např. Wakaflex). Jejich instalace je snadnější a rychlejší, montáž nevyžaduje specializovaného nářadí; pásy se aplikují přímo na čistý a suchý povrch. Flexibilní a přizpůsobivý materiál může mít kratší životnost ve srovnání s kovem, ale moderní materiály jsou navrženy tak, aby odolávaly dlouhá léta povětrnostním vlivům. Vyžadují minimální údržbu, je však důležité zajistit, aby povrchy zůstaly čisté a pásy byly správně připevněny. Flexibilní pásy nabízejí moderní a nenápadný vzhled, který se snadno přizpůsobí tvarům a konturám střechy. „Těsnicí samolepicí pásy mají zpravidla velmi dobrou tvarovatelnost, díky které je možné kopírovat jakýkoliv tvar podkladu včetně ostrých rohů,“ zmiňuje jednu z hlavních výhod Zdeněk Štofaňak, technický poradce z HPI-CZ, a doplňuje: „Například výrobek Top-Flex Pro z nabídky HPI-CZ má roztažnost až 30 % ve směru role, pás Easy-form dokonce 60 %. Čím vyšší je roztažnost pásu, tím vyšší tvarovatelnost pás nabízí.“

„Těsnicí střešní pásy se používají nejen pro dočasné lemování, ale i pro dlouhodobou instalaci. Nutno však říci, že to není trvalé řešení navždy. Životnost pásů je nižší než životnost klasického oplechování,“ upozorňuje Zdeněk Štofaňak. „Vybírejte proto vždy kvalitní pásy, které mají vyšší odolnost proti extrémním teplotám, povětrnostním vlivům, stárnutí. Univerzální a prověřený těsnicí pás Top-Flex PRO s výbornou tvarovatelností je vyroben z lakovaného hliníku s celoplošnou samolepicí butylovou vrstvou na spodní straně. Nařasení pásu (tzn jeho roztažitelnost o 30 %) umožňuje pohodlné tvarování a poskytuje dostatek materiálu i pro utěsnění profilované krytiny ve spodní části vlny. Pás neobsahuje žádné olovo a jeho použití je proto šetrné k životnímu prostředí. Tomuto těsnicímu pásu nevadí dlouhodobé účinky povětrnostních podmínek, např. UV záření, mrazu, deště nebo vlhkosti, ani extrémní teploty. Hliníkový těsnicí pás Easy-Form připojí střešní konstrukce novostaveb i rekonstrukcí na vyčnívající stavební díly, nejčastěji opěrné nebo protipožární dělicí stěny, vikýře nebo komíny, případně trubky odvětrání apod. Mezi dvěma konstrukcemi vytvoří trvale pružný spoj, odolný vůči dešti, sněhu, mrazu, extrémně vysokým teplotám i UV záření. Díky mimořádné 60% roztažnosti v podélném směru je možné jeho dokonalé tvarování bez protržení. Pás stačí umístit do spodní části komínu, vikýře apod., podobně jako plech. Pro práci s těsnicím pásem stačí běžné nástroje, jako je pravítko, tužka a nůžky. Pájení nebo lepení lepidlem není nutné. Spoj konstrukce s pásem na jedné i druhé straně by měl činit minimálně 100 mm.

V praxi se bohužel často setkáváme s chybami v podobě chybějících dilatačních lišt, špatně ohnutých plechů nebo nedostatečné výšky oplechování. „Výsledkem je pak zatékání dešťové vody a následné poškození izolace a dřevěných částí krovu či dokonce promrzání tepelné izolace,“ varuje odborník z Betonpresu. Zanedbané oplechování komína velmi rychle povede k mnoha problémům, jejichž odstranění bude nejen zdlouhavé, ale i velmi nákladné. Cena za oplechování komína se často liší, ale v tomto případě jednoznačně platí, že na oplechování se rozhodně nevyplatí šetřit. Myslete na to nejen při nové střeše, ale i při rekonstrukci, a nerecyklujte staré lemování. Nedostatky lemovek můžete snadno přehlédnout a po opětovném namontování už navíc nemusí spolehlivě plnit svou funkci.

Čtěte také: Jak postavit komín svépomocí

Srovnání oplechování a těsnicích pásů

Vlastnost Klasické oplechování Utěsňovací pásy
Materiál Kov (pozink, měď, hliník) Flexibilní materiály (butylkaučuk, hliníková fólie)
Instalace Odborná montáž, řezání, tvarování, pájení/nýtování Snadnější a rychlejší, bez specializovaného nářadí
Odolnost/Životnost Velmi odolné, desítky let, pravidelná kontrola Kratší životnost, ale moderní materiály odolávají povětrnostním vlivům
Vzhled Tradiční, lze sladit s kovovými prvky Moderní, nenápadný, přizpůsobivý
Údržba Pravidelná kontrola spojů a těsnění Minimální údržba, čistota povrchů
Tvarovatelnost Vyžaduje precizní klempířskou práci Velmi dobrá, kopíruje tvary (roztažnost až 60%)

Ukázka řešení prostupu komína šikmou střechou

Při realizaci skladby šikmé střechy s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve, jak je tomu například u systému DEK ST.8002B, je nutné zajistit správné napojení na komín. Vezměme si příklad, kdy prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. Pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže

  1. Příprava otvoru: Nejprve se vyzdí komínové těleso. Pro použití v šikmé střeše se vyřízne otvor v bednění, který je větší o zmíněných 50 mm.
  2. Úprava vermikulitových desek: Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musí upravit, což je snadné, protože se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. Během montáže je nutné zajistit, aby vermikulitové desky nepřišly do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
  3. Utěsnění tmelem: Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
  4. Napojení parotěsné vrstvy: Po zatuhnutí tmelu následuje nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
  5. Tepelná izolace: Zatepluje se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem. Kolem komínu se doloží tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
  6. Napojení doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV): Následuje napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI. Desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
  7. Dokončovací práce: Pokračuje se s prováděním dalších vrstev střešní skladby, jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK. Současně se realizuje klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
  8. Statické zajištění: Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musí být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.

Ukázka řešení prostupu komína plochou střechou

V případě jednopodlažní stavby s plochou střechou je při řešení svislého kouřovodu s funkcí komínu velmi těžké zkombinovat požadavek na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele je možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit. Je ale nutné vyřešit správně prostup plochou střechou, který byl navíc v bezprostřední blízkosti atiky, což se obecně nedoporučuje (prostor pro opracování).

Postup montáže

  1. Příprava prostupu: Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé nebo velmi pracné. Po důkladném vyměření prostupu se jako hlavní pracovní nástroj volí úhlová bruska. Prostup se vytvoří o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem se vyplní minerální vatou.
  2. Vzduchotěsné napojení: Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci se použije tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Výška tvarovky se objednává stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy.
  3. Osazení a utěsnění tvarovky: Při osazování tvarovky je nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanismus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem se na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanese tepelně odolný tmel. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky se tyto části přisadí na komín a stáhnou. Stahování se provádí velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla. Po zaschnutí tmelu se popruhy odstraní a pomocí stejného tmelu se ošetří také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu a vzájemný spoj tvarovek.
  4. Ochrana proti vodě: Tvarovka se následně opracuje samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem se ošetří přechod na asfaltovou parozábranu a zabalí se do něj také celá tvarovka. Pás se ukončí na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín se opět provede tepelně odolným tmelem.
  5. Dokončení: V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev se vyplní také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy se do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivede také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem se opět provede tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail se po zaschnutí tmelu osadí nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm.

Důležité body pro instalaci komína

Vybudovat komín svépomocí není nic moc těžkého, ale je třeba přesně dodržovat montážní postupy a normy. Mějte na paměti, že nedodržováním odborných rad ohrožujete nejen svůj majetek, ale i sebe a své blízké. Při vypuknutí požáru může jít o holý život a jakékoliv závady za to nestojí.

Statika komína

Roxory slouží ke statickému zajištění nadstřešní části komínu. Statická výztuž je naprosto nezbytným prvkem komínového tělesa, aby nedošlo k odlomení a pádu ze střechy.

Čištění spalinové cesty

Při stavbě si nelze jen tak vymýšlet, jak budeme spalinovou cestu čistit. V úvahu přichází čištění ze střechy i skrze čistící otvor uvnitř budovy. Projekt se musí řídit normou ČSN 73 4201, podle které jednoduše platí, že spalinová cesta, včetně ústí komína a komínové hlavy, musí být kontrolovatelná a čistitelná po celé délce a k příslušným otvorům musí být bezpečný a trvalý přístup. Při řešení čištění spalinové cesty neimprovizujte a řiďte se odbornými pokyny.

Napojovací díly

Napojovací díly se používají pro připojení kouřovodů od spotřebiče na komín. Kouřovody se na komíny s keramickou vložkou připojují vždy napojovacím dílem. Toto napojení brání prasknutí keramického sopouchu, způsobeného rozdílnou roztažností kovu a keramiky. Napojovací díly se vyrábějí i ve variantě redukce. Tato varianta slouží k napojení menšího průměru kouřovodu na větší průměr komínového průduchu.

Revize komína

Stavebníci mnohdy topí během výstavby v provizorním spotřebiči a po dokončení připojí stálá kamna. Nesprávným topením v dočasných kamnech obvykle dochází k poškození komínového tělesa. Správně bychom měli zajistit revizi jak s provizorním, tak i s trvalým spotřebičem po dokončení stavby.

tags: #jak #dat #komin #prez #strechu

Oblíbené příspěvky: