Pro správné fungování topného systému je nutné udržovat komín v dobrém a bezpečném stavu. Proto ho každoročně nechte zkontrolovat kominíkem a řešte také jeho povrchovou úpravu. Vnější povrch komína vystavený povětrnosti musí být vhodným způsobem ošetřen. Omítání komína je důležitou součástí jeho ochrany a estetiky. Před omítáním musíme spoje komínového pláště nejprve překrýt síťkou a teprve potom až komín omítneme.
Výběr správné omítky pro komín
Výběr správné vnější omítky je klíčový pro ochranu zdi, estetiku a dlouhou životnost vaší fasády, a to platí i pro komín. Každá omítka má určité vlastnosti, které ji charakterizují a předurčují její použití. Výběr omítek je dnes široký.
Typy omítek vhodné pro komíny
- Mozaiková omítka: Je minerální směs s pojivem, která se hodí nejen na komíny, ale také na sokly, sloupy či terasy. Se spotřebou pomůže náš test spotřeby mozaikové omítky - rychle si spočítáte množství podle plochy.
- Minerální omítky: Jsou vysoce prodyšné a odolné vůči mechanickému poškození. Jsou vhodné pro vlhké oblasti, ale vyžadují nátěr pro zvýšení odolnosti vůči vodě. Minerální omítka na bázi cementu a vápenného hydrátu je ekologickou variantou. Jedná se o jednosložkovou šlechtěnou a paropropustnou omítku, kterou je možné použít i ve skladbě zateplovacího systému ETICS. Minerální omítka také dobře snáší teplotní změny a je odolná vůči plísním.
- Silikonové omítky: Nabízejí vynikající odolnost vůči vodě a nečistotám. Jsou ideální pro oblasti s častými dešti a znečištěným ovzduším. Silikonová omítka v současné době prakticky nahradila akrylátovou omítku. Vychází cenově podobně, ale má vlastnosti prémiových omítkových materiálů. Silikonová omítka se tak řadí mezi jedny z nejkvalitnějších materiálů pro omítání vnitřních, ale i vnějších stěn. Mezi její hlavní vlastnosti patří pružnost, paropropustnost a vodoodpudivost. Dokonce je velmi odolná vůči zašpinění, což je dnes v některých lokalitách velmi důležité.
- Silikátové omítky: Mají vysokou paropropustnost a jsou odolné vůči UV záření. Jsou vhodné pro starší budovy a památkově chráněné objekty. Jejím hlavním pojivem je vodní sklo. Tato „chemicky postavená“ omítka vyniká vysokou paropropustností, což ji předurčuje pro použití se zateplovacím systémem. Je velice stabilní, a to se týká i pigmentů čili stálosti barvy. Protože má silikátová omítka vyšší pH, je přirozeně více odolná vůči mikroorganismům. Na druhou stranu vyžaduje tato omítka kvalitnější podklad, především z pohledu vlhkosti, jinak hrozí riziko tvorby skvrn. Jedná se o omítku, která je i trochu náročnější na zpracování, a tak vyžaduje šikovné ruce a větší praxi. Silikátové omítky se velmi často používají při sanacích historických objektů, případně také vlhkého zdiva a podobně.
- Akrylátové omítky: Jsou pružné a odolné vůči prasklinám, ale mají nižší paropropustnost. Jsou vhodné pro moderní stavby. Co se týká ceny, je na tom nejlépe akrylátová omítka. Vyrábí se na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a barevných pigmentů. Je vhodná i do interiéru. Vysoká vodoodpudivost a omyvatelnost patří k jejím největším kladným vlastnostem. Ale protože má horší paropropustnost, není vhodná pro zateplovací systémy.
- Kombinované silikon-silikátové omítky: Populární se v dnešní době stávají kombinované silikon-silikátové omítky. Klasickým představitelem takového materiálu je 2729 Tetracem s fotokatalytickým účinkem. Je to omítka vyztužená aramidovými vlákny a s vyšším podílem aditiv. Výsledkem je materiál se špičkovými vlastnostmi. Tato omítka je díky tomu přirozeně odolná vůči řasám, plísním a znečištění. Vyniká rovněž vysokou paropropustností, vodoodpudivostí a elasticitou. Navíc udržuje stěny suché s minimálním rizikem tvorby trhlin. Je vhodná pro fasády s minerálním a betonovým povrchem nebo pro renovace omítkových systémů. Stavitelé oceňují zejména to, že se snadno nanáší.
Kritéria výběru vnější omítky
- Zhodnoťte stav a materiál zdiva: Prvním krokem při výběru vnější omítky je analýza stavu vašeho zdiva. Zjistěte, z jakého materiálu je váš dům postaven (cihla, beton, kámen, dřevo apod.) a zda je povrch zdiva rovný, nebo vyžaduje opravy. Pokud jsou na zdi praskliny, vlhkost nebo jiné poškození, je nutné je před aplikací omítky opravit. Stav zdiva ovlivní výběr typu omítky, protože různé materiály mají různé vlastnosti, například propustnost páry nebo odolnost vůči vlhkosti.
- Určete klimatické podmínky: Vnější omítka musí být schopna odolat místním klimatickým podmínkám. Pokud žijete v oblasti s častými dešti, mrazy nebo vysokými teplotami, zvolte omítku s vysokou odolností vůči těmto vlivům. Například v deštivých oblastech je vhodné použít hydrofobní omítky, které odpuzují vodu, zatímco v mrazivých oblastech je důležitá mrazuvzdornost. Klimatické podmínky také ovlivňují výběr barvy, protože tmavé odstíny mohou více přitahovat sluneční teplo.
- Zvažte estetiku a barevné provedení: Vnější omítka je nejen ochranou zdi, ale také estetickým prvkem vašeho domu. Vyberte si barvu a texturu, která bude ladit s okolím a architekturou domu. Pamatujte, že světlé barvy odrážejí více světla a tepla, zatímco tmavé barvy mohou způsobit přehřívání fasády. Textura omítky (hladká, zrnitá, strukturovaná) ovlivňuje nejen vzhled, ale také údržbu - hladké omítky se snadněji čistí, zatímco strukturované mohou lépe maskovat drobné nerovnosti.
- Zohledněte náklady a údržbu: Při výběru omítky zvažte nejen pořizovací náklady, ale také náklady na údržbu. Některé typy omítek, jako jsou silikonové, vyžadují méně časté čištění a údržbu, což může dlouhodobě ušetřit peníze. Naopak levnější omítky mohou vyžadovat častější opravy nebo nátěry. Zvažte také životnost omítky - kvalitní omítka může vydržet desítky let bez nutnosti výměny.
- Konzultujte s odborníkem: Pokud si nejste jisti, jakou omítku zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem. Architekt, stavební inženýr nebo specialista na fasádní systémy vám může pomoci vybrat nejvhodnější řešení pro váš dům. Odborník také může posoudit stav zdiva a doporučit potřebné úpravy před aplikací omítky.
- Vyberte kvalitní dodavatele: Kvalita omítky závisí nejen na jejím složení, ale také na způsobu aplikace. Vyberte si spolehlivého dodavatele, který nabízí certifikované produkty a má zkušenosti s aplikací fasádních omítek. Před podpisem smlouvy si ověřte reference a recenze na danou firmu.
- Plánujte aplikaci omítky: Aplikace vnější omítky by měla probíhat za vhodných podmínek - ideální je suché a teplé počasí bez extrémních teplot. Před aplikací omítky je nutné připravit povrch zdiva, nanést základní nátěr a dodržet technologické postupy doporučené výrobcem. Správná aplikace je klíčová pro dlouhou životnost a funkčnost omítky.
Komínové systémy a jejich omítání
V současné době zásadně převažují komíny vícevrstvé, kde spaliny jsou odváděné odpovídající komínovou vložkou tepelně a dilatačně oddělenou od komínového pláště. Podle materiálu použitého na komínovou vložku se používají komíny keramické, kovové a plastové.
Typy komínových systémů
- Komíny s keramickou komínovou vložkou: Komíny s keramickou komínovou vložkou a keramickým pláštěm jsou většinou komíny univerzální, určené pro odvod spalin spotřebičů na pevná, kapalná i plynná paliva. Jsou zejména vhodné do dřevostaveb, pro příznivou vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých stavebních materiálů. Důležité je dodržování technologických postupů výrobců komínů.
- Komíny s kovovou komínovou vložkou: Komíny s kovovou komínovou vložkou jsou také komíny univerzální (podle druhu a tloušťky materiálu komínové vložky), snadno se montují, nevyžadují většinou žádná základ, protože mohou být lehké. Zaujímají také postejné velikosti komínové vložky menší prostor. V dřevostavbách vyžadují pečlivé dodržování dostatečné vzdálenosti pláště komína od hořlavých stavebních materiálů.
- Komíny s komínovými vložkami z plastů: Komíny s komínovými vložkami z plastů jsou určené pro spotřebiče na plynná paliva s nízkou výstupní teplotou spalin, převážně pro kondenzační kotle.
Kritéria pro výběr komínového systému
Podle čeho vybíráme komínový systém? Podle druhu připojeného spotřebiče (typ a světlá šířka vložek), výšky komínového tělesa, účinné výšky komínového tělesa a také podle potřebné výšky komínového tělesa nad rovinou střechy. Důležité je však také správné provedení komína. Nezapomeňte, že při vyhoření sazí v komínové vložce vznikají teploty 1.000 až 1.300 °C, které neodborně postavený komín nevratně poškodí.
Nejčastější chyby při stavbách komínů
- Výběr materiálu komínového systému: Materiál, ze kterého jsou vyrobeny tvarovky komínového systému s otvory pro vložení komínové vložky, by měl odpovídat materiálu použitému při zdění budovy. U starších domů, kdy často vkládáme nový komín do průduchu starého zděného komína (pokud to samozřejmě jeho světlá šířka dovolí) není tento problém markantní, u novostaveb jde však o zásadní rozhodnutí. Vyzdíváte dům keramickými tvarovkami? Použijte stejný materiál tvarovek i pro komín. Vyzdíváte pórobetonem (např. Ytong)? Použijte komínové tvarovky ze stejného materiálu. Stejně tak je důležité vybrat vhodný materiál komínové vložky.
- Průměr komínového průduchu: Průměr komínového průduchu se stanovuje výpočtem. Průměr kouřovodu (vyústění spalin ze spotřebiče) je přitom roven průměru komínového průduchu. Každý spotřebič vyžaduje konkrétní průměr kouřovodu a podle toho vybíráme i komínový systém. U otevřených krbů je to pak 20 až 30 cm, u kachlových kamen 18 až 20 cm a krbových vložek 16 až 20 cm.
- Založení komína: První komínovou tvárnici stavíme na vybetonovaný sokl, který musí být tak vysoký, aby první tvárnice začínala nad úrovní budoucí podlahy včetně podlahové krytiny. Založení komína nad úrovní podlahy je důležité pro větrací mřížky, které přivádějí vzduch do kanálků zadního odvětrání. Čím větší je předpoklad tvorby kondenzátu uvnitř komínového průduchu, tím vyšší musí sokl být, nikoli naopak. Vyústění odvodu kondenzátu tak bude dostatečně vysoko nad čistou podlahou, což umožní vytvoření zápachové uzávěry (sifonu), kterou bude kondenzát odváděn do jímky či kanalizace. Horní strana soklu musí být naprosto vodorovná. Další tvárnice nesmíme na sokl pokládat, dokud beton soklu dostatečně nevytvrdne. Výška soklu je též důležitá pro napojení spotřebiče paliv na komín kouřovodem, které musí být alespoň 149 cm od spodní úrovně soklu, resp. od povrchu čisté podlahy.
- Volné kanálky zadního odvětrání s mřížkami: Otvor pro mřížku na zadní odvětrávání nesmí chybět, jelikož může vlhkost pronikat přes stěnu komínové vložky do komínového pláště. Rohy tvárnic komínového pláště jsou proto opatřeny kanálky pro zadní odvětrání. Ty musí zůstat po celé výšce komína volné. Umožňují proudění vzduchu od paty komína. V kanálcích nesmí být napadaná malta, která by je ucpala. Stejně tak nesmíme kanálky ucpat špatně položenou izolací. Kanálky se nesmí zalévat betonem ani vyztužovat ocelovou armaturou. U zakončení komína je třeba ukončit tepelnou izolaci alespoň 60 mm pod horní hranou poslední tvárnice. Vzduch tak může proudit ze zadního odvětrání do volného prostoru. Mezeru je však třeba překrýt kónickým vyústěním.
- Špatně položené šamotové vložky: Šamotové vložky musí být v komíně správně orientovány. Spojují se na pero a drážku - pero musí být vždy nahoře a drážka dole, nikdy naopak! Vložky musí být přesně postavené do drážek. Spoje přitom musíme vyplnit a vytřít spárovací hmotou.
- Provedení prostupů komínového tělesa a spojení se stěnou: V žádném případě nesmíme provést prostup stropem bez tvárnic. Prostup provedený použitím pouhé vložky je natolik fatální chybou, že takový komín nesmí být puštěn do provozu. Kromě požárních rizik je pak navíc nefunkční zadní odvětrání. Průchod komína půdou či podkrovím může být dalším problémem, komín se zde totiž nesmí dotýkat konstrukce krovu - minimální vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých konstrukcí je 5 cm.
- Dilatační spáry: Je třeba, aby vždy zůstala v místě napojení kouřovodu alespoň 1 cm dilatační spára mezi šamotovým dílem a omítkou. Stejně je třeba umožnit dilataci při napojování komínových dvířek. Nad rámečkem komínových dvířek necháme alespoň 3 cm široký volný prostor pro dilataci.
- Zaústění kouřovodu do komína v nevhodné výšce: Vždy záleží na typu spotřebiče, kterým budeme vytápět. Jemu přizpůsobíme výšku zaústění kouřovodu. Pokud je nehybný kotel položen přímo na podlaze místnosti, má být výška zaústění 1,6 až 2,1 metru nad zemí, u závěsného kotle 2,1 až 2,4 metru, v případě krbu a krbové vložky 1,8 až 2,4 metru. Přesnou výšku napojení nám vždy sdělí výrobce či prodejce daného spotřebiče. Tyto údaje by též měla znát topenářská firma, která nám kotel zapojí.
- Zatékání do komína: Klimatická vlhkost může po konstrukci komína zatékat do interiéru. Zásadní je kvalitní odizolování prostupu komína střechou. Prostup musíme důsledně utěsnit a zvenčí komín oplechujeme. Až poté pokládáme kolem komína střešní krytinu. Komín musíme navíc shora utěsnit před každou přestávkou ve výstavbě, jinak konstrukce zvlhne. Především tepelná izolace mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa nesmí přijít do styku s vlhkostí - ztratila by své izolační vlastnosti a vznikly by tepelné mosty. Výstavbu komína zakončíme umístěním komínové stříšky na hlavu komína. Bráníme tak pronikání nadměrného množství srážek do komínové vložky.
- Spojování tvárnic: Pokud stavíme komín za horkého počasí, je třeba tvárnice vlhčit, jinak se cementová malta nespojí dostatečně. Spoj tvárnic musí být pevný a neprodyšný, vrstva malty musí být tenká a malta nesmí obsahovat kamínky - proto se používají speciální směsi prodávané v papírových pytlích.
- Výška komínového tělesa: Výška komínového tělesa je definována vyhláškou 410/2003. Vyústění komínového tělesa nad střechou by mělo být 0,5 m nad hřebenem střechy kvůli rozptylu spalin. V budově by měly být komíny situovány co nejblíže hřebenu šikmých střech, aby výška komína nad střechou byla minimální. Je to důležité také při čištění komínových průduchů z ústí komínového průduchu. Na bezpečný přístup ke komínu nad střechou budovy se občas zapomíná.
Tabulka: Vlastnosti vybraných omítek pro komíny
| Typ omítky | Hlavní pojivo | Hlavní vlastnosti | Vhodnost pro komín | Cena | Zpracování |
|---|---|---|---|---|---|
| Mozaiková omítka | Minerální směs | Estetická, odolná | Sokly, sloupy, terasy | Střední | Standardní |
| Minerální omítka | Cement, vápenný hydrát | Vysoce prodyšná, mechanicky odolná, snáší teplotní změny, odolná vůči plísním | Vhodná (vyžaduje nátěr pro hydrofobnost) | Nízká | Snadné |
| Silikonová omítka | Silikonová disperze | Vynikající odolnost vůči vodě a nečistotám, pružná, paropropustná, odolná vůči zašpinění | Velmi vhodná | Vyšší | Snadné |
| Silikátová omítka | Vodní sklo | Vysoká paropropustnost, odolnost vůči UV záření, stabilní barvy, odolná vůči mikroorganismům | Vhodná (vyžaduje kvalitní podklad) | Vyšší | Náročnější |
| Akrylátová omítka | Akrylátová disperze | Pružná, odolná vůči prasklinám, vysoká vodoodpudivost, omyvatelnost | Méně vhodná (nižší paropropustnost) | Nejnižší | Snadné |
| Silikon-silikátová omítka | Kombinace | Odolná vůči řasám, plísním, znečištění, vysoká paropropustnost, vodoodpudivost, elasticita, minimální riziko trhlin | Velmi vhodná | Vyšší | Snadné |
Minimální světlý rozměr průřezu komínového průduchu pro jeden spotřebič je 160 mm. Není nutný v bytech nebo rodinných domech, kde je jiný spotřebič na pevné palivo s odvodem do komína, např. uzavíratelný krb na dřevo. Každý rodinný dům, pokud je to možné tak i každý byt v bytovém domě, by měl mít svůj nezávislý komín. Zvláštností jsou svislé kouřovody s funkcí komína, které byly původně určeny pouze pro odvod spalin ze střešních kotelen, aby komíny mohly být kratší. Jde o řešení, kde komínový průduch navazuje na svislou osu spalinového hrdla kotle a bezpečný odvod spalin je zajištěn již cca 2,5 m výšky svislého kouřovodu s funkcí komína.
Čtěte také: Průvodce výběrem kola na silnice
Čtěte také: maximalizace účinnosti fotovoltaického systému
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
tags: #idealni #omitka #na #komin #vlastnosti #a