Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh nařízení vlády o stanovení některých ložisek štěrkopísku ložisky strategického významu a návrh nařízení vlády o stanovení některých ložisek stavebního kamene ložisky strategického významu. Cílem je zajistit dostupnost základních surovin pro výstavbu dopravní a energetické infrastruktury v příštích letech. Podle kabinetu jde o zásadní opatření pro zajištění dostatku surovin pro výstavbu dopravní infrastruktury a významných energetických staveb v příštích letech. Krátce před volbami vyšlo najevo, že ministerstvo průmyslu plánuje zapsat nové lokality mezi takzvaná strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení zveřejněného v systému vlády.
Důvody pro stanovení strategických ložisek
V souvislosti s avizovaným nedostatkem štěrkopísku a stavebního kamene zpracovala, na základě požadavku Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic, Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou Studii dostupnosti kameniva pro plánované stavby železniční infrastruktury a stavby dálnic a silnic I. Tříd. Ze závěrů studie je zřejmé, že z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené. Studie České geologické služby a Těžební unie jasně ukázala, že bez otevření nových ložisek nám v příštích letech hrozí nedostatek materiálů. To by podle ministra Vlčka výstavbu nejen zpomalilo, ale také výrazně prodražilo. Nový krok státu je přímou reakcí na zrychlující se čerpání stavebních surovin a zároveň na potřebu zajistit stabilní zdroj materiálů pro plánované infrastrukturní a energetické projekty.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v této souvislosti varovalo, že suroviny by bez tohoto opatření v budoucnu mohly chybět například při výstavbě vysokorychlostních železnic, dálnic nebo dalších strategicky důležitých projektů v dopravě či energetice. MPO tak upozornilo, že z 242 využívaných ložisek stavebního kamene v Česku má zhruba 50 až 60 procent životnost volných zásob maximálně do deseti let. „Pokud chceme v Česku stavět, musíme mít k dispozici dostatek kvalitního materiálu,“ uvedl Vlček. „Proto jsme i po konzultacích s našimi partnery z oblasti průmyslu a stavebnictví připravili dvě nařízení, které umožní těžit tam, kde se tyto zdroje nachází,“ řekl.
Většina otevřených ložisek štěrkopísku dotěžuje existující zásoby suroviny. Pokud nebudou do 10 let postupně vytvářeny územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality, dá se předpokládat ukončení těžeb na min. 45-50 % všech funkčních ložisek štěrkopísků na území ČR. V případě kamenolomů pak bude na území ČR do 8 až 12 let docházet na jednotlivých těžených ložiskách k dotěžení dostupných zásob drceného kameniva, a tudíž k riziku nenaplňování hospodářských potřeb státu. Již dnes jsou u drobného a hrubého drceného kameniva nedostatkové některé výrobkové frakce.
Navrhované lokality ložisek jsou nutné mj. z důvodů klesající těžby z ložisek stávajících, kvůli čemuž se pak výrazně zvyšuje dovozní vzdálenost surovin a tím i ekonomické náklady výstavby, celkové dopravní zatížení a související ekologická stopa a emise skleníkových plynů a znečišťujících látek. Potvrzujeme, že typické dodávky surovin v současnosti pokrývají vzdálenosti několika desítek až stovek kilometrů, což vede k vyšším cenám surovin, zvýšenému opotřebení komunikací a celkovému zhoršení dopravní situace v regionu. Dnes se to bohužel vozí i na vzdálenost v řádu stovek kilometrů. Strategická ložiska mají přispět k lepšímu prostorovému rozložení těžby, zvýšení konkurence na trhu a snížení nákladů na dopravu materiálu. Tím se podle MPO vytvoří tlak i na zpomalení růstu cen stavebních prací.
Čtěte také: Zkušenosti s okny Hranice
„Nová ložiska znamenají větší konkurenci a nižší náklady na dopravu materiálu, což pomůže i cenám stavebních prací,“ řekl vrchní ředitel sekce hospodářství na MPO Eduard Muřický. Navíc je podle něj významný příjem z úhrad z vydobytých nerostů. „Celková úhrada při úplném vydobytí vytěžitelných zásob uvedených stavebních surovin činí více než pět miliací korun, z čehož jsou dvě miliardy korun určeny pro obce a 500 milionů pro kraje,“ uvedl. Zároveň opatření přináší i ekonomický přínos pro místní samosprávy. Rozhodnutí podpořil i Svaz průmyslu a dopravy. "Otevření nových ložisek či rozšíření stávajících je ve veřejném zájmu, protože zajistí dostatek surovin pro výstavbu klíčových dopravních a energetických projektů a posílí surovinovou bezpečnost České republiky," řekl prezident svazu Jan Rafaj.
Stanovení strategických ložisek a jejich dopady
Vláda dnes stanovila 47 ložisek stavebního kamene a štěrkopísku jako ložiska strategického významu. Celkově tak dnes vláda určila ložisky strategického významu 18 lokalit se zásobami štěrkopísku a dalších 29 lokalit se zásobami kameniva. Opatření dává těžebním společnostem nástroj, jak ve zrychleném režimu získat povolení pro těžbu i potřebnou infrastrukturu. Obsahuje zároveň 21 nových záměrů těžby. Mezi nová strategická ložiska má patřit 51 lokalit. Seznam přitom není uzavřený a může být v budoucnu doplňován podle potřeby a vývoje trhu. Vybraná území splňují geologická kritéria kvality stanovená Českou geologickou službou.
„To, že je lokalita považována za strategickou, znamená určité usnadnění povolovacích procesů. V žádném případě nejsou krácena práva měst a obcí. Obec je připomínkové místo a jeho práva nejsou krácena. To, že budou prohlášena ta ložiska za strategická, neznamená, že se tam bude stoprocentně těžit. Do řízení bude i nadále zapojena veřejnost a místní samosprávy, které budou mít možnost vyjádřit se k jednotlivým projektům.
O samotném povolení těžby bude rozhodovat Český báňský úřad (ČBÚ), který posuzuje vyjádření účastníků řízení, včetně obcí, veřejnosti a samospráv. A ten velice pečlivě poměřuje ve fázi vyhodnocení správního řízení veřejné zájmy. A pokud v dané lokalitě veřejné zájmy, které bude prosazovat obec, budou vyšší, než je zájem veřejný stavět infrastrukturní stavby, tak ta těžba tam nebude probíhat.
Obavy a námitky obcí
Obavy z tohoto záměru vyjádřil Svaz měst a obcí, podle kterého může vést nařízení k upřednostnění těžby před místními potřebami a hrozí podle nich i vyvlastnění. „Já chci uklidnit obce. Je pravdou, že je tam krajní mez a bude se to používat v krajní míře, a to je takzvaný institut vyvlastnění. Zpravidla ty pozemky, kde bude budoucí těžba, patří soukromým vlastníkům. Ale ten institut, který byl do roku 2012 v českém horním právu, nebyl nikdy od roku 1989 v praktické rovině využit. To chci také zdůraznit.“
Čtěte také: Learn about the Betonová hranice
Ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh Petra Kolínská se pozastavila nad tím, že v tomto záměru se pokročilo o prázdninách krátce před volbami. A upozorňuje, že si ministerstvo vyžádalo zkrácení lhůty pro zasílání připomínek na deset dní. Návrh dostal výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadu regulace. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) rozhodl, že nehledě k tomu zkrácení byla lhůta prodloužena. Takže lhůta pro vyjádření těchto vrcholových organizací měst a obcí byla prodloužena na klasickou dobu, není zkrácená. Tam, kde jsme byli požádáni o to, aby byla lhůta prodloužena, jsme vyšli vstříc. Konkrétně termín byl dán na tuto neděli a ve čtvrtek máme jednání se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv. Budeme se s nimi bavit o námitkách, které vůči tomu podaly. Starosta Kolína Michael Kašpar, který je proti zřízení nové pískovny, loni v září uvedl, že chce bojovat za přírodu. „Krásné lesy v okolí obce Jelen by měly být v budoucnu výrazně zasaženy. Je to naše blízké okolí, které dobře známe a které máme rádi. Jednání nebudou jednoduchá, bude to trvat, ale jdeme do toho,“ řekl starosta. Povinností těžebních společností bude zajistit bezpečný provoz, minimalizovat hluk a prach, dodržovat všechny environmentální limity a po ukončení těžby provést rekultivaci území.
Kritická situace v regionech
Kritická situace je zejména ve Zlínském kraji, který dnes neprodukuje žádné kvalitní stavební kamenivo a je zcela závislý na dovozu z jiných krajů nebo ze Slovenska. Bez nových zdrojů by se podle úřadu podobná závislost prohlubovala v celé republice.
Po uzavírání uhelných dolů a lomů přichází na řadu i útlum těžby štěrkopísků. V této oblasti je dominantní Středočeský kraj, který pokrývá téměř třetinu republikové produkce. V příštích letech se ale v regionu bude zavírat jedna pískovna za druhou. Podle analýzy České geologické služby dvě třetiny ukončí provoz do sedmi let a 88 procent z nich bude uzavřeno do deseti let. Ze současných 32 aktivních ložisek štěrkopísku jich do roku 2032 nepřežije 28, tudíž zůstanou jen čtyři.
„Středočeský kraj se dlouhodobě drží na roční produkci mezi 2,5 až 3 miliony kubíků štěrkopísků. Kvůli blížícímu se souběžnému konci mnoha pískoven se však může stát regionem s nejrychlejším úbytkem zásob,“ říká ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby. „Už mezi lety 2025 a 2027 odhadujeme výrazný pokles těžby až o 1,3 milionu kubíků. Naprosto zásadní je středočeská zásobárna štěrkopísku pro Prahu, která má jediné vlastní ložisko s povolenou činností,“ dodává.
Několik středočeských ložisek s životností nad deset let produkuje především jemné písčité frakce. Kritický nedostatek proto hrozí zejména u hrubých frakcí přírodního kameniva, které jsou základní surovinou pro přípravu betonu. „Situace bude brzy katastrofální,“ varuje geolog, který se podílí na analýze zásob a perspektivy využívání ložisek stavebního kamene a štěrkopísků. Vzhledem k tomu, že ve většině pískoven s nízkou životností nelze rozšiřovat těžbu, jediná cesta z písečné krize podle něj vede přes otevírání nových lokalit. „V současnosti dotěžujeme pískovnu ve Veletově a hledáme za ni náhradu, aby oblast nepřišla o zdroj štěrkopísku. Naproti leží lokalita Jelen u Týnce nad Labem. Abychom ověřili, zda tam těžba z ekologického pohledu vůbec dává smysl, požádali jsme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Bohužel se záměr stal terčem předvolební kampaně ještě dříve, než byl posudek standardně projednán,“ říká František Jampílek ze společnosti České štěrkopísky.
Čtěte také: Cement Hranice: Historie a současnost
Podobná situace jako u štěrkopísků nastane ve Středočeském kraji i v oblasti stavebního kamene. Například Prahu v současnosti zásobuje pět ložisek - Zbraslav, Bělice, Krhanice, Klecany a Čenkov. Ve Středočeském kraji je to dalších dvanáct ložisek o celkové roční produkci až sedm milionů tun. Zatímco povolování nové či rozšiřování stávající pískovny zabere průměrně sedm let, poslední kamenolom byl na českém území otevřen ještě za totality.
Štěrkopísek a stavební kámen jsou klíčovými stavebními surovinami, využívají se především jako přísada do betonu, a mají tak zásadní význam při stavbě domů, silnic či dálnic. Stavební kámen tvoří nezbytnou surovinu také do asfaltu, betonu či kolejových loží. Ty strategické stavby potřebují určitou kvalitu kamene a štěrkopísku a ne každé ložisko, dokonce ne každý část toho ložiska, splňuje tyto kvalitativní parametry. Všechno je pečlivě vyhodnocené.
Časová osa vývoje a plánů
Jde tak o další podobné opatření během několika měsíců. Na jaře vláda určila ložiskem strategického významu zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku a také zásoby manganu poblíž Chvaletic na Pardubicku.
| Surovina | Počet aktivních ložisek (současnost) | Životnost volných zásob do 10 let | Počet strategických lokalit (2024) | Nové těžební záměry (2024) |
|---|---|---|---|---|
| Stavební kámen | 242 | 50-60 % | 29 | Neuvedeno |
| Štěrkopísek | 32 (Středočeský kraj) | 88 % (Středočeský kraj) | 18 | 21 (celkem za obě suroviny) |
tags: #hranice #těžba #štěrkopísku #informace