Vodní sklo, známé také jako roztok křemičitanu sodného, se vyrábí buď ze sklářského písku za pomoci alkalických tavidel, nebo hydrotermální reakcí. Látka je známá už od roku 1895, kdy se také spustila jeho průmyslová výroba. Dnes existují dva základní druhy a zpomalovače či urychlovače.
Vodní sklo se používá ve stavebnictví k urychlení tuhnutí cementových směsí a k mineralizaci dřevěných konstrukcí a tím k ochraně proti požáru. Využití vodního skla v domácnosti je poměrně široké, ačkoliv nejznámější je pravděpodobně jeho schopnost konzervace vajíček. Své místo má ale také při stavbě a při rekonstrukcích, kde se přimíchává do betonu, používá se k protipožárním nátěrům, urychluje hydrataci nebo mineralizuje dřevo.
Izolaci tímto způsobem je vhodné provést u starších domů, kde bývá boj se vzlínající vodou složitý. Použití vodního skla je snadné, rychlé, levné a dostupné. Do zdi se navrtají co nejhlubší otvory (minimálně 5 - 10 cm, podle toho, jak to zeď umožňuje), do kterých se poté např. injekční stříkačkou aplikuje roztok tak dlouho, dokud zdivo saje. U nejsavějších materiálů je třeba doplňovat vodní sklo i desetkrát. Izolační vrstva se vytvoří vysycháním roztoku, který takto krystalizuje.
Na ochranu dřeva proti požáru se používá vodní sklo už od nepaměti. Nevýhodou je poměrně nízká účinnost. Běžnější je to sodné, které se používá na ochranné a zpevňující nátěry nebo k impregnaci. Draselné má využití např. Tento parametr se zohledňuje v případě, že chcete vodní sklo přimíchávat do betonu. Záleží tedy na tom, zda potřebujete dobu schnutí zkrátit či prodloužit.
V případě nášlapných vrstev podlah však představuje riziko pro jejich trvanlivost. Vodní sklo má nezastupitelnou roli v montáži a finální fázi dokončení minerálních betonových podlah. Beton totiž tvrdne díky hydrataci cementu, tj. jeho reakci s vodou. Jedná se o chemicky poměrně složitý proces, jak co do množství probíhajících reakcí jednotlivých minerálů, tak i co do časového průběhu. Tuhnutí, tedy přechod z kapalného do pevného skupenství, které nastává cca po 24 hodinách, je jednou z teprve počátečních fází hydratace.
Čtěte také: Jak impregnovat dřevěný plot
K dominantnímu nárůstu pevnosti betonu (cementového potěru) dochází až následně, tedy v době, kdy materiál má již pevné skupenství. Druhým faktem k připomenutí pak je skutečnost, že hydratace cementu se zastaví v okamžiku, kdy jsou spotřebovány materiály, které do ní vstupují, nebo pokud se nepříznivě změní podmínky. Spotřebování veškerého cementu je teoreticky ideálním stavem, kdy je cement ve směsi maximálně využit. V betonu je tedy voda třeba a nelze se bez ní obejít. Na druhé straně při pokládce nášlapných vrstev je nadměrná vlhkost nežádoucí.
Může být příčinou vyboulení dřevěné podlahy či rozevírání jejích spár, příčinou vzniku puchýřů na povlakových krytinách či neprodyšných stěrkách, odlupování nášlapných vrstev od podkladu v důsledku osmotického tlaku, vzniku plísní atd. Optimální parametry zbytkové konečné vlhkosti uvádíme níže.
Beton, teraco a minerální podlahové povrchy se penetrují z různých důvodů. Ve většině případů je třeba povrch chránit proti vodě a dalšímu opotřebení vlivem povětrnostních či zátěžových podmínek či je nutné snížit prašnost či vylepšit vzhled cementových, minerálních povrchů. Penetrační hmoty se od sebe navzájem liší co do složení, odolnosti vůči chemikáliím, mechanické a zátěžové odolnosti a především funkční životnosti.
Penetrace betonu je velmi podstatná část finální úpravy minerálních podlah na cementové bázi (portlandský cement & vápenné složky). Penetrace povrchu betonu vhodným prostředkem a jeho odizolování proti zemní vlhkosti. Penetrace je vlastně pronikání nosného média (vody, silikátů a dalších chemikálií) do podkladu. Penetrační hmota obsahuje účinnou látku, která zajišťuje po aplikaci nátěru trvanlivost požadovaných vlastností podkladu.
Penetrace betonu a minerálních povrchů se provádí kvůli vlastnostem podkladu a přilnavosti či spojení krycí finální vrstvy. Penetraci lze tedy přirovnat k základovým nátěrům například kovových či metalických povrchů. Nejdůležitější je pro správné provedení podkladové úpravy betonových povrchů vhodný výběr penetračního systémů. Ten musí vždy chemicky odpovídat konkrétní povrchové úpravě, ale i vlastnostem podkladu a ideálně jeho chemickému složení. Do penetračního nátěru je dokonce možné přidat trochu barvy, kterou budeme později povrch natírat či finálně uzavírat.
Čtěte také: Jak impregnovat beton
Penetrace betonu proniká hluboko do povrchu, reaguje s volným vápníkem nacházejícím se v betonu, dochází k hydrataci na krystalickou strukturu připomínající sklo a vytváří hydrát křemičitanu vápenatého (CSH). Póry jsou “zaskleny” a vytvrzují horní vrstvu betonu. Penetrace betonu nezpůsobuje žádné nebo jen nepatrné barevné změny povrchu. Absorpce vody se sníží a povrch zůstává otevřený pro difúzi.
Systém penetrace je použitelný́ pro všechny vápencové povrchy, jako jsou například broušené / leštěné a hlazené betonové podlahy / potěry, teracové dlaždice / teraco, atd. Penetrace je pro beton zcela klíčová, jelikož beton je kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva a plniva. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda.
Speciálním betonem označujeme beton, který má neobvyklou vlastnost(i), nebo jinak neobvyklé použití. Mezi speciální betony patří např. lehký beton, těžký beton, rozpínavý beton, vysoko pevnostní beton, samozhutnitelný beton, vláknobeton, vodotěsný beton, stříkaný beton, a jiné.
Technologie Obtego pro Renovaci Minerálních Podlah
Technologie Obtego je vhodná na všechny cementové povrchy. V občanské a bytové výstavbě se nejčastěji používá pro stěrky a samonivelační potěry, teraso apod.
Mezi hlavní přednosti technologie Obtego patří možnost provádění renovace podlah za provozu. Nejde o těkavé látky a nikoho neohrožují. Technologii není třeba provádět v celé ploše kontinuálně. Práci lze libovolně přerušovat. Této přednosti se využilo např. u jedné z dalších realizací: překladišti zavazadel na terminálu 2 pražského letiště. Tam se odstraňoval epoxid v ploše cca 11 tis. m2.
Čtěte také: Tipy pro impregnaci betonové dlažby
Odstraňování Stop od Pneumatik
V rozhovoru Radek Jakl vysvětluje postup konkrétní realizace obnovy průmyslové podlahy. Nejrozšířenějším jevem na této podlaze byly všudypřítomné stopy od vysokozdvižných vozíků. Problematické pak bylo uvolňování horní cementové vrstvy při i jen krátkodobém stání vozíku a ulpívání této vrstvy na pneumatikách.
Stopy od pneumatik se odstraňovaly tzv. diamantovým padem. Podle hrubosti padu jde buď o hloubkové čištění nebo o lehkou renovaci. V případě, kdy jsou stopy od pneumatik odolné, lze si pomoci chemií - zde se používalo Obtego C-10. Pokud jsou stopy hluboko v povrchové vrstvě, je třeba je obrousit. Broušení obecně je spojeno s jevem, který může být pro některé investory nežádoucí. Na podlaze, o které byla řeč v rozhovoru, byly kamínky vidět ještě před začátkem renovace. Pokud nemají být kamínky vidět, je třeba použít nikoliv transparentní impregnaci, ale např. Obtego R-40, což je obdobný materiál, ale opatřený pigmentem. Jedná se také o silikát prováděný ve dvou vrstvách. U extrémně namáhaných podlah se před takovouto aplikací doporučuje konzultace.
tags: #impregnace #betonu #vodním #sklem #postup