Asfaltový pás, často označovaný jako IPA, je léty prověřený a dostupný hydroizolační materiál, který významně přispívá k dlouhé odolnosti a životnosti budov. V současnosti se asfaltové pásy dělí na mnohem více typů, než tomu bylo dříve. V tomto článku se podrobně seznámíte s výrobou, skladbou a jednotlivými druhy asfaltových pásů, zjistíte, jak vybrat ten správný pro vaše požadavky, a jaké jsou nejvhodnější podmínky pro jeho montáž.
Co je to asfaltový pás (IPA)?
Asfaltový pás, někdy též asfaltová lepenka, je tradiční hydroizolační materiál na bázi asfaltu. Je tvořen několika vrstvami, které přímo definují vlastnosti a účel použití asfaltového pásu. Zpravidla se skládá z povrchové úpravy, výztužné vložky a krycí vrstvy. Nejčastěji se s asfaltovými pásy setkáváme při izolaci plochých střech v hydroizolační, pojistné nebo parotěsné vrstvě. Také ve spodní konstrukci staveb nachází asfaltový pás široké uplatnění, ať už jako izolace proti zemní vlhkosti, izolace proti radonu nebo tlakové či prosakující vodě. Asfaltové pásy lze rovněž použít ve skladbách šikmých střech a podlah.
Skladba asfaltového pásu:
- Nosná vložka: Určuje použití asfaltového pásu (hydroizolace, ochrana proti radonu aj.) a přenáší mechanické namáhání v tahu. Bývá umístěna uprostřed tloušťky pásu.
- Krycí asfaltové vrstvy: Určují technické vlastnosti pásu (teplotní odolnosti, ohyb). Jsou složeny z asfaltu spojeného s plnivem, které zvyšuje bod měknutí asfaltového pásu, stálost (stékavost) a umožňuje nanesení silnější vrstvy na nosnou vložku.
- Povrchové úpravy krycích vrstev: Mají ochranné i estetické účely (UV ochrana, zbarvení). Původně byla horní povrchová úprava asfaltových pásů opatřena pouze pískováním, aby se zabránilo slepování pásů navinutých v roli. Asfaltový pás, který je určen na vrchní vrstvu střešních krytin, bývá opatřen horním břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření.
Asfalt, jako materiál, prověřila léta. To platí pro jeho přírodní i rafinovanou verzi. Je totiž mimořádně stabilní v průběhu času. Díky krátké destilaci vyžaduje k získávání méně energie při vzniku minimálního množství odpadu (v porovnání s mnoha jinými izolačními materiály na jiné než asfaltové bázi). Na rozdíl od dříve používaného (karcinogenního) dehtu, představuje jen minimální zátěž a riziko pro lidstvo, a to po celou dobu jeho životního cyklu.
Dělení asfaltových pásů
Asfaltové pásy se dělí podle několika kritérií, což umožňuje širokou škálu použití pro různé stavební aplikace.
Dělení podle krycí vrstvy
Hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy asfaltové krycí vrstvy jsou zejména v teplotních odolnostech. Z hlediska teplot se u asfaltového pásu sledují:
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
- Ohyb: Teplota, kdy ještě nedochází ke vzniku prasklin.
- Stálost: Teplota, kdy krycí vrstva ze svisle umístěného asfaltového pásu nestéká.
- Bod měknutí: Teplota, kdy krycí vrstva změkne.
Oxidovaný asfaltový pás
Bývá zpravidla nejlevnější a je určen pro méně náročná použití. Pro výrobu je použit vysoce oxidovaný asfalt. Oxidovaný asfalt vzniká vháněním kyslíku do surového asfaltu. Obecným nedostatkem oxidovaného asfaltového pásu je jeho malá tažnost za nízkých teplot a stárnutím křehne. Má nízkou odolnost vůči UV záření. Zkouška ohybu se pro oxidovaný asfaltový pás provádí při 0 °C. Montáž tohoto typu asfaltových pásu není možná za nízkých teplot pod +5 °C.
Modifikované asfaltové pásy
Modifikované pásy dnes hrají na střechách prim. Vznikají přidáním modifikátorů, jako jsou vhodné elastomery (SBS) nebo plastomery (APP), do směsi asfaltu upraveného krátkou oxidací. Modifikované asfaltové pásy se vyznačují vyšší tažností, menším stékáním a bývají i odolnější vůči stárnutí.
SBS modifikovaný asfaltový pás
Díky přidání elastomeru (tj. syntetický kaučuk) je elastický, odolný proti stárnutí a vzniku prasklin při nízkých teplotách. Nejčastěji používaný elastomer pro modifikaci asfaltových pásů je takzvaný termoplastický kaučuk. Stupeň modifikace pro asfaltový pás lze odvodit od výrobcem uváděné teploty ohybu, od -15 °C (upravená modifikace) po -25 °C (plná modifikace). Ve finální vrstvě střechy se používá modifikovaný SBS asfaltový pás s břidličným posypem, který zajišťuje ochranu proti UV záření. Ochrana proti UV je zásadní pro zajištění životnosti SBS modifikovaného asfaltového pásu.
APP modifikovaný asfaltový pás
Asfaltový pás modifikovaný ataktickým polypropylenem (APP) je dobře zpracovatelný v širokém pásmu teplot a odolný proti UV záření. Tyto asfaltové pásy sice nemají schopnost elasticity, ale disponují vysokou teplotní stálostí (až 130 °C) při ohybu od -5 °C do -15 °C. Svými vlastnostmi jsou předurčeny pro použití v jižních státech a hydroizolaci střech s vyšším spádem. Modifikované asfaltové pásy APP jsou proti UV záření odolnější a lze je zakoupit i používat bez této posypové vrstvy. Jedná se o tužší materiál, který je i odolnější vůči bodovému zatížení, ale nemá tak elastický charakter jako pásy SBS.
Dělení podle tloušťky
Mezi technické parametry, které výrobce udává, se řadí i tloušťka nebo jeho plošná hmotnost asfaltového pásu. Když tedy přijdete do stavebnin pro asfaltový pás, je třeba si ujasnit, jestli uvedený údaj je plošná hmotnost, nebo tloušťka asfaltového pásu.
Čtěte také: Postup izolace betonové podlahy
- Asfaltový pás typ A: Tloušťka do 1 mm, který není určený k natavení. Je bez krycí asfaltové vrstvy (jen impregnovaná nosná vložka). Tloušťka tohoto typu asfaltového pásu se pohybuje okolo 1 mm, protože nemá krycí asfaltovou vrstvu.
- Asfaltový pás typ R: Tloušťka do 2,5 mm, který není určený k natavení. Má spodní a horní krycí asfaltovou vrstvu tloušťky do 1 mm. Asfaltový pás s tloušťkou do 2,5 mm s krycí vrstvou menší jak 1 mm se nepoužívá jako hlavní hydroizolační vrstva, ale spíše jako spodní vrstva souvrství.
- Asfaltový pás typ S: Tloušťka 4-5 mm, určený k natavení pásu z oxidovaného asfaltu nebo natavitelných asfaltových pásů z modifikovaného asfaltu SBS. Tyto asfaltové pásy mají nenasákavou nosnou vložku a běžně lze tento typ použít jako hlavní hydroizolační vrstvu plochých střech.
Dělení podle použití
- Izolace staveb: Vodorovná i svislá izolace proti radonu, hydroizolace zemní vlhkosti - izolace základů, izolace proti vodě (tlakové a prosakující vody).
- Střešní pásy: Podklad pro asfaltové šindele a lepenku na střechu, finální střešní pásy, krytiny pro zahradní domky.
- Parozábrany: S nízkou i vysokou požární zátěží, parozábrany pro ploché střechy.
- Dočasné ochranné zakrytí.
Výběr asfaltového pásu
Nosná vložka má velký význam a je důležitým rozhodujícím prvkem pro použití. Asfaltový pás s papírovou nosnou vložkou nebudeme používat jako parozábranu pro střešní plášť. Pásy s nasákavou vložkou jsou sice levnější, ale jejich vlastnosti umožňují pouze provizorní použití. Asfaltové pásy s nasákavou vložky totiž ve vlhkém prostředí hnijí a brzy se rozpadají. K hydroizolaci střešního systému použijeme asfaltový pás s nosnou kovovou vložkou, do méně exponovaných prostor zvolíme pás s nosnou vložkou ze skelné tkaniny apod. Každý typ nosné vložky má své výhody i nevýhody.
Možnosti nosných vložek:
- Ze skleněné rohože: Cenově dostupnější asfaltové pásy, které ovšem mají nižší pevnost v tahu. Obecně jsou skelné materiály odolnější vůči ohni.
- Z kovové fólie: Výztužná vložka může být tvořena i tenkou kovovou fólií. Nejčastěji hliníkovou, ale lze se setkat i s měděnou nebo z nerezové oceli.
- Ze syntetických vláken: Nejčastěji polyesterová syntetická vlákna jsou dnes užívané v řadě asfaltových pásů s vysokými parametry.
Pro dosažení lepších vlastností se proto používají i kombinace různých typů nosných vložek. Propracovanější variantou pro kombinaci vlastností jsou tzv. spřažené nosné vložky. U těchto vložek nejde jen o nezávislé uložení dvou výztužných vložek pásu, ale o skutečné propojení různých typů vložek v jednu. Jedná se například o polyesterové rouno a skelnou tkaninu nebo mřížku.
Každý výrobce asfaltového pásu má povinnost dle norem vydat ke každému typu asfaltového pásu technický list. Tento technický list obsahuje složení a technické parametry asfaltového pásu, ale také jeho podmínky použití a skladování.
Montáž asfaltových pásů
Významnou roli při montáži hraje teplota a povětrnostní podmínky. Doporučené minimální teploty pro pokládku modifikovaných asfaltových pásů je alespoň +5 °C. Často jsou požadavky na výstavbu takové, že je potřeba montáž provádět i za nepříznivých podmínek. Naopak při vysokých teplotách, kdy asfaltová vrstva měkne, vzniká riziko poškození pásu například prošlápnutím. Také hrozí zabudování napětí vlivem roztažnosti materiálu při vysokých teplotách.
Čtěte také: Pravda o reflexní izolaci pro podlahové topení
Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění. Při pokládce by se měly jednotlivé pásy překrývat po spádu, tak aby voda volně stékala přes spoje. V případě pokládky ve sklonu do 5° se doporučuje klást asfaltové pásy rovnoběžně s okapem.
Příprava podkladu a penetrace
Po vybetonování podkladového betonu a dostatečném proschnutí přišlo na řadu izolování proti vlhkosti a vodě pronikající zespodu vzhůru skrze podlahu. Nejprve je třeba špachtlí či zednickou lžící odstranit nerovnosti, jako zbytky omítky atd. Pak zamést hrubé věci a nakonec povrch důkladně vysát stavebním vysavačem. Odteď je dobré dodržovat pravidlo dvojí obuvi, tedy čisté/špinavé. Pro penetraci je potřeba váleček s teleskopickou tyčí, štětec, kyblík, rukavice, respirátor, brýle a samotnou asfaltovou penetraci na beton. Nejprve po obvodu místnosti štětcem nanášejte hydroizolaci do výšky podřezání, nebo cca 10 až 15 cm dle skladby podlahy. Rovněž v rozích a podél stěn se nanáší na vodorovnou část štětcem, jelikož válečkem by to šlo obtížně. Celá vodorovná plocha se nanáší již válečkem tak, aby byla souvislá vrstva po celé místnosti. Jakmile je napenetrováno a proschnuto, je třeba mít plynovou bombu a hořák. Pokud to venkovní teplota a vlhkost umožňuje, tak větrejte - ideálně nepřetržitě. Bolest hlavy z výparů asfaltu a dalších látek za to nestojí.
Pokládka a natavování
Pokládku je dobré začít podle laserové linie, aby se udržel směr. Překládání a napojování je vhodné nechat cca 2-3 cm tlusté. Proces navaření IPY na podklad je lehce zdlouhavý, ale nutný. Hořákem se pomalu mává po délce role u země tak, aby se povrch viditelně zahřál a natavil téměř do tekuta. Ukazatelem může být vznikání jakoby prasklin/ok tmavě černé barvy, kde je asfalt skoro tekutý v tenké vrstvě. Jakmile je nataveno, odvine se role zase o kus dál, aby se natavená část spojila s podkladem. Spoje se nahřívají důkladně zespodu, pak přiloží a rovněž ještě prohřejí plamenem zvrchu tak, aby bylo vidět lehkou tekutost a byla jistota spojení obou částí. Cílem je z IPY vyrobit takovou neprodyšnou, souvislou vanu přes celou místnost, která by se měla napojit na podřezání, pokud existuje. Je důležité si dát záležet všude u stěn a okrajů, aby se pak jednodušeji pokládal polystyren a nemuselo se vyřezávat. Při okrajích se nejprve nahřeje spodní část tak, že se zespoda podloží, aby se nespojila sama se sebou, a pak se připlácne na stěnu tak, aby kopírovala podlahu, roh i stěnu.
Specifika podkladu při montáži:
- Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu.
- Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy.
- Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví.
Napojení hydroizolace IPA a injektáže
Pokud je zdivo cihelné, je vhodné využít průběžnou vodorovnou spáru pro injektáž ve správné výšce, a to ve spáře nad budoucí vodorovnou hydroizolací podlahy, do které se dostanete vrtákem bez možného lámání vrtačky a vrtáku ve vrtu. Samozřejmě za předpokladu, že výškou linie vrtů se nedostanete pod venkovní neodizolovaný přilehlý terén (toto platí u obvodového zdiva). Ta nejbližší spára, která se dá již využít pro injektáž Systémem AquaStop Cream, při vrtání z vnitřní strany, se nachází cca 35 mm - 40 mm od podlahy a více (max. povolená výška je však 100 mm) od povrchu podlahy, v případě, že se podlahy nevybourávají, ve vašem případě pravděpodobně od podkladového betonu s následně zhotovenou hydroizolační vanou. Hydroizolační vanu bych doporučil zhotovit až po provedené injektáži, aby se tyto izolace navzájem spojily a tím doplňovaly. Tato hydroizolace má značný protiradonový stupeň ochrany. Nanáší se na povrch snadno hladítkem ve dvou vrstvách, je beze spojů a její další předností je, že se dobře nanáší i na svislé konstrukce (nestéká), na rozdíl od tavení asfaltových pásů na zdivo, kde se má tendenci asfaltový pás odlepovat a problematické místo je i v přechodech mezi vodorovnou a svislou konstrukcí, tj. v jeho zlomu, rohu zdiva. Nejkomplikovanějším místem pro natavení asfaltového pásu je vnitřní roh svisle konstrukce a podlahy (podkladového betonu). Hydroizolační stěrka má vynikající pevnost a zejména přilnavost k obrovské škále podkladů, včetně dřevěných konstrukcí, ale i ocelových prvků atd. Její tloušťka by měla být 5 - 6 mm, při zhotovení dvou vrstev s doporučenou technologickou pauzou 24 hodin.
Dalším možným postupem je, že se na podkladový beton podlahy nataví asfaltové pásy a na svislou konstrukci (zdivo) se nanese bezešvá hydroizolace s napojením na asfaltové pásy s překrytím (přesahem) cca 200 mm na vodorovné ploše (podkladovém betonu) a s přesahem cca 50 - 100 mm nad linii vrtů. Asfaltové pásy se ukončí těsně u svislých konstrukcí. Těsnost a pevnost spoje mezi asfaltovými pásy a hydroizolační stěrkou je maximálně spolehlivá. Případně se mohou ještě přetěsnit hydroizolační stěrkou spoje natavených vodorovných pásů. Tím bude hydroizolační vana okamžitě pochozí, bez rizika možných netěsností a s vynikajícím napojením na injektáž. V místech linie zhotovené injektáže Systémem AquaStop Cream tím odpadá riziko práce s hořákem a tím možného znehodnocení hydroizolace, která vzniká u tohoto systému i na povrchu zdiva.
Životnost a údržba asfaltových pásů
Životnost asfaltového pásu je zcela závislá na typu krycí vrstvy, kvalitě výroby a správné aplikaci (pokládání svařování asfaltového pásu). Pohybovat se tak může v širokém rozsahu od 5 do 50 (a více) let.
Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost. Pro zachování kvality je nutné skladovat nepoužitý asfaltový pás v suchu a chráněný před přímým slunečním světlem. Nebude tak stárnout vlivem UV záření.
Plochá střecha s asfaltovým pásem (IPA)
Plochá střecha s asfaltovým pásem (IPA) je standard na bytovkách, garážích a přístavbách. Bez ochrany má životnost 8 - 12 let. Řešením je tekutá hydroizolace na starou lepenku. Existují tři systémy tekutých hydroizolací:
- Neoroof: Akrylová reflexní membrána. Odráží až 88 % slunce, sníží teplotu o 40 %. Životnost 15 let.
- Neoproof PU W-40: Vodou ředitelná polyuretanová. Životnost 15 - 18 let.
- Neoproof Polyurea R: Prémiová polyurea na 25 let.
Starou lepenku není nutné odstraňovat, pokud drží. Stačí uvolněné části přilepit nebo vyspravit. Co když praská kolem komína?
Následující tabulka ukazuje příklady asfaltových pásů a jejich vlastnosti:
| Produkt | Vložka | Asfalt | Použití | Rozměry role |
|---|---|---|---|---|
| Asfaltový pás Bitalbit S 35 AL RADON | Hliníková fólie kašírovaná skleněnou rohoží | Oxidovaný | Proti zemní vlhkosti a radonu, parozábrana, pojistná hydroizolace | Není uvedeno |
| Asfaltový pás Guttabit Glass 35 | Skleněná tkanina | Oxidovaný | Hydroizolační povlaková krytina do podzemních částí budov | 10 m x 1 m x 3,5 mm |
| Asfaltový pás Guttabit V60 S35 | Skelné rouno | Oxidovaný | Hydroizolační povlaková krytina pro méně náročné stavby | 10 m x 1 m x 3,5 mm |
| Asfaltový pás Guttabit V60 S30 | Skleněná rohož | Oxidovaný | Hydroizolační povlaková krytina pro méně náročné stavby | 10 m x 1 m x 3 mm |