Zateplení soklu domu je velice důležitou součástí kontaktní fasády. Zateplení soklové části domu je určitě nutné a nedoporučujeme toto opatření podceňovat. Soklovou částí se rozumí místo, kde na sebe navazuje zateplení nadzemní stěny a zateplení suterénu, případně návaznost na základ objektu. Oblast soklu a přechod na spodní stavbu patří mezi nejvíce rozšířené tepelné mosty. Abychom se vyhnuli promrzání základů, nebo možné tvorbě koutových plísní, doporučujeme použít izolaci až do úrovně nezámrzné hloubky.
Typy izolačních materiálů pro sokl
Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. Vhodným materiálem pro zateplení soklu jsou desky z extrudovaného polystyrénu XPS nebo Perimetru. Jedná se o izolační materiál, který má na rozdíl od běžných expandovaných fasádních polystyrénů (EPS) menší nasákavost a větší pevnost. Zároveň tyto speciální desky mají lepší součinitel tepelné vodivosti zpravidla 0,032-0,034 W/mK. Tloušťka izolantu by měla vycházet z normy doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím má konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti. Vzhledem ke svým vlastnostem a pořizovací ceně rozhodně doporučujeme na zateplení soklu desky Perimetr SD. Jakákoliv jiná varianta než „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu, je nevhodná. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti.
Výběr hmoždinek a kotvení
Součástí dnes nejpoužívanějších zateplovacích systémů ETICS jsou kotevní hmoždinky, které se stále častěji používají jako zapuštěné, což s sebou přináší nejednu výhodu, zejména zásadní snížení hodnoty bodového tepelného mostu a snížení rizika prokreslování na fasády. Pro zateplovací systémy ETICS se standardně používají dva typy minerálních izolačních desek. Minerální deska pro ETICS s podélnou orientací vláken Isover TF Profi se nejčastěji kotví hmoždinkami s průměrem talíře 60 mm.
Minerální desky s kolmou orientací vláken, například Isover NF 333, mají standardní rozměr 1000 x 333 mm a jednotlivá vlákna jsou orientována kolmo v povrchu desky. Povinný rozšiřovací talířek je ale problém pro zapuštěnou montáž, protože zapustit rozšiřující talíř 140 mm není jednoduše proveditelné. Některé firmy „umí“ provádět zapuštěnou montáž hmoždinek i pro minerální izolace s kolmým vláknem. Povinný plochý široký talířek průměru 140 mm je opravdu netrápí. Takové řešení je nepřípustné.
Normy a novinky v kotvení
Posuzování kotvení zateplovacích systémů řeší ČSN 73 2902 Vnější tepelněizolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení ETICS s podkladem. Aktuálně je připravena novelizace s platností od 1.1.2021. Tato norma kromě jiného zavádí pojmy plochý přídavný široký talířek a prostorově tvarovaný přídavný široký talířek. Právě prostorově tvarovaný široký talířek s izolační minerální zátkou se jeví jako vhodné řešení pro minerální desky s kolmým vláknem, nicméně dle uvedené normy se jedná stále o povrchovou montáž (horní účinná část talířku působí na povrch izolantu) se zapuštěnou polohou hmoždinky. S novelizací norem přichází zároveň nový způsob řešení - prostorově tvarovaný přídavný široký talířek EJOT VT 2G.
Čtěte také: Typy hmoždinek pro polystyren
Porovnání talířků pro kotvení
Porovnáním pracovních diagramů povrchového talířku 140 mm a prostorového VT 2G zjistíme, že u talířku 140 mm je sice dosažena větší absolutní síla při destrukci, ale u prostorového VT 2G je příznivější průběh, tj. menší deformace při posunutí. Důvodem je větší tuhost prostorového talířku.
Prostorově tvarovaný přídavný široký talířek EJOT VT 2G + hmoždinka EJOT STR U 2G a celá sestava osazena v minerální izolaci s kolmým vláknem Isover NF 333.
| Hmoždinka | Talířek | Průměr talířku (mm) | Způsob montáže | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| EJOT STR U 2G | EJOT VT 2G (prostorově tvarovaný) | 112,5 | Povrchová montáž se zapuštěnou polohou hmoždinky | Příznivější průběh, menší deformace |
| Standardní hmoždinka | Plochý široký talířek | 140 | Povrchová montáž | Větší absolutní síla při destrukci, méně tuhý |
Zateplení základů a soklu
Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži. Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí. Abychom neproděravěli hydroizolaci. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami.
Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy.
V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci.
Čtěte také: Postup zateplení OSB desek
Pracovní postup pro zateplení soklu
Pracovní postup pro zateplení soklu je téměř totožný s postupem kontaktně zateplované fasády. Pro lepení a stěrkování soklových izolačních desek používejte jen vhodné lepící stěrky, které jsou určeny pro tento druh konstrukcí (např.: Weber Therm Elastik). Pro větší přítlak a soudržnost k podkladu doporučujeme lepit fasádní desky celoplošně. Po nalepení desky ukotvíme talířovými hmoždinkami. Izolační desky nekotvíme v případě, když se izolace lepí na hydroizolační vrstvu. Následně vytvoříme armovací vrstvu s vloženou sklotextilní síťovinou. Po vyzrávání této vrstvy naneseme penetrační nátěr. Finální úpravou je nejčastěji mozaiková omítka marmolit. Jako alternativní povrchovou úpravu lze použít i vhodné keramické obklady, klinker pásky nebo obklady z přírodního či umělého kamene.
Příprava podkladu
Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou.
Lepení a kotvení
V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS). Podobně jako u zateplení stěn se lepidlo nanáší nejčastěji ve formě obvodového věnce a několika bodů uprostřed desky. Přípustné je i celoplošné lepení. Po nalepení a přiměřeném zatvrdnutí lepidla se provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Kotví se v počtu cca 6 ks/m². Izolační desky nekotvíme v případě, když se izolace lepí na hydroizolační vrstvu.
Základní a výztužná vrstva
Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit, nebo použít zesílenou tzv. pancéřovou perlinku. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu, aby byly izolační desky dostatečně chráněny proti mechanickému poškození.
Penetrace a povrchová úprava
Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kameniva. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene. V tomto případě je nezbytné provedení tepelně-technického výpočtu, protože keramický i kamenný obklad je difuzně uzavřený a v zateplovacím systému by tak mohlo kondenzovat vysoké množství vlhkosti vedoucí k poruchám.
Čtěte také: Zkušenosti s cihlou 44
Časování zateplení základů a soklu
Ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný. Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.
tags: #hmozdiny #na #zatepleni #soklu #informace