Hydroizolace je klíčovým prvkem každé stavby, který zabraňuje průniku vody do konstrukčních prvků, kde by mohla způsobit značné škody. I když je hydroizolační vrstva ve většině případů očím skrytá, má pro funkčnost a dlouhodobou životnost konstrukcí zásadní význam. Minimalizuje rizika vzniku plísní, znehodnocování stavebních materiálů, rezivění i přímého prosakování vody.
Smyslem hydroizolace stavby je trvale bránit průniku dešťové, povrchové a podpovrchové vody do konstrukce a dalších prostor stavby.
Typy hydroizolačních materiálů
Hydroizolační materiály se rozdělují na povlakové a tekuté. Povlakové materiály se dále třídí do dvou skupin podle původu materiálu: na syntetické a živičné.
Povlakové hydroizolace
Hydroizolace ze syntetických materiálů jsou vhodné pro hydroizolace střech, bazénů, balkonů, teras, spodních částí staveb a jiných venkovních konstrukcí. Kromě nejpoužívanější PVC izolace a nopových fólií patří do této skupiny i další plastové a pryžové materiály, jako jsou například geotextilie. Geotextilie samy o sobě nezajišťují voděodolnost, ale chrání hydroizolační vrstvu před poškozením.
Nejpoužívanějším typem živičných hydroizolací je asfaltová lepenka. Tento vrstvený materiál obsahuje vložku z tkaniny (obvykle skelného vlákna), která je obalená asfaltem. Asfaltové pásy se nahřívají plynovým hořákem na PB a natavují na betonové podklady. Pásy se využívají pro hydroizolaci venkovních stavebních konstrukcí a základových desek.
Čtěte také: Beton a vlhkost: Spolehlivá ochrana
I v současné době se jako izolace proti vodě stále nejčastěji používají asfaltové pásy, které představují lety prověřenou technologii s garantovanou životností. Modifikované asfaltové pásy bez potíží drží krok s foliemi FPO, EPDM, POCB. Celosvětově opanovaly cca 80 % stavebního trhu v oblasti izolace a povlakových lehkých střešních krytin.
Srovnání oxidovaných a modifikovaných asfaltových pásů
Pro izolace základů se ze segmentu asfaltových pásů používají oxidované a modifikované asfaltové pásy.
| Typ asfaltového pásu | Odolnost proti mechanickému poškození | Zpracovatelnost při nízkých teplotách | Ohýbatelnost do kolmých úhlů | Odolnost vůči UV záření | Životnost | Použití |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Oxidované pásy | Méně odolné | Hůře zpracovatelné | Nelze ohýbat | Rychle degradují | Nižší | Spíše jako roznášející nebo doplňující vrstva (nad úrovní terénu) |
| Modifikované pásy | Více odolné | Ohebné i při minusových teplotách (až do -25 °C) | Ano | Více odolné | Vyšší | Všude tam, kde oxidované provedení nestačí |
Tekuté hydroizolace
Hydroizolační stěrky a nátěry jsou vhodné pro vnitřní i venkovní použití, ale nejčastěji je využijete v koupelně. Jednoduše je aplikujete štětcem či válečkem na podkladní vrstvu. V exteriéru je využijete v místech, která nelze systémově ochránit povlakovou hydroizolací.
Na výběr máte mezi jednosložkovými a dvousložkovými hydroizolacemi. Jednosložková hydroizolace je připravená k okamžitému použití a po zaschnutí vytváří elastickou voděodolnou vrstvu. Dvousložková hydroizolace na bázi polymerové pryskyřice schne rychleji, vyžaduje však náročnější přípravu, která souvisí s promísením dvou složek.
Použití hydroizolace v různých částech stavby
Hydroizolace základové desky
Hydroizolace základové desky je nezbytná u jakékoliv novostavby: chrání dům před vlhkostí (tlakovou i vzlínající) a zabraňuje pronikání nebezpečného radonu. Je vždy tvořena kombinací jednotlivých hydroizolačních materiálů, nejčastěji asfaltových pásů. Spolehlivá hydroizolace spodní stavby vyžaduje kvalitní materiály a dodržení technologických postupů.
Čtěte také: Jak chránit stavby před vodou
Izolace základů stavby je potřeba vždy. Liší se pouze její kvalita a postup aplikace s ohledem na okolní podmínky, zvolenou konstrukci stavby a radonový index. Specifikem hydroizolace spodní stavby je velmi obtížná opravitelnost a přístupnost po dokončení stavby. Pro správnou funkci a dlouhou životnost je tedy naprosto klíčový kvalitní návrh konkrétní realizace a jeho bezchybné provedení.
Izolace proti vodě se často kombinuje s izolací proti radonu. Proto se zpracovává nejen na základě hydrofyzikálního namáhání spodní stavby, ale s ohledem na posouzení radonového indexu.
Hydrofyzikální namáhání spodní stavby
Hydrofyzikální namáhání spodní stavby je hodnoceno v těchto oblastech:
- zemní vlhkost,
- volně stékající voda po svislých plochách,
- volně stékající voda po sklonitých plochách,
- tlaková podzemní voda,
- tlaková voda vzniklá hromaděním,
- srážková povrchová a odstřikující voda.
Postup izolace betonových základů
1. Výběr vhodné izolace základů: Návrh konkrétní realizace izolace základů ve většině případů kombinuje požadavky investora (využití stavby, rozpočet, aj.) s odborným návrhem projektanta. Projektant jej zpracovává na základě posouzení radonového indexu a hydrofyzikálního namáhání spodní stavby.
Aplikace vhodných asfaltových pásů:
Čtěte také: Vodorovná hydroizolace proti vodě
- Zemní vlhkost (1): Oxidovaný asfaltový pás: charBIT G200 S40; Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST PV S40, charBIT ELAST PV S40 HQ.
- Voda prosakující horninou (2, 3) a tlaková voda (4, 5): Modifikované pásy: charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ (pod úrovní terénu vždy min. ve dvou vrstvách).
2. Příprava podkladu: Podklad, na který izolaci natavujeme, musí být dobře připraven. Jen tak je zajištěna odpovídající přilnavost. Nosný podklad musí být rovný, suchý, bez prasklin, nečistot (prach, úlomky, mastnota, vápenné mléko), ostrých hran a hlavně ošetřený penetračním nátěrem pro asfaltové pásy. Podkladem pro izolační vrstvu z asfaltových pásů mohou být betony (vč. betonových mazanin), cementové potěry a zdiva s cementovou omítkou.
3. Natavení asfaltových pásů: „Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Pomocí plamene se pás rozehřeje tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Při více vrstvách musí být tyto mezi sebou vzájemně homogenně svařeny v celé ploše. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
Při izolaci je klíčové dodržet jednotlivé přesahy izolačních pásů:
- příčné přesahy minimálně 12 cm,
- podélné přesahy minimálně 8 cm.
V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně), na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu) a s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Svislé plochy se kladou maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní asfaltové pásy se doporučují kotvit v příčném spoji.
4. Ochrana izolace základů: Po úspěšném natavení pásů je třeba ochránit izolaci proti protržení, proříznutí, nebo proseknutí. Již kompletně dokončené vodorovné izolace lze ochránit dočasně (lehkým pásem charBIT A330 H, starým kobercem, polystyrenem, geotextilií, aj.), nebo trvale betonovou mazaninou, či potěrem (před pokládkou podlahových vrstev). Izolace svislých stěn lze ochránit přilepenými deskami z extrudovaného polystyrenu (poslouží zároveň jako tepelná izolace). Jsou nenasákavé a lze je tedy zahrnout zeminou. Alternativou je též ochrana nopovou fólií, nebo přizdívkou z cihel.
Klíčové podmínky pro maximální životnost izolace základů
Aby izolace základů vydržela maximum, je třeba dodržet klíčové podmínky při kladení pásů a aplikaci penetračního nátěru:
- Teplota konstrukce, materiálu a ovzduší by neměla být:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných lepenek,
- nižší než 0 °C u lepenek z modifikovaných asfaltů,
- vyšší než 30 °C u všech typů lepenek, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
- Teplota konstrukce a ovzduší by při penetraci neměla být nižší než 8 °C.
- Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit.
Hydroizolace střech
Zvýšenou ochranu proti prosakování vyžadují zejména ploché střechy, na kterých se hromadí větší množství vody. Ochranu zajistí různé materiály od asfaltových pásů přes PVC folie po tekuté lepenky. Ochranu však vyžadují i šikmé střechy - krytina ze skládaných prvků není sama o sobě vodotěsná. Střešní izolace proti vodě se na klasické střeše v případě asfaltového pásu používá i jako finální střešní plášť, tedy lepenka na střechu. Typickým případem může být střešní asfaltový šindel, nebo asfaltová lepenka na nepochůzných plochých střechách, i na pochůzných terasách, tzv. užitných střechách.
Hydroizolace balkonů a teras
Postup hydroizolace balkonů a teras je podobný jako u plochých střech. Cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do samotného podkladu i okolních částí stavby. V současnosti se hydroizolace balkonů a teras řeší nejčastěji pokládkou PVC fólií.
Hydroizolace koupelen a dalších mokrých místností
V prostoru sprchového koutu i kolem vany dochází k přímému kontaktu vody s obkladem a dlažbou. Ty samy o sobě stoprocentně neochrání podklad proti vsakování. Voda se k němu může dostat přes špatně uzavřené spárovací hmoty a silikony. Kolem sprchového koutu, vany či umyvadla je aplikace hydroizolační vrstvy nezbytná, proto ji doporučujeme aplikovat po celé ploše stěn a podlah. Rohy, okraje žlabů a další namáhaná místa doporučujeme zpevnit a utěsnit pomocí hydroizolačních pásek či bandáží.
Aplikaci hydroizolační vrstvy doporučujeme všude, kam proniká pára a může zatéct voda. Ochranu si zaslouží stěny a podlahy na toaletě, v technické místnosti, kuchyni nebo domácím wellness.
Hydroizolace bazénů a zahradních jezírek
Bazény i zahradní jezírka mají vysoké požadavky na hydroizolaci. Jsou dlouhodobě v přímém kontaktu s vodou, navíc jsou často mechanicky namáhané a vystavené náročným klimatickým vlivům, jako jsou velké teplotní rozdíly, déšť, kroupy či sníh. Na rozdíl od tepelné izolace bazénu je hydroizolace nezbytná, protože chrání konstrukci před únikem vody.
Funkční požadavky norem a právních předpisů na hydroizolace
Všechny normy z oboru hydroizolací měly u nás vždy těsnou návaznost na německé DIN. Tento stav přetrvává dodnes a základem většiny zkušebních i technologických norem jsou stále německé DIN, které v Německu mají velkou tradici. Současné předpisy vycházejí z řady národních i evropských norem.
Historie norem
Z nejstarších období to byly pouze předmětové normy, například ČSN 1177 Krytinové lepenky: 1944. Již ucelenou normou pro hydroizolace staveb byla velmi dobře zpracovaná ON 73 0550 Izolace proti vodě (Hydroizolace): 1970, která se stala základem mnoha dalších ustanovení a názvosloví. Tato norma přispěla k ustálení základního názvosloví pro druhy hydrofyzikálního zatížení a hydroizolační hmoty. Norma již správně neuváděla tzv. aktivní sevření hydroizolace, které přesto v povědomí odborníků strašilo ještě dalších dvacet let. O něco později vznikly další normy pro spodní stavbu, ON 73 0606 Izolace asfaltové: 1986 a ON 73 0607 Izolace z měkčeného polyvinylchloridu a pryží: 1986, na které se dodnes řada znalců odvolává. Z té doby pochází i rozdělování izolací na tři kategorie podle působení vody, které se uchovalo ještě v ČSN 73 0600 z roku 1994 a mělo praktický význam.
Platné normy
Funkční požadavky na hydroizolaci ve spodní stavbě vyplývají z obecně platných předpisů a technických norem, k nimž dále přistupují zejména normy, zabývající se speciálně hydroizolací (s výjimkou izolací střech):
- ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení: 2000. Tato norma stanoví zásady pro navrhování ochrany staveb, chráněného nebo vnitřního prostředí objektů proti nežádoucímu působení vody. Klíčová část 5 je věnována navrhování hydroizolací staveb z hlediska hydrofyzikální expozice, mechanického a korozního namáhání a z hlediska spolehlivosti hydroizolací a jejich trvanlivosti.
- ČSN 73 0605-1 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Požadavky na použití asfaltových pásů: 2014. Norma stanovuje technické požadavky na asfaltové pásy, určené pro zabudování do staveb v podmínkách České republiky.
- ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000. Tato norma platí pro navrhování ochrany staveb proti nežádoucímu působení vody pomocí povlakových hydroizolací.
- ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení: 2000. Norma stanoví zásady pro navrhování, provádění, průzkum, kontrolu a údržbu sanačních systémů ve vlhkém zdivu, u kterého izolace proti vodě již neplní svoji funkci, případně na němž nebyly v minulosti správně řešeny či vůbec provedeny.
- ČSN EN 13969 (727602) Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky: 2005. Tato norma specifikuje definice a charakteristiky vyztužených asfaltových pásů, které jsou určeny do izolací staveb proti zemní vlhkosti a tlakové vodě.
- ČSN EN 13970 (727603) Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové parozábrany - Definice a charakteristiky: 2005.
Evropská norma EN 13967:2012 je základní normou výrobku pro plastové hydroizolační fólie určené do izolace proti vlhkosti a do izolace proti tlakové vodě při použití ve stavebnictví. Tento dokument specifikuje definice a charakteristiky plastových a pryžových pásů a fólií, které jsou určeny do izolací staveb proti zemní vlhkosti a tlakové vodě.
tags: #izolace #proti #vode #ypa #informace