Potřebujete upevnit polici na zeď, namontovat markýzu nebo třeba přišroubovat konzoli klimatizace na zateplenou fasádu? Pak je vám jasné, že se neobejdete bez hmoždinek, které se v materiálu pevně vzepřou a zajistí stabilitu připevňovaných předmětů. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Jenže vyznat se v nepřeberném množství různých provedení hmoždinek není jen tak.
Jak vybrat správnou hmoždinku?
Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu.
Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Za nejlepší se obecně považuje nylon, který v exteriéru tolik nekřehne vlivem střídání teplot, lépe se tvaruje a při roztažení lépe vyplní předvrtaný otvor. Na první pohled materiál nepoznáte, ale zkuste ponořit hmoždinku do vody. Jestli klesne ke dnu, je to nylon.
Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejímu průměru. Posledním důležitým parametrem, který nesmíte podcenit, je taktéž zvolení správného průměru vrutu. Obecně se bavíme vždy o průměru vrutu lehce nad polovinou průměru hmoždinky a nejčastěji je minimální průměr vrutu roven polovině průměru hmoždinky + 1 milimetr.
Typy hmoždinek dle konstrukce a použití
Všechny hmoždinky dělíme na "s límečkem" a "bez límečku". Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.
Čtěte také: Použití šroubů a hmoždinek v betonu
Konečně se dostáváme k jádru pudla, tedy k samotnému rozdělení hmoždinek podle konstrukce a způsobu použití.
Univerzální hmoždinky
Mezi nejrozšířenější typ hmoždinek patří ty univerzální, které by měl mít po ruce v dostatečném množství každý kutil i řemeslník. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení.
Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek. Na trhu je například univerzální hmoždinka Fischer UX, vhodná pro každý stavební materiál. K dispozici je v průměrech 5 až 14 mm a v provedení s límečkem proti zapadnutí do otvoru, bez límečku pro průvlečnou montáž nebo dlouhém pro děrované a dutinové materiály.
Natloukací hmoždinky
Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Stačí jen předvrtat otvor, hmoždinku zatlouct a vrut přitáhnout. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci.
Natloukací hmoždinky lze využít do plných stavebních materiálů, jako je beton, plná cihla, kámen a jiné. Montáž natloukacích hmoždinek je velmi rychlá, využívá se zejména pro průvlečnou montáž. Nejprve je nutné vyvrtat díru o velikosti průměru hmoždinky. Poté do otvoru vložíme natloukací hmoždinku s hřebem (hřeb je součástí hmoždinky) a kladivem zatlučeme. Natloukací hmoždinka se zasune přes připojovaný díl do vyvrtaného otvoru a hřeb se zatluče do hmoždinky. Hmoždinka se roztáhne a zaklíní se tak v otvoru. Hmoždinku lze rovněž rozebrat, zasunout do otvoru a poté přiložit připojovaný díl, prostrčit hřeb a zatlouci jej. To výrazně zrychlí kotvení materiálů oproti šroubování a předurčuje tento typ hmoždinek pro použití v hůře přístupných místech, například při upevňování konstrukcí pro stropní podhledy nebo při montování okenních rámů či obkladů fasád. Případné rozebrání spoje se provede vyšroubováním hřebu. Je však důležité si uvědomit, že natloukací hmoždinky nejsou určeny pro extrémní zatížení. V porovnání s klasickou šroubovací hmoždinkou má zhruba poloviční nosnost v tahu. Třeba těžký lustr by nebylo dobré na ni věšet. Natloukací hmoždinky se vyrábějí z galvanicky zinkované oceli a nerezu. Pro použití v exteriéru se doporučuje použít nerezové provedení. Natloukací hmoždinka není univerzální, určitě se nehodí do deskových materiálů, porobetonu či duté cihly, ale v betonu, kameni nebo plné cihle udělají svou práci.
Čtěte také: Použití hmoždinek Fischer v sádrokartonu
Hmoždinky do dutého zdiva (voštinové cihly)
Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Do voštinových cihel byste měli vrtat bez použití příklepu.
Hmoždinky do sádrokartonu a deskových materiálů
Potřebujete-li připevnit předměty do sádrokartonových předstěn, stropů nebo jiných SDK konstrukcí, sáhněte po speciálních hmoždinkách určených právě do sádrokartonu. Jsou vybavené ostrým samozřejmým závitem, a tak se instalují bez předvrtávání. Pro těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu. Neexistuje univerzální doporučení, pro jaký typ hmoždinky do SDK sáhnout.
Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá. Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky.
Například hmoždinka Fischer PD pro deskové a dutinové materiály je speciální hmoždinka s krátkou rozpěrnou délkou, vhodná pro všechny deskové materiály od tloušťky 6 mm. Umožňuje velmi lehkou montáž díky vytvarovanému vnitřnímu závitu, který je přizpůsoben pro vruty do dřeva. Našroubování usnadňuje i límeček proti zapadnutí do otvoru a podélné žebrování sloužící jako pojistka proti pootočení v otvoru. Hmoždinka PD je k dostání v průměrech 8, 10 a 12 mm a je vhodná zejména pro elektromontáže, lampy, dekorativní prvky či různé lišty. Pro sádrokarton je vhodná i hmoždinka typu GK s ostrým samořezným vnějším závitem. Tato hmoždinka se montuje bez předvrtání, díky závitu se totiž do sádrokartonových desek bez problémů „zařízne“ a pak do ní lze zašroubovat vruty do dřeva o průměru až 5 mm. Pro kotvení těžkých materiálů a namáhané spoje pak v sádrokartonech či dřevotřísce použijte hmoždinku kovovou s takzvaným rozpěrným deštníčkem. A pro velmi pevné uchycení do dutých stěn, příček i stropů existují speciální kotvy s výklopnými křidélky na šroubu. Taková kotva (např. Fischer sklopná hmoždinka KD) se sklopenými křidélky se protáhne otvorem, při utahování se křidélka roztáhnou a přitisknou k zadní straně stěny. Pro deskové materiály je přímo na míru vyrobená také nylonová hmoždinka, která má krátkou a širokou rozpěrnou zónu pro malé tloušťky deskových konstrukcí.
Hmoždinky do pórobetonu (Ytong)
Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se do zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním.
Čtěte také: Jak vybrat hmoždinky do sádrokartonu?
Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.
Hmoždinky do zateplovacích systémů (talířové hmoždinky)
Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky.
Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky. Dalším speciálním typem jsou talířové hmoždinky, které se používají k ukotvení polystyrenu, nebo i skelné vaty k fasádě. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.
Speciální pozornost pak věnujte při vrtání a upevňování předmětů do zateplovacích systémů. U nich je potřeba zabránit riziku pronikání vlhkosti a vytváření tepelných mostů, které mohou negativně ovlivnit energetickou náročnost domu. Vůbec nejnižší hodnotou bodového součinitele prostupu tepla z hmoždinek ETICS s kovovým šroubem na trhu disponuje spirálová talířová hmoždinka KEW, novinka v sortimentu HPI-CZ. Revoluční zcela zápustná hmoždinka s názvem ThermoScrew TS U8 Gecko je přitom mimořádně univerzální: svou délkou vyhovuje tloušťce izolantu od 100 až do 400 mm, přitom je optimalizována pro všechny obvyklé ETICS izolační materiály a všechny typy podkladů. Kovový trn zajišťuje vysokou únosnost, práce s novou hmoždinkou je mimořádně jednoduchá, bezpečná a rychlá. Spirálová hmoždinka ThermoScrew TS U8 Gecko nabízí bodový součinitel prostupu tepla = 0,000 W/K, což představuje u hmoždinek ETICS s kovovým šroubem vůbec nejnižší možnou hodnotu, v praxi pak eliminaci tepelných mostů od tloušťky izolace 100 mm. Součástí všech zateplovacích systémů Baumit jsou nové hmoždinky Baumit N a Baumit S. Zatloukací talířové hmoždinky s ocelovým trnem Baumit N a šroubovací hmoždinky Baumit S jsou určené do všech typů podkladů dle ETAG 004 - A, B, C, D, E. Horní část včetně talířku je vyrobena z velmi kvalitního polyamidu, což zajišťuje vysokou tuhost talířku a odolnost hmoždinky proti kolísání teplot. Obě tyto hmoždinky mají kotevní hloubku pouhých 25 mm (resp. 45 mm pro kategorii E - pórobeton) a tím je jejich celková délka kratší než u jiných hmoždinek. Součinitel bodového prostupu tepla je pouhých 0,001 W/K (platí pro Baumit N a zápustnou montáž Baumit S). Zápustnou montáž šroubovací hmoždinky Baumit S lze provést pomocí Montážního setu Baumit S a tím výrazně snížit možnost prokreslování hmoždinek v podzimním, případně jarním období. Nové hmoždinky Baumit, včetně celé skladby zateplovacího systému Baumit, získaly osvědčení o splnění požadavků pro kvalitativní třídu A podle TP CZB 01-2015 a tím jen potvrzují důležitost kompletní systémové skladby a také to, že na kvalitě jednotlivých komponentů záleží. Hmoždinky do polystyrenu jsou určeny pro upevnění lehčího břemene. Mají spirálovitý tvar a jsou dostupné v bílém provedení. Nosnost hmoždinky do polystyrenu se odvíjí od její délky a také dle výrobce. Orientačně je u délky 50mm možné maximální zatížení 8kg a u délky 90mm max.
Lešenářské hmoždinky
Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.
Rámové hmoždinky
Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině.
Ocelové kotvy
Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Výrobci hmoždinek a kotevní techniky vyrábí různé typy, které jsou předurčené pro speciální použití.
Speciální hmoždinky
V širokém sortimentu hmoždinek a kotvících prvků existují i speciální kovové hmoždinky do betonu, sady pro bezpečné ukotvení těžké sanitární keramiky, hmoždinky s nástavcem pro snadné upevnění zrcadel či hmoždinky se závitovou spirálou pro snadné zaříznutí do polystyrenu. Speciální hmoždinky pro kotvení sanitární keramiky.
Jak správně vrtat a montovat hmoždinky
Abychom mohli umístit hmoždinku, je nejprve nutné vyvrtat díru. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu. Obecně platí, že průměr hmoždinky = průměr vyvrtané díry a hloubka musí být větší než délka hmoždinky. Výsledná nosnost hmoždinky je závislá na její velikosti a druhu stavebního materiálu, do kterého se vkládá. Do měkkých podkladů je možné vyvrtat o 1mm menší díru než je průměr hmoždinky, čímž docílíte ještě větší pevnosti a tedy i nosnosti. Otvor by měl být o 5-10 mm hlubší než délka hmoždinky. Otvor vyčistěte - prach a drobky z vrtání vysajte vysavačem nebo vyfoukejte. Hmoždinka by měla jít zasunout rukou nebo lehkým poklepáním kladívkem. Pokud nejde zasunout, je otvor malý. Zašroubujte vrut nebo šroub. Používejte pouze vruty doporučené výrobcem hmoždinky.
Pokud netušíte, z čeho je postavená vaše stavba, tak budete muset provést takzvaný kontrolní vrt malým vrtákem, během kterého vznikne vrtná drť, tedy takový prach, který můžete zanalyzovat. Jakmile zjistíte materiál zdi, tak můžete překročit k výběru samotné hmoždinky.
Jak vrtat do obkládaček
Také nemáte odvahu vrtat do obkladaček v koupelně a raději mýdlo položíte na umyvadlo? A stejně tomu je u držáku toaletního papíru? Přitom to není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při vrtání do obkládaček postupujte následně: Nejprve označte místa pro vrtání, pak ve značkách udělejte důlčíkem malý důlek, anebo alespoň na kachlík nalepte kousek leukoplasti. To proto, abyste zabránili sklouznutí vrtáku. Vrták zvolte nejlépe diamantový, který zaručí, že obkládačka nepraskne, v nouzi i vrták do betonu. Na vrtačce nastavte nízké otáčky a rozhodně vypněte příklep. Vrtejte pomalu. Jestliže pod obkládačkami máte zeď z betonu nebo cihel, měli byste použít nylonovou rozpěrnou hmoždinku. Ta je k zavěšení drobností, jakou je právě držák toaletního papíru, nejvhodnější. Krček hmoždinky bez rozpěrného tlaku brání uvolnění omítky nebo poškození dlaždiček.
Princip funkce hmoždinek
Hmoždinky se vkládají do otvoru ve zdi, ve kterém se utažením zdeformují. Tím vznikne pevné ukotvení, kdy se zatížení přenese do zdi nebo konstrukce. Druh deformace záleží především na typu materiálu, do kterého hmoždinky montujete.
- Rozepření - při utahování šroubu se hmoždinka roztáhne a pevně se zaklesne do stěn vyvrtaného otvoru.
- Zauzlení - zadní část hmoždinky se při utahování stáhne do uzlu, který vytvoří oporu na vnitřní straně dutiny.
- Zkroucení - při montáži se hmoždinka zkroutí a vytvoří kotevní bod. Ukotvení rámu rozepřením.
Kdy použít chemickou kotvu
Pokud potřebujete připevnit nějaké nosné konstrukce, ale hmoždinky vám vypoví službu, vsaďte na chemickou kotvu. Jde o chemickou maltu, s níž je práce naprosto jednoduchá. Pokud vyvrtáte díru, v níž hmoždinka nedrží, díra se vyčistí a vyplní se touto maltou. Do ní se pak hmoždinka (většinou kovová či ocelová) zasadí, tudíž dojde k jejímu stoprocentnímu upevnění. Nejčastěji s chemickou kotvou pracují řemeslníci, kteří je používají na velmi namáhavé spoje. Chemickou kotvu nepotřebujete k uchycení polic, ale je dobré, když ji použijete k uchycení závěsných klozetů, k zavěšení umyvadel či k uchycení zábradlí.
Chemické kotevní systémy se používají všude tam, kde jiné typy mechanického kotvení selhávají. Jde o spolehlivý způsob, jak zachytit extrémní zatížení v betonu, pórobetonu nebo ve zdivu, aniž byste do kotevního podkladu vnášeli napětí. Uplatní se tak především v narušeném zdivu a tam, kde by hrozilo poškození zdi od pnutí z klasických hmoždinek, například blízko rohů. Oceníte je, když budete potřebovat připevnit záchod či umyvadlo, ukotvit zábradlí, přidělat držák televize nebo třeba zavěsit těžkou polici na stěnu z dutých cihel. Využití je ale samozřejmě mnohem širší. Použít ji můžete do betonu, zdiva, ytongu, dřeva a dalších materiálů.
Chemická kotva je levná, dostupná, spolehlivá, univerzální, snadno se používá. A co je nejdůležitější, je silnější než ta nejlepší hmoždinka. Chemická kotva totiž udrží téměř vše. To je zřejmě důvod, proč se stala nepostradatelným pomocníkem nejen ve stavebnictví, ale i v domácnostech. Chemickou kotvu lze použít u všech běžných stavebních materiálů i za nepříznivých podmínek. Za teplot nad nulou ztvrdne za 2 až 13 minut, na mrazu do 24 hodin. Aplikuje se přímo do předvrtaného otvoru, do kterého následně zasunete závitovou tyč.
Tabulka maximálních zatížení hmoždinek
Níže naleznete orientační tabulku maximálních zatížení pro vybrané typy hmoždinek v různých materiálech. Mějte na paměti, že hodnoty se mohou lišit v závislosti na konkrétním výrobci a způsobu instalace.
| Typ hmoždinky | Materiál | Max. zatížení (orientační) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Univerzální (plast) | Beton | Střední | Pro lehčí až středně těžké předměty |
| Univerzální (plast) | Plná cihla | Střední | Pro lehčí až středně těžké předměty |
| Univerzální (plast) | Dutá cihla | Lehké | Doporučeno spíše pro lehčí předměty |
| Natloukací (kov) | Beton | Střední | Rychlá montáž, cca poloviční nosnost v tahu oproti šroubovací |
| Natloukací (kov) | Plná cihla | Střední | Rychlá montáž |
| Do sádrokartonu (plast/kov) | Sádrokarton | Lehké až střední | Typ s ostrým závitem nebo deštníčkem |
| Do pórobetonu (plast) | Pórobeton (Ytong) | Střední | Speciální žebírka pro pevné ukotvení |
| Do polystyrenu (plast) | Polystyren (EPS) | 8-15 kg (dle délky) | Pro lehčí břemena |
| Chemická kotva | Beton, zdivo, ytong, dřevo | Extrémní | Pro kritické spoje a vysoké zatížení |
tags: #hmozdinky #pro #obkladu #průvodce