Hledáte cestu, jak optimálně snížit pořizovací náklady domu při zachování maximální životnosti všech prvků, které ovlivňují a budou ovlivňovat celkové náklady na jeho provoz? Cestou není například výrazné zvýšení tloušťky tepelných izolací na stěnách domu. Při zlepšování izolačních vlastností konstrukcí volíme při návrhu logicky místa, kde to má největší efekt v poměru k ceně a složitosti realizace. Zásadní vliv na energetickou náročnost budov mají jejich nosné konstrukce a izolace, nosné konstrukce navíc ovlivňují i ekologickou stopu, která též zasahuje do hodnocení kvality budov. A právě u pasivních domů jsou požadované energetické úspory i při výrobě konkrétních materiálů.
Co je pasivní a nízkoenergetický dům
Pojem „pasivní dům“ se u nás usadil v odborné i laické terminologii již před lety. Jeho popularitě napomohla unijní legislativa z roku 2008 s předpisem požadavku poklesu emisí C02 o 20 % a současně zvýšení podílů obnovitelných energií také o 20 %, obojí do roku 2020. Myšlenka pasivního stavitelství díky těmto požadavkům posílila. Pasivní domy se u nás běžně staví již asi 13 let. Názory a ohlasy uživatelů jsou z drtivé většiny pozitivní, někteří se stali doslova fandy svých obydlí. Pozitivně je hodnocena především kvalita vnitřního prostředí budovy.
Pasivní dům poskytuje celoročně tepelný komfort, aniž by využíval aktivní topný systém, čili využívá po většinu roku pasivní tepelné zisky externí (ze slunečního záření procházejícího okny) a interní (teplo vyzařované obyvateli domu a spotřebiči). Pasivní dům spotřebuje ročně méně jak 15 kWh/m2 tepla. Jde o obecný standard pro středoevropské klimatické podmínky. Pasivní dům má nadstandardně dimenzované zateplení a musí mít zajištěnu vzduchotěsnost stěn, která se měří. Teplo je navíc získáváno rekuperací z odváděného vzduchu. Pasivní domy se dnes jeví jako nejspolehlivější investice pro kvalitní život ve stáří.
Oproti tomu nízkoenergetické domy spotřebují ročně nejvýše 50 kWh/m2 tepla. A běžná dřívější výstavba? Tam se běžně setkáme i s hodnotami okolo cca 120 kWh/m2 tepla ročně. Nízkoenergetický dům je přechodem mezi domem pasivním a dosavadní výstavbou. Norma není u nízkoenergetických domů natolik striktní jako u domů pasivních. Nízkoenergetického standardu lze navíc dosáhnout i rekonstrukcí stávajícího energeticky nevyhovujícího domu. Od roku 2011 navíc vznikla na základně dokumentu EK povinnost stavět nové domy v alespoň nízkoenergetickém standardu. Nízkoenergetický dům je vlastně běžná stavba s promyšleným návrhem a kvalitním provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů.
Kvalita vnitřního prostředí pasivních domů
- V domě je rovnoměrná teplota a vysoká tepelná setrvačnost, díky níž ani třídenní výpadek dodávky elektrické energie nezpůsobí pokles vnitřní teploty o více než dva stupně celsia.
- V případě masivních staveb je příjemná a zdravotně prospěšná také stabilní vnitřní vlhkost.
- Řízené větrání umožňuje ponechat uzavřená okna, čímž je budova výborně chráněna proti prachu a hmyzu.
Klíčové parametry pro pasivní domy
U obou metod budete pracovat s parametrem U, což je součinitel prostupu tepla konstrukcí, udávaný v jednotkách W/m2.K. Jeho hodnota udává, kolik Wattů projde 1m2 stěny při rozdílu 1 Kelvinu. Čili čím menší je U, tím je obvodová konstrukce lépe tepelně izolovaná = levnější na provoz. U výstavby pasivních budov je zásadní vzduchová nepropustnost pláště budovy, která přímo souvisí s energetickými ztrátami větráním. Zkouška, která prokazuje těsnost, se nazývá Blower door a provádí se po dokončení vnitřních omítek a obkladů před provedením hrubých podlah. Pro pasívní domy musí být výsledná hodnota nižší než 0,6 h-1. To znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa v prostoru celé měřené budovy nesmí unikat vzduch o objemu vyšším než 60 % objemu budovy.
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
Stavební materiály pro nízkoenergetické a pasivní domy
Pokud nyní pomineme moderní dřevostavby a domy montované z prvků předem připravených ve výrobní hale, lze postavit nízkoenergetický i pasivní dům také z tradičních materiálů. Materiály používané k výstavbě pasivních domů se skutečně příliš neliší od tradiční výstavby. Používají se masivní i lehké stěnové a stropní prvky a jejich kombinace. Cihelné zdivo je oblíbené především pro svou příznivou cenu a jednoduchý způsob výstavby. Dnes již ovšem nezdíme na tradiční maltu, ale cihelné bloky jsou na sebe lepené tenkou vrstvou stavebního lepidla či stavební pěnou a přesně na sebe dosedají (pero a drážka).
Volba stavebních materiálů
Výběr stavebních materiálů je často podceňován kvůli snaze po úsporách bez ohledu na užitné vlastnosti vybraného staviva. Přitom jde o položku nepřevyšující 10 % nákladů na stavbu a zdivo je naprosto zásadní pro budoucí úpravy a rekonstrukce i celkovou kvalitu bydlení. Jedním z důležitých parametrů jsou tepelněizolační vlastnosti.
Masivní konstrukce mohou být realizované z různých přírodních i uměle vyrobených materiálů. Používají se zdicí prvky z kamene, keramiky, vápenopískového materiálu, z lehkých betonů (např. pórobeton), dřevoštěpkové bloky, tvarovky vylehčené otvory, které jsou v lepším případě vyplněné tepelnou izolací, materiál s dutinami zalitými betonem, monolitické konstrukce z betonu a železobetonu. Pro nízkoenergetické domy stačí dutinkové tvárnice bez tepelné izolace v dutinách, pro pasivní domy jsou doporučené tvárnice se zateplenými dutinami. Ovšem náhradou tohoto zdiva může být jakýkoli výše popsaný materiál. Pokud hovoříme o lehkých stavebních konstrukcích, jde o všechny stavební systémy, které využívají jako základní stavební materiál dřevo.
Tepelná izolace zahrnuje především zateplení podlahy prvního nadzemního podlaží, zateplení obvodových stěn (včetně zvukově izolačních schopností konkrétního izolantu) a zateplení střechy. Klasikou je minerální vlna a polystyren, ovšem dobře poslouží i další materiály: stříkaná polyuretanová a jiná izolace, sypaná izolace, ekvivalent minerálních desek z konopí a jiných materiálů, ovčí vlna. Používá se třeba i lisovaná sláma, tradiční heraklith a jiné.
Moderní pórobetonové tvárnice Ytong, Silka a Multipor
Jeden z výrobců stavebních materiálů, který má za sebou již více než deset let zkušeností s touto výstavbou, je Xella, výrobce pórobetonu Ytong, vápenopísku Silka a tepelněizolačních desek Multipor. Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. V portfoliu stavebního systému Ytong najdete díly nejen pro obvodové a vnitřní zdivo, ale také překlady, obezdívky, schodiště a zdůraznil bych, že i pro stropy a střechy. Pro nízkoenergetické a pasivní stavění je u Ytongu zásadní, že pórobeton má vynikající tepelněizolační vlastnosti díky milionům vzduchových pórů. Související bonus je bezproblémové dosažení vzduchotěsnosti, požadované pro pasivní domy.
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
Moderní a velmi žádané pórobetonové tvárnice Ytong Lambda YQ představují optimální kombinaci klíčových předností pórobetonu Ytong. Inovovaná tvárnice s perem, drážkou a kapsou má rozměry 499 × 500 × 249 mm (délka × šířka × výška) a kromě originálního pera a drážky nabízí ve srovnání s hladkou tvárnicí nižší spotřebu malty. Nižší je i pracnost při zdění: na metr čtvereční stačí menší počet tvárnic. Stavební systém Ytong tvoří čistě přírodní suroviny a díky své porézní struktuře napomáhá vytvářet i zdravé klima v domě. Vše, z čeho se Ytong skládá, pochází ze země a patří do země, je tedy ekologickým recyklovatelným materiálem. Stavba z pórobetonu také dobře dýchá a nedochází v ní ke kondenzaci vodních par. Ytong je pro stavbu domu dostatečně pevný, tvárnice jsou přesné a při jednovrstvovém zdění se snižuje i pracnost celé hrubé stavby.
Pro vnitřní nosné zdi kromě oblíbených tvárnic Ytong výrobce nabízí speciální vápenopískové bloky Silka, vhodné pro použití v prostorách se zvýšenými požadavky na akustický útlum. Zdící prvky Silka vykazují pevnost až 20 MPa a lze je proto také používat pro velmi štíhlé, staticky namáhané konstrukce. Zároveň jsou velmi těžké, což přispívá k vysoké tepelné stabilitě zdiva. Díky akustickým vlastnostem materiálu Silka je možno volit velmi štíhlé konstrukce také pro příčky. Nenosná příčka o tloušťce pouhých 100 mm má akustický útlum 42 dB. Vápenopískové tvárnice Silka vynikají výbornými zvukověizolačními schopnostmi a vysokou nosností. Uplatní se proto všude, kde je potřeba posílit akustické vlastnosti, únosnost stěny či akumulační schopnosti konstrukce.
Vysoké nároky na tepelný odpor a tepelnou kapacitu je ještě ve vyšší míře nutno ctít u konstrukce střechy. Výrobce Ytongu pro tyto účely do systému zařadil montovanou konstrukci Ytong Komfort o tloušťce 200 mm pro montáž těžkých střech. Její vlastní hmotností 230 kg zásadním způsobem přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostoru v podkroví a podílí se na vysoké odolnosti proti letnímu přehřívání. K dosažení potřebných tepelně-technických vlastností je doplněna izolačními deskami Multipor. U zateplení z vnější strany zdiva bodují svou tvarovou stálostí, která je ve srovnání s běžnými zateplovacími materiály výrazně vyšší. Odolávají i vůči UV záření, chemikáliím či vysokým či extrémně nízkým teplotám. Zároveň jsou rezistentní proti vlhkosti a jejich aplikace je možná i ve vlhkých prostorách jako jsou koupelny. Nízká objemová hmotnost a snadná opracovatelnost zase přinášejí jednoduché aplikační postupy.
Ve výsledku tedy Ytong, společně s dalšími příbuznými značkami Silkou a Multipor, nabízí ověřené řešení materiálů pro pasivní výstavbu. U jednovrstvého zdění investoři oceňují jak rychlost provedení stavby, tak delší životnost materiálu a lepší užitné vlastnosti. Samotná stavba je také o hodně rychlejší a přesnější. Práce s tvárnicemi je technologicky nenáročná, rychlá, přesná, bonusem je také minimum odpadu. Díky homogenní struktuře má Ytong ve všech směrech stejné vlastnosti a není potřeba dodatečných tvarovek pro ukončení u oken a dveří a na rozích konstrukce. Silka je materiál, který ač je svými vlastnostmi podobný betonu, nabízí všechny výhody zdicích systémů. Navíc je dokonale kompatibilní s tvárnicemi Ytong.
H+H Thermoblock a Greenblock
Společnost H+H Česká republika uvádí na trh pod názvem Thermoblock svou letošní druhou novinku - přesnou tvárnici z pórobetonu s integrovanou izolací. Se součinitelem prostupu tepla U 0,13 je Thermoblock tvárnicí s nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi na trhu a bohatě splňuje nároky kladené na pasivní domy. Tvárnice Thermoblock spolu s tvárnicemi Greenblock tvoří ucelený a cenově dostupný program H+H určený pro energeticky úsporné stavby. Tvárnice s obchodním názvem „Přesná tvárnice H+H Thermoblock“ je určena pro zdivo, kde jsou kladeny nejvyšší nároky na úspory energie. Tepelná izolace je součástí výrobku a je vlepena přímo mezi dvě pórobetonové tvárnice. Při stavbě tak odpadá dodatečné zateplování, oba technologické kroky jsou provedeny v jednom čase.
Čtěte také: Jaké jsou druhy a vlastnosti izolačních betonů?
Zdivo z tvárnic Thermoblock je v porovnání s dodatečně zateplovaným zdivem mechanicky odolnější proti poškození. Nový Thermoblock se bude vyrábět v provedení - na vnější straně přesná příčkovka P2 500 600/125/250 mm, vložená izolace Kingspan Kooltherm K5, tloušťka 100 mm s koeficientem lambda 0,021, na vnitřní straně tvárnice P2 400 PDK 600/200/250, celková tloušťka tvárnice je 425 mm a koeficient U = 0,13. Tyto parametry umožňují realizaci pasivních staveb. Roční tepelné ztráty prostupem zdmi jsou u pasivního rodinného domu z tvárnic Thermoblock v porovnání se stavbami v běžném standardu poloviční.
První letošní novinkou byla tvárnice s obchodním názvem „Přesná tvárnice H+H Greenblock“, která je také určena pro zdivo s vysokou hodnotou tepelného odporu, které není nutné dodatečně zateplovat. Greenblock se vyrábí ve dvou provedeních, přesná tvárnice P2 350 PDK 600/375/250 a přesná hladká tvárnice 300/500/250, obě s hodnotou lambda 0,09. Tyto parametry umožňují realizaci nízkoenergetických a pasivních staveb. Oba produkty rozšiřují výrobkovou řadu Exclusive z bílého porobetonu. Práce s tvárnicemi Thermoblock a Greenblock je technicky nenáročná, jsou určeny k přesnému zdění na tenké maltové lože. Hrubá stavba z porobetonu H+H má výborné vlastnosti. Je úsporná - použitím tvárnic H+H se minimalizují náklady na vytápění, díky přesnějšímu zdivu se snižuje spotřeba materiálu na povrchové úpravy, vhledem k nízké pracnosti zdění je výstavba rychlejší a s úchopovou kapsou u provedení PDK (pero, drážka, kapsa) je s nimi jednoduchá manipulace.
Tabulka parametrů tvárnic H+H
| Název tvárnice | Provedení | Celková tloušťka | Koeficient U (W/m2K) | Koeficient lambda | Určení |
|---|---|---|---|---|---|
| H+H Thermoblock | P2 500 600/125/250 (vnější) + Kingspan Kooltherm K5 100mm + P2 400 PDK 600/200/250 (vnitřní) | 425 mm | 0,13 | 0,021 (izolace) | Pasivní stavby |
| H+H Greenblock | P2 350 PDK 600/375/250 | 375 mm | Není uvedeno přímo pro Greenblock | 0,09 | Nízkoenergetické a pasivní stavby |
| H+H Greenblock | Hladká 300/500/250 | 500 mm | Není uvedeno přímo pro Greenblock | 0,09 | Nízkoenergetické a pasivní stavby |
Jednovrstvé zdivo pro pasivní domy
Ještě před zhruba pěti lety se mělo za to, že jednovrstvé obvodové konstrukce nemohou nikdy splňovat tepelněizolační parametry pro pasivní domy, neboť součinitel prostupu tepla U by měl být nižší než 0,12 W/m2K. Naším cílem bylo tato tvrzení vyvrátit a vyrobit cihlu pro jednovrstvou konstrukci pasivních domů bez nutnosti dodatečného zateplení. To se nám podařilo v roce 2011 novým výrobkem, cihlou s integrovaným polystyrenem, Heluz Family 50 2in1. Výhodou cihelného zdiva opatřeného vnitřní a vnější omítkou je, že na rozdíl od konstrukce s vnějším zateplovacím systémem je daleko méně náchylné na degradaci, jak biologickou - ulpívání řas, plísně, tak i mechanickou - např. míčové hry dětí, klování ptáků apod.
Hodnot stanovených pro pasivní domy je možné dosáhnout i jednovrstvým zděním bez zateplení, například u dvojdomů či bytových domů lze použít tepelněizolační tvárnice Theta + o tl. 500 mm. U solitérních staveb doporučujeme pro pasivní dům tvárnici Theta+ o tl. 300 mm a zateplení Multipor o tl. 200 mm. Čas a náklady na vyzdění jednovrstvé konstrukce jsou ve srovnání se zateplenou stěnou nižší. Zateplení je navíc variantou s omezenou životností a horšími užitnými vlastnostmi. Samotná stavba je také o hodně rychlejší a přesnější. Pohled na efektivitu tohoto řešení je mnohem komplexnější - zkuste do svého uvažování například zahrnout také otázku ekologie a zdraví.
Výhody jednovrstvého zdění s Ytong Lambda YQ
- Zeď zpracovává zednická skupina v jednom pracovním kroku.
- Zdivo je odolné a má prakticky neomezenou životnost. Na rozdíl od EPS nebo minerální vlny nedegraduje vlivem UV záření, vlhkosti, neohrožují jej žádní škůdci (myši, hmyz apod.).
- Ytong má vynikající propustnost vodních par a dokáže pomocí absorpčních schopností vyrovnávat vlhkost v prostoru.
- Vynikající akustické vlastnosti - vzduchová neprůzvučnost tvárnic Ytong Lambda YQ tloušťky 450 mm Rw = 50 dB. Zateplení EPS významně zhoršuje akustické parametry stěny (o 4-5 dB), minerální vlna o něco méně. Podle ETAG 004 je to ještě víc. Nebylo-li provedeno laboratorní měření vážené vzduchové neprůzvučnosti ETICS, budou deklarovány hodnoty změny vzduchové neprůzvučnosti ΔRw = -8 dB (na jakýkoliv materiál v ETICS).
- Zdivo Ytong Lambda YQ je ekologické. Velmi dlouhá životnost snižuje ekologické dopady. Je recyklovatelné a neobsahuje škodlivé látky.
- Ve stavbě se dá bydlet i bez dokončení fasády (omítky), což v případě stěny tl. 300 mm, kde se počítá se zateplením, tak docela optimální není (lidem často chybějí finance na dokončení vnější fasády).
Důležitým parametrem u pasivních domů je vzduchotěsnost obálky budovy a výsledky Blower door testu. Díky tomu, že tvárnice Ytong a Silka jsou homogenní, tak i při provedení instalací se vzduchotěsná rovina provádí bez dalších technologických kroků pouhým nanesením omítky. Požadovaný vysoký tepelný odpor a eliminace tepelných mostů je s těmito materiály možné dosáhnout jak formou jednovrstvého zdění, tak i tzv. sendvičovým zdivem, kombinujícím nosné tvárnice a zateplení. „Vstupenkou“ do světa jednovrstvých konstrukcí jsou tvárnice Ytong Lambda YQ (při tloušťce 550 mm mají součinitel prostupu tepla Ur2 = 0,147 W/(m2K)). U nosných obvodových stěn se zateplením nabízí společnost Xella možnost kombinovat tvárnice Ytong nebo Silka se systémovým zateplením minerálními deskami Multipor.
Doporučení pro návrh a realizaci
Naše typové pasivní stavby jsou navrženy jako zděné z tradičních materiálů. Nosnou konstrukci obvodové stěny tvoří keramické tvárnice Porotherm nebo pórobetonové tvárnice Ytong. Typická šířka zdiva činí 300 mm. Obvodová stěna je zateplená kontaktním zateplovacím systém ETICS tvořeným šedým pěnovým polystyrénem o tloušťce 240-280 mm. Návrh jednovrstvého zdiva (bez zateplení) není pro pasivní dům vhodný z pohledu nedostačujícího tepelného odporu a omezeným možnostem eliminace vlivu tepelných mostů a tepelných vazeb. V případě požadavku na dosažení nižšího nízkoenergetického standardu a nejnižší úrovně dotace (NZÚ Základ 200 000 Kč) je použití jednovrstvého zdiva možné.
Koncepce úspory energie u pasivního domu ovšem závisí do značné míry na uživateli objektu, stejně jako u všech ostatních typů budov. Spotřebu energie totiž rozhodujícím způsobem ovlivňuje chování uživatelů. Například trvale pootevřená okna v zimě mohou koncepci pasivního domu úplně zmařit. Moderní provoz a výběr stavebních konstrukcí umožnily zajistit v interiérech optimální teplotu a vlhkost. Tento stav je navíc podpořen bohatým sortimentem kvalitních tepelných izolací. A nejde jen o pouhou úsporu kilowatthodin, ale i o přírodu - úsporu přírodních zdrojů a energií potřebných při výrobě konkrétních materiálů. Navíc přibývá stavebníků, kteří uznávají životní styl ohleduplný k přírodnímu prostředí. Důležitý je zodpovědný a kritický pohled na čerpání surovin a zájem o obnovitelné a snadno recyklovatelné materiály.
Základové konstrukce
V našich projektech využíváme standardní konstrukční řešení, které je v českém stavebnictví užíváno nejčastěji a všechny stavební firmy mají s tímto typem založení zkušenosti. Základové konstrukce jsou navrženy na pevnost základové půdy min. 150 kPa. Doporučujeme si ovšem vždy na pozemku nechat provést inženýrsko-geologický průzkum, na základě kterého bude určena konkrétní únosnost základové půdy. Základový pás je vždy založen minimálně v nezámrzné hloubce (tato hloubka se odvíjí zejména od typu zeminy a klimatické oblasti). Na tyto monolitické pásy jsou vyzděny tvárnice ztraceného bednění o typické šířce 300 mm. Počet těchto tvárnic se odvíjí od výškového osazení budovy na pozemku a dále na úrovni únosné vrstvy zeminy oproti úrovni upraveného terénu. Na základovou stěnu ze ztraceného bednění je uložena vyztužená podkladní železobetonová vrstva (základová deska) o typické tloušťce 150 mm. Tato deska je vyztužena KARI sítí.
V případě požadavků na úpravu projektu jsem schopní navrhnout založení na plovoucí železobetonové základové desce s typickou tloušťkou kolem 250-300 mm. Tato základová deska je uložena na vrstvě tepelné izolace (extrudovaný polystyrén XPS, pěnosklo, keramické kamenivo Liapor). Toto založení umožní perfektní eliminaci tepelných mostů v místě založení obvodové stěny a také zvýší tepelně akumulační schopnosti podlahy na zemině (snížení provozních nákladů na vytápění a snížení rizika letního přehřívání). Nevýhodu tohoto řešení je, že ne každá stavební firma je s tímto způsobem založení seznámena. Dále není tento způsob založení vhodný pro každý pozemek. Založení na plovoucí základové desce je vhodné pro rovinaté pozemky s nízkou hladinou spodní vody.
Konstrukce střech
Nejtypičtější střechou je šikmá střecha nad půdním prostorem. Nosná konstrukce je obvykle tvořena dřevěným krovem. U šikmých střech nad obytným podkrovím navrhujeme skladbu střechy s nadkrokevní PIR tepelnou izolací TOPDEK PIR o tloušťce kolem 220 - 260 mm. V tomto případě je možné přiznat dřevěné krokve (nepoužít sádrokartonový podhled). Při použití nadkrokevní tepelné izolace používáme velmi kvalitní a odolnou parozábranu z asfaltového pásu s hliníkovou vložkou TOPDEK al BARRIER s tloušťkou 2,2 mm. Tato skladba zajišťuje perfektní vzduchotěsnost střešního pláště.
V případě snahy o snížení investičních nákladů na střešní plášť šikmé střechy navrhujeme standardní skladbu s mezikrokevní a podkrokevní tepelnou izolací. Pro mezikrokevní tepelnou izolaci používáme vysoce výkonnou tepelnou izolaci Isover Multimax 30 o typické tloušťce 180 mm a podkrokevní izolaci navrhujeme z PIR tepelné izolace TOPDEK PIR o tloušťce kolem 150 - 200 mm. Pokud se pro zastřešení stavby využijí dřevěné sbíjené střešní vazníky (typicky u jednopodlažních staveb), tak se zpravidla navrhuje zateplení v místě vodorovného podhledu v rovině spodní pásnice vazníků (nevytápěný půdní prostor). V rámci návrhu se poté využije obdobná skladba, jako v případě mezikrokevní a podkrokevní izolace u šikmé střechy obytného podkroví. Používá se tedy kombinace minerální a PIR tepelné izolace. Celková tloušťka tepelné izolace se pohybuje kolem 400 mm. Na vrstvu PIR tepelné izolace je aplikována parozábrana ze samolepícího asfaltového pásu.
U domů s plochou střechou tvoří nosnou konstrukci systémová stropní deska Porotherm nebo Ytong. Tloušťka této desky se odvíjí od rozpětí stropu, zpravidla se jedná o 250 - 290 mm. Na stropní desku je aplikována parozábrana v podobě asfaltového pásu s hliníkovou vložkou. Na parozábranu je umístěna tepelná izolace z pěnového bílé polystyrénu EPS 100 v celkové tloušťce 400-500 mm. V případě požadavku ze strany stavebníka můžeme na plochou střechu navrhnout souvrství vegetační (zelené) střechy.
tags: #izolacni #tvarnice #pasifbrick #informace