Voda v objektu je velkým problémem a vlhkostí je ohrožena zejména spodní část staveb. Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů. Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov. V následujícím článku se věnujeme několika základním možnostem řešení vlhkého zdiva a představíme, jak správně izolovat stěnu v zemi proti vlhkosti.
Proč je hydroizolace stěn pod úrovní terénu tak důležitá?
Hydroizolace stěn, které se nacházejí pod úrovní terénu, je nezbytná pro ochranu stavby před podzemní vodou a vlhkostí. Nesprávně provedená izolace může vést k závažným problémům, jako je vlhnutí zdiva, tvorba plísní nebo dokonce narušení statiky budovy. Voda, která se dostane do konstrukce, může způsobit řadu problémů:
- Zvýšenou vlhkost v interiéru
- Tvorbu plísní a hub
- Zhoršení tepelněizolačních vlastností
- Korozi výztuže v železobetonových konstrukcích
- Statické poruchy zdiva
Podle statistik až 70 % problémů s vlhkostí v budovách vzniká právě kvůli nedostatečné nebo špatně provedené hydroizolaci stěn pod úrovní terénu.
Jak se vlhkost dostává do stavební konstrukce?
Zdivo zasažené zvýšenou vlhkostí poznáte pouhým okem. Tvoří se mokré mapy, omítka bobtná a opadává, v místnosti je zatuchlý zápach, na stěnách se objevuje plíseň. Voda, která proniká do spár mezi cihlami, způsobuje zasolování stavebního materiálu. Vlhkost v domě je potřeba řešit neprodleně, protože může docházet k poklesu zdiva a tím i celé konstrukce domu. Plísně, tvořící se ve vlhkých zdech, jsou zase spouštěčem alergií i kožních a dýchacích obtíží. Zdroje vlhkosti mohou být různé. Může se jednat o zatékání střechou, prasklé potrubí, záplavovou vlnu nebo o vzlínající (kapilární) vlhkost, která stoupá ze základů domu nahoru. Občas trápí zdi i průsaková vlhkost, která se objevuje tam, kde jsou zdi pod úrovní okolního terénu.
Typy podzemní vody a jejich vliv na izolaci
Než se pustíte do samotné izolace, je důležité zjistit, jaký typ vody působí na vaši stavbu. Rozlišujeme několik základních typů:
Čtěte také: Řešení vlhkosti ve sklepních prostorách
| Typ vody | Charakteristika | Doporučený typ izolace |
|---|---|---|
| Vlhkost ze zeminy | Kapilární vzlínání vlhkosti z okolní půdy | Bitumenové nátěry, asfaltové pásy |
| Stékající voda | Dešťová voda, která se hromadí u základů | Hydroizolační fólie, drenážní systémy |
| Tlaková podzemní voda | Voda pod hydrostatickým tlakem | Vícevrstvá izolace, bentonitové rohože, injektáže |
Správné určení typu vody je klíčové pro výběr vhodného izolačního systému. Doporučujeme provést hydrogeologický průzkum.
Řešení vlhkosti ve zdivu
Vlhkost v domě je potřeba řešit neprodleně. Nejprve je však nutné najít skutečnou příčinu vlhkosti. Stavebníci, ale bohužel i někteří projektanti toto téma shrnou do věty: „Ten dům neměl dobrý okapy, tak není divu, že je mokrej. Až budou okapy, bude suchej!“ To ale většinou není pravda. Samozřejmě, že pokud dům nemá okapy a posledních 10 let na něj teče dešťová voda, je to průšvih a rozhodně je to jeden z důvodů, proč jsou zdi mokré. Logicky. Ale u domů starších než padesát let to nebývá jediný důvod. Takto staré domy buď neměly žádnou kvalitní izolaci nebo jejich izolace už dosloužily, rozpadly se apod.
Odstranění vlhkosti v interiéru
Pokud vás zasáhla povodeň, nebo vám do domu natekla voda vlivem vydatných dešťů a místnosti připomínají spíš neudržovaný bazén, budete muset v první řadě vodu odčerpat. K tomu použijte kalové čerpadlo, které si poradí i s blátem a dalšími nečistotami. Kromě větrání je společným postupem u jakékoliv příčiny vlhkých zdí vytápění místnosti pomocí radiátorů nebo přímotopů. Užitečným prostředkem jsou i odvlhčovače nebo vysoušeče vlhkosti. Fungují na principu snižování vlhkosti vzduchu, která se opětovně zvýší z nasáklých zdí, a touto cirkulací dochází k postupnému vysušení stavební konstrukce. Při jejich použití by měla být místnost uzavřená, aby se nesnižoval výkon vysoušeče vlhkým venkovním vzduchem. Plísně na stěnách je nutné řešit co nejdřív. Při dlouhodobě nadměrné vlhkosti zdiva se nevyhnete sanaci, díky níž zamezíte dalšímu pronikání vlhkosti a obnovíte původní kvalitu stavební konstrukce.
Sanace zdiva
Mezi nejčastější metody sanace patří mechanické odstranění vlhké omítky, prořezání spár a aplikace injektážní malty nebo krému do vyvrtaných otvorů. Jakmile budete mít tyto kroky splněné, můžete se pustit do výmalby interiéru. V rámci řešení problému s vlhkostí v domě ale nezapomeňte odstranit možné příčiny, které ji způsobily. Řádně zkontrolujte střechu, okapy nebo opravte poškozené vodovodní potrubí. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy.
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Metody izolace stěn v zemi
Největší pozornost se při sanaci vlhkosti zdí věnuje hlavně oddělení stěn od vlhkých základů, tedy vodorovnou izolaci. V případě, že se izoluje pod zemí, například nad podlahou suterénu je třeba zaizolovat i stěny přiléhající k zemině, aby vlhkost neprocházela ze strany.
-
Vodorovná izolace: Podřezání zdiva
Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy. Zdivo se při této metodě mechanicky podřezává a vzniklá spára je pak vyplněna speciální hydroizolační vložkou (z asfaltu, nerezových plechů nebo polyuretanovou pěnou). U některých budov by podřezávání bylo přímo ruskou ruletou z pohledu stability. Takže pečlivě zvažte, jestli riskovat poškození statiky domu. Dejte si pozor na důkladné odizolování prostupů elektřiny, plynu a podobně. A také si ohlídejte, aby například plechy, které se naráží do spár mezi cihlami byly dostatečně dlouhé, aby pokryly celou zeď.
-
Vodorovná izolace: Chemická injektáž
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Pomocí chemické injektáže je možné buď vytvořit nepropustnou clonu přímo ve stěně, nebo provrtat celou zeď a natlačit chemickou suspenzi zevnitř na vnější stranu stěny. Obě varianty vyžadují velmi pečlivé provedení.
-
Svislé izolace: Příkop
Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním (tzv. nezámrzná hloubka se pak liší dle druhu podloží a přesné lokality). Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu. Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
-
Svislé izolace: Opěrná zeď
Jestliže je příkop pro vaši konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
-
Svislé izolace: Jílový zához
U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.
-
Svislé izolace: Předstěna s dutinou
V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn. Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlhčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru. Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny. Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru.
-
Neinvazivní řešení: Elektromagnetické pulsy (např. OsmoDry)
Pokud nechcete kopat do zdí, ničit obklady, znovu v domě prášit, nebo protože se bojíte o statiku budovy, máte ještě jedno řešení. Takzvaně neinvazivní. To znamená, že se při něm nemusí řezat do zdí nebo vrtat stovky děr jako při chemické injektáži. Osmo technologie využívá princip, kdy jsou generovány elektromagnetické pulsy, které působí na vlhkou stavbu. Tento princip je úspěšně využíván zejména v přístroji OsmoDry®, který přibržďuje postup vlhkosti. Specifickou výhodou bezobslužného systému pro řešení vlhkosti zdiva OsmoDry® je jeho neinvazivnost. Proces sanace probíhá bez jakéhokoliv stavebního zásahu do ošetřevaného zdiva. Aplikace elektromagnetického zařízení OsmoDry® a jeho zprovoznění na vybraném místě vlhké nemovitosti je mimořádně jednoduché.
Materiály pro hydroizolaci stěn
Na trhu existuje celá řada materiálů, které se používají pro izolaci stěn proti vlhkosti a podzemní vodě. Mezi nejčastěji používané patří:
- Asfaltové pásy - tradiční a osvědčený materiál, vhodný pro horizontální i vertikální izolace. Slabým místem lepenky jsou spoje.
- Bitumenové nátěry - snadná aplikace, vhodné pro méně zatížené konstrukce.
- Hydroizolační fólie (např. PVC, HDPE) - vysoká odolnost proti vodě, vhodné pro tlakové vody. Slabým místem fóliových izolací jsou pak prostupy vody nebo kanalizace.
- Bentonitové rohože - samouzavírací schopnost, ideální pro složité tvary a tlakové vody.
- Krystalizační nátěry - pronikají do struktury betonu a zajišťují dlouhodobou ochranu.
Výběr materiálu závisí na konkrétních podmínkách stavby, typu podzemní vody a požadované životnosti izolace. Na zeď se zvenčí navaří plastová fólie nebo asfaltová lepenka. Nejúčinnější svislá izolace, nepotřebuje úplně rovný podklad. Aby byla funkční, je třeba dodržet technologickou kázeň, kdy je nutné provést několik vrstev stěrky o celkové tloušťce 3-4 mm. Jako ochrana hydroizolační vrstvy proti proražení a dalším vlivům od zeminy se používá nopová folie. Tato folie není vhodná jako samostatná hydroizolace, protože není v místě spojů vodotěsná. Neslouží ani jako větraná mezera, protože pod fólií vzduch neproudí. Nemá spodní nasávací otvor a vlhký vzduch uvnitř zůstává.
Webertec 915 je asfaltová izolační stěrka pro hydroizolace sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou, podzemních garáží či obrácených střech.
Drenáž
Současně se svislými izolacemi je někdy vhodné (a jindy zase ne!), položit kolem domu drenážní trubky a tím odvést vodu pryč od základů domu. Dejte si ale pozor, abyste nevhodným položením trubek vodu spíš nepřivedli. Zdá se to bláznivé, ale poměrně často se to děje. Drenáž sice pomůže odvést co nejvíce vody pryč, ale vlhkost vzlínající, která trápí většinu starších budov, to většinou nevyřeší. Může to pomoci ji trochu snížit, ale ne zvládnout úplně. V podloží domu totiž vždy bude určité množství vody a dokud si dům bude schopen vodu nasávat, bude vás vzlínající vlhkost dál obtěžovat.
Sanační omítky
Často používaným „řešením“ vlhkosti ve zdech starších domů jsou sanační omítky. Nejsou ale řešením trvalým. Jsou v podstatě jen zamaskováním vlhkých zdí. Sanační omítka se od normální omítky liší tím, že má v sobě více „komůrek“, kam se mohou ukládat soli zůstávající po odpařené vodě. Když se solí uloží tolik, že se komůrky zaplní, soli vylezou na povrch a máte zase co řešit. Solidní výrobci sanačních omítek uvádí, že: „Také kapilární vlhkost, která je příčinou vysoké vlhkosti zdiva, musí být vhodně odizolována.“ Přesto sanační omítky doporučujeme použít. Zdi potřebují dýchat. A i když provedete správná opatření pro vysušení zdiva, ještě nějakou dobu bude trvat, než zdi vyschnou. A "komůrky„ v sanační omítce vstřebají sůl, která vznikne při dosoušení zdiva. Sanační omítky mají odlišnou strukturu pórů v porovnání s běžnými omítkami. To umožňuje odvod vlhkosti ze zdiva formou difuze vodní páry a ke krystalizaci solí obsažených ve vodě dochází na rozhraní mezi zdivem a omítkou. Omítky slouží jako dodatečné sanační opatření k dosušení vlhké zdi, ale není možné je použít jako jediné a samostatné sanační opatření.
Postup správné hydroizolace stěn pod terénem
Správný postup je základem úspěšné izolace. Níže uvádíme doporučený pracovní postup krok za krokem:
- Příprava podkladu - stěny musí být čisté, suché, bez prachu, mastnoty a volných částí. Nerovnosti je nutné vyrovnat.
- Aplikace penetračního nátěru - zajišťuje lepší přilnavost izolační vrstvy.
- Nanesení hydroizolační vrstvy - podle zvoleného materiálu (nátěr, pás, fólie). V případě více vrstev je nutné dodržet technologické přestávky.
- Ochrana izolace - např. nopová fólie, geotextilie, ochranné desky. Chrání izolaci před poškozením během zasypání.
- Instalace drenážního systému - odvádí vodu od základů. Používají se drenážní trubky, štěrkové lože a filtrační textilie.
- Zasypání výkopu - provádí se opatrně, po částech, aby nedošlo k poškození izolace.
Důležité: Každý krok musí být proveden pečlivě a v souladu s technologickými předpisy výrobce izolačního materiálu.
Časté chyby při hydroizolaci stěn
Při provádění izolace se často opakují chyby, které mohou vést k selhání celého systému. Mezi nejčastější patří:
- Nedostatečná příprava podkladu
- Použití nevhodného materiálu pro daný typ vody
- Špatné napojení izolace na vodorovné plochy (např. základovou desku)
- Chybějící ochranná vrstva izolace
- Absence drenážního systému
Vyvarujte se těchto chyb a vždy se řiďte doporučeními odborníků a výrobců materiálů. Pokud máte v plánu pustit se do některé z invazivních stavebních metod zcela svépomocí, tento krok se nemusí vůbec vyplatit. Všechny postupy, které vyžadují stavební zkušenosti je lépe svěřit do rukou specialistů, kteří mají se zvolenou metodou dostatečné zkušenosti.
Případová studie: Izolace domu u Sedlčan
Jednou z posledních podzimních akcí roku 2013 bylo odizolování domu proti vlhkosti provedením svislé hydroizolace obvodového zdiva pod úrovní terénu, včetně základů. Náš klient si pořídil nemovitost u Sedlčan, aby mohl trávit víkendy v klidném prostředí. Jedná se o částečně podsklepený dvoupodlažní objekt z první poloviny minulého století, který je zasazený do svažitého terénu. Vzhledem k jeho umístění se polovina spodní stavby a základů nachází 2,5 m pod úrovní terénu. V těchto částech zdiva byly patrné vlhkostní projevy - vlhké mapy, odfouknuté a nesoudržné omítky, plísně a sanytr. Nejprve bylo nutné odkopat obvodové zdivo až na základovou spáru. Pro urychlení prací jsme použili menší bagr. Základ domu byl tvořen nesoudržnými kamennými bloky, proto bylo nutné provést a zajistit zpevnění podterénního zdiva a rovněž i základů betonovou zálivkou. Teprve po vyzrání betonu jsme přistoupili k provedení vlastní hydroizolační stěrky. Vzhledem k vyšší hladině spodní vody jsme v úrovni základové spáry stavby vybetonovali vyspádovaný žlab pro uložení drenáže. Uložení pouze do štěrkového lůžka by v daném případě nebylo dostatečně účinné. Na jaře 2014 provedeme dodatečnou hydroizolaci zdiva povrchové úpravy vnitřních stěn spodní stavby. Použijeme systém sanačních omítek včetně protisolných nátěrů. Odfouknuté a nesoudržné omítky bude nutné nejprve odstranit, proškrábat spáry a očitit zdivo.
Zateplení základů
Zateplení základů představuje jeden z nejdůležitějších, avšak často opomíjených aspektů stavby nebo rekonstrukce domu. Zatímco se většina majitelů nemovitostí soustředí na zateplení fasády nebo střechy, základy zůstávají v pozadí zájmu. Základy jsou nejnižší částí stavby, která je v přímém kontaktu s vlhkou zeminou. Bez kvalitní izolace dochází k průniku vlhkosti do konstrukce, což může způsobit řadu vážných problémů. Současně představují základy tepelný most, kterým uniká značné množství tepla z vytápěných prostor. Odborné studie ukazují, že neizolované základy mohou být zodpovědné za ztrátu až 20 % tepla z celé budovy. Moderní izolační materiály a technologie dnes umožňují efektivně řešit oba tyto problémy současně. Správně navržená a provedená izolace základů chrání budovu před vlhkostí, snižuje tepelné ztráty a vytváří zdravé prostředí pro bydlení. Průnik vlhkosti způsobuje vznik plísní a hub, které představují zdravotní riziko. Neizolované základy představují významný tepelný most s únikem 15-25 % tepla. Dlouhodobé působení vlhkosti degraduje beton a maltu, kovy korodují a dřevo hnije. Polystyren na zateplení základů je nejběžnější řešení. Desky EPS nebo XPS se lepí na vnější povrch. Polyuretanová pěna vytváří souvislou izolační vrstvu bez tepelných mostů. Pěna dokonale kopíruje tvar podkladu a vyplňuje všechny nerovnosti. PUR pěna se stříká ve vrstvách 2-3 cm pomocí speciálního agregátu. První vrstva zajišťuje přilnutí k podkladu, další vrstvy dosahují požadované tloušťky izolace. Izolace základů v Praze tvrdou pěnou HARD od Zdravé izolace představuje moderní řešení pro ochranu vašeho domu. Pěna HARD dokonale přilne k jakémukoliv povrchu - nerovnoměrné konstrukce nejsou problém. Tento projekt zateplení základů starého domu ukázal, jak efektivně lze chránit konstrukci před vlhkostí a tepelnými ztrátami. Ano, neizolované základy způsobují ztrátu 15-25 % tepla a riziko vlhkostních problémů. Stříkaná PUR pěna nabízí nejlepší poměr vlastností - vytváří souvislou vrstvu bez tepelných mostů, kombinuje tepelnou i hydroizolaci a má dlouhou životnost. Vnější izolace je vždy preferovaná - chrání konstrukci před tepelnými změnami a vlhkostí. Cena závisí na rozsahu prací, materiálu a přístupnosti. PUR pěna má vyšší pořizovací náklady, ale celkové náklady jsou často srovnatelné díky rychlé aplikaci a eliminaci potřeby samostatné hydroizolace. Každá budova má specifické požadavky. Naše zkušenosti s aplikací PUR pěny zajišťují optimální řešení pro váš projekt.
tags: #jak #správně #izolovat #stěnu #v #zemi