Stejně jako si většina z nás nedokáže představit zahradu bez okrasných květin a solitérních okrasných dřevin, jsou i okrasné živé ploty tradičně oblíbeným doplňkem zahrad, jejich dělítkem od okolí, ovšem i prvkem, který pomáhá utvářet geometrii zahrad a členit je na jednotlivé zóny. Většinu živin si berou rostliny z půdy a právě hnojením doplňujeme živiny, které nedokázaly načerpat přirozenou cestou. Každá půda se časem vyčerpá, nebo je na některé živiny prostě chudá už jen ze své podstaty (vlastnosti půdy, lokalita, konkrétní výsadba na pozemku, …).
Hnojení při výsadbě živého plotu
Živé ploty vysazujeme buďto jako prostokořenné, nebo v kořenových balech. Prostokořenné dřeviny sice můžeme hnojit již při výsadbě včetně výsadby podzimní, ovšem volíme hnojiva, která do půdy uvolňují živiny postupně a nemohou popálit kořínky. Hnojivo zapravíme při výsadbě co nejblíže ke kořenům. V opačném případě je lepší hnojit až za rok, kdy jsou již kořeny dostatečně prorostlé (někdo dokonce vyloženě doporučuje hnojit až v příštím roce).
I po výsadbě se v prvním roce vyvarujeme hnojivům, která by mohla rostlinu popálit a pokud máme k dispozici právě je, musíme je dostatečně zředit (raději více než méně - například řidší složku nakvašeného drůbežího trusu - čím více vody, tím lépe). Kontejnerované dřeviny, které vysazujeme na podzim, přihnojíme až na jaře a pokud je vysazujeme na jaře, počkáme dokud kořínky neprorostou kořenovým balem do volné půdy. Dřívější hnojení by nemělo žádný efekt a živiny by byly od kořenového balu postupně odplaveny a dusík by se jen zbytečně uvolňoval do ovzduší. Jestliže přesto pohnojíme, měli bychom použít mulč, která zakryje půdu.
Pokud zakládáme živý plot na méně kvalitní půdě, hnojíme vždy bez ohledu na to, zda vysazujeme prostokořenné či kontejnerované dřeviny. Platí to především pro půdy kamenité a písčité, ovšem musíme volit pomalu rozpustná hnojiva.
Pravidelné hnojení stříhaných živých plotů
Živé ploty volně rostoucí nemají takové nároky na hnojení jako ty stříhané. Stříhané živé ploty hnojíme pravidelně (listnaté i jehličnaté, stálezelené i opadavé) včetně oblíbených - ovšem u nás až zbytečně přeceňovaných tújí (zeravů, Thuja). Pro živé ploty volíme hnojiva s vyšším obsahem dusíku. Pokud volíme hnojiva vyráběná průmyslově, jsou vhodná ta s obsahem močoviny, ledku či guana. Pokud bychom dřeviny pouze zastříhávali a nehnojili, postupně by slábly a řídly a ztratily by svou funkci hustého živého plotu.
Čtěte také: Správné hnojení živých plotů
Poměrně nevhodné je volně rozhozené hnojivo, pokud je přece jen chceme použít, je potřebná okopávka či alespoň navrstvení mulče, aby se dusík neuvolňoval bez užitku do ovzduší. Zároveň platí, že by se mělo přihnojování doplňovat s pěstebními řezy, navazovat na sebe. Pokud rostliny seřízneme, pohnojíme je, aby lépe a hustě obrostly.
Drůbeží trus a guano
Vynikajícím hnojivem je drůbeží trus, který smísíme s podílem vody (odhadem, v tomto případě nevytváříme řídký roztok či kaši) a necháme 2 až 3 týdny kvasit. Poté vybereme hustší část nakvašeného hnojiva a přimísíme do kompostu, zatímco řidší nakvašenou složku naředíme dostatečným množstvím vody, aby hnojivo rostliny (respektive jejich kořeny) nepopálilo. Obdobně zacházíme i s netopýřím trusem (guanem). Pokud máme na půdě netopýry, určitě si jejich trusu musíme vážit jako skutečného pokladu, stejně tak jako je cenné to, co se nám lepí na podrážky ve výběhu pro drůbež.
Hnojení živých plotů během sezóny
Okrasné dřeviny živých plotů zásadně hnojíme vždy, když je stříháme! Správně založený živý plot vždy vyžaduje správný řez a dostatek živin. Pokud naopak necháváme živý plot růst volně a netvarujeme jej, můžeme omezit i hnojení. V první polovině sezóny (vegetačního období) přihnojujeme hnojivy s běžným obsahem živin, ovšem od září buďto zcela přestaneme hnojit, nebo použijeme hnojiva, která jsou přímo určena k podzimnímu hnojení (například hnědý Kristalon).
Tato hnojiva mají vyšší obsah draslíku (K). Draslík brzdí na rozdíl od dusíku růst, ukončuje vegetaci rostlin a urychluje vyzrávání rostlinných pletiv, čímž rostliny připravuje na zimu. Takto pohnojené dřeviny okrasných plotů budou odolné vůči mrazům a bez viditelných škod nám přezimují. Pokud rostliny nakoupíme a vysadíme na jaře, je podzimní hnojení draselným hnojivem vyloženě nezbytné. Dále je toto hnojení nezbytné v místech, kde přichází zima nečekaně, je tuhá a nebo v mrazových kotlinách.
Základem hnojení jsou samozřejmě hnojiva organická jako vůbec u všech druhů rostlin - z nich pak především chlévská mrva a kompost. Kompost lze přidávat po celý rok, chlévská mrva je ale v případě okrasných dřevin trochu problematická.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Pravidelné hnojení živého plotu je dáno tím, že rostliny natěsnané na malém prostoru spolu stále soupeří o živiny. Kompost, organické a nebo minerální hnojivo přidáváme do půdy (třeba i střídavě) dvakrát ročně, vždy na jaře a na začátku léta. První hnojení provedeme na začátku vegetačního období (v březnu až dubnu). Použijeme hnojiva, která pomalu uvolňují dusík (třeba močovinu o koncentraci 0,25 - 0,5 kg na 25 metrů délky živého plotu). Druhé hnojení provádíme od června do konce července a použijeme dusíkaté hnojivo s menším obsahem dusíku (uvolňuje se lépe a rychleji - např. dusičnan amonný s vápencem, který obsahuje 27% nebo 15% dusíku).
Na konci léta již nepřihnojujeme, dozrávají rostoucí výhony a v zimě nesmí omrznout. Jinak lze během vegetace též hnojit menší koncentrací hnojiv rozpustných ve vodě, pozor ale na sedlinu na dně nádoby - mohla by rostliny popálit, musíme stále a důkladně míchat a používat opravdu nízkou koncentraci. Mladší výsadby hnojíme méně a opatrněji než živé ploty v pokročilém stádiu růstu.
Pokud použijeme hnojiva granulovaná, která se zapravují ke kořenům, nezapomeňme, že existují i specializovaná hnojiva listová. A ta jsou vhodná právě k hnojení okrasných dřevin. Okamžitě povzbuzují růst a vylepšují kondici rostlin během vegetačního období. Vyloženě jim pomohou třeba po krupobití, silných větrech a nebo při masivnějším napadení dřevin listovými chorobami či škůdci.
Dlouhodobý úbytek listové plochy vždy vede k oslabení dřeviny - klesá objem a kvalita fotosyntetických procesů, které jsou přirozenými zásobníky rostlin potřebnými zásobními látkami.
Zálivka živého plotu
Za delšího sucha je třeba zalévat nejen nedávno vysazené, ale i starší živé ploty. A nežádoucímu či rychlému vysychání půdy zabráníme stále obnovovanou vrstvou mulče. Živý plot je třeba pravidelně zalévat hlavně po výsadbě a teprve po dvou až třech letech můžeme říci, že se nám ujal.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Specifické požadavky dřevin s barevným a panašovaným olistěním
Dřeviny s barevnými a panašovanými listy vždy vysazujeme na dostatečně světlá místa - právě sluneční záření podpoří výraznost vybarvení. Pomůže též draslík, naopak je na škodu vysoký obsah dusíku. Barevnost listů těchto dřevin je sice dána geneticky a je tedy trvalá, ovšem právě výraznost zabarvení ovlivníme prosluněným stanovištěm a hnojivem.
Hnojení jehličnanů
Jehličnanům vyhovuje nižší pH, což odpovídá pH půdy jejich stanovišť ve volné přírodě. Výsadbu jehličnanů proto doplníme výsadbou jiných kyselomilných rostlin a hnojíme je společně. Prodávají se i speciální hnojiva pro jehličnany, která obsahují především vhodný poměr dusíku povzbuzujícího růst, ovšem i takzvanou hořkou sůl (hořečnaté a draselné soli). Ta brání a také zastavuje již probíhající reznutí a opadávání jehlic.
Kyselomilné rostliny
Především rododendrony, azalky, pierisy a magnólie vyžadují kyselou půdu a speciální hnojiva jim určená mají upraven poměr živin přesně pro ně.
Moderní minerální hnojiva
U minerálních hnojiv vždy záleží na tom, kdy a jak dovedou konkrétní dřeviny přijímat živiny. A důležité je též, aby se živiny nevyplavily spolu s vodou. Vodu pomůže udržet v půdě spolu s živinami mulč, případně též můžeme ke kmínkům přihrnout čerstvý kompost.
Mezi moderními hnojivy najdeme i přípravky, které nabídnou živým plotům veškeré potřebné živiny (od základních stavebních prvků NPK až po bohatou škálu mikroprvků). Prodávány jsou v podobě drobných granulek opatřených speciálním povlakem (vrstvou rostlinné pryskyřice), který zaručí, že se živiny nevyplavují a uvolňují se postupně. Množství uvolněných živin se řídí teplotou a vlhkostí půdy, což přesně odpovídá i požadavkům rostlin.
Rostliny pak mohou čerpat živiny postupně po celé vegetační období a v množství, v jakém je potřebují. Hnojivo je sestaveno tak, že stačí hnojit jen jednou na začátku vegetačního období konkrétního roku a živiny se postupně uvolňují po dobu šesti měsíců. Hnojivo zapravíme do půdy mělce pod povrch (potřebnou dávku na m2 plochy) a poté nahrneme na tuto plochu mulč a nebo čerstvý kompost.
Tato hnojiva jsou šetrná k životnímu prostředí, jelikož živý plot spotřebuje 80 až 90 procent živin v nich obsažených. Po zapravení hnojiva do půdy dojde k narušení pryskyřičného obalu vodou, která proniká do granulek a rozpouští jednotlivé prvky na směs. A právě rychlost uvolňování živin je ovlivněna teplotou (viz výše). Za optimálních teplot v době značného růstu je zajištěn dostatečný přísun živin a naopak, pokud teploty klesnou, živiny se uvolňují méně. Hned po vpravení tohoto hnojiva do půdy je třeba rostliny důkladně zalít.
Význam mulčování okrasných dřevin
Pokud chceme udržet povrch kolem sazenic bez plevele a zároveň bránit půdě ve vysychání, je vhodné mulčovat drcenou borovou kůrou. Nesmíme ale zapomenout, že při rozkladných procesech borky se růst dřevin zastavuje, jelikož dochází k zvýšenému odčerpávání dusíku (je nezbytný pro mikrobiální rozkladné procesy).
Pro mulčované porosty je ideální listová výživa a nebo přímé podávání tabletových či obalovaných hnojiv ke kořenům již při výsadbě živého plotu. Nejčastěji se mulčuje malou vrstvou (5-8 cm) drcené a částečně rozložené mulčovací kůry.
Hnojivo s mykorhizními houbami
V půdě jsou prospěšné mikroorganismy a houby běžně přítomné, pokud však chceme půdě pomoci, můžeme do ní vpravit prospěšné mykorhizní houby spolu s průmyslově vyráběnými organickými hnojivy, jejichž jsou součástí. Takové hnojení je ideální při výsadbě živého plotu. Mykorhizní houby pomáhají půdě s hospodařením s vodou. Žijí v symbióze s kořeny rostlin a několikanásobně zvětšují jejich povrch.
Pomocí vláken přijímá houba vodu a živiny (především minerální látky), které předává rostlině. Na oplátku získávají mykorhizní houby od rostlin uhlohydráty, které jsou nezbytné pro jejich růst. Obzvláště za suchého počasí nám mykorhizní houby prokážou velkou službu a sníží nároky živého plotu na závlahu. Hnojivo s mykorhizními houbami je dobré zapravit do půdy při výsadbě živého plotu a poté každý další rok 2x za vegetační období.
Byť je tento způsob hnojení znám jako ideální výživa zeleniny, hodí se v podstatě pro veškeré rostliny včetně dřevin živých plotů. Organické hnojivo na keře, živé ploty a stromy ve formě praktických pelet, které jednoduše zapíchnete do půdy kolem rostlin. Jeden středně velký keř potřebuje zhruba 100 ml hnojiva, které mu vystačí na 3 měsíce.
Rychle rostoucí živé ploty jako protipohledová ochrana
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak vybrat rostliny pro živý plot
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně.
Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Nejintenzivněji zpravidla rostou divoké druhy zmíněných rostlin. Odrůda túje „Smaragd“ však roste jen asi 15 cm za rok. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Bambus jako rychlá protipohledová ochrana
Bambus vyroste do své konečné výšky během několika týdnů. S jeho pomocí obzvlášť rychle získáte protipohledovou ochranu. Během několika týdnů dosáhne rostlina své konečné výšky. Také rychle roste do šířky. Bambus zasaďte pouze se stabilní protikořenovou bariérou. Výběžkaté druhy se jinak nekontrolovaně šíří. Širokolistý bambus dosahuje výšky až 4 m. Také druh bambusu Fargesia murielae je dobrou rostlinou pro živý plot. Dosahuje výšky 2-3 m, zato nevytváří však žádné výběžky. Vhodnými druhy jsou mimo jiné „Standing Stone“ a „Campbell“.
Kdy stříhat živý plot
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu.
Pořízení velkých rostlin pro živý plot na zahradu Klasická prodejní velikost rostlin pro živý plot je od 100-125 cm. Rostliny však potřebují čtyři až pět let, než dosáhnou výšky asi 2 m. Pokud nechcete čekat tak dlouho, pořiďte si větší rostliny s výškou 175-200 cm. Ty jsou však také dražší. Na jeden metr živého plotu potřebujete jen dvě rostliny. Menších exemplářů čtyři kusy. Vzhledem k tomu, že habr dostanete už s kořenovým balem, rychleji se ujme.
Výsadba živého plotu
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Bobkovišeň zasaďte, pokud už nehrozí žádný mráz, tedy například v únoru. Díky tomu mohou rostliny dobře zakořenit a zocelit se proti budoucímu chladu.
Stříhání živého plotu
Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Výjimkou je bambus. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu.
V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste.
Čím hnojit živý plot
Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Popínavé rostliny místo živých plotů
Živý plot z břečťanu zajistí na zahradě celoroční ochranu proti cizím pohledům. Ideální stanoviště je polostinné až stinné.
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky.
Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit.
Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Další péče o živý plot
Živý plot najdeme téměř v každé okrasné i přírodní zahradě. Funkčnost a životaschopnost živého plotu do velké míry závisejí na kvalitě výsadby. Přesněji řečeno na přípravě půdy před výsadbou. Jistě každého napadne, že vzhled živého plotu ovlivňuje především tvarovací řez a jeho četnost. Mnohdy ale jen to nestačí. Pokud jsme při výsadbě zohlednili stanovištní podmínky a podle nich přizpůsobili i přípravu půdy před samotnou výsadbou, máme na několik let vyhráno. Alespoň co se výživy týče. Většina dřevin, které se u nás běžně pro živé ploty používají, bývá na živiny poměrně nenáročná.
Kromě údržby řezem bychom mu měli dopřát třetím rokem od výsadby přídavek hnojiva, které je určený pro okrasné dřeviny. Optimálně v granulované formě. V případě, že jsme půdu pod dřevinami pokryli mulčovacím materiálem, měli bychom mulč odrhnout, hnojivo rozhodit po půdním povrchu a mírně ho zapracovat do půdy. Použít můžeme i hnojivý roztok.
Po výsadbě živého plotu bychom měli dodržovat termíny tvarovacího řezu, které se odvíjejí především od rychlosti růstu dřevin. Někdy se dostaneme k již vzrostlému plotu, který nemusí být v dobrém stavu. Zanedbaný živý plot není vždy nutné kompletně likvidovat. Některé dřeviny si poradí i s hlubokým zmlazením. Dobře si rozmysleme, jestli tento zásah zvládneme sami a zda nám nebude vadit, že zmlazení nebude úplně nejrychlejší.
Například tis červený je nejen dlouhověký, ale také má perfektní regenerační schopnost, která se uplatní zvláště při hlubokém zmlazení. Z dalších dřevin, které si poradí s hlubokým zmlazením, lze uvést ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), který lze zmladit na nízký kmínek. Zmlazovat můžete i ploty ze zeravů (Thuja). Ty lze zkrátit i o několik metrů. Postranní větve řezné rány na hlavním kmenu během jedné sezony zakryjí. Větší problém je sklon těchto dřevin k vyholování. Dlouhodobě netvarované zeravy odspodu vyholují a nutno podotknout, že se tyto tzv.
Při dlouhodobém suchu zvláště na půdách bohatých na písek, které snadno vysychají, bychom neměli na zálivku zapomínat. Je jedno, zda použijeme mulč minerální nebo organický. Obecně platí, že zálivku provádíme ještě několik týdnů po výsadbě, aby dřeviny zakořenily. Pokud víme, že zálivku nemůžeme zajistit ani během horkých letních dnů, volíme dřeviny odolné suchu.
Poměrně často bývají napadány zimostrázy vždyzelené (Buxus sempervirens), které během léta v několika vlnách napadají housenky zavíječe zimostrázového. Jakmile se objeví na listech, bez prodlení provedeme postřik insekticidem proti žravému hmyzu. Pokud včas nezasáhneme, budou požery poměrně obsáhlé. Stejně tak můžete objevit na některých dřevinách houbové choroby, což je běžné u různých druhů zeravů (Thuja).
U druhů s kožovitými listy, jako je bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), sledujeme stav listů. Jakmile se objeví jasně ohraničené požery, zřejmě si nám na pozemek našel cestu lalokonosec rýhovaný. Proti němu jsou účinné dravé hlístice, které se aplikují ve formě zálivky na půdní povrch.
Tvarovací řez je základem fungování tvarovaných živých plotů. Tvarovat lze ručními plotovými nůžkami. Rychlost růstu do velké míry ovlivňují také stanovištní podmínky. Pokud jsme si na zahradu vysadili živou stěnu ze stálezeleného jehličnanu, cypřišovce Leylandova (Cupressocyparis x leylandii), může nás zaskočit rychlost růstu tohoto velikána. Přírůstky jsou natolik velké, že dřevinu budeme muset po několika letech hluboce zmladit. Tvaruje se i třikrát během sezony, ale i tak dřevina po několika letech přeroste.
Ne vždy lze živý plot tvarovat plotostřihem nebo ručními nůžkami. Tyto dřeviny tvarujeme spíše ručními nůžkami, aby nedošlo k poškození listové plochy. Rány jsou totiž na větších listech výrazné a snižují estetické působení.
tags: #hnojivo #na #živý #plot #druhy