Zateplení fasády je časově i technologicky náročné. Přestože doporučujeme přenechat provedení specializovaným firmám, ukážeme si, jak na to svépomocí, aby byl výsledek co nejlepší. Jako izolant budeme používat minerální vlnu, která je v naprosté většině případů pro dům vhodnější, konkrétně pak fasádní minerální desku s nejnižší lambdou na trhu - Knauf Insulation FKD N. Kvalitní izolace, včetně správné volby materiálu a aplikace, je klíčovým preventivním krokem, jak u nových, tak u stávajících staveb.
Složení kontaktního zateplovacího systému (ETICS)
Vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS - External Thermal Insulation Composite Systems) se zpravidla skládají z:
- Vnější stěna
- Hmoždinka / Kotvení
- Fasádní minerální izolace FKD N C2 s oboustranným silikátovým nástřikem
- Lepící a armovací tmely
- Různé druhy talířových hmoždinek a příslušenství (rohové, zakládací, ukončovací, dilatační a další profily)
- Různé typy fasádních omítek, penetrací atd.
- Základní vrstva
Garantem funkčnosti je nositel systému, který vydává technologický předpis určující požadavky, pravidla a doporučení pro provádění systému. Kontaktní zateplovací systémy jsou testované a schválené. Jejich komponenty k sobě těsně patří, a to od izolační desky, přes stěrku, omítku až po hmoždinky. Proto je nejlepším řešením používat pouze systémové komponenty KZS.
Než začneme zateplovat
Projektová dokumentace a tepelně technické posouzení
Pro realizaci vnějšího kontaktního zateplovacího systému je vhodné zajistit v potřebném rozsahu projektovou, stavební a ostatní technickou dokumentaci. Její součástí by mělo být, mimo jiné, tepelně technické posouzení zateplované konstrukce a statické posouzení předepisující také typ a rozmístění kotevních prvků.
Volba typu a tloušťky izolačního materiálu
První věcí, kterou musíte učinit, je volba typu a tloušťky izolačního materiálu. Na výběr jich máte celou řadu. Nejlepší poměr cena/výkon nabízí dlouhodobě minerální izolace. Má vynikající tepelně-izolační vlastnosti a na rozdíl od jiných materiálů plní i funkci akustické izolace, umožňuje domu dýchat a je nehořlavá.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci základů domu
Kamenná vlna je charakteristická vysokou schopností propouštět vodní páru (ve srovnání s izolacemi na bázi plastů i více než desetkrát). Její použití při zateplování fasády tak vždy přispívá k aktivnější bilanci vlhkosti. Kamenná vlna vykazuje velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, je vhodná pro budovy zděné i pro dřevostavby, pro novostavby i rekonstrukce. Kamenná vlna je nehořlavá. Třída reakce na oheň je A1 nejvyšší možná, zabezpečuje pasivní požární bezpečnost všech staveb.
Přehled izolačních materiálů:
| Materiál | Vhodné použití | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Celulózové desky | Izolace mezi krokve střech, dutých prostor a stěn. | |
| Dřevovláknité desky | Izolace fasád, stěn, stropů a potěru, nekrokevní izolace. | |
| Expandovaný polystyrén EPS | Nad i pod krokevní izolace, KZS, izolace plochých střech i obvodová izolace. | |
| Extrudovaný polystyren XPS | Izolace tepelných mostů - vnější strana, pod podlahové desky, obvodová izolace. | Nenasákavý, vhodný pro sokl. |
| Minerální vlna | Střešní izolace i u plochých střech, izolace stropů, stěn, fasád a potěru. | Vynikající tepelně-izolační a akustické vlastnosti, prodyšná, nehořlavá. |
| Skelná vlna | Na volné prostory ve stěnách i střechách, na fasády (kromě KZS), izolace stropů a potěrů. | |
| Polyuretan | Nadkrokevní a podkrokevní izolace, izolace fasád a stropů. | |
| Pěnové sklo | Obvodová izolace, pod podlahové desky, izolace plochých střech. | |
| Perlit | K zasypávání dutin ve stropě a stěnách, izolace dvouvrstvého zdiva a vyrovnání pro potěr. |
Tepelně technické požadavky
Požadavky na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí jsou definovány v ČSN 730540-2. Z hlediska správného fungování prvků tvořících obálku budovy je důležité dosáhnout alespoň tzv. požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla. Ekonomicky optimální, s ohledem na náklady pořizovací a provozní, jsou zpravidla hodnoty pod úrovní doporučenou.
Jestliže se rozhodnete izolovat vnější stěny domu, musíte splňovat minimální požadavky ČSN, ta doporučuje hodnotu U 0,25W/m2K. Podle tloušťky a hodnoty U stávající stěny lze dosáhnout této minimální hodnoty za použití izolace 120-140 mm stupně tepelné vodivosti 035.
Příprava podkladu
Vnější kontaktní zateplovací systémy nejsou určeny pro vyrovnávání nerovností na fasádách. Před tím než přistoupíte k založení zateplovacího systému a lepení tepelně izolačních desek, nutně musíte ověřit a případně zajistit rovinnost podkladu (například aplikací jádrové omítky) a ověřit přídržnost podkladu.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Veškeré povrchy fasády musí být očištěné, uhlazené, zbavené mastnoty a prachu. Prohlubně zahladíme maltou a výčnělky odsekáme a zahladíme místo železným kartáčem. Pokud chcete zjistit, zdali je vaše omítka ta správně pevná, stačí přilepit dva kousky polystyrenu pomocí fasádního lepidla. Pokud je povrch pro zateplení fasády vhodný, po 3 dnech by se desky měly rozlomit. Po očištění fasády doporučujeme povrch fasády vyrovnat do úplné roviny. Rovinu zjistíte, jakmile přiložíte ke zdi rovný dřevěný nebo hliníkový profil.
Založení systému
Pro založení zateplovacího systému se nejčastěji používají hliníkové zakládací profily (soklové lišty). Na stěnu se zpravidla upevňují zatloukacími hmoždinkami (každých cca 50 cm). Vzájemné napojení jednotlivých lišt se provádí s pomocí plastových spojek, které umožňují jejich dilatování. Případné nerovnosti podkladu vyrovnejte s pomocí plastových podložek. První řada desek se pokládá do lože z lepicího tmelu. Pro navázání s plošně armovanou stěrkou na povrchu systému použijte plastový profil se síťovinou, který se nacvakne na zakládací lištu.
Zateplení kontaktním zateplovacím systémem (KZS) pod zakládací lištou by mělo být doplněno i izolací soklu, a ta by měla dále navazovat na vnější izolaci sklepa a jeho stěny. Ideální výška soklu je 30 cm. U kontaktního zateplení bychom nalepili extrudovaný polystyren. Pokud je možnost, zateplete přibližně 60 cm hluboko, v tloušťce 8-12 cm.
Lepení izolace
Nanášení lepícího tmelu
U izolačních desek i lamel, které nejsou opatřeny silikátovým nástřikem, se před nanesením lepícího tmelu musí do desky vtlačit tenká (penetrační) vrstva tmelu. Tento krok u izolací se silikátovým nástřikem odpadá. U všech typů desek se lepící tmel nanáší po obvodu desky a ve třech bodech v ploše desky (deska by měla být přilepená na min. 40 % plochy). U všech typů fasádních lamel FKL se tmel nanáší celoplošně s použitím ozubeného hladítka.
Postup lepení izolace
Izolace se lepí zdola nahoru, horizontálně a na vazbu. V průběhu práce kontrolujte rovinnost výsledného povrchu. Po přitlačení fasádní desky je dobré ještě pár minut držet desku hladítkem. Izolační desky se vždy dávají na vazbu a sraz. Určitě doporučujeme zavést vazbu i na rozích budovy.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Otvory a rohy
- Izolace musí být rozměřena tak, aby rohy otvorů vycházely do plochy desky. V rozích musí tvořit tvar písmene L. Svislé i horizontální spáry musí být od rohů vzdáleny min. 100 mm.
- V rozích budov se desky pokládají střídavě na vazbu.
- U okenních otvorů roh ostění nebo nadpraží tvoří hlavní izolační deska nebo lamela. Izolace ostění a nadpraží (FKD RS) se vlepí do vzniklé mezery.
- Pokud máte okna zapuštěná, používáme systém, kdy byste měl nalepit desku, která je přesunutá přes ostění 10 nebo 20 cm, a pak vlepit do ostění požadovanou tloušťku izolantu a zaříznout.
Vyrovnání povrchu po nalepení
Jakmile přilepíte poslední izolační desku, můžete se pustit do vyrovnávání povrchu pomocí speciální brusky. Poté nechte zateplenou fasádu svépomocí alespoň 2 dny odpočinout.
Kotvení izolačních desek
Schéma a typ kotvení
Kotvení provádějte na základě projektové dokumentace a technologického předpisu nositele systému. Kotvení se navrhuje v souladu s postupem uvedeným v ČSN 732902. Délka kotev se stanovuje s ohledem na tloušťku izolace a s ohledem na skutečné provedení podkladu (do kotevní délky se nezapočítává například omítka).
Po přiměřeném zatuhnutí lepícího tmelu (zpravidla 24 hodin po nalepení izolace) můžete přistoupit k montáži fasádních talířových hmoždinek. Pro fasádní desky s podélnou orientací vláken se zpravidla používají hmoždinky s průměrem talířku 60 mm, pro lamely s kolmou orientací vláken s talířkem 140 mm. Pro kotvení fasádní izolace z kamenné vlny se používají hmoždinky s kovovým šroubovacím nebo zarážecím trnem. Konstrukce vnějšího kontaktního zateplovacího systému bez kotevních prvků je možná pouze s použitím lamel s kolmým vláknem (FKL) u objektů s výškou do 20 m, v případě, že tuto variantu připouští nositel systému, za předpokladu že podklad lze považovat za únosný (bez separujících vrstev - například nátěrů).
Způsoby montáže hmoždinek
- Povrchová montáž: Talířek musí být zatlačen do izolace tak, aby byl skryt v rovině tepelné izolace. Pokud vystupuje z povrchu fasády nebo je do ní naopak zaražen tak, že došlo k potrhání povrchu izolační desky, je toto nutné považovat za chybu.
- Zápustná montáž: Pro omezení vlivu bodových tepelných vazeb je vhodné zvolit některý ze způsobů zápustné montáže hmoždinek. Při zápustné montáži je talířek hmoždinky zapuštěn, s použitím speciálního nástroje, pod povrch tepelné izolace a následně překryt krycí zátkou z minerální vlny. Tato varianta zamezuje nežádoucímu prokreslování hmoždinek na povrchu fasády a zároveň snižuje přibližně na polovinu vedení tepla dříkem hmoždinky.
Bezprostředně po aktivaci hmoždinek, před realizací základní armované vrstvy proveďte lokální přestěrkování míst, kde jsou hmoždinky umístěny tak, aby povrch izolace tvořil jednolitou plochu.
Před provedením základní vrstvy
Před tím než začnete s vytvářením omítkového souvrství, proveďte kontrolu nalepených desek. Případné mezery mezi deskami tepelné izolace doplňte pomocí přířezů tepelné izolace. Mezery mezi izolačními deskami z kamenné vlny je nepřípustné vyplňovat montážní pěnou nebo lepicím či stěrkovým tmelem!
Před realizací celoplošně armované základní vrstvy začistěte detaily fasády, například rohy, ostění a nadpraží oken, apod. Pro rohy použijte zakončovací rohové profily s integrovanou síťovinou. Vkládají se do tmelu naneseného na roh a s pomocí hladítka se začistí do výsledného tvaru. V exponovaných místech jako jsou rohy dveřních a okenních otvorů se obdobným způsobem položí pomocná diagonální výztuž o rozměru nejméně 300 × 200 (mm). Všechny kroky je nutné provádět v souladu s technologickým postupem vydaným nositelem systému.
Základní vrstva
Po nalepení a ukotvení tepelně izolačních desek a následné technologické přestávce (nejméně 24 hodin) se přistupuje k realizaci základní armované vrstvy, která je tvořena výztužnou síťovinou zapuštěnou do stěrkového tmelu (zpravidla o tloušťce 3 až 4 mm).
Základní vrstva se na fasádní izolace z kamenné vlny nanáší zpravidla ve dvou krocích:
- Nejprve se nanáší vyrovnávací vrstva v tloušťce min 2 mm. U desek bez silikátového nástřiku v rámci tohoto kroku vtlačte do minerální izolace tenkou penetrační vrstvu tmelu. Při používání desek s nástřikem vtlačovat penetrační vrstvy nemusíte.
- Následuje realizace armované vrstvy, která se nanáší s pomocí ozubeného hladítka s velikostí zubu 10 × 10 (mm). Do této vrstvy se vkládá výztužná síťovina. Síťovina se pokládá shora. S pomocí hladítka se vtlačí do tmelu a tmel protlačený síťovinou se uhladí do výsledné roviny. Jednotlivé pásy výztužné tkaniny se kladou se vzájemným přesahem nejméně 100 mm. V případě nutnosti lze na vyrovnanou a nevyschlou armovanou vrstvu nanést ještě finální vyrovnávací vrstvu tmelu.
Po vytvoření základní vrstvy je nutná technologická přestávka v souladu s pokyny v dokumentaci vydané nositelem systému.
Konečná povrchová úprava
U vnějších kontaktních zateplovacích systémů se jako finální povrchová úprava používá nejčastěji některý z typů tenkovrstvých omítek. Na vnější kontaktní zateplovací systémy se zpravidla používají omítky s velikostí zrna (ta určuje tloušťku omítky) od 1,5 do 5 (mm).
Postup aplikace omítky
- Jako první krok při realizaci omítky naneste penetraci určenou montážními pokyny - výrobci zpravidla dodávají penetraci pod omítky probarvenou do stejného odstínu jako omítka, omezí se tím drobné chyby, které mohou vzniknout při vlastním zpracování omítek.
- Jako poslední krok se provede tzv. natažení omítky. Tento krok by měli provádět zkušení pracovníci v souladu s montážními pokyny. Aplikace u každé omítky může být jiná, a proto se raději dobře informujte u dodavatele, jak fasádní omítku správně namíchat a aplikovat svépomocí. Vyvarujete se tak případné přílišné tekutosti omítky nebo naopak jejího drolení.
- Poté, co omítku dokončíte, ji můžete strukturovat do libovolného vzhledu pomocí speciálních hladítek.
- Následně už jen stačí aplikovat barvu.
Výběr omítkové směsi
Omítkové směsi umožňují vytvoření povrchů s různou strukturou a v široké škále barev. Důležité je ale také zvolení vhodné pojivové báze. Nejčastěji používané typy omítek jsou:
- Akrylátové omítky: Vyrábějí se v široké škále struktur a barev. Mají vynikající mechanické vlastnosti a jsou cenově poměrně dostupné. Patří však k difúzně spíše uzavřenějším materiálům, méně dýchají.
- Silikonové omítky: Jsou relativně prodyšné. Díky tomu, že jsou přirozeně hydrofobní, tak u nich dochází k menší degradaci barevnosti i k menšímu usazování nečistot.
- Silikátové omítky: Jedná se o tradiční materiál, který vykazuje vysokou prodyšnost i odolnost. Jsou vhodnou volbou pro systémy s kamennou vlnou.
- Jiné omítky: Silikon akrylátové nebo silikon silikátové omítky mohou kombinovat některé z výhod omítek uvedených výše.
U fasád zateplených vatou doporučuji použít co nejparopropustnější omítku.
Dilatační spáry
Současně nezapomeňte na dilatační spáry, které už jen stačí vyplnit speciálním tmelem. Tyto dilatační spáry ochrání vaše nové zateplení fasády provedené svépomocí od případné rozpínavosti materiálu a jeho popraskání. Dilatační spáry doporučujeme konzultovat s odborníkem na provedení fasád - kontakt na odborníka seženete vždy na zastoupení dané značky, od níž svůj fasádní systém pořizujete.
tags: #izolace #zdi #svepomoci #navod